Jazykověda strana 3 z 3

Malé jazyky mají problém: na digitálním hřišti nenacházejí podporu a mladí lidé se stále častěji obracejí na angličtinu. Islandština patří kvůli nízkému počtu mluvčích mezi řeči nejohroženější.

Už měsíc před narozením jsou děti amerických matek schopné poznat, jestli se kolem nich mluví anglicky, nebo japonsky.

Loňský případ, kdy se robot komunující s lidmi začal chovat jako nacista, má konečně vysvětlení. Může za to lidská řeč.

V sobotu slavíme Mezinárodní den ptactva – připomíná se každoročně 1. dubna ve výroční den podepsání mezinárodní Konvence o ochraně užitečného ptactva v roce 1906.

Sociální sítě a internet sice stírají rozdíl mezi mluvenou a psanou češtinou, přesto jsou lidé v užívání jazyka stále konzervativní. Ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR Martin Prošek tvrdí, že se lidé často naučí jazyk používat v určité podobě, a pokud se v něm něco změní, přijímají to s nevolí.

V podstatě celá moderní jazykověda je založená na předpokladu, že mezi zvukem a pojmem není až na pár výjimek žádná souvislost. Výzkum německých lingvistů ale ukazuje, že vše je zcela jinak.