Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Nahrávám video

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.

„Říká nám to, že krávy mají potenciál používat nástroje. A my jsme to po tisíce let ignorovali,“ říká hlavní autor studie Antonio J. Osuna-Mascaró z výše uvedeného pracoviště. „Na světě je asi 1,5 miliardy kusů dobytka a lidé s ním žijí už nejméně deset tisíc let. Je šokující, že to objevujeme až teď.“

Obratná uživatelka nástrojů

Vědci sledovali na videu, jak Veronika nástroje používá. Vůbec nejraději využívá košťata. Zoology zajímalo proč. Ukázalo se, že proto, že má dvě různé strany. A kráva každou z nich používá pro škrábání na jiné části těla a jiným způsobem – na oblast kolem vemene používá smeták, pro místa kolem řitního otvoru spíše násadu. To byl už druhý šok, který vědci při výzkumu „obyčejné krávy“ zažili.

Jedná se totiž o takzvané víceúčelové používání nástrojů, kdy zvíře jednu věc použije na několik odlišných způsobů. Jde o něco zcela výjimečného, popsaného zatím zejména u šimpanzů. Ti například využívají tupější stranu klacíku k vytvoření díry do mraveniště, tou ostřejší pak hmyz vytahují.

Aby si to ověřili a vyloučili nějaký podvod, trik nebo manipulaci pomocí AI, vydali se vědci do terénu, kde Veroniku studovali přímo na farmě v podhůří Alp. Provedli s ní sérii experimentů, během nichž s úžasem sledovali, jak kráva svým dlouhým jazykem nejprve uchopí koště a pak ho používá. Rakouská kráva není tak rafinovaná jako šimpanzi, ale přesto její ovládání nástroje vědce zaskočilo.

Výzkum podle autorů otevírá cestu k pozorování dalších kusů skotu, jestli ovládají stejné, nebo dokonce ještě lepší triky s nástroji. Může to ale také vést k přehodnocení našich znalostí, jakými intelektuálními schopnostmi dobytek disponuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 6 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 8 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 12 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 15 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
včera v 15:46

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
včera v 13:50

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Evropský pohled