Jazykověda strana 3 z 3

Velké množství důkazů naznačuje, že naučit se nový jazyk je pro dospělého mnohem složitější než pro děti nebo dospívající. Vědci proto nyní studují, jaká období lidského života jsou pro tuto činnost nejvhodnější. Podle velké studie, která vznikla na Massachusettském technologickém institutu (MIT), je ideální začít s cizí řečí už před desátým rokem života.

Zima a mráz tvořily nejen charakter a kulturu lidí, kteří žili na našem území, ale vstoupily také do našeho jazyka. Zkrátka mráz zalézá nejen pod nehty, ale také do češtiny. Do jakých slov, slovních spojení a zažitých vět se dostal? Ve Studiu 6 o tom hovořila lingvistka Michaela Lišková z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR.

Malé jazyky mají problém: na digitálním hřišti nenacházejí podporu a mladí lidé se stále častěji obracejí na angličtinu. Islandština patří kvůli nízkému počtu mluvčích mezi řeči nejohroženější.

Už měsíc před narozením jsou děti amerických matek schopné poznat, jestli se kolem nich mluví anglicky, nebo japonsky.

Loňský případ, kdy se robot komunující s lidmi začal chovat jako nacista, má konečně vysvětlení. Může za to lidská řeč.

V sobotu slavíme Mezinárodní den ptactva – připomíná se každoročně 1. dubna ve výroční den podepsání mezinárodní Konvence o ochraně užitečného ptactva v roce 1906.

Sociální sítě a internet sice stírají rozdíl mezi mluvenou a psanou češtinou, přesto jsou lidé v užívání jazyka stále konzervativní. Ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR Martin Prošek tvrdí, že se lidé často naučí jazyk používat v určité podobě, a pokud se v něm něco změní, přijímají to s nevolí.

V podstatě celá moderní jazykověda je založená na předpokladu, že mezi zvukem a pojmem není až na pár výjimek žádná souvislost. Výzkum německých lingvistů ale ukazuje, že vše je zcela jinak.