František Lukl

Platy kuchařek, uklízeček nebo školníků mají od 1. září 2025 financovat místo státu zřizovatelé škol. Vláda nepočítá s tím, že by termín o čtyři měsíce posunula, jak žádá Svaz měst a obcí. Hlavní obavou starostů je, že nedostanou včas peníze pro školy. V takovém případě část koalice hrozí, že nepodpoří rozpočet na příští rok. Novou finanční povinnost má obcím vynahradit zvýšení rozpočtového určení daní. Jenže zatím chybí zákon, který by to umožnil.

Zástupci koalice SPOLU, která v Jihomoravském kraji vyhrála volby, a Starostů pro jižní Moravu ve středu ráno v Brně podepsali koaliční smlouvu. Hejtmanem zůstává Jan Grolich (KDU-ČSL), který řekl, že je rád, že se podařilo dosáhnout koaliční dohody tak rychle. Až na Piráty, kteří pětiprocentní hranici nepřekročili, bude pokračovat stejná koalice jako v minulém volebním období. V zastupitelstvu bude mít 35 mandátů z celkových 65.

Krajské volby v Jihomoravském kraji vyhrála koalice SPOLU. Získala 39,91 procenta hlasů. Na druhém místě je hnutí ANO s 28,79 procenta. Volební účast přesáhla 35 procent. SPOLU podepsalo memorandum se Starosty pro jižní Moravu, kteří mají 5,68 procenta. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) řekl, že koaliční smlouvu strany podepíší příští týden. Po čtyřech křeslech by měli mít Stačilo!, které má 6,03 procenta hlasů, i koalice SPD, Trikolora, PRO a Svobodní, kteří mají 5,73 procenta hlasů. Ze zastupitelstva vypadli Piráti, kteří byli její součástí v končícím volebním období.

Česká televize před krajskými volbami nachystala třináct předvolebních debat. Do studia zve vždy osm lídrů kandidátek s největším volebním potenciálem z průzkumu volebního potenciálu dvou agentur: Kantar CZ a Data Collect. V každém kraji se debata zaměřuje na témata, která dominují místní politice. Ve čtvrtek se debata věnovala Jihomoravskému kraji.

Ministerstvo pro místní rozvoj poskytne stavebníkům technickou dokumentaci a zároveň pro ně připraví sérii workshopů k novému digitálnímu systému stavebního řízení, dohodli se ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) a zástupci Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů, Svazu měst a obcí a Platformy pro zdravý stavební zákon. Využívat starý i nový systém, jak stavebníci požadovali, však není podle Bartoše možné. Koaliční partneři mu také nabídli spolupráci v digitalizaci stavebního řízení, zejména v oblastech, jež se týkají jejich resortů.

Potíže se spuštěním digitalizovaného stavebního řízení by podle Svazu měst a obcí (SMO) mohly znamenat skluz třinácti tisíc stavebních povolení v hodnotě sto miliard korun, a to v případě, že se podaří systém uvést do funkčního stavu do začátku září. Podle předsedy svazu Františka Lukla byla digitalizace připravena humpoláckým způsobem, stavební úřady jsou zavaleny žádostmi, které došly podle starých pravidel do konce června, a trápí je dlouhodobý podstav. Svaz požádal ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), aby svolal jednání s organizacemi, na něž dopadají změny v digitalizaci, a to za přítomnosti premiéra Petra Fialy (ODS).

Ministerstvo pro místní rozvoj v noci na sobotu aktualizovalo informační systém pro stavební řízení. Nově bude možné stornovat dokumenty, nebude nutné ručně doplňovat oprávněné osoby nebo se zrychlí serverové služby, uvedl na síti X šéf resortu Ivan Bartoš (Piráti). Další úpravy se podle něj připravují. Elektronický systém stavebního řízení se spustil v červenci, řada úřadů si stěžuje na jeho vady.

Ředitelé škol v Česku patří mezi ty s největší administrativní zátěží v Evropě. Podle aktuální studie Vysoké školy ekonomické v Praze jim na vedení žáků a učitelů zbývá jen třiadvacet procent času. V nejlepších vzdělávacích systémech je to právě naopak. Pomoci by mohlo administrativní slučování škol. Podmínky ministerstvo připravuje.

Vláda se při závěrečném schvalování konsolidačního balíčku možná nebude moci spolehnout na všechny poslance koaličních stran. S jeho podporou váhá poslankyně STAN Eliška Olšáková, která je zároveň předsedkyní Sdružení místních samospráv. Obává se, že by některé daňové změny mohly poškodit hospodaření obcí.

Zástupci samospráv a ministerstev v úterý jednali o nové podobě takzvaného rozpočtového určení daní. Obce by si chtěly ponechat všechny peníze odváděné za vlastnictví nemovitostí, což by znamenalo, že oproti původnímu návrhu úsporného balíčku by z nich vláda nic nedostala. Na oplátku by se radnice vzdaly části peněz, které dostávají z příjmu lidí i firem. Resort financí však chce ještě propočítat varianty.

Stavěním máje před zaplněným Masarykovým náměstím v Kyjově v pátek odpoledne začala víkendová část programu festivalu Slovácký rok. Nejstarší národopisná slavnost v Česku letos nabídne přes čtyřicet programových bodů, novinkou bude Městečko kyjovských vinařů s odpočinkovou zónou. Program končí o půlnoci z neděle na pondělí. Festival se koná jednou za čtyři roky.

Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.

