V reakci na záběry odvysílané minulý týden v pořadu Reportéři ČT odstartovali v pondělí veterináři mimořádnou kontrolní akci chovů. Kruté týrání v řadě českých kravínů odhalily tajně natočené záběry organizace Zvířata nejíme. Reportéři ČT se v pořadu Reportéři+ vydali po stopách těch, kteří mají tyto incidenty na svědomí. Kameraman ČT se dokonce nechal v utajení zaměstnat v jedné z farem, kde k týrání docházelo. Tématu se věnovali reportéři Jana Neumannová a Ondřej Golis. Upozorňujeme, že videa v článku obsahují drastické záběry.
Nyní již bývalá zaměstnankyně v kravínu firmy Agrosumak na záběrech kope do hlavy čerstvě narozená telata. „Slovy práva na tomto záběru můžeme vidět něco, co se dá popsat jako zvlášť surové a trýznivé týrání zvířat,“ komentuje obrázky advokát ze spolku Hlas zvířat Robert Plicka.
Jednatelka firmy Reportérům ČT napsala, že je záběry šokovaly, protože daná zaměstnankyně svou práci plnila svědomitě. Okamžitě ji ale propustili. Reportéři zjistili ženino jméno i to, že ji vyšetřovala policie. A získali soudní rozhodnutí. „Píše se v něm, že týrala zvíře surovým způsobem a dopustila se tak přečinu týrání zvířat. Soud ji za to potrestal pokutou 36 tisíc korun,“ říká Golis.
Žena pochází z obce vzdálené půl hodiny jízdy od kravína. Reportéři ji tam ale nezastihli. Hovořili však s její matkou. „Myslím, že ona se k tomu nebude chtít vyjadřovat, že už to má za sebou a doplatila na to dost,“ říká žena. Její dcera podle ní celou situaci vnímala tak, že jí „ublížili“.
Reportéři vypátrali i muže z farmy v Kožichovicích u Třebíče. Nemocné krávě uvázal kolem krku řetěz, který zapojil za traktor. V té době pracoval na farmě jako zootechnik. „To je brutální týrání, považuji to za extrémní hrůzu,“ říká k záběrům etoložka České zemědělské univerzity v Praze Helena Chaloupková. Muž se nejprve k celé situaci odmítl vyjádřit. Na otázku, zda se něco podobného dělo běžně, odpověděl kladně. Později poslal písemné vyjádření. Byl prý ve stáji sám a chtěl krávu přemístit, aby ji neporážel před ostatními zvířaty. Případ vyšetřuje policie.
„Je to až nenávist ke zvířatům,“ míní ředitel veterinární správy
Mlácení zvířat je patrné i na dosud nezveřejněných záběrech z kravína v Přísece na Vysočině. „On si na nich vybíjí zlost. Já bych řekl, (že) až nenávist k těm zvířatům,“ komentuje chování zaměstnance ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. „Ono to není vidět, protože mají srst, ale kdyby se vyholily, tak tam budou vidět ta modrá jelita,“ dodává Chaloupková.
Právě v tomto podniku se nechal zaměstnat kameraman České televize Jiří Krejčík, aby zjistil, jak se tam ke zvířatům běžně chovají. Jeho cílem bylo dostat se co nejvíce do reálného provozu. Po zaškolení se dostal i do dojírny, ze které drastické záběry pochází. Ta už ale není v provozu. „Tam se to změnilo. Od srpna mají novou dojicí linku, která je úplně na jiném principu než ta stará,“ vysvětluje. Naháněče zvířat, kteří se k nim na záběrech chovali hrubě, Krejčík neviděl.
„Ta práce je nesmírně náročná. V kravíně jsme museli být už ve 3:30 ráno, abychom ve třech lidech obsloužili 538 krav. Tam se člověk nezastaví v podstatě dvanáct hodin,“ popisuje Krejčík, který po své zkušenosti naprosto rozumí tomu, že o práci ve velkochovech není zájem.
„Je potřeba, než někoho přijmou, si ho na začátku prověřovat, jak se bude chovat. Pro mě z toho vyplývá, že u mnohých je selhání managementu, že přijal pracovníka, oblékl ho, dal mu ochranné pomůcky a řekl mu – a teď budeš dělat toto,“ míní Semerád. „Víte, kdyby se hrnuli zaměstnanci do živočišné výroby, do chovu, tak byste tohle neviděli. Ale to prostě souvisí s nekvalifikovaným personálem a jeho nedostatkem,“ dodává ředitel Školního statku Středočeského kraje Jan Kocmánek.
V některých případech vedení farem na špatné zacházení se zvířaty nebo na nevhodné chování zaměstnanců přišlo samo. Zaměstnance tak propustilo ještě před tím, než se tajně natočené nahrávky dostaly na veřejnost. To je i případ pracovníka z kravína v Přísece. „To byl agenturní zaměstnanec. Pracoval zde necelé dva měsíce a nebyli jsme s ním spokojení, sami jsme zjistili pochybení, tak jsme ho vyhodili,“ sdělil hlavní zootechnik AGRO družstva vlastníků Puklice Roman Kružík.
