Skot

Státní veterinární správa (SVS) od středy rozšíří ochranné pásmo kolem katarální horečky ovcí na celé Česko. V sedmi krajích je k úterku 67 ohnisek nákazy, za týden jich přibylo devět. Od středy budou platit také nová celostátní opatření. Očkování je podle SVS nadále dobrovolné a hradí ho chovatel.

V Česku se po 15 letech objevila katarální horečka ovcí, která postihuje také kozy a skot. Potvrzená je ve dvou chovech na Sokolovsku. Hrozí, že se nákaza rozšíří do dalších chovů, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nemoc není přenosná na člověka, a lidem tak nebezpečí nehrozí. Způsobuje ji virus, jehož přenašečem je hmyz, takzvaní tiplíci. Opatření mohou podle předsedy Svazu chovatelů ovcí a koz Richarda Konráda způsobit velké problémy.

Omezovat stavy skotu kvůli snaze o uhlíkovou neutralitu není v Česku potřeba, významné snížení u nás už totiž proběhlo v devadesátých letech, kdy celé zemědělství procházelo náročnou postsocialistickou transformací, řekli na konferenci tvůrců a přispěvatelů projektu Intersucho bioklimatologové Zdeněk Žalud a Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Díky tomu tak dnes produkuje tuzemské zemědělství jen sedm procent českých emisí, zatímco evropský průměr je deset procent a celosvětový dokonce pětadvacet procent.

Čínští vědci úspěšně naklonovali tři „superkrávy“, které produkují nadprůměrné množství mléka. Tvrdí to čínská státní média, podle nichž se jedná o průlom, který pomůže Číně zbavit se závislosti na importovaných plemenech mléčného skotu.

Už několik případů úhynu loveckých psů na Aujeszkyho chorobu potvrdili veterináři na západě a severu Čech. Podle nich se nakazili nejspíš během lovu od černé zvěře. Pro člověka infekce nebezpečná není. Divoká prasata jsou pouze přenašeči choroby, smrtelná je však pro řadu domácích a hospodářských zvířat.

Nový Zéland zveřejnil návrh zákona, který zavádí placené emisní povolenky v zemědělství. Největším zdrojem skleníkových plynů jsou v této zemi ovce a skot. Pokud začne systém platit, bude Nový Zéland první zemí, kde budou farmáři platit za emisní povolenky pro dobytek, informovala agentura Reuters.

Chovatelé prasat, drůbeže a skotu kvůli zvyšujícím se nákladům zvažují zavírání chovů. Nevyplácí se jim zvířata chovat, prodávají za podnákladové ceny, uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal. Rostou ceny energií, krmiv nebo hnojiv. Naopak stále klesají výkupní ceny, například u prasat meziročně o osm procent. Zemědělci tak v průměru prodávali prasata v živé váze v říjnu kolem 25 korun za kilogram, což bylo podle Doležala nejméně od vzniku samostatné republiky.

Chytré obojky s čipy testují na býcích na farmě na Brněnsku vědci z Mendelovy univerzity. Data, která sbírají, pomůžou farmářům včas odhalit zdravotní komplikace zvířete. Podobný systém se využívá už několik let hlavně u dojnic. Dokáže monitorovat průběh říje nebo problémy s dojením.

Českému trhu chybí patriotický spotřebitel, který by řekl, že chce český jogurt, máslo nebo třeba maso. Přitom jeho tlak by přivedl na pulty mnohem více výrobků českých farmářů, tedy to, co české zemědělství nutně potřebuje. Myslí si to předseda Zemědělského svazu a viceprezident Agrární komory ČR Martin Pýcha.

Zemědělci mohou velmi silně pomoci zpomalit klimatickou změnu. Stačí upravit několik pravidel – změnit jídelníček dobytku nebo lépe ukládat hnůj – a mohou se výrazně snížit emise skleníkových plynů, a tedy i vzestup teplot. Spočítali to klimatologové v nové velké analýze, která vyšla v odborném časopise Environmental Research Letters.