Jihomoravský filmový fond po pokynu ministerstva zmrazil příspěvky

7 minut
Události v regionech: Konec podpory pro filmaře
Zdroj: ČT24

Jihomoravský filmový fond letos neposkytne finanční prostředky na nové filmy, seriály ani dokumenty. Důvodem je pokyn ministerstva financí, aby samosprávy napříč Českem zrušily své nadace a nadační fondy. Ministerstvo je považuje za netransparentní. Svaz měst a obcí s tím ale nesouhlasí a hledá způsob, jak situaci řešit. Například změnou legislativy.

V březnu 2025 se v Brně natáčela dvoudílná minisérie Gerta Schnirch, která vznikla v koprodukci s americkou stanicí HBO. Minulý týden zahájila festival Serial Killer. Na jejím vzniku se finančně podílel také Jihomoravský filmový fond.

Další projekty ale mají od fondu stopku. Podporu dostanou pouze rozpracovaná díla z minulých let. „Máme řadu projektů, které už nemohly čekat na rozhodnutí fondu o příspěvku a natáčení realizují v Praze nebo ve Středočeském kraji, protože je to pro ně ekonomicky výhodnější,“ uvedla předsedkyně správní rady fondu a manažerka Brno Film Office Ivana Košuličová.

Letos vložili zřizovatelé — město Brno a Jihomoravský kraj — do fondu po osmi milionech korun. Výzvu na podporu výroby filmů musel fond pozastavit a výzvy na tvorbu podcastů či scénářů ani nestihl vyhlásit. V současnosti pouze administruje starší projekty a vyplácí peníze podle dříve uzavřených smluv.

Finanční prostředky jsou zatím zmrazené a není jasné, jak s nimi bude naloženo. Není možné je ani vrátit městu a kraji, aby je mohly přidělit filmařům jinou cestou. Legislativa neumožňuje jejich využití dříve, než fond projde likvidací.

Ministerstvo argumentuje transparentností

Ministerstvo financí svůj postup odůvodňuje zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. „Základem je transparentnost při nakládání s veřejnými prostředky. Při poskytování peněžních příspěvků prostřednictvím nadací a nadačních fondů chybí možnost veřejné kontroly, jak je vyžadováno dle zákona,“ vysvětlila mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.

S tím ale nesouhlasí ani město Brno, ani Jihomoravský kraj. Oba zřizovatelé chtějí filmaře podporovat i nadále. „Společně teď hledáme cestu, jak to uskutečnit. Nová forma podpory by měla pokrývat i náklady za rok 2025,“ uvedla mluvčí magistrátu Klára Opálková.

Podle ministerstva mohou obce a kraje podporovat veřejně prospěšné aktivity jiným způsobem – například prostřednictvím dotačních programů pro kulturu, sport či sociální služby nebo poskytováním darů. „Tento postup je politicky legitimní, veřejně kontrolovatelný a v souladu se zákonem,“ doplnila mluvčí ministerstva financí.

Podpora filmu a turismu

Fond byl založen proto, aby natáčení na jižní Moravě podpořilo místní ekonomiku i cestovní ruch. Filmoví diváci totiž často navštěvují místa, která vidí na plátně. „Když do regionu přijede produkce, utratí zde velké množství peněz. Sekundárním efektem je propagace destinace prostřednictvím audiovizuálního díla,“ vysvětlila ředitelka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková.

Pokud filmaři finanční pobídku nedostanou, zůstávají podle ní spíše v Praze. „Přestěhování celého štábu stojí peníze. Pokud jedou dál od Prahy, musí se ubytovat, což je samozřejmě přínos pro region,“ dodala.

Za osm let své existence fond podpořil více než 150 projektů v celkové hodnotě 83 milionů korun. Každoročně se na jihu Moravy natáčely až čtyři velké hrané produkce, například Poslední aristokratka, Il Boemo, Nabarvené ptáče či Zátopek.

Pražský fond vypsal novou výzvu

Podobný nadační fond má kromě Jihomoravského kraje také Praha. Pražský audiovizuální fond ale peníze nezmrazil. Podle předsedkyně správní rady Elišky Kaplicky Fuchsové od zřizovatele – města – žádný takový pokyn nedostal. V polovině srpna proto vypsal pro filmaře novou výzvu.

Pražský fond, který funguje devět let, podpořil například snímky Bod obnovy nebo Srdce na dlani. Podmínkou podpory je, aby Praha ve filmu skutečně představovala sama sebe. Loni rozdělil sedm milionů korun mezi osm projektů.

Stanovisko ministerstva financí se netýká jen filmových fondů, ale všech nadací a nadačních fondů zřízených samosprávami. „Týká se to i jiných krajů a řady obcí. Ten zákon platí dlouho a nadace fungovaly řadu let. Mrzí nás, že ministerstvo nyní na základě metodického výkladu zaujalo jednoznačný postoj,“ řekl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje a předseda Svazu měst a obcí František Lukl (STAN).

Podle něj je Svaz měst a obcí v intenzivním kontaktu s ministerstvem financí. „Jsou jen dvě cesty. Buď alespoň oddálit rozhodnutí, abychom se mohli připravit na transformaci fondů, nebo změnit právní předpis tak, aby samosprávy mohly nadační fondy zakládat i nadále,“ dodal Lukl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 4 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 5 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...