Fond

Česká republika prosperuje, a tak by mohla v dalším dotačním období získat z evropských fondů až o sto dvacet šest miliard méně. Kvůli dopadům pandemie covidu a ruské agresi na Ukrajině ale země zůstane čistým příjemcem. Podle ministerstva pro místní rozvoj je penězi z Bruselu financováno až čtyřicet procent investic v tuzemsku. Resort dopravy už se na úbytek financí připravuje, chce se více zaměřit například na PPP projekty.

Česko loni vydalo na obranu 1,37 procenta hrubého domácího produktu (HDP). České televizi to potvrdila ministryně Jana Černochová (ODS) s tím, že tento údaj dostali i spojenci v Severoatlantické alianci. Šlo reálně asi o sto miliard korun, tedy zhruba o deset miliard méně oproti plánovanému rozpočtu. Část peněz resort přesunul na strategické projekty do letošního roku, kdy cílí na výdaje ve výši dvou procent HDP.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přiznal, že situace na ukrajinském bojišti je vážná, Rusko pro úspěch na frontě neváhá obětovat muže ani výzbroj. Pro účinnou pomoc Ukrajině je proto nutné poskytnout ji co nejdřív. Spojenci jsou připraveni rychle dodat drony, munici nebo systémy protivzdušné obrany. Severoatlantická aliance ve čtvrtek slaví 75 let od svého založení. Rusko u té příležitosti prostřednictvím náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška prohlásilo, že nemá v úmyslu jít se zeměmi NATO do konfliktu.

Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát, řekl ve středu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle agentur navrhl vznik fondu pro Ukrajinu ve výši 100 miliard eur (některé jiné zprávy zmiňují sto miliard dolarů), ale na brífinku k tomu na přímou otázku odpověděl, že nemůže mluvit o podrobnostech. V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů zahraničí členských zemí Aliance. Setkání se koná 75 let poté, co byla založena. Ministři mají jednat zejména o nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Washingtonu, o situaci na Ukrajině i o možném nástupci Stoltenberga, kterému v říjnu končí mandát.

Mezi lety 2014 až 2023 obdrželo Česko od Evropské unie (EU) 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací získalo také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, pak také dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře. Získalo také dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, která vycházela z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu pak získaly obchodní společnosti.

Evropská unie příští týden rozhodne o odblokování 137 miliard eur (3,47 bilionu korun) z unijních fondů pro Polsko, oznámila během návštěvy Polska předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta ocenila pokrok Varšavy při obnově vlády práva po nástupu kabinetu Donalda Tuska. Von der Leyenová také slíbila 1,4 miliardy eur (35,5 miliard korun) pro polské zemědělce z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU).

Polsko obdrželo pět miliard eur (zhruba 123 miliard korun) na obnovu z unijních podpůrných fondů, oznámila polská ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńská-Nalenczová. Evropská unie finance pro Národní plán obnovy určené Varšavě zmrazila za předchozí polské vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) kvůli sporům o právní stát.

Záchranáři v Maroku dál hledají přeživší pátečního zemětřesení – podle tamního ministerstva vnitra si vyžádalo podle nových oficiálních údajů 2862 obětí. Mnohé vesnice v horách blízko epicentra jsou srovnané se zemí. Marocká vláda oznámila zřízení fondu pomoci lidem v nouzi. Mají z něj být hrazeny mimo jiné náklady na zajištění poškozených domů, píše server Hespress s odvoláním na mluvčího vlády. Do Maroka už odletěly pomáhat první zahraniční záchranné týmy. Čeští hasiči na místo nepoletí, nedostali pozvání.

Na středních školách je podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, která je nejvyšší u všeobecného vzdělání. Ministr kritizoval současnou podobu přijímacího řízení, jehož podoba podle něj patří do minulého století a po prvním kole vede ke zděšení mnoha lidí. Za jednu ze svých priorit proto na tiskové konferenci označil Bek posílení všeobecného charakteru středoškolského vzdělání. Chce rovněž diskutovat o zavedení vratných studijních grantů pro vysokoškoláky tak, aby měli možnost absolvovat studia i studenti bez silného sociálního zázemí.

O energetické krizi rozhodne podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) několik příštích zim, které podle něj budou těžší, než se čekalo, a při kterých se ukáže význam dodávek zemního plynu. V pořadu Události, komentáře uvedl, že považuje za chybu, když se evropské státy zdráhají zajistit dlouhodobé kontrakty plynu ze zemí, které by nahradily dodávky z Ruska. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík si naopak myslí, že je potřeba plyn zachovat jako krátkodobé řešení přechodu z uhlí a zaměřit se na masivní podporu obnovitelných zdrojů.

S peněžitým trestem sto tisíc korun odešel v pondělí od Městského soudu v Brně bývalý vedoucí 1. oddělení hospodářské kriminality Městského ředitelství policie Brno Vladimír Machala. Ten od léta 2018 vyšetřoval podvody s obecními byty v Brně. Soud ho shledal vinným v tom, že předával neveřejné informace z trestního řízení někdejšímu šéfovi technického oddělení správy nemovitostí na radnici Brno-střed Petru Kosmákovi a dále že zmařil domovní prohlídku u bývalého starosty Rojetína Pavla Hubálka, který měl používat k přidělování bytů padělaná razítka.

Po dvou nocích navíc oproti původnímu programu skončila klimatická konference COP27 v Egyptě. Účastníci se nakonec shodli na podobě fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu nejchudším zemím a následně schválili znění závěrečného dokumentu konference. Nenaplnily se tedy sobotní spekulace, že by vše mohlo skončit bezvýsledně a účastníci odjet, aniž by dosáhli dohody. Podle místopředsedy Evropské komise odpovědného za klimatickou politiku Franse Timmermanse není však dohoda zásadním krokem vpřed. Dostatečná není ani podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, i když vznik fondu považuje za důležitý.

