Čeština se mění před očima, v novém Akademickém slovníku najdete amarouny i axolotla

Sociální sítě a internet sice stírají rozdíl mezi mluvenou a psanou češtinou, přesto jsou lidé v užívání jazyka stále konzervativní. Ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR Martin Prošek tvrdí, že se lidé často naučí jazyk používat v určité podobě, a pokud se v něm něco změní, přijímají to s nevolí.

Nových slov, jako jsou třeba anglicismy, se Češi bojí, uvedl Prošek. O řeči, její historii a budoucnosti v pondělí na Akademii věd v Praze začala třídenní konference Naše řeč. Připomíná 100 let od založení stejnojmenného jazykovědného časopisu.

V češtině se používá řada nových slov, jiná naopak zcela zanikla. Vědci z Ústavu pro jazyk český proto pracují na novém výkladovém slovníku, který má mít až 150 000 hesel. Vychází po 40 letech. Prošek na konferenci uvedl, že se vydává mimo jiné i proto, že právě v poslední době po obdobném díle „nastala společenská poptávka“.

Internetový slovník

Ústav v těchto dnech zveřejnil internetovou verzi slovníku od písmene A. „Ověřujeme na ní pilotní provoz. Je to verze před recenzním řízením a rádi bychom oslovili kolegy a jiná bohemistická pracoviště, aby ke slovníku poskytla zpětnou vazbu,“ uvedl.

Nahrávám video

Pod písmenem A by se mělo například nově objevit slovo archeoskanzen nebo amaroun. Zda se slovník rozšíří do tištěné podoby, ukáže podle Proška čas, také není jisté, jaké další písmeno bude následovat.

Prestižní čeština mizí

Prošek také dodal, že se v poslední době zužuje okruh situací, kde se mohou lidé setkat se spisovnou „prestižní“ češtinou a ani se jí mnozí vědomě nevystavují, proto nemají správné řečové a textové vzory. Přesto, když třeba mladí lidé vstoupí do života, a doposud byli zvyklí na „svůj slovník“, brzy zjistí, že ho nemohou použít ve všech situacích a rychle si používání spisovné češtiny osvojí, míní Prošek.

Netýká se to podle něj ale jen mladé generace, o níž se obecně tvrdí, že například málo čte. I ve starší generaci existují společenské vrstvy, které se spisovnou češtinou nepřicházejí tak často do styku, uvedl.

Časopis Naše řeč, k němuž se dnešní konference pořádá, vychází od roku 1916. V době založení ho četly tisíce lidí, nyní vychází už jen ve stovkách výtisků pro odbornou veřejnost. Dostupný je na internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 5 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 15 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 15 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 16 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 17 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.