Platy ústavních činitelů, jakou jsou ministři, poslanci, ale například i soudci, se od Nového roku zvýší téměř o třináct procent. Ministerstvo práce a sociálních věcí už připravilo novou platovou základnu, ze které se budou vypočítávat. Ta se odvozuje od průměrné mzdy. V posledních dvou letech byly platy s výjimkou letošního ledna zmrazené. Zástupci koalice chtějí, aby fungoval už dříve nastavený automat, aby o výdělcích už v budoucnosti nemuseli rozhodovat. Opozice nynější zvýšení kritizuje.
„Nemyslím, že už by bylo ustojitelné i vůči státním zástupcům a soudcům, abychom udělali ještě další zmrazení (platů). Kdybych to měl oglosovat, tak si myslím, že tady jsou politici, kteří s ohledem na to, co dělají, jakou mají zodpovědnost, jsou zaplacení málo. Pak jsou politici, kteří jsou pro tuto zemi zadarmo drazí,“ řekl ministr práce a sociálních věcí a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka.
S jeho slovy ale nesouhlasí místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. „Místo toho, aby šli ústavní činitelé příkladem a ve smyslu zvýšení platů zůstali na nule, tak si je před zraky celého národa zvyšují. To je pro mě naprosto nepochopitelné a nepřijatelné,“ konstatoval.
Jurečka připomněl, že se automat zastavil na dva roky. „Teď se jenom vracíme k tomu, co už bylo dohodnuto,“ dodal. „V nějaký moment se to odmrazit musí. V době covidové mi to (zmrazení platů) dávalo smysl. Teď je tlak na růst platů ve veřejné i soukromé sféře poměrně velký,“ doplnil ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš.
Zvýšení platu například u řadového poslance nebo senátora znamená navíc 11 600 korun, plat by tedy činil přes 102 tisíc. Ministři by pak měli měsíčně dostávat 195 300 korun. Prezident by si měl přilepšit o více než 38 tisíc korun za měsíc.
Špatný signál vůči občanům, tvrdí opozice
Ve sněmovně už kvůli navýšení platů ústavních činitelů leží návrhy hnutí ANO a SPD. Podle nich by měly zůstat zmrazené i v příštích letech. „Je to o symbolice a je to špatné. My se můžeme snažit měnit leccos, ale 108 (poslanců) nás vždycky převálcuje, oni si ty mzdy chtějí zvýšit,“ řekl Havlíček.
„Myslím si, že to není dobrý signál vůči občanům, byť to na státní rozpočet samozřejmě nemá nějaké zásadní dopady,“ komentoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
„Když bylo na minulé schůzi opoziční okénko a (opoziční poslanci) si mohli navrhnout nějaký zákon k projednání, tak to tam nedali,“ diví se šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Miliarda navíc
Výše platů se vypočítává z takzvané platové základny. Tu vyhlašuje s ohledem na vývoj průměrné mzdy za předminulý rok ministerstvo práce. Vedle politiků se takto stanovují i třeba platy všech soudců a státních zástupců, i tady se základna navýší zhruba o třináct procent. Stát to bude necelou miliardu.
Nastavení systému, podle kterého se při výpočtu platů postupuje, je podle předsedy poslaneckého klubu STAN Josefa Cogana důležité. „Neměli by o tom rozhodovat politici,“ dodal.
Jeho slova potvrzuje i ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka, podle kterého není obvyklé, aby si lidé o platech rozhodovali sami. „Jsem zastáncem toho, aby tady už pravdu platil automat,“ řekl. I kvůli tomu teď koalice zákon o platech znovu měnit nechce.
Platy komunálních politiků
Od Nového roku se mění také odměny komunálních politiků, tedy starostů, radních i řadových zastupitelů. Těm uvolněným stoupne automaticky odměna o deset procent. U neuvolněných, tedy těch, kteří mají i jinou práci, stanovuje výši odměny zastupitelstvo, to může přidat nejvýš deset procent.
„Je to po dlouhé době opět určité navýšení, které ale v žádném případě nedokáže zohlednit inflaci a vůbec pohyb mzdových odměn v rámci jiného segmentu. Bylo by dobré, aby byl vytvořen automat, který by navázal odměny komunálních politiků na nepodnikatelskou sféru jako takovou,“ komentoval předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl.
