Agrární komora

Agrárníci zasažení povodněmi nahlásili zemědělskému fondu škody ve výši více než 1,8 miliardy korun. Data nyní v řádu dnů vyhodnotí ministerstvo zemědělství a rozhodne, jak a kam směřovat pomoc. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a resortu zemědělství. Zasažené zemědělské podniky hlásí škody nejen na úrodě, ale také na zvířatech, strojích nebo lesních cestách.

Evropské zemědělce, včetně českých, čekají změny kvůli novým předpisům o obnově přírodní krajiny. I zemědělská půda bude muset podporovat rozmanitost. Podle odborníků to farmářům dlouhodobě pomůže, ti se ale obávají snížení výnosů.

Po jednání s ministry financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu nadále upřednostňují jednání před protesty. Stanjura zemědělcům navrhl, že by od příštího roku dostávali podporu zelené nafty dvakrát místo jednou ročně. Výborný pak farmářům přislíbil podporu pojištění přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Zástupci zemědělců návrhy předloží svým členům. Další společná schůzka by podle nich mohla být za měsíc. Dramatickou situací v českém zemědělství a požadavky farmářů se bude zabývat ve středu od 21:35 na ČT1 pořad Bilance.

Vydatný déšť nadále zvedá hladiny řek v Česku. Situace je nejhorší na jihozápadě Čech. Třetí stupeň povodňové aktivity je aktuálně na Radbuze ve Staňkově, druhý stupeň pak na Úhlavě ve Štěnovicích. Ve Lhotě u Plzně hladina dál stoupá, k dosažení třetího stupně jí chybí asi čtyři centimetry. V Praze se kvůli vyšší hladině Vltavy uzavřela protipovodňová vrata na Čertovce. Pondělní bouřky by podle meteorologů mohl opět provázet přívalový déšť, výstraha je pro východní a jižní část republiky do úterního poledne.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a financí Zbyněk Stanjura (ODS) potvrdili zástupcům zemědělských organizací přislíbené peníze navíc – letos 550 milionů a příští rok dvě miliardy. Agrární komora uvedla, že stále platí pětice priorit, mezi nimi například podpoření zaměstnanosti slevou na sociálním pojištění nebo nezdaňování evropských dotací. Ve vzájemných jednáních chtějí obě strany pokračovat, další schůzka bude v červnu, sdělil Výborný.

Další zemědělské protesty budou 22. května v Praze. Rozhodli o tom zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu a dalších organizací. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by to měly být masivní protesty, nemusí být poslední. Vláda podle něj tíživou situaci v sektoru neřeší a spíš ji některými kroky i zhoršuje. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že protesty zemědělců aktuální situaci neprospějí. Dodal, že se snaží pro ně udělat maximum a že postupu Agrární komory nerozumí.

Evropská komise vyhověla zemědělcům a navrhla zrušit některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. Jedním z nich je například vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti. Plnění těchto požadavků bude nyní dobrovolné.

Zemědělci dorazí na čtvrteční protest do Prahy kolem šesté hodiny ráno. S traktory a další zemědělskou technikou budou jezdit kolem Letenských sadů, kolem poledne se přesunou před Úřad vlády, uvedla v úterý odpoledne pražská policie na webu. Policisté odhadují, že přijet mohou stovky kusů zemědělské techniky a mohou komplikovat ranní a dopolední dopravu v centru Prahy.

Zemědělci budou ve čtvrtek znovu protestovat. Informovali o tom zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu a dalších organizací. Chystají se projet částí Prahy, především po nábřeží, ale také dalšími regiony. Místa protestů upřesní podle mluvčí Agrární komory ČR Barbory Pánkové v úterý. Zemědělci považují ústupky ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) za nedostatečné. Ten v pátek sdělil, že vláda vyšla některým z pěti požadavků farmářů vstříc, a na pondělní avízo reagoval slovy, že nechce jednat pod ultimáty.

K zemědělským protestům se ve čtvrtek připojili vedle těch českých také někteří farmáři z Polska, Maďarska a Slovenska. Protestní akce byly mířeny proti agrární politice EU či přílišné byrokracii. Například slovenští zemědělci dopoledne vyjeli s traktory na protestní jízdu po silnicích v celé zemi.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) zvažuje, že by se v rámci podpory českého zemědělství zrušilo danění dotací. Daň je podle něj v Evropské unii výjimkou, uplatňují ji pouze Česko a Slovensko. Osvobození zemědělských dotací od daní by podle prvního místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka podpořilo i největší opoziční uskupení. Politici to řekli v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi Prima. Vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) v Otázkách Václava Moravce uvedl, že problém spočívá v tom, že Evropská unie nechrání své zemědělce před levným dovozem z mimounijních zemí.

Čeští farmáři, kteří v pondělí hodlají protestovat v Praze, do metropole s technikou přijedou šesti trasami. Zemědělci přicestují ze směru od Českých Budějovic, Tábora, Strakonic a Písku nebo od Slaného či od Lovosic. Přijedou rovněž silnicemi podél D11 ve směru od Hradce Králové, od Pardubic a Havlíčkova Brodu. S odkazem na informace organizátorů protestu o tom informoval mluvčí Prahy Vít Hofman. Zemědělci se plánují vyhnout dálnicím.

„Připravovaná akce je spíše symbolická, nechceme blokovat dopravu, nechceme nikoho omezit,“ uvedl na tiskové konferenci prezident Agrární komory Jan Doležal k chystaným čtvrtečním celoevropským protestům zemědělců, do kterých se zapojí i čeští zástupci. „Nejde zatím o protivládní akci. Je to akce namířená proti politice EU,“ dodal s tím, že traktory, které v některých okresech vyjedou do ulic, vyjedou mimo dopravní špičku. O případných protestech proti politice v Česku rozhodne komora na konci února, kdy jí ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) potvrdí, zda se ve vládě podařilo vyjednat podporu návrhům na zlepšení stavu českého zemědělství.

