Česká televize před krajskými volbami nachystala třináct předvolebních debat. Do studia zve vždy osm lídrů kandidátek s největším volebním potenciálem z průzkumu volebního potenciálu dvou agentur: Kantar CZ a Data Collect. V každém kraji se debata zaměřuje na témata, která dominují místní politice. Ve čtvrtek se debata věnovala Jihomoravskému kraji.
V prvním tématu debaty se kandidáti věnovali klimatickým změnám a jejich dopadům na život na jižní Moravě. To úzce souvisí s aktuální výstrahou před extrémními srážkami a povodněmi, které v Jihomoravském kraji a dalších regionech v příštích dnech hrozí. Z některých hledisek se čeká podobně špatná situace jako během záplav v roce 1997 či 2002.
„Kraj má při řešení takovýchto událostí určitě ústřední úlohu,“ řekla k hrozbě záplav Ivana Solařová (ANO). Hlavní je podle ní nyní důvěra v integrované složky, které si prý dokážou do značné míry poradit i bez politiků. Je přesvědčená o tom, že se Česko poučilo z dřívějších ničivých záplav a investovalo mnoho peněz do protipovodňových opatření, ale podle ní se možná mělo prostředků vydat ještě více. „Je potřeba alokovat dostatečný objem finančních prostředků, abychom nebyli překvapeni,“ řekla. „Vždycky je čas měnit věci k lepšímu,“ dodala také s tím, že je třeba vynaložit veškeré úsilí, aby se povodním, suchu a jiným krizovým jevům v Jihomoravském kraji dalo předcházet.
Hejtman Jan Grolich (SPOLU) ujišťuje, že kraj se na srážky od úterý připravuje. „Vypouštíme přehrady, jak jen to je možné, momentálně máme volných asi 155 milionů kubíků, číslo se stále zvyšuje,“ vysvětlil. Připustil, že dlouho připravovaný protipovodňový systém není hotový, ale „nedodělky nejsou tak závažné“. Podle něj je řada projektů ze systému již dodělaná. Dále vyzdvihl schválení strategického plánu proti klimatické změně. „Jsme první kraj, který takový dokument má, skrze něj můžeme v budoucnu dostat finanční prostředky od Evropské unie,“ uvedl hejtman. Tyto kroky mají podle něj podporu napříč politickým spektrem, což kvituje. „Proti hlasovalo jen SPD,“ doplnil.
Kandidát Starostů pro jižní Moravu (STAN, Hnutí SOL) František Lukl věří, že dopad srážek nebude ve výsledku zase tak špatný. „Naštěstí jsme v úplně jiné situaci než v roce 1997. Smutná zkušenost se odrazila v připravenosti,“ nechal se slyšet. Dodal, že největší kulminace srážek přijde v sobotu, nádrže tak mají stále dost času na odpouštění vody. Lukl poděkoval i občanům, kteří se podle něj už nyní hlásí s tím, kde by mohli při zvládání povodní případně pomoci. Dále má za to, že Jihomoravský kraj se po tornádu, které zasáhlo region v roce 2021, prý lépe naučil rozdělovat humanitární i finanční pomoc obětem. Starostové se snaží obnovovat ráz krajiny, třeba tak, aby lépe zadržovala vodu, dodal.
Zástupce uskupení Nestraníci pro jižní Moravu (Starostové a osobnosti pro Moravu a Nestraníci pro jižní Moravu) Petr Kovač věří, že nadcházející povodňovou situaci kraj zvládne, ale připouští, že neví, jak dobře je kraj připravený. „To nejlépe posoudí sama voda. Až touto zatěžkávací zkouškou zjistíme, kde nás takzvaně tlačí bota. Ale pokud nedojde k nějaké tragédii, je to dobře,“ myslí si. V diskuzi o změně klimatu oddělil dva pojmy – boj proti klimatické změně a péči o životní prostředí. „Klimatická změna je jev, který je přítomný déle než lidstvo, s tím moc nehneme. Ale životní prostředí je závislé na lidské činnosti a jsem pro každý vysazený stromek, pro zadržování vody v krajině a další podobné projekty,“ vysvětlil.
