Sněmovna v pátek schválila novelu stavebního zákona. Stavební úřady budou nově fungovat pod státem a vznikne Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. Na ně se má přesunout část úředníků z nynějších úřadů. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. Předlohu nyní musí posoudit Senát. Sněmovna schválila také vládní předlohu, podle níž mají být spotřebitelé při uzavírání finančních smluv na dálku více chránění.
Novelu předložili loni v prosinci představitelé vládní koalice v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Pro schválení novely hlasovalo 89 poslanců vládní koalice, zapotřebí bylo nejméně 86 hlasů. Opoziční strany hlasovaly proti, několik opozičních poslanců se zdrželo. K hlasování se poslanci dostali před polednem, doba hlasování byla zkrácena z dvaceti na patnáct vteřin.
Poslanci při schvalování novely posoudili více než sto pozměňovacích návrhů. Schválili tak například přejmenování ministerstva průmyslu a obchodu na ministerstvo hospodářství od příštího roku.
Schválení novely přivítala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). „Dnes (v pátek) jsme v Poslanecké sněmovně rozhodli o tom, že lidem zkrátíme cestu k bydlení, obcím ke školce či škole a této zemi k větší konkurenceschopnosti. Schválením tohoto zákona jsme udělali klíčový krok k tomu, aby se v České republice dalo konečně normálně stavět,“ uvedla v tiskovém prohlášení.
Nový stavební zákon schválila sněmovna v roce 2021. Předtím se připravoval řadu let. Mezi základní cíle jeho novelizované podoby bude nově patřit vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a život lidí. Všechna krajská města mají dostat nově právo vydávat své vlastní stavební předpisy. Dosud měly své stavební předpisy jen Praha, Brno a Ostrava. V případě odvolání bude muset nadřízený úřad rozhodnout a nebude moci vrátit věc k novému projednání. Odstraní se tak proces někdy nazývaný „ping-pong“. Územní plánování předává novela do samostatných působností obcí a krajů.
Zákon nově stanoví, že plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu. To může hrát roli v případných úvahách o vyvlastňování. Mezi vyhrazené stavby budou patřit i stavby pro hromadné bydlení. Půjde o stavbu nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení s celkovou podlahovou plochou od deseti tisíc metrů čtverečních.
Nový stavební zákon z roku 2021 původně státní stavební správu obsahoval. Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) to ale zrušila a prosadila zachování dosavadních úřadů. Vznikl pouze Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který měl mít na starosti strategické stavby typu dálnic nebo elektráren. Nynější vládní koalice loni po volbách předložila svoji novelu a státní stavební správu do ní vložila.
Zákon také zavádí výjimku, která umožní zachovat černé stavby. „Odstranění černé stavby se nenařídí a stavba se dodatečně povolí i při nesplnění všech podmínek pro dodatečné povolení, pokud by její odstranění bylo zcela zjevně nepřiměřeným zásahem pro povinného, jiné osoby nebo veřejný zájem a zároveň ponecháním stavby nejsou dotčeny veřejné zájmy ani práva třetích osob,“ stojí v zákoně. Ministerstvo pro místní rozvoj již dříve uvedlo, že by zbouráním mohli být trestáni například majitelé nemovitostí, kteří měli objekt na pozemku, aniž by věděli, že tam stojí v rozporu se zákonem.
Státní stavební správu bude představovat Úřad rozvoje území se sídlem, který má začít fungovat k 1. lednu příštího roku. Od roku 2028 by měly v krajích začít fungovat další jemu podřízené úřady. Jeho předsedu bude jmenovat vláda. Na konci letošního roku zanikne DESÚ. V současnosti je v Česku podle dřívějších údajů ministerstva pro místní rozvoj 638 stavebních úřadů. Po přijetí novely by mělo fungovat 205 územních pracovišť, úředníci, kteří přejdou z nynějších stavebních úřadů, budou mít přinejmenším stejný platový tarif i osobní příplatek.
Celkové náklady státního rozpočtu na nový systém stavební správy budou podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) záviset na konečné podobě schváleného zákona i na způsobu realizace reformy stavebního práva.
