Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Nahrávám video

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.

„Říká nám to, že krávy mají potenciál používat nástroje. A my jsme to po tisíce let ignorovali,“ říká hlavní autor studie Antonio J. Osuna-Mascaró z výše uvedeného pracoviště. „Na světě je asi 1,5 miliardy kusů dobytka a lidé s ním žijí už nejméně deset tisíc let. Je šokující, že to objevujeme až teď.“

Obratná uživatelka nástrojů

Vědci sledovali na videu, jak Veronika nástroje používá. Vůbec nejraději využívá košťata. Zoology zajímalo proč. Ukázalo se, že proto, že má dvě různé strany. A kráva každou z nich používá pro škrábání na jiné části těla a jiným způsobem – na oblast kolem vemene používá smeták, pro místa kolem řitního otvoru spíše násadu. To byl už druhý šok, který vědci při výzkumu „obyčejné krávy“ zažili.

Jedná se totiž o takzvané víceúčelové používání nástrojů, kdy zvíře jednu věc použije na několik odlišných způsobů. Jde o něco zcela výjimečného, popsaného zatím zejména u šimpanzů. Ti například využívají tupější stranu klacíku k vytvoření díry do mraveniště, tou ostřejší pak hmyz vytahují.

Aby si to ověřili a vyloučili nějaký podvod, trik nebo manipulaci pomocí AI, vydali se vědci do terénu, kde Veroniku studovali přímo na farmě v podhůří Alp. Provedli s ní sérii experimentů, během nichž s úžasem sledovali, jak kráva svým dlouhým jazykem nejprve uchopí koště a pak ho používá. Rakouská kráva není tak rafinovaná jako šimpanzi, ale přesto její ovládání nástroje vědce zaskočilo.

Výzkum podle autorů otevírá cestu k pozorování dalších kusů skotu, jestli ovládají stejné, nebo dokonce ještě lepší triky s nástroji. Může to ale také vést k přehodnocení našich znalostí, jakými intelektuálními schopnostmi dobytek disponuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
před 13 hhodinami

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
před 16 hhodinami

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
před 19 hhodinami

Koncentrace skleníkových plynů jsou rekordní, říká WMO. Varuje i před těmi méně známými

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2025 hladiny oxidu uhličitého (CO₂) a dalších hlavních skleníkových plynů v atmosféře bezprecedentních maxim. Znamená to další dlouhodobý nárůst teploty na Zemi.
před 19 hhodinami

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
26. 10. 2026‌‌

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
26. 10. 2026‌‌

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
26. 10. 2026‌‌

V Číně objevili obří houbu „D-rex“. Vznikla ve světě zničeném asteroidem

Když něco živého zemře, vždy se v přírodě najde organismus, který toho využije. Doba masových vymírání tomu přeje. Jedno z těch největších nastalo asi před 65 miliony lety, kdy asteroid, který narazil do Země, způsobil vyhynutí dinosaurů a mnoha dalších forem života. Čínští vědci teď našli organismus, který se rozkladem po této katastrofě živil.
26. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.