„Za čtyři roky ve vedení kraje jsme si už prožili několik krizových situací, ať už to byla pandemie covidu, tornádo, nebo po vypuknutí konfliktu na Ukrajině příchod uprchlíků,“ zmínila Jana Holomčík Leitnerová (Piráti). Každá z těchto krizí ukázala, kde jsou případné mezery, uvedla. Vyjádřila také důvěru hasičům, že jsou případnou krizi připraveni zdárně řešit. Podle ní se všechna opatření, o kterých se v debatě hovořilo, už v Jihomoravském kraji dějí, případně jsou rozpracovaná. Podle ní člověka samozřejmě vždy napadá otázka, jestli pro řešení případné pohromy udělal dost, věří ale, že současný systém funguje a bude fungovat správně. „Myslím, že je důležité zachovat klid,“ dodala.
„Jsme sice připraveni, ale je potřeba dodělat protipovodňový systém, už to trvá příliš dlouho,“ upozornil Petr Vokřál (Přísaha). Míní, že dokud nedojde k dohotovení tohoto projektu, risk při extrémních deštích bude mnohem vyšší. Dále ocenil i plánovanou strategii proti změně klimatu, kterou je dle něj dobré mít, ale zdůraznil, že než dojde k její realizaci, bude to trvat roky. „Dvacet šest milionů korun není dost na to, abychom zvládli celý plán zafinancovat,“ varoval. To je částka, kterou kraj v letošním roce získal na péči o životní prostředí a boj proti klimatické změně. V debatě také Vokřál podpořil propojování vodohospodářských soustav a zadržování vody v krajině.
„Určitě to nebude taková pohroma jako v roce 1997,“ míní Zdeněk Koudelka (SPD, Trikolora, PRO a Svobodní). Podle něj tehdy stát nebyl na katastrofu připraven, a to třeba ani po právní stránce. Státu jako celku vytkl to, že prý investuje příliš mnoho peněz do Green Dealu a boje se změnou klimatu, které podle něj mohly být vydány na další investice do protipovodňových opatření či na nákup vybavení pro hasiče. Vedení kraje vyčetl v souvislosti se současnou situací například formu, jakou komunikuje s občany. Podle něj je přirozené, že se v průběhu let klima mění. „Bojovat proti oxidu uhličitému znamená vyhazovat peníze,“ prohlásil. Podle něj by se třeba v boji se suchem mělo spíše investovat do zavlažování.
Podle Pavla Trčaly z uskupení ZA MORAVU! (Moravané, Moravské zemské hnutí) má kraj obrovskou výhodu proti minulosti, protože má možnost předpovědí a příprav na velké srážky a možné povodně. Kvituje vypouštění přehrad podle protokolů, ale Moravě podle něj chybí lepší a propojenější komunikace mezi kraji. Myslí si, že by se k přírodě mělo přistupovat s větší pokorou. V tématu klimatické změny podpořil zadržování vody v krajině a solární panely. „U panelů je ale třeba se zamyslet. Je hloupost je stavět na úrodné půdě, patří spíš na parkoviště, střechy fabrik a dalších staveb,“ upozornil. Zmínil také to, že by rád podpořil inciativu kraje, aby vytvořil seznam vodních ploch k revitalizaci.
V druhé části debaty se kandidáti vyjadřovali k dopravní situaci v Jihomoravském kraji. Ten se mimo jiné potýká s častými kolonami, především v okolí Brna a v souvislosti s dálnicí D1.
Ivana Solařová (ANO) má za to, že by měl kraj s řešením dopravní situace a budováním nových dálnic nebo obchvatů více apelovat na vládu. „Tady je přece přímá linka na vládu. Je to stejná koalice, jsou to stejné strany,“ prohlásila na adresu současného vedení kraje. „Pokud je nějaká možnost vyvíjet tlak a komunikovat priority směrem k vládě, tak to prosím dělejme opravdu aktivně a intenzivně,“ řekla. Je přesvědčená o tom, že za předchozí vlády ANO tato komunikace s vládou fungovala. Sama by přivítala například obchvat Znojma.
Podle Jana Grolicha (SPOLU) se konečně začaly dělat velké státní investice, na které kraj a Brno čekalo. „Teď je problém s dopravou opravdu cítit. Ale je to zejména kvůli tomu, že se rozšiřuje dálnice na jihu od Brna v nejhorším úseku, který způsobuje dopravní omezení,“ řekl. Zmínil i další projekty, o jejichž termínu se jedná, například dálnici na Vídeň nebo obchvaty Břeclavi a Znojma. „Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) již také projektuje úsek Bořitov–Svitávka, který čeká na územní rozhodnutí,“ informoval. To by mělo být na začátku roku. Úsek propojí dálnice D1 a D35.
