Mezinárodní skupina vědců usiluje o to, aby vzniklo nové emoji. Mělo by varovat před hrozbou zemětřesení – a současně pomůže vytvořit celosvětový seismologický varovný systém.
Emotikony zatím nejsou nejrychlejším a nejúčinnějším způsobem, jak komunikovat přírodní katastrofy. Ale řada vědců by ráda, aby se to změnilo – emotinokony a emoji totiž mohou varování urychlit o životně důležité sekundy.
Mezinárodní skupina vědců proto nyní lobbuje, aby se do Unicode, univerzálního systému emoji používaného na elektronických přístrojích po celém světě, dostal další – symbolizující zemětřesení.
- Emodži nebo emoji jsou ideogramy nebo smajlíky používané v elektronických zprávách a na webových stránkách. Vznikly v Japonsku, ale rozšířily se po celém světě. Tento výraz se používá nejvíc u emotikonů na mobilních telefonech.
„Přibližně třetina světové populace může být vystavena různým seismologickým rizikům,“ vysvětlil pro BBC Stephen Hicks, geolog z University of Southampton. „Proto bychom opravdu moc rádi byli schopní komunikovat s lidmi v těchto oblastech, a bezohledu na jejich řeč. Emoji je úžasný způsob, jak to udělat,“ popsal vědec.
Souhlasí s ním v tom i komunikační expertka Americké geologické služby Sara McBrideová, podle níž emoji překračují hranice, jimiž je omezený psaný jazyk. „Pomáhají tím komunikovat důležité informace lidem, kteří mohou mít problémy s určitými řečmi. Pomáhají nám sdílet komplexní varování jednoduchou formou,“ řekla pro BBC News.
Zemětřesení je problém
Zemětřesení jsou podle expertů velmi specifickou přírodní katastrofou, která je v mnoha ohledech výrazně zrádnější než třeba erupce sopky nebo tornáda. Na rozdíl od nich se na něj nedá dopředu připravit. U ostatních hrozeb jsou dnešní přístroje schopné varovat mnohdy se značným předstihem, u zemětřesení to neplatí: vznikají nesmírně rychle vlastně tiše.
V řadě zemí, které jsou zemětřeseními nejvíce zasažené (například Mexiko nebo Japonsko), existují systémy varování, které informují veřejnost pomocí vysílání v médiích nebo přímo zprávami do elektronických přístrojů. Většinou ale tyto zprávy přijdou jen velmi těsně před samotnou událostí. „Máte pak jen sekundy na to dostat se třeba pod stůl a nějak se ochránit,“ popsal Hicks. „Může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Ale když posíláte v rámci tak rychlého poplachu zprávu, nechcete ztrácet čas psaním slov.“
Co víme o účinku emoji?
Emoji jsou v jazyce novinkou, o jejich účinnosti a smyslu v komunikaci tedy neexistuje zatím příliš mnoho vědeckých studií. Ví se ale, že zesilují emocionální stránku zprávy – v podstatě trošku nahrazují to, že lidé dnes už nepíší rukama a neexistuje tedy nic jako individuální rukopis. Právě tím, že psaný text obohacují o emoce, mohou být velmi užitečné.
A hlavně jsou rychlé – a to jak pro píšícího, tak i pro toho, kdo je čte. Právě proto se začínají čím dál více využívat také v nouzových situacích, kdy záleží na každé sekundě. Právě proto se objevují podobné symboly například v letadlech při nebezpečných situacích nebo v evakuačních návodech.
Podle McBrideové existují práce, které naznačují, že emotikony opravdu urychlují vnímání nějakého sdělení, ale nejsou zatím přesvědčivé: „Chceme víc dat,“ upozorňuje expertka.
Druhá strana mince
Emoji se symbolem zemětřesení by ale podle vědců mohlo mít ještě další roli – mohlo by totiž varovat vědce, respektive by jim mohlo přinášet informace. Slibují si od toho, že kdyby se toto emoji uchytilo, mohli by pomocí nějakých analytických nástrojů na sociálních sítích snadno poznat, kde se o něm nejvíc mluví, kde se nejvíc projevuje.
Když si Americká geologická služba nechala analyzovat tweety o zemětřeseních, našla v nich nejčastěji dotaz „Opravdu jsem cítil(a), že se otřásá země?“ Tento dotaz zní po sítích značně často, ale v mnoha jazycích. Kdyby se zavedl emotikon, odpovídalo by to vlastně jakési síti lidských seismografů, z níž by si vědci mohli odnést pozoruhodné množství informací.
