Sociální sítě a internet sice stírají rozdíl mezi mluvenou a psanou češtinou, přesto jsou lidé v užívání jazyka stále konzervativní. Ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR Martin Prošek tvrdí, že se lidé často naučí jazyk používat v určité podobě, a pokud se v něm něco změní, přijímají to s nevolí.
Čeština se mění před očima, v novém Akademickém slovníku najdete amarouny i axolotla
Nových slov, jako jsou třeba anglicismy, se Češi bojí, uvedl Prošek. O řeči, její historii a budoucnosti v pondělí na Akademii věd v Praze začala třídenní konference Naše řeč. Připomíná 100 let od založení stejnojmenného jazykovědného časopisu.
V češtině se používá řada nových slov, jiná naopak zcela zanikla. Vědci z Ústavu pro jazyk český proto pracují na novém výkladovém slovníku, který má mít až 150 000 hesel. Vychází po 40 letech. Prošek na konferenci uvedl, že se vydává mimo jiné i proto, že právě v poslední době po obdobném díle „nastala společenská poptávka“.
Internetový slovník
Ústav v těchto dnech zveřejnil internetovou verzi slovníku od písmene A. „Ověřujeme na ní pilotní provoz. Je to verze před recenzním řízením a rádi bychom oslovili kolegy a jiná bohemistická pracoviště, aby ke slovníku poskytla zpětnou vazbu,“ uvedl.
90' ČT24: Čeština a její vývoj (zdroj: ČT24)
Pod písmenem A by se mělo například nově objevit slovo archeoskanzen nebo amaroun. Zda se slovník rozšíří do tištěné podoby, ukáže podle Proška čas, také není jisté, jaké další písmeno bude následovat.
Prestižní čeština mizí
Prošek také dodal, že se v poslední době zužuje okruh situací, kde se mohou lidé setkat se spisovnou „prestižní“ češtinou a ani se jí mnozí vědomě nevystavují, proto nemají správné řečové a textové vzory. Přesto, když třeba mladí lidé vstoupí do života, a doposud byli zvyklí na „svůj slovník“, brzy zjistí, že ho nemohou použít ve všech situacích a rychle si používání spisovné češtiny osvojí, míní Prošek.
Netýká se to podle něj ale jen mladé generace, o níž se obecně tvrdí, že například málo čte. I ve starší generaci existují společenské vrstvy, které se spisovnou češtinou nepřicházejí tak často do styku, uvedl.
Časopis Naše řeč, k němuž se dnešní konference pořádá, vychází od roku 1916. V době založení ho četly tisíce lidí, nyní vychází už jen ve stovkách výtisků pro odbornou veřejnost. Dostupný je na internetu.