Záběry získali aktivisté
Záběry týrání zveřejnili aktivisté ze skupiny Zvířata nejíme. „Rozhodli jsme se začít záběry pořizovat zhruba před dvěma lety a během té doby jsme instalovali kamery do více než 70 kravínů napříč Českou republikou,“ popisuje spoluzakladatelka organizace Michaela Vincourová.
Aby skryté záběry pořídili, sami se dostali na hranu zákona. Pronikli totiž do soukromých objektů. „Otázka nějakého nezákonného postupu v rámci pořizování těch záběrů pro nás jde stranou. Pro nás je důležité, že je tam někdo, kdo trpí. A my potřebujeme přinést ten příběh veřejnosti, aby viděla, že se děje něco strašného,“ dodává Vincourová.
Veterináři během tří týdnů zkontrolují až 80 farem
Veterináři v pondělí odstartovali mimořádnou akci, během níž zkontrolují až osmdesát farem s hospodářskými zvířaty po celém Česku. Celá akce potrvá tři týdny. Veterinární správa se chce zaměřit hlavně na střední a větší podniky.
Veterináři na jižní Moravě do terénu teprve vyrazí. V pondělí plánovali, do jakých podniků půjdou. Upřednostní ty, které měly problémy. „Ti lidé nejsou řádně školení v manipulaci se zvířaty. Dost často také hraje roli fakt, že se zaměstnanci zvířat bojí. To také může přispívat k tomu, že je tam nevhodná manipulace,“ míní ředitelka Krajské veterinární správy pro Jihomoravský kraj Jana Kozáková.
- Skot chová v Česku podle odhadu veterinářů skoro dvacet tisíc hospodářství. Z toho je jenom asi 1500 chovů s mléčným skotem.
- Welfare – tedy pohodu a životní podmínky v chovech u hospodářských i zájmových zvířat – dozorují veterináři pravidelně. Jen loni absolvovali přes 6800 takových kontrol.
- Víc než polovinu z nich uskutečnili na základě podnětů od občanů. Ti si podle veterinářů v poslední době všímají nevhodného chování nebo špatných podmínek zvířat častěji.
- Závady u hospodářských chovů našli veterináři ve skoro 22 procentech případů. V těch zájmových – tedy třeba u domácích zvířat – byla pochybení ještě častější. Jedenáct nejzávažnějších kauz předali policii.
- Mezi nejčastější problémy, které veterináři objevují, patří nevhodné podmínky chovu, omezování výživy nebo napájení zvířat a také špatné zabezpečení proti útěku nebo absence veterinární péče.
Zdroj: Státní veterinární správa
Konkrétně na jihu Moravy plánují krajští veterináři jednu kontrolu v každém okrese. Farmy u Bučovic na Vyškovsku se pravděpodobně netýká. Hospodaří tam totiž rodina a žádné zaměstnance nemají. V pondělí ošetřovali jehňata, která se narodila nad ránem.
„Zapravujeme jim pupečníky kvůli infekci, jehně je staré několik hodin. Určitě je to dobré dělat rychle, aby byl stres co nejmenší,“ popisuje chovatel z Farmy Člupy Kamil Šedivý. Mají taky několik krav. Na pastvinách ani ve stájích je ale není slyšet. „Pokud mají co jíst a pít a nemají žádný stres, tak se vlastně poznají podle toho, že jsou potichu a víceméně odpočívají," dodává Šedivý.
Ticho je i ve stájích na Vysočině, kde se mimořádných kontrol také nebojí. „Naopak si myslíme, že to bude velmi vhodné. Klidně ať přijdou jen tak, nemusí se ohlašovat nějak dopředu,“ říká předseda ZD Nové Město na Moravě Vladimír Molva.
Naposledy je veterináři kontrolovali loni na podzim. Našli pochybení – u brigádníka. „Jsme si všeho vědomi, došlo k určitým nápravám, finančním postihům a myslíme si, že bude všechno v pořádku,“ dodává Molva.
Podle prezidenta Agrární komory problémy vyplývají ze selhání jednotlivců
Zaměstnanci se prý těžko shánějí a někteří pak mohou selhat. „Rozhodně bychom neměli vytvářet dojem, že to je něco, co se děje běžně v českém zemědělství, že to je nějaký, řekněme, celistvý obraz. Naopak jsou to individuální selhání konkrétních jedinců,“ míní prezident Agrární komory Jan Doležal.
„U těch nejvážnějších případů to předáváme policii, tedy když máme podezření, že by mohl být spáchán trestný čin,“ vysvětluje mluvčí SVS Petr Vorlíček.
„Na konci března bych měl jako ministr zemědělství dostat první vyhodnocení zhruba v těch osmi desítkách provozů. Nedomnívám se, že by se mělo jednat o nějaký systémový problém,“ uvádí ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Plicka podobný postup považuje za nedostačující. Pomohlo by podle něj, kdyby „subjekty, které historicky týraly zvířata, nemohly žádat o dotace“.
Některé farmy chtějí kvůli lepší kontrole zaměstnanců zavést kamerový systém ve stájích. Zvažují to třeba v Novém Městě na Moravě.
