Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek. Fond to uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.
„V návaznosti na právní posouzení konstatuji, že svěřenský fond RSVP Trust splňuje podmínky vypořádání majetkových poměrů ve smyslu právní úpravy střetu zájmů. Na základě tohoto závěru SZIF obnovuje administraci žádostí ze skupiny Agrofert a zahajuje jejich standardní administraci podle pravidel jednotlivých dotačních programů,“ prohlásil generální ředitel SZIF Petr Dlouhý.
Babiš tvrdí, že udělal kvůli vyloučení střetu zájmů změny ve správě svého majetku jako nikdo jiný. „Jsem jediný politik na planetě, který udělal takové nevratné kroky, které ostatní nemuseli dělat,“ řekl ve středu premiér novinářům. Opozice a některá média budou i na mém pohřbu tvrdit, že jsem ve střetu zájmů, dodal.
„Podle Agrofertu výsledky právních analýz potvrzují, že vlastnické uspořádání Agrofertu umožňuje společnostem z koncernu ucházet se o dotace a účastnit se veřejných zakázek stejně jako kterémukoli jinému podnikatelskému subjektu v Česku v rámci rovného tržního prostředí,“ reagoval také mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
K neodkladnému zahájení vymáhání dotací od Agrofertu v únoru vyzvala Dlouhého dozorčí rada SZIF. Fond následně požádal o vypracování právní analýzy externí advokátní kancelář. Prověřovaly oprávněnost dotací vyplacených Agrofertu v době, kdy byl Babiš premiérem, a to, zda Babiš svůj střet zájmů vyřešil v souladu se zákonem, když vložil akcie holdingu do svěřenského fondu.
Opozice není přesvědčena o hodnověrnosti analýz
K vrácení dotací vyzvala Agrofert v minulosti i opozice, například opoziční hnutí STAN požádalo 9. února dopisem Evropskou komisi (EK) o posouzení, zda řešení střetu zájmů premiéra je v souladu s evropským právem a zda neohrozí čerpání dotací pro Česko. Opoziční Piráti zároveň podali u Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) trestní oznámení kvůli nečinnosti státu při vymáhání 7,5 miliardy korun z dotací pro Agrofert z doby první vlády Babiše. Počátkem února Babiš ve sněmovně uvedl, že Agrofert nyní nečerpá žádné dotace.
Ve středu pak někteří představitelé opozice prohlásili, že nejsou přesvědčeni o hodnověrnosti právních analýz. Exministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) varoval, že rozhodnutí zcela pominulo stanovisko EK. „Co bude dělat Česká republika v okamžiku, kdyby v budoucnu tento soulad Evropská komise zpochybnila? Například by řekla, že právní řešení, které zvolnil Andrej Babiš se svými společnostmi, kde byl koncovým vlastníkem, není v souladu s evropským nařízením,“ řekl. V případě zpětně vymáhaných dotací z doby minulé Babišovy vlády upozornil na rozsudek Nejvyššího správního soudu, který dvěma společnostem ukládá vrátit dotace.
„Podle mého názoru na tom nic nemůže změnit ani jakékoliv právní stanovisko,“ uvedl Výborný. Proces, který byl zahájen za minulé vlády, by měl pokračovat tak, jak byl nastaven, a rozhodnout by měl soud.
Bývalý předseda poslaneckého zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09) rozhodnutí vnímá především jako velké riziko a hazard. „Hrozí, že pokud Evropská komise zaujme opačný postoj, může to vést nejen k problémům jednoho holdingu, ale i k zastavení evropských peněz pro širší okruh firem v Česku,“ míní. Doufám, že fond při svém postupu nepodlehl politickému tlaku a jednal skutečně v zájmu státu, ne konkrétních podnikatelských skupin.
Podle exministra zemědělství Petra Bendla (ODS) vláda znovu otevírá cestu k miliardám pro Agrofert, což má za nepřijatelné. „Vláda a jí podřízené instituce tím vysílají jasný signál: místo ochrany veřejných peněz znovu ustupují zájmům jednoho z nejmocnějších holdingů v zemi. Celá věc je o to vážnější, že se tento krok opírá o neveřejné právní posudky, které stát odmítá ukázat veřejnosti. Pokud má vláda za to, že postupuje správně, ať své argumenty zveřejní,“ uvedl. ODS rovněž žádá zveřejnění analýz a informaci, kdo je zodpovědný za rozhodnutí nečekat na vyjádření Evropské komise.
