Fond

Agrofert, svěřenské fondy a další firmy ve vlastnictví předsedy ANO Andreje Babiše letos vyplatily Babišovi přes 477 milionů korun. Podle majetkového přiznání, ze kterého cituje server Seznam Zprávy, koupil Babiš rovněž nemovitost za více než 389 milionů korun. Babišovo ANO jedná o vzniku vlády s SPD a Motoristy. Po výzvě prezidenta Petra Pavla ve čtvrtek uvedl, že těsně před tím, než ho hlava státu jmenuje do premiérské funkce, oznámí způsob řešení svého střetu zájmů.

Česko získá v příštích letech dalších 5,5 miliardy korun z fondů Evropského hospodářského prostoru EHP a Norska. Vyhlášení prvních výzev se předpokládá nejdříve na přelomu let 2026 a 2027. V Praze byla v úterý slavnostními podpisy stvrzena Memoranda o porozumění mezi Českem a donorskými státy Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem pro čtvrté programové období. Za dvacet let fungování těchto fondů z nich Česko získalo jedenáct miliard korun. Podporu získalo 1900 projektů.

Předseda ANO Andrej Babiš je znovu jediným vlastníkem Agrofertu, vyplývá z notářského zápisu pořízeného ve středu a zveřejněného ve Sbírce listin. Druhý ze svěřenských fondů, do kterých Babiš vložil Agrofert v roce 2017, mu vydal zhruba deset procent akcií firmy, uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. První svěřenský fond se rozpustil koncem loňska, na Babiše tak tehdy přešlo asi devadesát procent akcií. Babiš informaci potvrdil.

Jihomoravský filmový fond letos neposkytne finanční prostředky na nové filmy, seriály ani dokumenty. Důvodem je pokyn ministerstva financí, aby samosprávy napříč Českem zrušily své nadace a nadační fondy. Ministerstvo je považuje za netransparentní. Svaz měst a obcí s tím ale nesouhlasí a hledá způsob, jak situaci řešit. Například změnou legislativy.

Vládní program na výstavbu nebo rekonstrukci nájemního bydlení zůstává pozastavený. Kvůli mimořádnému zájmu má příjem žádostí od července stopku. A to vadí opozici. Vyzývá proto kabinet, aby do projektu vložil víc peněz a umožnil jeho restart. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) říká, že na financích i znovuotevření této podpory je v kabinetu shoda. Na výstavbu bydlení s dostupnými nájmy je podle resortu v rozpočtu na příští rok garantováno 4,5 miliardy korun. A stejná částka má být k dispozici i v dalších letech.

Před pěti lety pražské arcibiskupství přestěhovalo do knihovny Strahovského kláštera knižní fond arcibiskupa Jana Mořice z Manderscheidu, který čítá přes deset tisíc svazků z patnáctého až osmnáctého století. Nyní je fond postupně katalogizován. Zatím je zpracována zhruba třetina sbírky. Ve studovně kláštera je ale možné do knih nahlédnout. Tuto možnost využívají zejména vědečtí pracovníci a studenti.

Bratislava oznámila, že ještě letos začne s dostavbou dálnice D3 na severu země. Vybrala stavitele tří chybějících úseků dálnice. Po dokončení zbylých etap se tím má zrychlit jízda mezi Žilinou a Polskem, stejně jako s Českem. Vyplývá to z pondělního oznámení slovenského ministra dopravy Jozefa Ráže (Smer). Výstavba potrvá několika let.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok. Letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o tři procenta, což je o 0,2 procentního bodu více, než čekal dosud. Příští rok má tempo růstu zrychlit na 3,1 procenta místo dosud očekávaných tří procent. Měnový fond to v úterý oznámil v aktualizaci jarního výhledu světové ekonomiky.

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.

Navýšení stabilizačního příplatku pro Vězeňskou službu (VS) o tři tisíce korun ve středu schválila vláda. Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům po zasedání vlády řekl, že rozhodnutí se týká také celní správy a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Vláda také oznámila, že zařadila na vnitrostátní sankční seznam ruského občana Olega Osipova, dlouholetého spolupracovníka bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medvěděva.

Evropská komise navrhla poskytnout Česku 114 milionů eur (zhruba 2,8 miliardy korun) na pomoc při odstraňování následků loňských povodní. Opatření je součástí širšího balíku povodňové pomoci v hodnotě 280 milionů eur, který kromě Česka zahrnuje také Slovensko, Polsko, Rakousko, Moldavsko a Bosnu a Hercegovinu. Peníze mají pocházet z Fondu solidarity Evropské unie. Návrh EK ještě musí schválit Evropský parlament a Rada EU, tedy členské státy.

