Čeština se mění před očima, v novém Akademickém slovníku najdete amarouny i axolotla

Sociální sítě a internet sice stírají rozdíl mezi mluvenou a psanou češtinou, přesto jsou lidé v užívání jazyka stále konzervativní. Ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR Martin Prošek tvrdí, že se lidé často naučí jazyk používat v určité podobě, a pokud se v něm něco změní, přijímají to s nevolí.

Nových slov, jako jsou třeba anglicismy, se Češi bojí, uvedl Prošek. O řeči, její historii a budoucnosti v pondělí na Akademii věd v Praze začala třídenní konference Naše řeč. Připomíná 100 let od založení stejnojmenného jazykovědného časopisu.

V češtině se používá řada nových slov, jiná naopak zcela zanikla. Vědci z Ústavu pro jazyk český proto pracují na novém výkladovém slovníku, který má mít až 150 000 hesel. Vychází po 40 letech. Prošek na konferenci uvedl, že se vydává mimo jiné i proto, že právě v poslední době po obdobném díle „nastala společenská poptávka“.

Internetový slovník

Ústav v těchto dnech zveřejnil internetovou verzi slovníku od písmene A. „Ověřujeme na ní pilotní provoz. Je to verze před recenzním řízením a rádi bychom oslovili kolegy a jiná bohemistická pracoviště, aby ke slovníku poskytla zpětnou vazbu,“ uvedl.

Nahrávám video

Pod písmenem A by se mělo například nově objevit slovo archeoskanzen nebo amaroun. Zda se slovník rozšíří do tištěné podoby, ukáže podle Proška čas, také není jisté, jaké další písmeno bude následovat.

Prestižní čeština mizí

Prošek také dodal, že se v poslední době zužuje okruh situací, kde se mohou lidé setkat se spisovnou „prestižní“ češtinou a ani se jí mnozí vědomě nevystavují, proto nemají správné řečové a textové vzory. Přesto, když třeba mladí lidé vstoupí do života, a doposud byli zvyklí na „svůj slovník“, brzy zjistí, že ho nemohou použít ve všech situacích a rychle si používání spisovné češtiny osvojí, míní Prošek.

Netýká se to podle něj ale jen mladé generace, o níž se obecně tvrdí, že například málo čte. I ve starší generaci existují společenské vrstvy, které se spisovnou češtinou nepřicházejí tak často do styku, uvedl.

Časopis Naše řeč, k němuž se dnešní konference pořádá, vychází od roku 1916. V době založení ho četly tisíce lidí, nyní vychází už jen ve stovkách výtisků pro odbornou veřejnost. Dostupný je na internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 12 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 13 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 14 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 14 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 17 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
25. 6. 2026
Načítání...