Čeština se mění před očima, v novém Akademickém slovníku najdete amarouny i axolotla

Sociální sítě a internet sice stírají rozdíl mezi mluvenou a psanou češtinou, přesto jsou lidé v užívání jazyka stále konzervativní. Ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR Martin Prošek tvrdí, že se lidé často naučí jazyk používat v určité podobě, a pokud se v něm něco změní, přijímají to s nevolí.

Nových slov, jako jsou třeba anglicismy, se Češi bojí, uvedl Prošek. O řeči, její historii a budoucnosti v pondělí na Akademii věd v Praze začala třídenní konference Naše řeč. Připomíná 100 let od založení stejnojmenného jazykovědného časopisu.

V češtině se používá řada nových slov, jiná naopak zcela zanikla. Vědci z Ústavu pro jazyk český proto pracují na novém výkladovém slovníku, který má mít až 150 000 hesel. Vychází po 40 letech. Prošek na konferenci uvedl, že se vydává mimo jiné i proto, že právě v poslední době po obdobném díle „nastala společenská poptávka“.

Internetový slovník

Ústav v těchto dnech zveřejnil internetovou verzi slovníku od písmene A. „Ověřujeme na ní pilotní provoz. Je to verze před recenzním řízením a rádi bychom oslovili kolegy a jiná bohemistická pracoviště, aby ke slovníku poskytla zpětnou vazbu,“ uvedl.

Nahrávám video

Pod písmenem A by se mělo například nově objevit slovo archeoskanzen nebo amaroun. Zda se slovník rozšíří do tištěné podoby, ukáže podle Proška čas, také není jisté, jaké další písmeno bude následovat.

Prestižní čeština mizí

Prošek také dodal, že se v poslední době zužuje okruh situací, kde se mohou lidé setkat se spisovnou „prestižní“ češtinou a ani se jí mnozí vědomě nevystavují, proto nemají správné řečové a textové vzory. Přesto, když třeba mladí lidé vstoupí do života, a doposud byli zvyklí na „svůj slovník“, brzy zjistí, že ho nemohou použít ve všech situacích a rychle si používání spisovné češtiny osvojí, míní Prošek.

Netýká se to podle něj ale jen mladé generace, o níž se obecně tvrdí, že například málo čte. I ve starší generaci existují společenské vrstvy, které se spisovnou češtinou nepřicházejí tak často do styku, uvedl.

Časopis Naše řeč, k němuž se dnešní konference pořádá, vychází od roku 1916. V době založení ho četly tisíce lidí, nyní vychází už jen ve stovkách výtisků pro odbornou veřejnost. Dostupný je na internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...