Ústavní činitelé

Platy politiků by mohly do budoucna meziročně růst nejvýše o pět procent, navrhl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Platová novela je ve sněmovně před schvalováním. Poslanci podpořili i návrh vládní koalice, podle kterého se digitalizace služeb státu zřejmě odkládá o dva roky na rok 2027. Důvodem je, aby se úřady stačily na vše připravit. Na začátku jednání zákonodárci minutou ticha uctili oběti loňské střelby na filozofické fakultě v Praze. Sněmovna se znovu sejde až v lednu.

Poslanci v úvodním kole podpořili smlouvu mezi Českem a Vatikánem. A to navzdory nyní opozičním Pirátům, kteří neprosadili její odmítnutí, pouze projednávání protáhli na téměř čtyři hodiny z obav o dopady ujednání. Ministr zahraničí Jan Lipavský (dříve Piráti) poslance ujišťoval o tom, že smlouva je v souladu s ústavním pořádkem. Sněmovna bude v pátek ráno pokračovat v projednávání sporné platové novely.

Platy politiků a dalších ústavních činitelů by mohly po lednovém zvýšení o sedm procent od roku 2026 vyrůst o dalších víc než třináct procent. Podle dat ministerstva financí to spočítala Česká televize. Stane se tak v případě, že parlament schválí příslušný vládní návrh. Koalice prosazuje, aby se platová základna zmíněné skupiny v budoucnu znovu odvíjela od trojnásobku průměrné mzdy.

Nejvyšší ústavní činitelé ve čtvrtek hovořili o válce na Ukrajině, konfliktech v Sýrii, Libanonu a Pásmu Gazy nebo o změnách, které přinese nástup Donalda Trumpa na pozici prezidenta USA. Prezident Petr Pavel ocenil vstřícnost při koordinaci zahraničních aktivit, aby Česko nejen navenek, ale i k vlastním občanům hovořilo jedním hlasem.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) považuje penzijní reformu za krok ke stabilizaci systému, řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) by ocenil, kdyby Senát návrh vrátil do Poslanecké sněmovny. Jurečka také uvedl, že koalice chce do června schválit povinný příspěvek firem na důchodové připojištění pro lidi v rizikových profesích, s účinností od ledna 2026. Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD) návrh zkritizovala s tím, že by se spoření pro tyto lidi v rizikových profesích tímto způsobem stalo povinné. Hosté ve druhé části pořadu debatovali také o platech ústavních činitelů.

Vládní koalice nemá jisté, že se jí do konce roku podaří prosadit zákon zvyšující výdělky ústavních činitelů. Jak zjistila Česká televize, poslanci začnou projednávat návrh na růst platů politiků, soudců a státních zástupců až 19. listopadu. Od příštího roku přitom nebude existovat žádné pravidlo, jak platy stanovit, protože to stávající zrušil Ústavní soud.

Způsob, jakým vláda postupovala v otázce platů ústavních činitelů, byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) chybou, uvedl v Otázkách Václava Moravce. S předsedou poslaneckého klubu Pirátů Jakubem Michálkem se shodli na tom, že by si všechny parlamentní strany měly sednout k jednomu stolu a domluvit se, jakým způsobem se platy nastaví. Opoziční ANO s vládou na toto téma podle místopředsedy hnutí Karla Havlíčka jednat nechce a navrhuje zmrazení platů na pět let.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne politikům pro příští rok růst platů o 6,9 procenta. Debatu chce vést i o tom, aby se výdělek soudců a státních zástupců zvedal stejným tempem jako ostatním ústavním činitelům a nenavyšoval se případně výrazněji. Navyšovat by se měly stejně jako platy a mzdy v zemi, řekl v pořadu Partie televize CNN Prima News. Podle původního návrhu by se odměňování ústavních činitelů mělo příští rok upravit o téměř 14 procent. Opozice či odbory to kritizovaly. Vláda by měla o navýšení znovu jednat ve středu.

Platy by mohly od ledna vzrůst téměř o čtrnáct procent nejen soudcům a politikům, ale i státním zástupcům. Dohodla se na tom jejich unie s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), zjistila ČT. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) ale kabinet s dřívějším návrhem zvyšujícím platy ústavních činitelů o více než 13 procent nesouhlasí. O tom, jak se zvýší, bude kabinet jednat příští týden, růst by ale měl odpovídat zvyšování platů a mezd v soukromém i veřejném sektoru, doplnil Kupka. Opoziční hnutí ANO chce svolat k tématu mimořádnou schůzi sněmovny.

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o více než 13 procent. Například měsíční plat premiéra a předsedy parlamentní komory by vůbec poprvé přesáhl 300 tisíc korun a plat ministrů 200 tisíc korun. Vyplývá to z novely příslušného zákona, který kvůli zásahu Ústavního soudu (ÚS) předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni. Vláda bude o parametrech ještě jednat, opozice uvažuje i o zmrazení těchto výdělků.

V pondělí se sešli na Pražském hradě k jednání o zahraniční politice nejvyšší ústavní činitelé. Připojila se k nim i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Prezident Petr Pavel po schůzce prohlásil, že hlavním bodem byla koordinace před nadcházejícím summitem NATO. „Nemohli jsme opomenout ani válku na Ukrajině,“ doplnila hlava státu.