Jednání premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) se zástupci agrárních organizací bylo součástí pravidelného cyklu jejich setkání. Mluvili o stavu zemědělství, jeho akutních problémech, i demonstracích, ke kterým se připojí i Češi. Se zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu a Asociace soukromého zemědělství probrali, jakým problémům čelí na evropské úrovni, na domácím poli prý ministerstvo chystá opatření, jak snížit byrokracii, a chce vyrovnat podmínky pro typy farmářů.

Čeští zemědělci upozorňují na přemíru byrokracie, velké množství kontrol nebo kolísavé ceny komodit. To vše podle nich vede k nejistotě v podnikání. Na situaci upozorňovali už na několika protestních akcích a další chystají.

Obavy, že potraviny se začátkem roku 2024 zdraží, se vesměs nenaplnily. I když řada zákazníků nic nepostřehla, velké řetězce ujišťují, že zohlednily změny v sazbách daně z přidané hodnoty – u většiny potravin se daň snížila z 15 na 12 procent. U dětské výživy sice stoupla z 10 na 12 procent, ale někteří prodejci tvrdí, že jejich ceny nechali v původní výši. Projevil se naopak růst DPH u nealkoholických nápojů. Podle ministra zemědělství ale nelze z toho, co je vidět v obchodech v první pracovní den roku, možné vyvozovat definitivní závěry. Že by se mohla situace změnit, naznačil v Událostech, komentářích i předseda obchodnické asociace Pavel Březina.

Tři roky zbývají chovatelům slepic na jejich vystěhování z klecí. V nich jich stále žije zhruba polovina v Česku, což zákon brzy zakáže. Náklady na přestavbu chovů odhadují úřady na tři miliardy korun. Chovatelům se do změn nechce, obávají se, že se budou potýkat s lacinější konkurencí ze zahraničí. Není totiž jasné, zda bude zákaz klecového chovu platit v celé Evropské unii. Agrární komora tvrdí, že řada farmářů raději slepice chovat přestane.

Lepší úrodu se snaží zemědělci zajistit i pomocí moderních technologií. O dotace na investice do zemědělských a potravinářských podniků je velký zájem. Farmáři a potravináři letos přihlásili přes pět tisíc projektů za více než třináct miliard. Vůbec poprvé mohli zemědělci žádat i o dotace na nákup dronů. Podle Zemědělského svazu by také moderní technologie mohly v budoucnu pomoci i s nedostatkem pracovníků v oboru.

Letošní sklizeň v Česku je u konce. Ve srovnání s předchozím rokem sklidili zemědělci méně obilovin, ale průměrný výnos byl mírně lepší. Přes pozitivní hodnocení sklizně však analytici neočekávají, že by se díky ní zásadně změnily ceny potravin v obchodech.

Zemědělci sklidili čtyřicet procent osetých ploch obilovin a 65 procent řepky. Žně stejně jako předminulý týden pokračují pomaleji než minulý rok. Loni bylo touto dobou sklizeno přes 60 procent ploch obilovin a 78 procent ploch řepky. Vyplývá to z údajů ministerstva zemědělství. Žně komplikuje také počasí. Na některých místech nesklidí zemědělci žádnou úrodu kvůli kroupám, které se přes pole prohnaly. Jinde jsou zase zrna obilovin menší kvůli suchu. Přes to všechno by letošní sklizeň mohla být podle odhadů Agrární komory mírně nadprůměrná.

Zemědělským podnikům v Česku loni stoupl zisk o 142 procent na 22 miliard korun, v roce 2021 to bylo 9,1 miliardy korun. Údaje ve středu zveřejnil Zemědělský svaz ČR na základě interního průzkumu, podle kterého podniky loni dosahovaly průměrného čistého zisku 6242 korun na hektar. Zisk podle svazu ovlivnil růst výkupních cen komodit. Letos naopak očekává dramatický propad hospodářského výsledku, protože se do něj promítne loňský růst nákladů.

Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) nechce po slovenském vzoru zavést na potraviny v obchodech cenové stropy. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky. Nekula po jednání se zástupci ministerstva financí a obchodu také informoval, že jeho resort podal podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli cenám vajec. Jejich zdražení podle něj naznačuje, že obchodníci zneužívají dominantní postavení na trhu. Skupina se také podle ministra shodla na tom, že dozorové orgány jako například Česká obchodní inspekce (ČOI) mají zintenzivnit svou činnost a postupovat koordinovaně.

Ceny cukru v obchodech stouply loni na podzim mnohem prudčeji než ceny v cukrovarech. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se kvůli tomu obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V Interview ČT24 řekl, že přestal fungovat trh, a očekává, že úřad „umravní hráče“. Připustil, že by v budoucnu mohl upozornit antimonopolní úřad i na další komodity, i když u cukru považuje věc za nejjasnější. A to přesto, že obchodníci se hájí tím, že jim zdražily energie, i tím, že na podzim přišlo plošné zdražení zkrátka proto, že se kontraktují ceny jednou ročně – právě v této době.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) podal kvůli výraznému zdražení cukru v obchodních řetězcích podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Chce, aby prověřil jeho výrazné zdražení na podzim loňského roku. Kvůli slevovým akcím při prodeji cukru se obrátil na Českou obchodní inspekci (ČOI) kvůli možnému klamání spotřebitele. Oznámil to po jednání se zástupci zemědělců, potravinářů a obchodníků kvůli vysokým cenám potravin. Podle Nekuly zvýšení přirážek u některých obchodníků neodpovídá růstu nákladů. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza už dříve podobná podezření odmítl.