Michaela Šebelová

Lidovci rozhodli v pátek odpoledne o novém předsedovi strany. Stal se jím ve druhém kole ministr zemědělství Marek Výborný, který se do funkce vrací po pěti letech. Porazil obhajujícího Mariana Jurečku, s nímž ale dál počítá ve vedení KDU-ČSL. Výborný slíbil kontinuitu, podle něj delegáti volbou dali jasný signál pro pokračování koalice SPOLU. Na prvního místopředsedu kandidoval nejdříve pouze ministr životního prostředí Petr Hladík, v hlasování však neuspěl. V opakované volbě se o post ucházeli Pavel Bělobrádek a Václav Pláteník, přičemž uspěl první jmenovaný. Nominaci pro druhou volbu získal i Hladík, ale nepřijal ji.

Zástupci Pirátů, ostatních stran vládní koalice a sněmovní opozice se střetli v debatě pořadu Události, komentáře. Řešili situaci kolem konce ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) ve funkci. Senátorka Adéla Šípová (za Piráty) čeká, že většina Pirátů podpoří odchod z vlády, zároveň odmítla, že by kritizovaný digitální systém stavebního řízení nefungoval. Zkušenosti ostatních hostů pořadu ale byly odlišné, na problémy také opakovaně upozorňovali. Zástupci opozice se navíc domnívají, že by vláda měla po těchto změnách požádat sněmovnu o důvěru.

Pokud Piráti opustí vládu, Starostové je nebudou následovat, řekl po mimořádném jednání předsednictva STAN místopředseda hnutí Lukáš Vlček. Bylo by to podle něj nezodpovědné a nevyplývá to ani z koaliční dohody Pirátů a STAN. Předseda hnutí a ministr vnitra Vít Rakušan na jednání vlády prý Piráty poprosil, aby odchod z kabinetu ještě zvážili.

SPOLU začalo cestu ke složení vlády s ANO Andreje Babiše, uvedl na tiskové konferenci vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti). Krok premiéra, který oznámil, že navrhne Bartošovo odvolání z funkce ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra pro digitalizaci, označil za podraz. O možném odvolání nepadlo ráno dle Bartoše ani slovo. Piráti hovoří o tom, že byli jako celek „vykopnuti“. O odstoupení od koaliční smlouvy bude hlasovat celostátní fórum Pirátů. Ministr zahraničí Jan Lipavský řekl, že v případě odhlasování odchodu podá demisi a zároveň asi odejde i ze strany.

Ministři se po třech týdnech vládní dovolené vrátili do úřadů. Kabinet zasedne poprvé příští středu. Debata o klíčovém tématu – státním rozpočtu na příští rok – čeká ministry v září. Předmětem diskuzí bude například priorita školství nebo zahrnutí výdajů na dopravní infrastrukturu, které žádá prezident Petr Pavel. Jednat se bude také o důchodové reformě.

Česká republika prosperuje, a tak by mohla v dalším dotačním období získat z evropských fondů až o sto dvacet šest miliard méně. Kvůli dopadům pandemie covidu a ruské agresi na Ukrajině ale země zůstane čistým příjemcem. Podle ministerstva pro místní rozvoj je penězi z Bruselu financováno až čtyřicet procent investic v tuzemsku. Resort dopravy už se na úbytek financí připravuje, chce se více zaměřit například na PPP projekty.

Obce a kraje dál hospodaří s rekordními penězi. Poslední data ministerstva financí ukazují, že mají druhý nejvyšší přebytek v novodobé historii, bezmála 28 miliard korun. Spory se však vedou o to, jak ho využít, i o novelu zákona o rozpočtovém určení daní.

V koalici pokračuje debata o zdanění slazených nápojů. Se záměrem ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) uvalit na tento sortiment i spotřební daň souhlasí Starostové i Piráti. Podle Válka je možné změny stihnout prosadit ještě do konce volebního období. Třeba vládní lidovci jsou ale k návrhu zdrženlivější. Obě opoziční hnutí, ANO i SPD, pak už předem avizovala, že záměr nepodpoří.

Vládou schválenou předlohu o rozpočtovém určení daní chce část koaličních stran upravit, kritizuje ji také sdružení místních samospráv. Podle něj návrh připraví na pět a půl tisíce obcí v součtu o tři a půl miliardy korun. Proti úpravě je také opozice, hnutí ANO chce příjmy radnic naopak navýšit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nesouhlasí.

Za léčbu zranění, které si lidé způsobili sami, si možná budou muset v určitých případech sami zaplatit. Počítá s tím návrh novely ministerstva zdravotnictví. Pojišťovny by podle něj mohly vymáhat náklady na péči na léčbu po lidech, kteří si zranění způsobí při trestném činu či pod vlivem drog. Opozice je proti. Novela by mohla začít platit nejdříve příští rok.

Sněmovna v pátek schválila novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Předloha zjednodušuje proces posuzování zájemců o pěstounství a upravuje podmínky pro organizace, které pěstounům pomáhají. Zvyšuje jim státní příspěvek. V případě podpory dlouhodobých pěstounů by měl vzrůst z nynějších 59 400 korun na rok na 66 tisíc korun, v případě přechodných pěstounů na 72 tisíc korun. Poslanci rovněž schválili novelu týkající se evidence léků v lékárnách. Za jejich nezavedení bude zřejmě hrozit až dvacetimilionový postih místo současného až dvoumilionového a nově i nejvýše dvouletý zákaz činnosti.