Kandidát Starostů pro jižní Moravu (STAN, Hnutí SOL) František Lukl si pochvaluje objem investic, které do dopravní infrastruktury v Jihomoravském kraji jdou. „Investujeme nejvíce finančních prostředků v historii do oprav silnic druhých a třetích tříd,“ prohlásil. Vzápětí upřesnil, že do asi 3800 kilometrů silnic a mostů pod správou Jihomoravského kraje jde ročně 2,5 miliardy korun. „Myslím si, že to je vidět,“ podotkl. Problémem je podle Lukla ale „obrovská historická zátěž, kdy se v některých letech do oprav silnic nevěnovala ani koruna.“
Podle Petra Kovače z uskupení Nestraníci pro jižní Moravu (Starostové a osobnosti pro Moravu a Nestraníci pro jižní Moravu) je v rámci dopravy velmi důležitá „parlamentářská“ role hejtmana. „Něco může prosadit ve vyšší politice, pak třeba jedná se všemi zástupci určitého projektu. Tedy Ředitelstvím silnic a dálnic, obcemi, dotčenými organizacemi – a tím je hejtman schopný realizaci návrhu popohnat,“ vysvětlil. Podle Kovače je to velmi důležitá funkce lídra kraje.
Jana Holomčík Leitnerová (Piráti) v debatě přiznala, že sama v dlouhých kolonách v okolí Brna někdy stojí. „Snažím se jezdit a využívat veřejnou dopravu,“ zmínila s tím, že mnozí Moravané jsou z dopravních zácp nakvašení natolik, že často radši sednou do hromadné dopravy nebo do vlaků, které, jak podotkla, má kraj na řadě linek nové. „Myslím, že to, co my jako kraj můžeme udělat, je komunikace s Ředitelstvím silnic a dálnic a s jednotlivými obcemi,“ prohlásila s tím, že to by mělo občanům poskytovat v případě uzavírek dopředu informace o objízdných trasách a podobně.
Přísaha v programu mimo jiné mluví o chytrých semaforech, které řidiče například v obci zastaví, pokud nedodržují povolenou rychlost. „Člověk to takhle udělá jednou dvakrát a potřetí už jede podle předpisů,“ je přesvědčený kandidát Přísahy Petr Vokřál. Podle něj by měl kraj velmi intenzivně posilovat spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic. „Činností, které mohou města, ale i kraj s ŘSD vykomunikovat, je celá řada,“ prohlásil. Vokřál rovněž zkritizoval neexistenci územního plánu Brna, která „brzdí tamní dopravní projekty“.
Zdeněk Koudelka (SPD, Trikolora, PRO a Svobodní) si myslí, že rozšíření dálnice D1 je dobrá věc, ale chybou je, že dříve nevznikla odbočka před Brnem, která by propojila D1 s dálnicí na Vídeň a potom s dálnicí D2 na Bratislavu. „Kdyby tato odbočka byla budovaná dříve než rozšíření dálnice D1, tak naprostá část tranzitní dopravy, která směřuje na Vídeň a Bratislavu, by mohla po této paralelní dálnici jezdit a nevznikly by tyto kolony,“ prohlásil. Lituje, že tato odbočka zatím existuje jen na papíře. Podle něj za to může to, že se tyto projekty rozhodují v Praze, ne v Jihomoravském kraji.
„Hejtman, ať jím je kdokoliv, nemůže rozhodovat o tom, kde se bude stavět,“ řekl Pavel Trčala z uskupení ZA MORAVU! (Moravané, Moravské zemské hnutí). Kraj by měl být mezičlánkem, koordinátorem všech investic a projektů, myslí si Trčala. Zástupce koalice také kritizoval, že pokud člověk jede například z Polska do Chorvatska, největší kolony jsou podle něj vždy u Brna. „To je mezinárodní ostuda, se kterou se musí něco dělat,“ zdůraznil. Z problému obvinil vrcholné politiky, kteří se podle něj soustředí jen na rozvoj dopravy okolo Prahy.
Do předvolební debaty v Jihomoravském kraji byli pozváni zástupci těchto uskupení:
- ANO – Ivana Solařová
- SPOLU – Jan Grolich
- Starostové pro jižní Moravu (STAN, Hnutí SOL) – František Lukl
- Nestraníci pro jižní Moravu (Starostové a osobnosti pro Moravu a Nestraníci pro jižní Moravu) – Petr Kovač
- Piráti – Jana Holomčík Leitnerová
- Přísaha – Petr Vokřál
- SPD, Trikolora, PRO a Svobodní – Zdeněk Koudelka
- ZA MORAVU! (Moravané, Moravské zemské hnutí) – Pavel Trčala
