Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Nahrávám video

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.

„Říká nám to, že krávy mají potenciál používat nástroje. A my jsme to po tisíce let ignorovali,“ říká hlavní autor studie Antonio J. Osuna-Mascaró z výše uvedeného pracoviště. „Na světě je asi 1,5 miliardy kusů dobytka a lidé s ním žijí už nejméně deset tisíc let. Je šokující, že to objevujeme až teď.“

Obratná uživatelka nástrojů

Vědci sledovali na videu, jak Veronika nástroje používá. Vůbec nejraději využívá košťata. Zoology zajímalo proč. Ukázalo se, že proto, že má dvě různé strany. A kráva každou z nich používá pro škrábání na jiné části těla a jiným způsobem – na oblast kolem vemene používá smeták, pro místa kolem řitního otvoru spíše násadu. To byl už druhý šok, který vědci při výzkumu „obyčejné krávy“ zažili.

Jedná se totiž o takzvané víceúčelové používání nástrojů, kdy zvíře jednu věc použije na několik odlišných způsobů. Jde o něco zcela výjimečného, popsaného zatím zejména u šimpanzů. Ti například využívají tupější stranu klacíku k vytvoření díry do mraveniště, tou ostřejší pak hmyz vytahují.

Aby si to ověřili a vyloučili nějaký podvod, trik nebo manipulaci pomocí AI, vydali se vědci do terénu, kde Veroniku studovali přímo na farmě v podhůří Alp. Provedli s ní sérii experimentů, během nichž s úžasem sledovali, jak kráva svým dlouhým jazykem nejprve uchopí koště a pak ho používá. Rakouská kráva není tak rafinovaná jako šimpanzi, ale přesto její ovládání nástroje vědce zaskočilo.

Výzkum podle autorů otevírá cestu k pozorování dalších kusů skotu, jestli ovládají stejné, nebo dokonce ještě lepší triky s nástroji. Může to ale také vést k přehodnocení našich znalostí, jakými intelektuálními schopnostmi dobytek disponuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 15 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 16 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
včera v 17:52

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
včera v 17:21
Načítání...