Těžba na mosteckém velkolomu Československé armády (ČSA) končí. Stroje jedou už jen v útlumovém režimu. Hospodaření těžební firmy Severní energetická miliardáře Pavla Tykače zůstává mnoho let po sobě v záporných výsledcích. Společnost navíc stále neuhradila téměř miliardu a půl na zákonem stanovené rekultivace. Ty musí těžební společnosti zaplatit jako daň ze svého podnikání na účet přírody. Politici ale firmě Pavla Tykače vyšli vstříc už v minulosti. Pro Reportéry ČT o tom natáčel Ondřej Stratilík.

Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů jsou hlavní součásti strategie, s níž chce Evropská komise (EK) v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř tří set miliard eur (téměř sedm a půl bilionu korun). Slovenská vláda mezitím schválila návrh na zdanění ruské ropy zpracovávané v zemi. EK dále oznámila, že chce vytvořit fond pro společné nákupy zbraní a koordinovat vyzbrojování EU. Chystá také pro Ukrajinu půjčku devět miliard eur i fond dlouhodobé pomoci.

Odvolací soud potvrdil režisérovi a tvůrci nedokončeného českého filmu Poslední z Aporveru Tomáši Krejčímu tříletý podmíněný trest. Zamítl jeho odvolání. Stejné tresty dostali i jeho spoluobžalovaní Jiří Košťál a Petr Hemmr. Trojice fiktivně navyšovala náklady na výrobu fantasy snímku a způsobila Státnímu fondu kinematografie škodu zhruba třináct milionů korun. Všichni od počátku vinu odmítali.

Rusové bombardovali nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu, uvedli Ukrajinci. Liší se však jejich informace, zda pod troskami jsou, nebo nejsou lidé. Ocelárny jsou podle obránců zcela zničené a vojáci z trosek vytahují lidi. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že cílem současné operace je kompletní „osvobození“ samozvaných útvarů Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Na tamní frontě ruské síly obsadily město Kreminna, ukrajinský generální štáb naopak hlásí úspěšný protiútok u Marjinky. USA vidí aktuální ruské snahy na východě Ukrajiny jako předehru k mnohem výraznější eskalaci konfliktu. Tam, kde boje skončily, se sčítají mrtví, v Kyjevské oblasti našli už přes tisíc těl civilistů.

Necelé dva roky po sametové revoluci se dva poslanci vydali do archivu v budově někdejšího sídla ÚV KSČ. Chtěli se dopátrat, kdo byl za totality zodpovědný za represe nejen během 17. listopadu 1989. Jak jejich hledání dopadlo, ukazuje reportáž.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Moskevský soud ve středu podle očekávání vyhověl žádosti prokuratury a uznal fondy a štáby spojené s vězněným opozičníkem Alexejem Navalným za extremistické organizace. Verdiktem vstoupil zároveň v platnost zákaz jejich činnosti. Oznámila to večer agentura TASS s odvoláním na sdělení tiskové služby soudu. Jednání se konalo s vyloučením veřejnosti. Podle agentury Reuters rozsudek znamená, že žádný z členů Navalného organizací nebude smět kandidovat v zářijových volbách do parlamentu.

Evropská komise nebyla dost rychlá při schvalování vakcín a příliš věřila rychlosti jejich velkovýroby. Chybu udělala také při snaze omezit export látek do Velké Británie, prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, která v Evropském parlamentu reagovala na kritiku pomalého očkování. Europoslanci předtím jasnou většinou hlasů schválili zásadní část fondu pokrizové obnovy EU ve výši 672,5 miliardy eur (přes 17 bilionů korun). Peníze spojili s reformami, ekologickými cíli či digitalizací. Fond i půjčku na něj musí ještě schválit členské státy.

Poslanci Evropského parlamentu podporují co nejrychlejší spuštění fondu krizové pomoci pro země Evropské unie, jehož zásadní část budou v úterý schvalovat. Unijní státy by podle návrhu podporovaného velkou většinou europoslanců měly peníze věnovat především na modernizaci ekonomik, zmírnění následků koronavirové pandemie či prevenci dalších podobných krizí. Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis vyzval státy, aby se zaměřily na reformy podmiňující čerpání peněz.

Pravděpodobný budoucí slovenský premiér Igor Matovič chce, aby stát prostřednictvím nového fondu podporoval investigativní žurnalisty částkou zhruba deset milionů eur (253 milionů korun) ročně. Zdůvodnil to snahou posílit kontrolu veřejného sektoru. Dosluhující předseda vlády Peter Pellegrini to označil za snahu kupovat novináře. Nápad kritizovali i někteří šéfredaktoři médií.

Česká republika nehodlá při vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu Evropské unie dělat kompromisy a bude usilovat o zvýšení příspěvků pro méně vyspělé země proti současnému návrhu. Prohlásil to premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, s nímž probíral českou pozici před mimořádným rozpočtovým summitem plánovaným na 20. února. Vrcholné jednání podle Babiše vzhledem k dosavadní neústupnosti jednotlivých zemí zřejmě dohodu nepřinese.

V Malajsii začal proces století. Bývalý premiér a ministr financí Nadžíb Razak čelí závažnému obvinění. Z fondů na rozvoj země podle policie ukradl v přepočtu 105 miliard korun. Skandál vedl k pádu Razakovy vlády. Expremiéra, jemuž hrozí dvacet let za mřížemi, by ale mohl omilostnit nový sultán.