Přírodovědce zaskočilo video, které zachytilo, jak divoký vlk ve volné přírodě dokázal využít lidmi vytvořenou past, aby se dostal k potravě. Až doposud se totiž s ničím takovým u těchto predátorů nesetkali.
Člověk není ani zdaleka jediný tvor na Zemi, který používá nástroje. Šimpanzi pomocí upravených větví dolují termity z děr, vrány a flétňáci umí využívat dokonce celou řadu předmětů pro získání potravy. Ale vlci? Jsou sice inteligentní, ale nástroje nikdy nepoužívali. Respektive až doposud je u toho nikdo nepozoroval.
Vědci teď popsali první případ, který by se tak dal chápat – sami si ale nejsou úplně jistí, protože výsledek záleží na tom, jakou definici nástroje použijí.
Obrazový důkaz
Příběh začíná na pobřeží kanadské Britské Kolumbie. Původní obyvatelé z kmene Haílzaqv se tady pokoušejí bojovat proti invazním krabům, kteří se sem rozšířili z Evropy. Chystají na ně ve vodě pasti: ty jsou tvořené sítěmi s návnadou, kterou představují kusy sleďů a tuleního masa. Tyto sítě jsou připojené dlouhými lany k bójím.
Tento systém bez problémů fungoval několik let, účinně snižoval populaci krabů. Jenže v poslední době zjistili Haílzaqvové, že se děje něco divného: spoustu návnad někdo odtáhl na břeh a návnadu ukradl. Ale kdo by byl tímto zlodějem, koho by lákala páchnoucí směs mrtvých ryb a ještě „aromatičtějších“ tuleních mršin?
Aby našli viníka, nainstalovali u pastí kamery. Brzy se ukázalo, že pachatel není člověk. Na videu se totiž ukázal velký odhodlaný vlk, který nejprve odtáhl bóji za lano na břeh, pak vytáhl síť a nakonec se skrze ni dostal k potravě. Může to znít složitě, ale provést to všechno trvalo vlkovi pouhé tři minuty. To naznačuje, že to nedělal poprvé a byl s nejvyšší pravděpodobností i pachatelem předchozích činů.
Že vlk něco takového dělá, bylo podle studie, v níž přírodovědci případ popsali, dost nečekané. Za potenciální pachatele totiž pokládali spíše medvědy, vydry nebo nějaké mořské ploutvonožce, vlky nepodezírali.
Fištrón, nebo zkušenost?
Vědce zaujala kombinace vynalézavosti vlka s tím, jak účelně jeho pohyby vypadaly. Autoři studie předpokládají, že se jedná o první známý případ, kdy vlk použil nástroj k získání potravy. Nejsou si ale jistí tím, že tažení předmětu za účelem získání potravy se dá považovat za použití nástroje.
„Za použití nástroje se obvykle označuje užití nějakého předmětu k dosažení konkrétního cíle s úmyslem – definice, která podle některých zahrnuje i žvýkání klacků psy. Jiné definice ale vylučují tahání za provaz jako formu použití nástroje,“ popisují vědci ve studii.
Není zatím také úplně jasné, jestli se tento trik naučil jenom jeden vlk, anebo si ho osvojilo už více vlků. Vědcům k silnějším závěrům chybí více důkazů v podobě videa. Mají totiž už jen jedno další, asi o rok mladší. Je na něm vidět vlk, který vytahuje částečně ponořenou past na kraby, ale už ne bóji. Autoři studie poznamenávají, že vlci v této oblasti žijí v chráněném prostředí, což může ovlivňovat jejich chování.
„Čelí například relativně nízkému pronásledování ze strany lidí, což je celosvětově vzácné. Snížená potřeba ostražitosti může vlkům umožnit získat sebevědomí a věnovat čas zkoumání nových chování, jako jsou ta pozorovaná v této studii,“ vysvětlují autoři.
Bez ohledu na to, jestli se dá, nebo nedá tato událost považovat za použití nástroje, video je užitečným příkladem vlka, který jasně prokazuje znalost příčiny a následku, a může zpochybnit některé předpoklady o inteligenci a přizpůsobivosti zvířat.
