Agrární komora

Tři roky zbývají chovatelům slepic na jejich vystěhování z klecí. V nich jich stále žije zhruba polovina v Česku, což zákon brzy zakáže. Náklady na přestavbu chovů odhadují úřady na tři miliardy korun. Chovatelům se do změn nechce, obávají se, že se budou potýkat s lacinější konkurencí ze zahraničí. Není totiž jasné, zda bude zákaz klecového chovu platit v celé Evropské unii. Agrární komora tvrdí, že řada farmářů raději slepice chovat přestane.

Lepší úrodu se snaží zemědělci zajistit i pomocí moderních technologií. O dotace na investice do zemědělských a potravinářských podniků je velký zájem. Farmáři a potravináři letos přihlásili přes pět tisíc projektů za více než třináct miliard. Vůbec poprvé mohli zemědělci žádat i o dotace na nákup dronů. Podle Zemědělského svazu by také moderní technologie mohly v budoucnu pomoci i s nedostatkem pracovníků v oboru.

Letošní sklizeň v Česku je u konce. Ve srovnání s předchozím rokem sklidili zemědělci méně obilovin, ale průměrný výnos byl mírně lepší. Přes pozitivní hodnocení sklizně však analytici neočekávají, že by se díky ní zásadně změnily ceny potravin v obchodech.

Zemědělci sklidili čtyřicet procent osetých ploch obilovin a 65 procent řepky. Žně stejně jako předminulý týden pokračují pomaleji než minulý rok. Loni bylo touto dobou sklizeno přes 60 procent ploch obilovin a 78 procent ploch řepky. Vyplývá to z údajů ministerstva zemědělství. Žně komplikuje také počasí. Na některých místech nesklidí zemědělci žádnou úrodu kvůli kroupám, které se přes pole prohnaly. Jinde jsou zase zrna obilovin menší kvůli suchu. Přes to všechno by letošní sklizeň mohla být podle odhadů Agrární komory mírně nadprůměrná.

Zemědělským podnikům v Česku loni stoupl zisk o 142 procent na 22 miliard korun, v roce 2021 to bylo 9,1 miliardy korun. Údaje ve středu zveřejnil Zemědělský svaz ČR na základě interního průzkumu, podle kterého podniky loni dosahovaly průměrného čistého zisku 6242 korun na hektar. Zisk podle svazu ovlivnil růst výkupních cen komodit. Letos naopak očekává dramatický propad hospodářského výsledku, protože se do něj promítne loňský růst nákladů.

Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) nechce po slovenském vzoru zavést na potraviny v obchodech cenové stropy. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky. Nekula po jednání se zástupci ministerstva financí a obchodu také informoval, že jeho resort podal podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli cenám vajec. Jejich zdražení podle něj naznačuje, že obchodníci zneužívají dominantní postavení na trhu. Skupina se také podle ministra shodla na tom, že dozorové orgány jako například Česká obchodní inspekce (ČOI) mají zintenzivnit svou činnost a postupovat koordinovaně.

Ceny cukru v obchodech stouply loni na podzim mnohem prudčeji než ceny v cukrovarech. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se kvůli tomu obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V Interview ČT24 řekl, že přestal fungovat trh, a očekává, že úřad „umravní hráče“. Připustil, že by v budoucnu mohl upozornit antimonopolní úřad i na další komodity, i když u cukru považuje věc za nejjasnější. A to přesto, že obchodníci se hájí tím, že jim zdražily energie, i tím, že na podzim přišlo plošné zdražení zkrátka proto, že se kontraktují ceny jednou ročně – právě v této době.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) podal kvůli výraznému zdražení cukru v obchodních řetězcích podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Chce, aby prověřil jeho výrazné zdražení na podzim loňského roku. Kvůli slevovým akcím při prodeji cukru se obrátil na Českou obchodní inspekci (ČOI) kvůli možnému klamání spotřebitele. Oznámil to po jednání se zástupci zemědělců, potravinářů a obchodníků kvůli vysokým cenám potravin. Podle Nekuly zvýšení přirážek u některých obchodníků neodpovídá růstu nákladů. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza už dříve podobná podezření odmítl.

Ceny potravin budou růst i v příštím roce,  k jejich pozvolnému snižování by snad mohlo dojít v jeho závěru. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Shodu našli také v tom, že pokud nedojde k zastropování cen energií i pro velké firmy (obchodní řetězce či potravináře), ať už na evropské, či národní úrovni, také se to výrazně promítne do cen potravin.

Zástupci větších agrárních podniků přišli před Strakovu akademii vyjádřit nespokojenost s tím, že vláda se rozhodla při rozdělování dotací upřednostnit ty menší. Sešli se již dopoledne, v úvodních projevech zazněla obvinění, že se prý chystá dotační tunel a skupování zemědělské půdy firmami, které na ní ve skutečnosti nechtějí hospodařit. Protest zemědělců před Úřadem vlády skončil kolem půl třetí odpoledne, následně by měla skončit také dopravní omezení v centru Prahy, která jej provázela.

Vládní koalice se shodla na podobě strategického plánu zemědělských dotací. Výše redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů obhospodařované půdy, bude 23 procent z celkové částky na přímé platby. Původně mělo jít o deset procent. Podle nového nastavení dotací tak dostanou více peněz hlavně menší farmáři. Návrh už v lednu vyvolal protesty především větších zemědělských podniků. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala dojde k poklesu stavů hospodářských zvířat v tuzemsku a k útlumu pěstování například brambor nebo ovoce.

Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu hrozí podle OSN globální potravinová krize, která může trvat roky. Generální tajemník Antonio Guterres v týdnu upozornil, že problémy pocítí hlavně chudší země. Na Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) dopadá pouze růst cen, přesto plánuje navýšit zásoby potravin. Situaci komplikuje i vlna veder v Indii a její zákaz vývozu pšenice.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) jednal se zástupci zemědělců, zpracovatelů a obchodu kvůli kontrole marží u některých potravin. Podle ministra se shodli na tom, že je potřeba co nejrychleji prosadit novelu zákona o významné tržní síle. Aktuální kontroly označil Nekula za „varovně zdvižený prst“ ministerstva, které údajně už dříve zaznamenalo neúměrně vysoké marže u některých potravin. Jeho resort chce údajně dosáhnout toho, aby obchodníci a další členové dodavatelského řetězce nezneužívali současné situace a nezvyšovali své marže uměle.

Velmi odmítavou reakci obchodníků vyvolalo oznámení ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), že stát začal kontrolovat výši marží u některých potravin. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy marže pouze pokrývají náklady a zisk obchodníků je tří- až čtyřprocentní. Potravináři či Agrární komora však hovoří jinak, prezident Agrární komory Jan Doležal považuje kontrolu marží hlavně za psychologický nástroj, viní velké obchodní řetězce, že si ceny diktují. Ceny potravin a kontroly marží v celém výrobním řetězci byly tématem 90' ČT24.

Agrární komora a Zemědělský svaz vyhlásily po čtvrtečním jednání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) protestní pohotovost a založily krizový štáb obou organizací. Sdružení to oznámila ve společné tiskové zprávě. Důvodem jsou změny v návrhu pravidel vyplácení zemědělských dotací v Česku pro roky 2023 až 2027. Ty počítají mimo jiné s posílením dotací pro menší podniky na úkor větších.

Maximální investiční dotace na jeden projekt v zemědělství se definitivně sníží ze 150 na 30 milionů korun. Oproti původnímu návrhu ale ministerstvo zemědělství zvýší prostředky na první hektary z deseti na 23 procent. Po jednání pracovní skupiny k pravidlům čerpání dotací to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ke snížení maximální dotace mají vážné výhrady velké zemědělské podniky sdružené v Agrární komoře nebo Zemědělském svazu. Nekula uvedl, že je připraven po roce 2023 pravidla upravit.

Senátoři ve čtvrtek umožnili zmrazení platů ústavních činitelů na loňské úrovni, přestože se k návrhu negativně vyjádřily dva klíčové výbory. Zákon bez projednání poslali prezidentovi. Horní komora také schválila zvýšení příspěvku na bydlení kvůli rostoucím cenám energií. Projednávání nastavení dotační podpory zemědělcům Senát neschválil.

Chovatelé prasat, drůbeže a skotu kvůli zvyšujícím se nákladům zvažují zavírání chovů. Nevyplácí se jim zvířata chovat, prodávají za podnákladové ceny, uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal. Rostou ceny energií, krmiv nebo hnojiv. Naopak stále klesají výkupní ceny, například u prasat meziročně o osm procent. Zemědělci tak v průměru prodávali prasata v živé váze v říjnu kolem 25 korun za kilogram, což bylo podle Doležala nejméně od vzniku samostatné republiky.

Sněmovna schválila zákaz prodeje potravin dvojí kvality. Původní návrh zmírnila na potraviny s podstatně odlišným složením. Podle novely budou také muset obchody nad 400 metrů čtverečních prodat určitý poměr základních potravin pocházející z Česka. Poslanci přijali i zahrádkářský zákon. V úvodu zasedání složil slib nový poslanec Jan Jakob (TOP 09). V dolní komoře nahradil bývalého předsedu poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska. Poslanci poslali do závěrečného čtení kurzarbeit, podáno k němu však bylo více než třicet pozměňovacích návrhů.

Protierozní vyhláška s pravidly, jak ochránit půdu na polích, měla platit už před několika lety. Proti ale byla Agrární komora a ministerstvům životního prostředí a zemědělství se ji nepodařilo dokončit dříve, než případů eroze výrazně přibylo. Legislativa tedy vzniká až nyní.

Šetrně obhospodařovaných lesů u nás přibývá. Oproti loňsku se zdvojnásobila plocha těch, ze kterých se prodává dřevo s certifikátem FSC (Forest Stewardship Council). Získání certifikátu pomáhá vlastníkům lesů s uplatněním produkce na trhu. Odběratelé a zpracovatelé preferují totiž právě takové dřevo.

Letošní úroda brambor bude podle pěstitelů podobná dlouholetému průměru. Proti loňsku by měla být se 770 tisíci tunami vyšší o 57 tisíc tun, odhadují. Nyní se brambory od pěstitelů prodávají za zhruba pět korun za kilogram, maloobchodní ceny jsou mezi 16 a 20 korunami, v akcích mezi 11 a 12 korunami.

Ve čtvrtek začal na českobudějovickém výstavišti největší tuzemský agrosalon Země živitelka. Výstavu slavnostně zahájil prezident Miloš Zeman, který v projevu apeloval na zdravý rozum v boji s kůrovcem. Vymezil se také proti tvorbě divočiny z hospodářských lesů, například na Šumavě. S projevy vystoupili i ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) nebo bývalý prezident Václav Klaus.

Českému trhu chybí patriotický spotřebitel, který by řekl, že chce český jogurt, máslo nebo třeba maso. Přitom jeho tlak by přivedl na pulty mnohem více výrobků českých farmářů, tedy to, co české zemědělství nutně potřebuje. Myslí si to předseda Zemědělského svazu a viceprezident Agrární komory ČR Martin Pýcha.