Studium hlodavců, kteří žijí a zpívají v deštných pralesích Kostariky, ukazuje, v čem spočívá schopnost konverzace, a to i u lidí. Zkoumání zpěvu křečků tak může pomoci lékařům s účinnější léčbou lidí například po mozkové mrtvici.
Práce, která vznikla na New York School of Medicine, je první, která se věnuje zkoumání mechanismů v mozku zodpovědných za schopnost vést komunikaci. Tým přírodovědců studoval kostarické křečky hnědé a objevil, že tito tvorové mají v mozku okruh, díky němuž dovedou velmi rychle konverzovat.
Samci tohoto druhu hlodavce zpívají. I když je to u křečků neočekávané, jsou schopní zpěvu s nejméně stovkou různých zvuků. Během toho soupeří s ostatními samci. Ve výsledku to funguje jako lidská konverzace, protože se mezi sebou oba křečci rychle střídají a reagují na sebe. Přitom třeba obyčejné laboratorní myši sice také vydávají zvuky, ale neexistuje důkaz, že by na sebe reagovaly.
„Naše práce přímo ukazuje, že oblast v mozku označovaná jako motorická korová oblast je nutná pro lidi i pro křečky, když chtějí komunikovat pomocí hlasu,“ uvedl hlavní autor studie Michael Long.
„Chtěli jsme pochopit, jak naše mozky vytvářejí tak rychle slovní odpovědi, i když zapojují do této činnosti téměř stovku svalů. Hlavním důvodem je, abychom vyvinuli léky pro mnoho Američanů, u nichž tento proces nefunguje správně – často kvůli autismu nebo nějakým traumatickým událostem,“ dodal.
Výzkum se dosud zaměřoval na drobné primáty nebo ptáky
Vědci zjištění popsali v časopise Science. Ukázali, které oblasti mozku jsou zodpovědné za to, že někteří savce umí tak rychle reagovat hlasem na jiné zvukové podněty, což dohromady umožňuje u lidí smysluplnou a funkční konverzaci.
„Evoluce vybavila mozky zpívajících křečků nástroji, které jim umožňují podobnou kontrolu nad výměnou zvuků, jakou pozorujeme například u ptáků nebo zřejmě i u lidí,“ říkají autoři práce. Tento fenomén sice vědu zajímá už dlouho, doposud ale neexistoval u savců žádný model, na němž by se dal studovat. Většina výzkumů mířila za ptáky, jejichž zvuková komunikace je nápadnější.
Vědci také zatím studovali kosmany, drobné primáty žijící v Jižní Americe. Jejich konverzace ale probíhá výrazně pomaleji než u lidí, takže se zřejmě řídí jinými principy. Jinak je tomu právě u křečků, jejichž reakce jsou nesmírně rychlé, podobně jako u lidí.
Na cestě k léku
Z toho, co vědci o fungování komunikačních schopností v mozku křečků pochopili, se dostávají k lepšímu pochopení podobných funkcí u lidí. Na tomto modelu byli schopní popsat, jak vypadá z hlediska mozku a svalů konverzace dvou lidí – jaká centra se zapojují do kontroly a ovládání všech složitých procesů, které jsou do této činnosti zapojené.
Věří, že jim tento výzkum pomůže přijít s přesnějšími analýzami i radami, jak se vypořádat s narušením komunikace mezi lidmi. Z takových výzkumů by mohly vznikat nové léky, jež pomohou například lidem, kteří po mozkové mrtvici přišli o schopnost komunikovat.
