Už měsíc před narozením jsou děti amerických matek schopné poznat, jestli se kolem nich mluví anglicky, nebo japonsky.
Děti se učí mluvit už v děloze, prokázala studie
Vědci z University of Kansas poprvé pomocí neinvazivních metod otestovali, jak vzniká u ještě nenarozených dětí jazyk. Prokázali, že právě období třetího trimestru je zřejmě klíčové v tom, jak vzniká „cit pro rodný jazyk“.
„Náš výzkum naznačuje, že ke vzniku lidského jazyka dochází velice brzy, zřejmě několik dní po porodu,“ uvedla Utako Minaiová, jazykovědkyně, která výzkum vedla. „Už děti staré několik dní byly schopné rozlišovat rytmické rozdíly mezi různými jazyky. Předchozí studie to prokazovaly sledováním změn v dětském chování – například tím, že když uslyší jiný jazyk, začnou cucat rychleji dudlík.“
Tyto náznaky vedly Minaiovou a její tým k tomu, aby se podívali na to, zda jazyková dispozice nemůže vznikat třeba ještě dříve, tedy už v děloze. Schopnost novorozených dětí rozlišovat řeči je totiž až nápadně vyvinutá na to, aby k jejímu rozvoji stačilo jen těch několik dní, co jsou venku z dělohy. „Je prokázané, že už v děloze děti slyší – zvuk je sice ztlumený a rozostřený, ale některé vlastnosti jazyka, například rytmus, jsou z něj slyšet,“ vysvětlila Minaiová.
Špičková technika sledovala srdce nenarozeného dítěte
Tento tým vycházel ze starší studie, která naznačovala něco podobného, její autoři však použili jen značně omezené metody – neměli totiž k dispozici takové nástroje, jaké měli vědci z Hoglund Brain Imaging Center v KU Medical Center. Ti totiž disponují takzvaným magnetokardiogramem, který je oproti předtím použitému ultrazvuku mnohem citlivější a přesnější.
Vědci navíc dříve pouštěli dítěti v děloze zvuky různých lidí mluvících odlišnými jazyky; nebylo tedy jasné, zda dítě v děloze reaguje odlišně kvůli jinému mluvčímu, nebo jiné řeči. Tentokrát tedy nechali mluvit jen jednoho člověka, ale pokaždé jinou řečí. Testovali to na 25 ženách, nejčastěji v osmém měsíci těhotenství. Přístroje byly schopné zachytit veškeré změny, které v tělech plodů probíhaly.
Příliš hlučná děloha
Děloha je značně rušné místo, alespoň co se týká zvuků. Dítě je v ní vystaveno hluku matčina zažívání, bušení jejího srdce a dalším mnohdy ohlušujícím projevům rodičovského těla. Kdyby dítě tyto projevy neslyšelo, nevyvinulo by se u něj tak kvalitní rozeznávání zvuků. Výzkum týmu Utako Minaiové ukazuje, že se to s vysokou pravděpodobností týká i rozvoje jazyka.
Ukázalo se totiž, že děti opravdu reagují na neznámý jazyk jinak než na jazyk známý – mění se jejich srdeční frekvence. Podle vědkyně takto vzniká první základ citlivosti k jazyku – konkrétně k jeho rytmickým vlastnostem. „Myslíme si, že je to velmi vzrušující objev pro celou jazykovědu,“ dodala Minaiová.