Jednou z vládních úspor v rámci konsolidačního balíčku bude i podstatné zpomalení růstu platů ústavních činitelů. Mezi ně kromě poslanců, senátorů a ministrů patří i soudci a státní zástupci. Lídři vládních stran se dohodli, že sníží platovou základnu o šest procentních bodů. Opozice prosazuje přímo zmrazení výdělků politiků.

Vládní strany hledají způsob, jak upravit platy politiků. Ministr práce už o tématu mluvil s premiérem. Samotné zmrazení výdělků, aby určitou dobu nerostly, podle Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není řešením. Opozice stejně jako koalice mluví o solidaritě v době vysoké inflace a zpomaleného letního zvýšení důchodů. Také platy ústavních činitelů by podle vládních politiků měla omezit úprava valorizačního vzorce. Debatovat se o tom bude v širším formátu.

Prezident Petr Pavel chce pravidelně pořádat schůzky ve třech – a to s premiérem i předsedou největšího opozičního uskupení. Je to jeho závazek pro prvních sto dnů v úřadu.

Platy politiků jsou svázány i s platy soudců a státních zástupců a my jsme tu opakovaně čelili hrozbě reálné, která nakonec nastala, že se soudci začali obracet na Ústavní soud, řekl v pořadu 90' ČT24 předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Dodal, že je připraven se o situaci bavit. Členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) poznamenala, že se situace dala řešit dohodou. Vůle vlády k řešení návrhu podle ní není žádná.

Prezident Petr Pavel podepíše spornou vládní novelu o snížení valorizace důchodů. Dodal ale, že je podle něj nezbytné, aby zákon přezkoumal Ústavní soud (ÚS). Na ÚS se obrátí opoziční hnutí ANO kvůli retroaktivitě a způsobu projednání zákona v režimu legislativní nouze. Vláda i opozice podle prezidenta mají dost relevantních argumentů. Své konečné stanovisko oznámil na odpolední tiskové konferenci v Hrzánském paláci, kde dočasně sídlí.

Platy ústavních činitelů, jakou jsou ministři, poslanci, ale například i soudci, se od Nového roku zvýší téměř o třináct procent. Ministerstvo práce a sociálních věcí už připravilo novou platovou základnu, ze které se budou vypočítávat. Ta se odvozuje od průměrné mzdy. V posledních dvou letech byly platy s výjimkou letošního ledna zmrazené. Zástupci koalice chtějí, aby fungoval už dříve nastavený automat, aby o výdělcích už v budoucnosti nemuseli rozhodovat. Opozice nynější zvýšení kritizuje.

Platy ministrů, poslanců, senátorů nebo i soudců by od ledna mohly vzrůst. Z vládních stran totiž zní neochota dál zmrazovat výdělky ústavních činitelů. Jejich platová základna letos zůstala mimořádnou úpravou stejná jako loni a předloni. Koaliční politici tak nyní preferují automatickou valorizaci.

Vláda Petra Fialy (ODS) hodlá od února zafixovat platy ústavních činitelů na loňské úrovni. Opatření, které má bránit růstu platů politiků, se ale vztahuje i na státní zástupce a na soudce – a podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) se návrh příslušného zákona dostává do možného rozporu s ústavním pořádkem.

Kritika z politické sféry míří směrem ke kancléři hospitalizovaného prezidenta Miloše Zemana Vratislavu Mynářovi. Ten byl podle informací Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) o stavu hlavy státu informován ve středu 13. října, přesto o den později zprostředkoval v nemocničním pokoji setkání Zemana s předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) a končící místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřiny Valachové kancléř výrazně pochybil. Shodli se na tom v úterních Událostech, komentářích. Dalšími hosty debaty byli Tomio Okamura (SPD) a Patrik Nacher (za ANO).

Odbory kritizují vládní plán na zmrazení platů policistů, hasičů, úředníků, vojáků a dalších státních zaměstnanců. Počítá s ním první návrh rozpočtu, který kabinet schválil tento týden. Šéf největší odborové centrály Josef Středula naopak požaduje růst platů všech pracujících pro stát. O výši chce jednat s vládou ještě v červnu a nevylučuje ani protestní akce. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však říká, že kvůli vysokému rozpočtovému schodku – plánovanému na 390 miliard korun – si vláda nemůže nárůst dovolit.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) nepřijatelně verbálně útočí na justici, ta se ale zvládne ubránit, věří předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Je přesvědčen, že odcházející nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman konsolidoval soustavu státních zastupitelství a „bude ho doslova škoda“. Řekl to v Otázkách Václava Moravce.

Nejvyšší ústavní činitelé se v úterý sešli na Pražském hradě. Prezident, premiér, někteří ministři a předseda dolní komory parlamentu řešili šíření covidu-19 v Česku, které podle nich lze zastavit očkováním. Vakcíny by však měly být nejprve schváleny evropskými orgány. Politici se ale věnovali také volebnímu zákonu nebo zahraniční politice.

Platy ústavních činitelů se letos nebudou zvyšovat. Politici nebo soudci si tak meziročně na výplatnicích nepřilepší. Podle novely, která platy stanovuje, se vypočítávají ze stejné platové základny jako loni. Od roku 2022 se mají odvíjet z průměrné mzdy v celé ekonomice. Dosud to bylo jen z nepodnikatelské sféry.