„Miliardy, které Babišova vláda nebude vymáhat po Babišových firmách, budou Česku chybět v rozpočtu na obranu, na bydlení, na podporu vědy a výzkumu, na investice do dopravy. A pokud Evropská komise dojde k závěru, že střet zájmů našeho premiéra trvá, přijde Česko o další peníze z unijního rozpočtu,“ uvedl předseda Starostů Vít Rakušan. Babiš podle něj upřednostňováním vlastních zájmů nad národními škodí zemi.
„Mám pocit, jako bychom byli zpět v letech 2017 až 2021. Martin Šebestyán, tentokrát jako nastrčený ministr zemědělství (za SPD), znovu pomocí na míru upravených objednaných ‚právních analýz‘ u nechvalně známé právní firmy Češka a Smutný, která je nyní přejmenována na Portos, zahajuje vyplácení miliard peněz českých i evropských daňových poplatníků. Což už se jednou v letech 2017 až 2021 přesně takto stalo,“ řekl exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Nezávislí experti podle něj potvrzují, že koncern Agrofert nemá nárok na dotace s ohledem na evropské nařízení ke střetu zájmů. Evropská komise v reakci i na podnět europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) tuto věc zkoumá. „S ohledem na aktuální dění pošleme Evropské komisi nové podklady,“ podotkl.
Babiš na to reagoval slovy, že Piráti jsou hlavní udavačská strana. „Zbytečně zatěžují a pomlouvají Českou republiku v Bruselu,“ řekl.
Trestní oznámení podpořil také předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Ve středu v reakci na stanovisko zemědělského fondu Šebek řekl, že rozhodnutí fondu bere asociace na vědomí, chtěla by ale, aby analýzy byly poskytnuty veřejnosti. „Jde o bezprecedentní situaci týkající se předsedy vlády a jde o značné prostředky a důvěryhodnost celého dotačního systému v sektoru, který je pro občany klíčový,“ uvedl Šebek.
Zemědělský svaz míní, že nevymáhání evropských nárokových dotací po Agrofertu dává smysl. Podle předsedy svazu Martina Pýchy by případné zpětné vymáhání dotací znamenalo právní nejistotu pro celý sektor. Agrární komora uvedla, že závěry fondu respektuje.
Ukončení vyplácení některých podpor Agrofertu platí
Ve středeční tiskové zprávě zemědělský fond zopakoval, že ukončuje vyplácení osmi podpor Agrofertu z programu rozvoje venkova ve výši zhruba 68 milionů korun. Jako důvod uvedl vznik střetu zájmů během řízení o poskytnutí dotací. Pokud by střet zájmů podle fondu vznikl až po uzavření dohody, nebyl by to důvod pro její zrušení.
Současně ale uvedl, že podle výkladu zákona o střetu zájmu se zákaz vztahuje výhradně na poskytování nenárokových dotací. S ohledem na to SZIF proto nepřistoupí ke zpětnému vymáhání nárokových evropských dotací poskytnutých v letech 2017 až 2021, uvedli jeho zástupci.
V oblasti Národních zemědělských dotací ale fond podle svého středečního vyjádření ještě pokračuje v navazujících právních analýzách. „Případná prekluzivní lhůta pro zahájení řízení o vrácení prostředků nastane nejdříve v prosinci 2027. Cílem není činit ukvapená rozhodnutí, ale chránit veřejné finance a zajistit právní jistotu v procesu poskytování dotací,“ dodal fond.
Kvůli Babišově střetu zájmů si nechává vypracovat právní analýzu i Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, na jejímž základě rozhodne, jestli bude po Agrofertu žádat vrácení dotací z doby, kdy byl Babiš ve střetu zájmů. Přípravu nezbytných podkladů by měl podpůrný fond dokončit do konce dubna.
