Pravý význam slov a vět se může nečekaně často ztrácet během překládání, tvrdí rozsáhlý výzkum amerických jazykovědců. Týká se to zejména slov, jejichž význam je spojený s emocemi.
Ztraceno v překladu: pravý význam slov označujících emoce nám uniká, tvrdí lingvisté
Například koncept „lásky“ je v indoevropských jazycích spojený s pojmy „mít rád“ a „toužit“, ale v austronéských jazycích, jimiž se mluví v Tichomoří, je spojený spíše s pojmy „lítost“ a „soucit“.
„Přestože můžeme říci, že pro pojem hněv existuje slovo ve stovkách jazyků, tyto pojmy nemusí nutně znamenat to stejné,“ uvedl lingvista Joshua Conrad Jackson, který je spoluautorem této studie.
Spolu se svými kolegy popsal v odborném časopisu Science analýzu 24 emocionálních konceptů – tedy pojmů, jako je hněv, láska nebo čest – napříč 2474 jazyky. Věnovali se také 2400 slovům, které nenesou emoce – ty využili, aby poznali kontexty a významy slov s emocemi.
Například havajské slovo „pu'iwa“ označuje strach i překvapení – což podle vědců naznačuje, že v tomto jazyce existuje mezi oběma koncepty silný vztah. U jiných jazyků ze stejné skupiny je to velmi podobné, zatímco u dalších jazykových rodin, například u té indoevropské, takové překryvy neexistují.
Zdánlivě jednoduché koncepty spojené se silnými emocemi tak mohou mít v odlišných řečech značně odlišné vnímání – lingvisté tvrdí, že kvůli těmto rozdílům může nečekaně často docházet k zásadním nedorozuměním mezi mluvčími.
Paradox výzkumu
Rozdíly byly mezi některými jazykovými rodinami natolik velké a významné, že to vede profesora Jacksona v úvaze, zda vůbec existuje nějaký univerzální koncept emocí. Na základě svého výzkumu se domnívá, že ne: „Lidé mohou cítit, že jim více buší srdce, když se cítí ohrožení. Ale existuje velká různorodost v tom, jakou dáváme této zkušenosti význam i v tom, jaké chování si s takovou emocí spojujeme. A také, jak se o ní s ostatními lidmi bavíme,“ uvedl vědec v rozhovoru pro deník Guardian. Podle něj se to všechno mění podle kultury dané společnosti.
Lingvista přiznává, že celý jeho výzkum je založený na zatím neřešitelném paradoxu. „Naše výsledky sice ukazují, že neexistuje jediný koncept pojmu strach, ale tuto analýzu bychom nedokázali vytvořit, aniž bychom pracovali s univerzálním konceptem pojmu strach…“
Tento výzkum neříká, že by slovníky byly k ničemu – jen ukazuje, že nejsou dokonalé a řadu odstínů řeči, a to těch mnohdy nejdůležitějších, nejsou schopné zachytit.
Profesorka Angeles Carreresová, která vyučuje překladatelství na Cambridgeské univerzitě, dodává, že slovníky dávají lidem falešný pocit jistoty, přestože rovnost mezi dvěma pojmy v různých jazycích je velmi diskutabilní. Typickými příklady je pro ni to, že i tělesa, jako je třeba Měsíc, mohou mít v různých jazycích odlišný rod – pro někoho je tedy Luna povahy ženské, pro jiného mužské. Jiným příkladem je zase slovo národ, jehož obsah se mění v průběhu času velmi dramaticky – a způsobuje to značné potíže ve výkladu i chápání minulosti.
