Až třicetkrát méně než ve vyspělých zemích je v Česku tlumočníků do znakového jazyka. A chybí tu samostatný studijní obor, ve kterém by se mohli připravovat. Speciální škola v Hradci Králové se to snaží změnit. Zatím ale hledá pochopení na úřadech - škola totiž nemá souhlas svého zřizovatele, Královéhradeckého kraje.
Tlumočníků do znakového jazyka je málo, možná vznikne nová škola
Ruce a mimika nahrazují u znakového jazyka mluvené slovo. Příkladem rodiny, kde se komunikuje znakovým jazykem, jsou Melkusovi. Se svými dětmi Amálkou a Oskarem si rozumí dobře - českému znakovému jazyku totiž učí své děti odmalička. Někdy se ale bez tlumočníka neobejdou - například když jednají na úřadu práce nebo na finanční správě.
Profesionální tlumočníci do znakového jazyka jsou na roztrhání: „Tlumočím nejčastěji u lékaře, kdy chodím s klienty na různé prohlídky, vyšetření, operace, může to být ale i tlumočení u porodu s neslyšící maminkou,“ popsala tlumočnice Eva Kastnerová.
Tlumočníků je v České republice zoufalý nedostatek. Lidí s vadami sluchu tu přitom žije půl milionu. Víc než 10 000 z nich je odkázáno na znakový jazyk a tlumočníka.
Petr Vysuček, prezident Asociace neslyšících ASNEP, uvedl, že jednoho tlumočníka potřebuje v České republice 143 klientů. Ve světě to funguje tak, že jeden tlumočník má čtyři až pět klientů. „Česká republika mnohonásobně překračuje limity a je opravdu dlouhá fronta klientů na jednoho tlumočníka,“ uvedl Petr Vysuček.
V České republice není žádný studijní obor, který by se věnoval čistě tlumočení českého znakového jazyka, uvedl Petr Vysuček. „To je veliký problém, takže není možno získat vzdělání. Kurzy, které se zde objevují, jsou nedostatečné,“ doplnil Vysuček.
Podle Petra Vysučka u nás funguje pod Asociací neslyšících ASNEP centrum zprostředkování tlumočníků, které tlumočníky platí. „Ale nemůže si dovolit třeba platit tlumočníky ve vzdělávání. Takže v momentě, když je tlumočník zaměstnán ve škole, tak je s tím problém. Pak už na to finance nejsou,“ popsal Vysuček.
Nové tlumočníky znakového jazyka chce vychovávat škola v Hradci Králové, zaměřená na vzdělávání neslyšících. „Jsme připraveni personálně, prostorově, můžeme začít. Byla by to vyšší odborná škola, kde by ve třídě bylo 28 slyšících žáků,“ uvedla Iva Rindová, ředitelka školy pro děti s handicapem v Hradci Králové.
Škola by chtěla začít připravovat tlumočníky už v září. „Jsme schopni začít okamžitě vyučovat, ale závisí to teď na tom, v jakém časovém horizontu bude schválena akreditace, a až poté musíme zažádat o zřízení nebo o zařazení vyšší odborné školy do sítě škol,“ vylíčila Rindová.
„Vyšší odbornou školu bychom chtěli otvírat jednou za tři roky, protože nemáme dostatek odborníků. Nemůžeme teď po určitou dobu otvírat vyšší odbornou školu se zaměřením na tlumočnictví každý rok,“ popsala Iva Rindlová. „Zájem máme předběžně zjištěn, víme o uchazečích. Ti teď jenom čekají na to, kdy budeme připraveni a schopni otevřít studium,“ uzavřela Iva Rindlová.
Jak se konkrétní slovo nebo celá věta vyjádří ve znakovém jazyce si můžet vyzkoušet zde.
Škole ale zatím chybí souhlas jejího zřizovatele, tedy Královéhradeckého kraje. „Pořád mám pocit, že tento typ školy patří na pedagogickou školu, dejme tomu střední pedagogickou školu,“ konstatovala Táňa Šormová (KSČM), radní pro školství Královéhradeckého kraje. K projektu výuky tlumočníků se vyjádří zastupitelé kraje. Čeká se od nich jasná odpověď: ano, nebo ne.