Česku se daří. Peněz z EU přijde zřejmě výrazně méně

3 minuty
Události: Menší balík unijních peněz pro Česko
Zdroj: ČT24

Česká republika prosperuje, a tak by mohla v dalším dotačním období získat z evropských fondů až o sto dvacet šest miliard méně. Kvůli dopadům pandemie covidu a ruské agresi na Ukrajině ale země zůstane čistým příjemcem. Podle ministerstva pro místní rozvoj je penězi z Bruselu financováno až čtyřicet procent investic v tuzemsku. Resort dopravy už se na úbytek financí připravuje, chce se více zaměřit například na PPP projekty.

Za pomoci unijních financí vyroste v Kroměříži zhruba půl kilometru dlouhá stezka pro cyklisty i chodce. Stavba vyjde na zhruba 9,5 milionu korun, přičemž osmdesát procent nákladů pokryje evropská dotace. „Už se finišuje, dokončuje. Minulý týden nám přivezli kompletně připravený most, na který je potřeba ještě doplnit povrch a cyklostezka bude hotová. Věřím, že během pár jednotek týdnů,“ uvedl starosta města Tomáš Opatrný (ANO).

Právě do dopravy má Unie do roku 2027 poslat nejvíc peněz, bezmála 127 miliard. Česko dosud z fondů postavilo nebo zrekonstruovalo téměř šest tisíc kilometrů silnic a dálnic.

„Objem finančních prostředků pro Českou republiku, pokud nedojde k zásadnímu navýšení rozpočtu EU, bude určitě menší. Pokud budeme jen odhadovat, tak se můžeme bavit o objemu deset až dvacet procent minus,“ míní ředitelka odboru řízení a koordinace fondů EU Kateřina Neveselá z ministerstva pro místní rozvoj.

Posílení národních zdrojů

Ministerstvo dopravy se na pokles připravuje. Posílit chce výstavbu formou PPP, tedy spoluprací veřejného a soukromého sektoru. V Česku touto formou doposud vznikala jen dálnice D4. Resort dopravy nyní vypsal výběrové řízení na firmu, která touto formou vybuduje i část dálnice D35.

„Budeme je do budoucna kombinovat ve větším rozsahu, využíváme další úvěrové prostředky a samozřejmě se chceme zaměřit také na to, jakým způsobem dál posilovat samotné národní zdroje,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Nejde ale jen o dopravu. Unie posílá peníze třeba na životní prostředí, školství nebo zaměstnanost. „Je potřeba změnit systém uvažování a pravděpodobně jít cestou spíše úvěrového financování,“ podotkl místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Michael Kohajda.

Podle místopředsedkyně hnutí STAN Michaely Šebelové by se mělo zvýšit procento, jakým se obce budou spolupodílet na projektech. „Mělo by se najít kofinancování ze strany států, krajských rozpočtů,“ soudí poslankyně.

Z opozice zní přitom jiné návrhy. „My bychom se spíše zaměřili na to, abychom kromě školství, zemědělství, sociálních věcí a strategické infrastruktury zemi od těch dotací očistili,“ prohlásil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Od začátku čerpání unijních fondů získává Česko z evropské kasy víc, než do ní odvádí. Koncem roku to bylo přes bilion korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropa je připravena na odvetu za Trumpova cla, míní Kupka

Pro české výrobce by to tak zásadní zásah být nemusel, ale pro dodavatelský řetězec už to může být závažnější, připouští ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v souvislosti s pětadvacetiprocentními cly, která chce americký prezident Donald Trump od dubna uvalit na dovoz aut a později i na automobilové díly. Evropa podle Kupky jedná a je připravena i na odvetné kroky, což je „řeč, na kterou je Donald Trump zvyklý,“ řekl v Interview ČT24.
před 1 hhodinou

Veřejné peníze se utrácejí bez ohledu na cíle, kritizuje NKÚ

Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům a stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz spíše než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos, vyplývá z výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za loňský rok. Ani v minulém roce se pak státu podle úřadu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zákazníci opět kupují plynové kotle

Na energetickém trhu došlo k dalšímu veletoči. Zatímco poptávka po plynových a elektrických kotlech v době vysokých cen ochladla, nyní znovu sílí. Z analýz navíc vyplývá, že plynové kotle se momentálně mohou vyplatit. Opačným vývojem prošel zájem o tepelná čerpadla. Po nedávném boomu následoval pokles zájmu.
před 23 hhodinami

O Trumpových clech natáčela ČT mezi podnikateli v texaském Austinu

Americký prezident Donald Trump roztočil vůči světu divokou celní ruletu. Prošla již několika zvraty, nabrala několik různých matoucích podob. O tom, jak ji zatím vnímají drobní američtí podnikatelé, natáčel zpravodaj ČT Bohumil Vostal v Austinu. Hlavním městě státu, který Trumpa jednoznačně podpořil v listopadových prezidentských volbách.
včera v 07:30

Velmi se zlobím na Putina, řekl Trump. Pohrozil také Íránu bombardováním

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského vůdce Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.
30. 3. 2025Aktualizováno30. 3. 2025

Dopad amerických cel na Evropu bude trvalejší, soudí Jonáš. Unie má však své trumfy, věří Singer

Nová americká cla vůči dovozu z Kanady a Mexika budou mít spíše přechodný charakter, zatímco vůči Evropě mohou mít trvalejší platnost, odhadl investiční bankéř Ondřej Jonáš v pořadu Otázky Václava Moravce. Bývalý guvernér ČNB a hlavní ekonom Generali CEE Holding Miroslav Singer s tímto závěrem ohledně sousedů Spojených států souhlasil, naopak Evropa má podle něj trumfy pro jednání s administrativou Donalda Trumpa o výši cel.
30. 3. 2025

Zvýšení výdajů na obranu jsme schopni vyřešit v rámci rozpočtu, řekl Hladík

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard korun. Hnutí ANO i SPD se pokusí vyvolat další jednání ve sněmovně na téma obranyschopnosti země, a to navrhováním mimořádných bodů programu. Zástupci SPD pak nevylučují, že budou iniciovat svolání další mimořádné schůze.
30. 3. 2025

Obranný rozpočet by se příští rok mohl přehoupnout přes 200 miliard

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.
30. 3. 2025
Načítání...