Administrativa programů spolufinancovaných z evropských strukturálních a investičních fondů pro roky 2014 až 2020 stála Česko téměř 30 miliard korun. Uvedl to v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle něj je systém komplikovaný. Míní, že problémem je široký záběr všech podpor poskytovaných z veřejných zdrojů. Příjemci dotací čerpali za toto období z evropských fondů 579 miliard korun. Spolufinancováno bylo ze zdrojů EU celkem 188 titulů.
Administrace evropských dotací stála Česko 30 miliard za sedm let, kritizuje NKÚ
„Systém dotací je komplikovaný, zbytnělý a v důsledku toho jen obtížně řiditelný. Čím složitější je systém dotací, tím těžší je zabezpečit smysluplnost a také vzájemnou synergii poskytovaných podpor a snížit administrativní náročnost, kterou příjemci dotací často přenášejí na firmy ‚dotačního byznysu‘,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.
Také studie Evropské komise upozornila na české administrativní náklady sedmiletého období. Administrativu zajišťovalo podle ní více než 34 tisíc vysoce kvalifikovaných úředníků, což je finančně náročné. Náklady na přerozdělení jednoho milionu eur, tedy více než 25 milionů korun, vyčíslila EK v Česku téměř na 750 tisíc korun.
Evropské a národní dotace jsou často paralelní, uvedl úřad
Komise odhaduje, že je lze o čtvrtinu snížit. Správci dotačních titulů by například měli usilovat o jednotnou strukturu pro administraci všech dotací, které poskytují. „Některé orgány v České republice totiž administrují jak národní, tak ‚evropské‘ dotace a v podstatě tak ‚provozují‘ paralelní administrativní struktury,“ podotkl NKÚ.
Úřad od loňského dubna do letošního března zkontroloval téměř stovku institucí a zjistil téměř 427 pochybení. Zhruba třetinu představovala porušení pravidel a smluvních podmínek, další třetinu neúčelnost, nehospodárnost, neefektivnost a přibližně čtvrtinu pak porušení zákonných a podzákonných norem, jako jsou například zákony, vyhlášky či nařízení vlády.
Podle kontrolorů ubývá nedostatků spojených s nezpůsobilými výdaji či chybami ve veřejných zakázkách, ale roste podíl nedostatků řídicího a kontrolního systému. Proti období před šesti lety se zvýšil z 20,3 procenta na 43,1 procenta.
NKÚ opakovaně upozorňuje na to, že jsou nedostatečně nastaveny cíle programů a používají se nevhodné monitorovací indikátory. „Ačkoliv se ČR postupem času naučila čerpat dotace rychle a plynule, pokud jde o dosahování adekvátní ‚hodnoty za peníze‘, NKÚ stále zjišťuje případy, kdy jsou skutečné přínosy podpory přinejmenším diskutabilní,“ dodal úřad.
