Marie Terezie se vrací do filmu, čeká ji bitva o trůn i manžela

Marie Terezie prohrává nejen válku o habsburské dědictví, ale i bitvu o osud svého manželství. Další chvíle ze života majestátní panovnice připomene nový dvoudílný film, který navazuje na snímek Marie Terezie, jejž Česká televize uvedla začátkem loňského roku. I pokračování historického dramatu vzniká v koprodukci čtyř zemí, včetně Česka, kde také před pár dny padla první klapka. Vhodné lokality našli filmaři na Znojemsku.

Filmové zpracování cesty Marie Terezie k trůnu si loni nenechalo na obrazovkách České televize ujít více než dva miliony diváků.

„Život Marie Terezie je opravdovou studnicí příběhů, které v sobě nesou témata důležitá i pro současného diváka, ať už je to postavení ženy ve společnosti a v politice, volba mezi zájmy kariéry a rodiny, nebo konflikt morálky a vysokých cílů s reálnou politikou v rozbouřené Evropě,“ vysvětlil ředitel vývoje pořadů České televize Jan Maxa. „Právě proto jsme se společně s koprodukčními partnery rozhodli připravit pokračování minisérie, která uspěla i u diváků v dalších evropských zemích.“

Nový snímek tak opět vzniká s přispěním českých, rakouských, maďarských a slovenských televizních stanic. Režie se i tentokrát ujme Robert Donhelm podle scénáře Mirky Zlatníkové a nově i Lucie Kopecké. V hereckém obsazení mimo jiné zůstává Vojtěch Kotek coby František Štěpán, manžel Marie Terezie. V role panovnice ale Rakušanku Marii-Louise Stockingerovou vystřídá její krajanka Stefanie Reinspergerová. 

Drsné scény na Znojemsku

Úvodní příběh skončil korunovací Marie Terezie uherskou královnou. Nové drama na tento děj bezprostředně navazuje, odehrává se v letech 1741 až 1745 během válek o rakouské dědictví, které panovnice o nástupnictví na trůn Habsburské monarchie vedla se sousedními zeměmi. První natáčecí dny zachytily chvíle, kdy se boje začaly obracet ve prospěch Marie Terezie.

Vhodné místo pro válečné scény našli tvůrci na zámku v Jaroslavicích, kde se mimo jiné natáčel také seriál Černí baroni. Opuštěná stavba odpovídala potřebným obrazům válečné destrukce.

„Točíme útok pandurů pro začátek druhého dílu. Válka se sice otáčí ve prospěch Marie Terezie, ale za cenu velmi drsného zacházení s civilním obyvatelstvem,“ přiblížil natáčení v kulisách zámku hlavní kameraman Tomáš Juríček.

Nahrávám video

Filmaři na Znojemsku využili i vodní mlýn ve Slupi, který je národní kulturní památkou. „Vypálený mlýn a hodně povražděných a znásilněných žen a dětí. Je to velmi dramatická a smutná scéna,“ popisuje záběry slovenský herec Alexander Bárta. V historickém snímku představuje Filipa Josefa Kinského, poradce Marie Terezie.

Další krušné chvíle, které panovnici čekají na bitevním i manželském poli, budou filmaři opět zaznamenávat na jižní Moravě. Natáčení pokračuje od května v Kroměříži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 5 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 21 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 22 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...