Velké množství důkazů naznačuje, že naučit se nový jazyk je pro dospělého mnohem složitější než pro děti nebo dospívající. Vědci proto nyní studují, jaká období lidského života jsou pro tuto činnost nejvhodnější. Podle velké studie, která vznikla na Massachusettském technologickém institutu (MIT), je ideální začít s cizí řečí už před desátým rokem života.
Vědci, kteří na studii pracovali, ukázali, že děti jsou schopné učit se gramatice nového jazyka déle, než se očekávalo – přibližně do věku 17 až 18 let. Současně ale studie popsala, že je prakticky nemožné naučit se ovládat jazyk podobně jako rodilý mluvčí, pokud s tím člověk nezačne do věku přibližně 10 let.
„Pokud chcete umět anglickou gramatiku podobně jako ti, kdo ji mají jako mateřský jazyk, měli byste s tím začít kolem 10 let věku. Potom už začínáme pozorovat úpadek této schopnosti,“ uvedl Joshua Hartshorne, který se na výzkumu podílel.
I tak se ale lidé, kteří s novým cizím jazykem začínají ve věku mezi 10 a 18 lety, učí velice rychle – mají však už kratší dobu, aby řeč ovládli dokonale, než se jejich schopnost učit začne snižovat. Tato práce je založená na opravdu masivním souboru dat – jde o vůbec největší takovou práci, jaká kdy vznikla.
Základem tohoto výzkumu byl rozsáhlý kvíz gramatických schopností, který na internetu vyplnilo asi 670 000 osob. „Než jsme měli tenhle soubor, byl výzkum nesmírně obtížný,“ popsal profesor Josh Tenenbaum z MIT. „Získali jsme jednu z těch výjimečných příležitostí ve vědě, kdy jsme mohli získat odpověď na velmi starou otázku; otázku, na níž hledalo odpověď mnoho velmi chytrých lidí.“ Kvíz si můžete vyzkoušet sami ZDE.
Děti a talent
Pro děti je zřejmě mnohem jednodušší naučit se nový jazyk – tento fenomén je jasně vidět třeba u potomků imigrantů. Ale pro vědce bylo prakticky nemožné studovat to tak, aby získali nějaká nezkreslená data. V laboratorních podmínkách, kdy se měli děti i dospělí učit nová slovíčka a později je reprodukovat, totiž měli lepší výsledky starší lidé.
Zjevně tedy tento proces funguje na delší časové ose, než je schopen popsat jen laboratorní výzkum. Jenže sledovat desítky let stovky nebo tisíce lidí, to by zase bylo neúnosně finančně i organizačně náročné – situaci tedy mohl vyřešit až gigantický soubor dat, který by živé osoby nahradil. Vědci si stanovili hranici půl milionu osob, ale nakonec se jim podařilo získat ještě o 170 000 odpovědí více.
Pomohl Facebook a lidská zvědavost
V tomto ohledu pomohl Facebook. Kvíz totiž vytvořili tak, že se začal sám šířit po sociálních sítích a lidé si ho rádi sdíleli. Měřili v něm gramatické schopnosti lidí, kteří začínali s cizími jazyky v různém věku; byli schopní eliminovat i další vlivy, jako je třeba dopad vzdělání.
Vědci budou tento obří soubor dat ještě analyzovat; zvažují také možnosti, že v něm najdou náznaky, zda jde čistě o fenomén biologický (tedy zda je vše v lidském mozku), anebo jestli nemohou mít nějaký dopad také společenské vlivy –mnoho mladých lidí se kolem osmnácti let stěhuje z domova, takže je třeba jen studium jazyků už tolik nebaví nebo na něj nemají čas.