Za vyváženou a spravedlivou označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dohodu uzavřenou se Spojenými státy, na základě které Američané získají přístup k ukrajinským přírodním zdrojům a díky níž vznikne společný investiční fond obnovy Ukrajiny.

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.

Zákonodárci odpoledne projednali trojici zdravotnických předloh. Na programu měli také projednávání zálohování PET lahví a plechovek, které před půl osmou dolní komora kvůli nedostatku přítomných poslanců přerušila. V jednacím sále se totiž ani po opakovaných výzvách neshromáždilo minimálně potřebných 67 zákonodárců. Dopoledne se Poslanecká sněmovna věnovala novele školského zákona, jejíž schvalování ani na druhý pokus nedokončila. Znovu se poslanci sejdou ve čtvrtek.

Spojené státy a Ukrajina se chystají podepsat dohodu o ukrajinských nerostných surovinách, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje. Brzké uzavření dohody v neděli popřel americký ministr financí Scott Bessent, Reuters ale tvrdila, že americký prezident Donald Trump měl dohodu oznámit v projevu v Kongresu v noci na středu středoevropského času. Dohodu měly obě strany podepsat už v pátek, ale schůzka Trumpa a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě skončila roztržkou.

Dohoda se Spojenými státy je partnerský projekt, který bere zřetel na zájmy Ukrajiny, sdělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Reuters řekl, že úspěch dohody s USA o nerostném bohatství bude záviset na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi a že jde o součást širších dohod s USA, které by Ukrajině, jež se už tři roky brání otevřené ruské agresi, měly poskytnout bezpečnostní záruky zajištění trvalého a spravedlivého míru.

Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, který slouží k zajištění na stáří, si za první rok fungování založilo skoro 120 tisíc lidí. Číslo předčilo i očekávání expertů. Produkt má motivovat k investování – peníze je možné vložit do fondů nebo konkrétních akcií.

Česká republika prosperuje, a tak by mohla v dalším dotačním období získat z evropských fondů až o sto dvacet šest miliard méně. Kvůli dopadům pandemie covidu a ruské agresi na Ukrajině ale země zůstane čistým příjemcem. Podle ministerstva pro místní rozvoj je penězi z Bruselu financováno až čtyřicet procent investic v tuzemsku. Resort dopravy už se na úbytek financí připravuje, chce se více zaměřit například na PPP projekty.

Česko loni vydalo na obranu 1,37 procenta hrubého domácího produktu (HDP). České televizi to potvrdila ministryně Jana Černochová (ODS) s tím, že tento údaj dostali i spojenci v Severoatlantické alianci. Šlo reálně asi o sto miliard korun, tedy zhruba o deset miliard méně oproti plánovanému rozpočtu. Část peněz resort přesunul na strategické projekty do letošního roku, kdy cílí na výdaje ve výši dvou procent HDP.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přiznal, že situace na ukrajinském bojišti je vážná, Rusko pro úspěch na frontě neváhá obětovat muže ani výzbroj. Pro účinnou pomoc Ukrajině je proto nutné poskytnout ji co nejdřív. Spojenci jsou připraveni rychle dodat drony, munici nebo systémy protivzdušné obrany. Severoatlantická aliance ve čtvrtek slaví 75 let od svého založení. Rusko u té příležitosti prostřednictvím náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška prohlásilo, že nemá v úmyslu jít se zeměmi NATO do konfliktu.

Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát, řekl ve středu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle agentur navrhl vznik fondu pro Ukrajinu ve výši 100 miliard eur (některé jiné zprávy zmiňují sto miliard dolarů), ale na brífinku k tomu na přímou otázku odpověděl, že nemůže mluvit o podrobnostech. V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů zahraničí členských zemí Aliance. Setkání se koná 75 let poté, co byla založena. Ministři mají jednat zejména o nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Washingtonu, o situaci na Ukrajině i o možném nástupci Stoltenberga, kterému v říjnu končí mandát.

Mezi lety 2014 až 2023 obdrželo Česko od Evropské unie (EU) 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací získalo také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, pak také dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře. Získalo také dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, která vycházela z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu pak získaly obchodní společnosti.

Evropská unie příští týden rozhodne o odblokování 137 miliard eur (3,47 bilionu korun) z unijních fondů pro Polsko, oznámila během návštěvy Polska předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta ocenila pokrok Varšavy při obnově vlády práva po nástupu kabinetu Donalda Tuska. Von der Leyenová také slíbila 1,4 miliardy eur (35,5 miliard korun) pro polské zemědělce z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU).

Polsko obdrželo pět miliard eur (zhruba 123 miliard korun) na obnovu z unijních podpůrných fondů, oznámila polská ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńská-Nalenczová. Evropská unie finance pro Národní plán obnovy určené Varšavě zmrazila za předchozí polské vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) kvůli sporům o právní stát.