Poslanci v pořadu Události, komentáře v souvislosti s mistrovstvím světa v ledním hokeji debatovali o budoucnosti hokeje a obecně sportu a jeho financování. Předseda sněmovního podvýboru pro sport Jakub Janda (ODS) uvedl, že stát nemůže financovat vše. S tím souhlasil i místopředseda podvýboru pro vzdělání a tělovýchovu Zdeněk Kettner (SPD), který podotkl, že od určitých kategorií si na sebe sport musí vydělat. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher dodal, že mladé lidi lákají ke sportu i výrazné osobnosti. Podle členky výboru pro sport Michaely Šebelové (STAN) je potřeba se zaměřit na podporu pohybu u dětí.

Legalizaci konopí vláda v tomto volebním období nejspíš neprosadí. Koalice neumí nalézt shodu na dílčích parametrech. Zatímco s pěstováním pro vlastní potřebu souhlasí všech pět stran, proti komerčnímu prodeji marihuany nebo vzniku konopných klubů vystupují lidovci i část ODS.

Zdravotní pojišťovny v Česku vrátily klientům, zejména seniorům, jednu miliardu a tři sta milionů korun. Jedná se o doplatky za léky pro ty, kdo překročili ochranný limit. Ministerstvo zdravotnictví chce systém změnit, a to tak, aby od příštího roku lidé po splnění podmínek platili méně přímo v lékárnách. Resort si od toho slibuje zjednodušení systému pro pojišťovny, lékárny i klienty.

Zhruba o šedesát korun by se mohly s příštím rokem zvednout platby za státní pojištěnce. České televizi to potvrdila ministerstva financí a zdravotnictví. Stát by tak za děti nebo důchodce platil 2148 korun měsíčně. Automatická valorizace zohledňuje růst reálných mezd i inflaci.

Mnoho politiků vnímá novelu o svazcích stejnopohlavních párů, která prošla ve středu Poslaneckou sněmovnou, jako dobrý kompromis mezi příznivci a odpůrci duhových manželství. Především členové LGBTQ+ komunity a lidskoprávní aktivisté ale přijatou verzi pokládají za velké zklamání. Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová za Piráty přislíbila, že se budou nadále snažit v Česku prosadit plnohodnotné manželství i pro homosexuální páry. „Politika nejde vždycky tak rychle, jako jde veřejnost,“ podotkla.

Poslanci ve středu odpoledne ve druhém kole projednávali návrh na uzákonění možnosti uzavírání manželství i pro stejnopohlavní páry, přihlásili se i k několika pozměňovacím návrhům. Norma je tak před schvalováním. Dopoledne podpořili zavedení funkčního sedmiletého období pro nejvyššího státního zástupce. V dolní komoře prošlo prvním čtením také zpřísnění trestů za znásilnění. Nově nemá být chápáno jako pohlavní styk vynucený silou, ale jako styk nesouhlasný.

Penzijní účet je v rekordním deficitu. Ministr financí očekává, že za loňský rok skončilo hospodaření důchodového systému asi 70 miliard korun v minusu. Podle Zbyňka Stanjury (ODS) to jen podtrhuje nutnost změn. Přesná čísla zveřejní jeho úřad příští týden. Ministerstvo práce chce postupně zavádět pomalejší růst důchodů.

Větší důraz na zdravotní prevenci a investice do této oblasti jsou jedny z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Věří, že právě tyto cílené kroky by se vrátily formou miliard korun ročně. Podle NERV je zdravotní stav lidí v Česku významně horší než v západní Evropě.

Zástupci vládních stran na novoročním projevu prezidenta republiky Petra Pavla oceňují vyváženost a povzbuzující vyznění. Z opozice zaznívají hlasy, že Pavel zvolil témata, která současnému kabinetu nahrávají.

Česku se v Evropské komisi podařilo vyjednat výjimku ze zákazu čtyřiadvacetihodinové pracovní doby, řekl ČT lidovecký poslanec Vít Kaňkovský. Zákoník práce od října umožňuje plánovat v nemocnicích směny maximálně na dvanáct hodin. Návrat celodenních služeb chce koalice schválit v novele, která zruší i kritizované zvýšení přesčasů. Změny by mohly platit od ledna příštího roku.

Lékaře není možné k přesčasům nad stanovený limit nutit, sloužit je nemusejí, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nedovede si představit, že by v současné situaci napjatého trhu práce lékaře za odmítnutí přesčasů nad limit někde propustili. Reagoval tak na výzvy části lékařů k neschválení novely zákoníku práce, která ve zdravotnictví víc přesčasů umožňuje. Někteří doktoři to kritizují a odmítají víc hodin sloužit. Umožnění přesčasové práce navíc po dohodě má pokrýt zajištění péče v zařízeních, kde personál chybí. Opoziční ANO je proti novele.

Poslanci v prvním čtení odhlasovali návrh zákona o manželství pro stejnopohlavní páry a rozšířili dobu na jeho projednání. O případné kompromisní variantě, která by změnila název dané instituce, mluvila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Sněmovna v prvním čtení schválila i ústavní zakotvení ochrany manželství jako svazku muže a ženy.