Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Nahrávám video
Kráva, která používá nástroje
Zdroj: Current Biology

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.

„Říká nám to, že krávy mají potenciál používat nástroje. A my jsme to po tisíce let ignorovali,“ říká hlavní autor studie Antonio J. Osuna-Mascaró z výše uvedeného pracoviště. „Na světě je asi 1,5 miliardy kusů dobytka a lidé s ním žijí už nejméně deset tisíc let. Je šokující, že to objevujeme až teď.“

Obratná uživatelka nástrojů

Vědci sledovali na videu, jak Veronika nástroje používá. Vůbec nejraději využívá košťata. Zoology zajímalo proč. Ukázalo se, že proto, že má dvě různé strany. A kráva každou z nich používá pro škrábání na jiné části těla a jiným způsobem – na oblast kolem vemene používá smeták, pro místa kolem řitního otvoru spíše násadu. To byl už druhý šok, který vědci při výzkumu „obyčejné krávy“ zažili.

Jedná se totiž o takzvané víceúčelové používání nástrojů, kdy zvíře jednu věc použije na několik odlišných způsobů. Jde o něco zcela výjimečného, popsaného zatím zejména u šimpanzů. Ti například využívají tupější stranu klacíku k vytvoření díry do mraveniště, tou ostřejší pak hmyz vytahují.

Aby si to ověřili a vyloučili nějaký podvod, trik nebo manipulaci pomocí AI, vydali se vědci do terénu, kde Veroniku studovali přímo na farmě v podhůří Alp. Provedli s ní sérii experimentů, během nichž s úžasem sledovali, jak kráva svým dlouhým jazykem nejprve uchopí koště a pak ho používá. Rakouská kráva není tak rafinovaná jako šimpanzi, ale přesto její ovládání nástroje vědce zaskočilo.

Výzkum podle autorů otevírá cestu k pozorování dalších kusů skotu, jestli ovládají stejné, nebo dokonce ještě lepší triky s nástroji. Může to ale také vést k přehodnocení našich znalostí, jakými intelektuálními schopnostmi dobytek disponuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 1 hhodinou

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 14 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 23 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...