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) řekla začátkem července ve sněmovně, že nově by měla stačit asi polovina z nynějšího počtu úředníků. Informovala také, že počítá s intenzivní kampaní pro nábor nových úředníků. Náklady na vznik státní stavební správy se podle ministryně na příští rok předpokládají zhruba na 3,5 miliardy korun a v dalších letech by celá struktura měla stát asi 7,1 miliardy korun. Na druhé straně podle ní existuje vypočtený přínos do ekonomiky a státního rozpočtu, který vychází na 7,6 miliardy korun.
Kritika ze strany opozice
Opozice novelu kritizovala. Jako první v pátek vystoupil Michal Kučera z nejmenší opoziční strany TOP 09, podle kterého dolní komora nebude hlasovat o moderním stavebním zákonu, ale o shluku desítek poslaneckých pozměňovacích návrhů. Podle Kučery TOP 09 usiluje o zrychlení povolovacích procesů a snížení byrokracie. „Ne však za cenu porušování práv občanů a samospráv,“ řekl. Obdobně jako někteří další opoziční poslanci Kučera prosazuje vrácení stavební novely k opětovnému posouzení do druhého čtení. „Obávám se, že tento zákon nepřinese rychlou výstavbu bez zbytečného papírování, ale chaos, zmatek a průtahy,“ uvedl. Návrh o opakování druhého čtení přijat nebyl.
Koaliční předkladatelé si od změn stavebního zákona slibují zrychlení a zjednodušení povolování staveb. „Cílům, záměrům a smyslu velké novely stavebního práva rozumím a považuji je za správné,“ řekl k tomu Karel Haas (ODS). Ve vystoupení podpořil zavedení principu jednoho řízení na jednom úřadu završené jedním razítkem, snížení počtu závazných stanovisek nebo opuštění modelu 626 prvostupňových stavebních úřadů.
Haas ale také uvedl, že novelu nemůže podpořit. Obává se mimo jiné toho, že se nepodaří naplnit nově zaváděnou státní stavební správu pracovníky. Koalice podle Haase navíc nekomunikovala s kritiky navrhovaných změn a odmítavě se staví k poslaneckým úpravám ODS, které mají podle něho podpořit rozvoj, podnikání i samosprávy.
Zásah do památkové péče
Podle poslankyně Adriany Chochelové (STAN) zasahuje novela do systému státní památkové péče. Upozorňovala na důležitost ochrany kultury. „Kulturní dědictví není obnovitelným zdrojem,“ uvedla Chochelová. Na oblast státní památkové péče upozornil i exministr kultury Martin Baxa (ODS). „Problém je v tom, že se nám pod hlavičkou stavebního zákona fakticky mění zákon o státní památkové péči, a mění se způsobem, který nepovažuji za šťastný, standardní ani dodatečně promyšlený.“
Baxa upozornil na funkci ministerstva kultury jakožto garanta státní památkové péče. „Má být tím, kdo v této oblasti vede odbornou politickou a legislativní debatu,“ řekl Baxa. Podle něj však nejsou zásadní změny v památkové péči předloženy jako samostatná promyšlená novela zákona o státní památkové péči. „Nejsou vedeny jako vládní návrh ministerstva kultury, neprošly standardním připomínkovým řízení v podobě, jakou by si tato oblast zasloužila,“ řekl Baxa. „Způsob, jakým zákon měníme, často předurčuje i kvalitu výsledku, a tady se obávám, že rychlost a snaha o zjednodušení začíná převažovat nad zodpovědností,“ řekl Baxa a upozornil i na kritiku novely ze strany Národního památkového ústavu (NPÚ).
Exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) mluvil o možném problému s evropskou legislativou, stavební řízení označil jako špatné. „Část týkající se územního plánování je dobře (…), ale to, že by o výjimkách z územního plánu rozhodovala rada města, považuji za šílený nápad, netransparentní věc, která může podléhat lobbistickým strukturám,“ tvrdil Hladík. Podle něj umožní návrh výstavbu satelitních městeček i legalizace černých staveb. „Novela neřeší zrychlení jako takové, ale výrazným způsobem oslabí práva obcí, sousedů a veřejnosti,“ řekl Hladík, podle kterého snižuje i ochranu životního prostředí či hygienické limity.