Ministerstvo financí (MF) od července zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho šestapadesát budou pracoviště, která už nyní fungovala v omezeném režimu. Místo zrušených úřadů Finanční správa lidem nabídne zvláštní linky pro telefonické konzultace, v době podávání daňových přiznání také rozšíří výjezdy do obcí. Ministerstvo o tom v úterý informovalo v tiskové zprávě. Odborní pracovníci rušených úřadů se přesunou do jiných lokalit. Resort neupřesnil, zda bude rozhodnutí znamenat i propouštění.

Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o tři stovky zruší 950 pracovních míst. Původně přitom avizovala rušení 2300 míst. Pošťáků odejde ještě méně, protože firma části z nich nabídne jinou pozici nebo rekvalifikaci. Skutečně propuštěným zaměstnancům podnik poskytne odstupné, informoval na tiskové konferenci pověřený generální ředitel podniku Miroslav Štěpán.

Česká pošta zveřejnila seznam tří stovek poboček, které do poloviny letošního roku skončí. Celkem pětatřicet z nich přestane fungovat v Praze, devatenáct v Ostravě a dvanáct v Brně a Plzni. Opatření bude platit od 1. července. Nejvíce pošt, celkem osmačtyřicet, se zruší v Moravskoslezském kraji. Jeho hejtman Ivo Vondrák (zvolen za ANO) odeslal v souvislosti s tím ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) otevřený dopis, kde ho žádá, aby krok přehodnotil. S rušením poboček nesouhlasí také další představitelé měst a samospráv. Parlamentní opozice kritizuje, že Česká pošta rušení se starosty předem neprojednala.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pondělních Událostech, komentářích potvrdil, že jeho resort má v plánu přímo oslovovat s nabídkou dotací lidi s nízkými příjmy. Jeho předchůdce na ministerském postu Richard Brabec (ANO) radí využít k tomu starosty jednotlivých obcí. Předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl (nestr.) zdůraznil, že obce především potřebují, aby legislativním procesem prošla koncepce komunitní energetiky.

Zvolený prezident Petr Pavel jednal s předsedou Ústavního soudu (ÚS) Pavlem Rychetským. Tento týden se setká také s ministrem práce a sociálních věcí a životního prostředí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Už v úterý jej čeká lékařská prohlídka, výsledky by měly být známy do březnové inaugurace. O víkendu Pavel požádal ukrajinskou stranu, aby jako první přišla s návrhem termínu jeho cesty do Kyjeva. Předpokládá, že se tak stane brzy.

Desítky obcí v Česku bojují s odlivem obyvatel. Přitom právě počet trvale žijících lidí s sebou přináší řadu výhod, jde například o vyšší příjmy z rozpočtového určení daní. Při poklesu populace scházejí finance například na investice. Města, městysy i vesnice se proto snaží nalákat přistěhovalce.

Platy ústavních činitelů, jakou jsou ministři, poslanci, ale například i soudci, se od Nového roku zvýší téměř o třináct procent. Ministerstvo práce a sociálních věcí už připravilo novou platovou základnu, ze které se budou vypočítávat. Ta se odvozuje od průměrné mzdy. V posledních dvou letech byly platy s výjimkou letošního ledna zmrazené. Zástupci koalice chtějí, aby fungoval už dříve nastavený automat, aby o výdělcích už v budoucnosti nemuseli rozhodovat. Opozice nynější zvýšení kritizuje.

Českým obcím a městům se nelíbí, že nedostanou podíl z výběru daně z mimořádných zisků. Samospráv se zastává místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová (ANO), podle ní peníze potřebují například na zálohy na energie. Některá města a obce vlastní teplárny a na energiích ušetří, do problémů se ale mohou dostat kvůli investicím, upozorňuje předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Příští týden má sněmovna rozhodnout o podobě daně z mimořádných zisků pro banky a energetické firmy. Vláda s výnosem počítá pro opatření kvůli drahému plynu i proudu. Obce ale chtějí čtvrtinu takto vybraných peněz pro sebe. Jejich svaz už poslal zákonodárcům dopis.

Města, kraje, ale i nemocnice, školy nebo sportovní kluby budou mít zajištěné energie i v příštím roce, slibují lídři vládní koalice. Pokud tyto instituce neuzavřou smlouvy samy, zajistí je dodavatelé poslední instance (DPI). A to za státem garantované ceny. Slova vicepremiéra a předsedy Pirátů Ivana Bartoše potvrdil ČT i šéf poslanců ODS Marek Benda. Doteď kabinet počítal s tím, že pro veřejné instituce bude nakupovat státní obchodník, firma Prisko.

Vláda začala projednávat věcnou novelu stavebního zákona. Ještě o ní nehlasovala, vrátí se k ní později. Novela by měla podle ministerstva pro místní rozvoj urychlit a zjednodušit stavební řízení. Oproti původnímu znění, které zatím nevstoupilo cele v účinnost, ruší Nejvyšší stavební úřad a zachovává část stávajících stavebních úřadů. Proti postupu vlády se vymezuje ANO, které se domnívá, že vláda ničí jím připravený stavební zákon, ale nespokojené jsou i profesní organizace. Návrh považují za nekvalitní. Varují, že novela nepomůže ke zrychlení stavebního řízení.

Zhruba patnáct procent samospráv nemá podle Svazu měst a obcí (SMO) vysoutěžené dodavatele energií na příští rok. Podle předsedy svazu Františka Lukla se jim dodavatele buď nepodařilo sehnat, nebo čekaly na vznik státního obchodníka s energiemi. Samosprávy proto zaslaly ministerstvu průmyslu dopis, ve kterém žádají o instrukce, jak postupovat. Po kabinetu svaz požaduje zvýšení zákonného limitu pro zakázky, které je možné zadávat bez veřejné soutěže.