Skot

Maďarské úřady čelí otázkám kvůli opatření proti slintavce a kulhavce. Z jam, do kterých zakopávají utracený skot, unikaly na povrch plyny i tekutina připomínající krev. Podle hygieniků jde o bezpečný proces, obyvatelé blízkých vesnic ale protestují. Obavy to zvýšilo i na sousedním Slovensku – a to v oblastech, kde stát rovněž dobytek ukládá pod zem.

Ohrada s masným skotem je od hlavní silnice na Slovensko vzdálená jen pár metrů. Chovatel zvířat to ale jako riziko nevnímá. Spíše má obavy, aby se případná nákaza slintavkou a kulhavkou mezi jeho zvířata nerozšířila od lesní zvěře. Nakazit se může ta srnčí, jelení nebo černá. Myslivci upozorňují, že nákaza se pak může šířit nekontrolovaně, protože nelze zamezit volnému pohybu této zvěře.

Vozidla nad 3,5 tuny převážející zvířata, potraviny či krmiva, která projela rakouské spolkové země Burgenland nebo Dolní Rakousy, budou nově moci do Česka vjet přes třetí hraniční přechod, a to Halámky v jižních Čechách, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Dosud mohla tato nákladní auta kvůli výskytu slintavky a kulhavky na Slovensku a v Maďarsku pouze přes čtyři přechody na česko-slovenských hranicích a přes dva na česko-rakouských hranicích.

Vláda premiéra Roberta Fica (Smer) vyhlásila pro celé území Slovenska mimořádnou situaci z důvodu nákazy slintavkou a kulhavkou, která zasáhla chovy zvířat. Ministr zemědělství Richard Takáč (Smer) v úterý potvrdil čtvrté ohnisko nákazy. Jde o farmu Malá Lúč s 279 kusy skotu, která se nachází blízko dříve potvrzených ohnisek tohoto vysoce infekčního onemocnění sudokopytníků.

Na dva tisíce kusů skotu ve slovenských ohniscích nákazy slintavkou a kulhavkou bude naočkováno a pak utraceno. Utracena budou i další zvířata v tříkilometrovém okruhu od trojice chovů na jihu Slovenska, kde byla uvedená nákaza potvrzena. Česko na čtyřech hraničních přechodech se Slovenskem obnovilo v pátek ráno kontroly.

Z Maďarska a Slovenska bude možné od úterý 18. března opět převážet ovce, kozy, prasata a skot. Státní veterinární správa (SVS) rozhodla o ukončení zákazu i kontrol na hranicích. Podle ní nic nenasvědčuje tomu, že by se slintavka a kulhavka nadále šířila.

V reakci na záběry odvysílané minulý týden v pořadu Reportéři ČT odstartovali v pondělí veterináři mimořádnou kontrolní akci chovů. Kruté týrání v řadě českých kravínů odhalily tajně natočené záběry organizace Zvířata nejíme. Reportéři ČT se v pořadu Reportéři+ vydali po stopách těch, kteří mají tyto incidenty na svědomí. Kameraman ČT se dokonce nechal v utajení zaměstnat v jedné z farem, kde k týrání docházelo. Tématu se věnovali reportéři Jana Neumannová a Ondřej Golis. Upozorňujeme, že videa v článku obsahují drastické záběry.

Státní veterinární správa (SVS) od středy rozšíří ochranné pásmo kolem katarální horečky ovcí na celé Česko. V sedmi krajích je k úterku 67 ohnisek nákazy, za týden jich přibylo devět. Od středy budou platit také nová celostátní opatření. Očkování je podle SVS nadále dobrovolné a hradí ho chovatel.

V Česku se po 15 letech objevila katarální horečka ovcí, která postihuje také kozy a skot. Potvrzená je ve dvou chovech na Sokolovsku. Hrozí, že se nákaza rozšíří do dalších chovů, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nemoc není přenosná na člověka, a lidem tak nebezpečí nehrozí. Způsobuje ji virus, jehož přenašečem je hmyz, takzvaní tiplíci. Opatření mohou podle předsedy Svazu chovatelů ovcí a koz Richarda Konráda způsobit velké problémy.

Omezovat stavy skotu kvůli snaze o uhlíkovou neutralitu není v Česku potřeba, významné snížení u nás už totiž proběhlo v devadesátých letech, kdy celé zemědělství procházelo náročnou postsocialistickou transformací, řekli na konferenci tvůrců a přispěvatelů projektu Intersucho bioklimatologové Zdeněk Žalud a Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Díky tomu tak dnes produkuje tuzemské zemědělství jen sedm procent českých emisí, zatímco evropský průměr je deset procent a celosvětový dokonce pětadvacet procent.

Čínští vědci úspěšně naklonovali tři „superkrávy“, které produkují nadprůměrné množství mléka. Tvrdí to čínská státní média, podle nichž se jedná o průlom, který pomůže Číně zbavit se závislosti na importovaných plemenech mléčného skotu.

Už několik případů úhynu loveckých psů na Aujeszkyho chorobu potvrdili veterináři na západě a severu Čech. Podle nich se nakazili nejspíš během lovu od černé zvěře. Pro člověka infekce nebezpečná není. Divoká prasata jsou pouze přenašeči choroby, smrtelná je však pro řadu domácích a hospodářských zvířat.

Nový Zéland zveřejnil návrh zákona, který zavádí placené emisní povolenky v zemědělství. Největším zdrojem skleníkových plynů jsou v této zemi ovce a skot. Pokud začne systém platit, bude Nový Zéland první zemí, kde budou farmáři platit za emisní povolenky pro dobytek, informovala agentura Reuters.

Chovatelé prasat, drůbeže a skotu kvůli zvyšujícím se nákladům zvažují zavírání chovů. Nevyplácí se jim zvířata chovat, prodávají za podnákladové ceny, uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal. Rostou ceny energií, krmiv nebo hnojiv. Naopak stále klesají výkupní ceny, například u prasat meziročně o osm procent. Zemědělci tak v průměru prodávali prasata v živé váze v říjnu kolem 25 korun za kilogram, což bylo podle Doležala nejméně od vzniku samostatné republiky.

Chytré obojky s čipy testují na býcích na farmě na Brněnsku vědci z Mendelovy univerzity. Data, která sbírají, pomůžou farmářům včas odhalit zdravotní komplikace zvířete. Podobný systém se využívá už několik let hlavně u dojnic. Dokáže monitorovat průběh říje nebo problémy s dojením.

Českému trhu chybí patriotický spotřebitel, který by řekl, že chce český jogurt, máslo nebo třeba maso. Přitom jeho tlak by přivedl na pulty mnohem více výrobků českých farmářů, tedy to, co české zemědělství nutně potřebuje. Myslí si to předseda Zemědělského svazu a viceprezident Agrární komory ČR Martin Pýcha.

Zemědělci mohou velmi silně pomoci zpomalit klimatickou změnu. Stačí upravit několik pravidel – změnit jídelníček dobytku nebo lépe ukládat hnůj – a mohou se výrazně snížit emise skleníkových plynů, a tedy i vzestup teplot. Spočítali to klimatologové v nové velké analýze, která vyšla v odborném časopise Environmental Research Letters.