„Zákon povyšuje podnikatelský zájem developerů na veřejné dobro,“ prohlásila Gabriela Svárovská (Zelení, za Piráty). Novela podle ní lže o svém vlastním účelu, když nevyřeší krizi bydlení, ale oslabí ochranu přírody, památek, zdraví, práv vlastníků nebo sousedů. Zelená poslankyně zvolená za Piráty dokonce míní, že je předloha protiústavní.
Kritika zazněla i bezprostředně po schválení zákona. „Zákon nahrává developerům, nedonese zlepšení stavebního řízení pro naše občany,“ řekla po hlasování předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová. Rovněž podle lidovce Petra Hladíka jde řada úprav proti lidem. „Ten, kdo má silná ramena a hodně peněz v kapse, tomu jste to zjednodušili,“ soudí. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová označila rozhodnutí koalice za nezodpovědné a prokorupční. „Zpomalíte procesy pro běžné lidi. Nezařídíte dostupné bydlení, jenom jdete někomu naproti,“ myslí si.
Rychlejší výstavba, horší kvalita života, míní odborníci
Novela může podle odborných sdružení zrychlit a zjednodušit výstavbu v České republice, v důsledku ale také může mít negativní vliv na kvalitu života, ochranu životního prostředí a památek a na zájmy běžných občanů.
Zatímco podle podnikatelů ve stavebnictví a developerů změna zákona přináší nový a celkově lepší přístup, podle ekologů se budou nově stavět zájmy velkých stavebníků nad ochranu lidí a bude vznikat větší prostor pro korupci. Samosprávy nesouhlasí například se zrušením stávající soustavy stavebních úřadů a přechodem na státní model stavební správy. Odborníci to sdělili ČTK.
Změna zákona podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy odstartuje hlubší proměnu fungování státu. „Klíčové není jen to, že se mění zákon. Klíčové je, že se mění přístup. Česká republika dává jasně najevo, že rychlost a předvídatelnost povolování staveb jsou veřejným zájmem,“ uvedl. Stejný pohled na legislativní změnu má také generální sekretář Asociace developerů Zdeněk Soudný. Ekologické sdružení Arnika pak považuje schválení zákona za špatnou zprávu pro přírodu, památky, obce i práva obyčejných lidí.
Větší ochrana spotřebitele
Sněmovna v pátek schválila také vládní předlohu, podle níž by měli být spotřebitelé víc chránění při uzavírání finančních smluv na dálku, typicky po internetu nebo po telefonu. Jednou z novinek, kterou zavádí, bude takzvané tlačítko pro odstoupení od smlouvy, které má tento krok spotřebitelům usnadnit u smluv sjednaných on-line. Předloha mění několik zákonů a do českého práva převádí pravidla evropské směrnice o smlouvách o finančních službách uzavřených na dálku (DMFS). Nyní ji dostane k posouzení Senát.
Poskytovatelé finančních služeb budou muset zajistit, aby jejich webové stránky a aplikace byly přehledné, pravdivé a neomezovaly schopnost zákazníků svobodně se rozhodovat. Směrnice s tím počítá kvůli klamavým nebo manipulativním praktikám v on-line rozhraních, takzvaným dark patterns.
Podle dřívějšího vyjádření Jiřího Palána z ministerstva financí pro členy rozpočtového výboru jde o čistou transpozici evropské směrnice, která neobsahuje žádnou tuzemskou úpravu navíc. Přebíraná směrnice nahrazuje jinou, zrušenou. Směrnice má sloužit jako záchranná sít v případě finančních smluv na dálku, které nemají svou vlastní evropskou úpravu. Jde třeba o některé spořicí nebo vkladové produkty, krátkodobá neživotní pojištění, penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo vznikající služby ve finančních inovacích.






























