Čeština se mění před očima, v novém Akademickém slovníku najdete amarouny i axolotla

Sociální sítě a internet sice stírají rozdíl mezi mluvenou a psanou češtinou, přesto jsou lidé v užívání jazyka stále konzervativní. Ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR Martin Prošek tvrdí, že se lidé často naučí jazyk používat v určité podobě, a pokud se v něm něco změní, přijímají to s nevolí.

Nových slov, jako jsou třeba anglicismy, se Češi bojí, uvedl Prošek. O řeči, její historii a budoucnosti v pondělí na Akademii věd v Praze začala třídenní konference Naše řeč. Připomíná 100 let od založení stejnojmenného jazykovědného časopisu.

V češtině se používá řada nových slov, jiná naopak zcela zanikla. Vědci z Ústavu pro jazyk český proto pracují na novém výkladovém slovníku, který má mít až 150 000 hesel. Vychází po 40 letech. Prošek na konferenci uvedl, že se vydává mimo jiné i proto, že právě v poslední době po obdobném díle „nastala společenská poptávka“.

Internetový slovník

Ústav v těchto dnech zveřejnil internetovou verzi slovníku od písmene A. „Ověřujeme na ní pilotní provoz. Je to verze před recenzním řízením a rádi bychom oslovili kolegy a jiná bohemistická pracoviště, aby ke slovníku poskytla zpětnou vazbu,“ uvedl.

57 minut
90' ČT24: Čeština a její vývoj
Zdroj: ČT24

Pod písmenem A by se mělo například nově objevit slovo archeoskanzen nebo amaroun. Zda se slovník rozšíří do tištěné podoby, ukáže podle Proška čas, také není jisté, jaké další písmeno bude následovat.

Prestižní čeština mizí

Prošek také dodal, že se v poslední době zužuje okruh situací, kde se mohou lidé setkat se spisovnou „prestižní“ češtinou a ani se jí mnozí vědomě nevystavují, proto nemají správné řečové a textové vzory. Přesto, když třeba mladí lidé vstoupí do života, a doposud byli zvyklí na „svůj slovník“, brzy zjistí, že ho nemohou použít ve všech situacích a rychle si používání spisovné češtiny osvojí, míní Prošek.

Netýká se to podle něj ale jen mladé generace, o níž se obecně tvrdí, že například málo čte. I ve starší generaci existují společenské vrstvy, které se spisovnou češtinou nepřicházejí tak často do styku, uvedl.

Časopis Naše řeč, k němuž se dnešní konference pořádá, vychází od roku 1916. V době založení ho četly tisíce lidí, nyní vychází už jen ve stovkách výtisků pro odbornou veřejnost. Dostupný je na internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...