Nejvyšší ústavní činitelé ve čtvrtek hovořili o válce na Ukrajině, konfliktech v Sýrii, Libanonu a Pásmu Gazy nebo o změnách, které přinese nástup Donalda Trumpa na pozici prezidenta USA. Prezident Petr Pavel ocenil vstřícnost při koordinaci zahraničních aktivit, aby Česko nejen navenek, ale i k vlastním občanům hovořilo jedním hlasem.
Nejvyšší ústavní činitelé na Hradě hovořili o Ukrajině, Sýrii i Trumpovi
Nejvyšší ústavní činitelé o geopolitické situaci (zdroj: ČT24)
Zájmem České republiky a Evropy je dále rozvíjet vztahy se Spojenými státy i s novou americkou administrativou, aby bylo možné čelit bezpečnostním výzvám, řekl na tiskové konferenci po schůzi prezident Petr Pavel. Spojené státy jsou podle Pavla nezastupitelným aktérem.
Ústavní činitelé také koordinovali své zahraniční cesty z hlediska geografického rozložení, času, ale také obsahu, oznámil český prezident.
Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že diskuse ústavních činitelů nejsou jen o procesních věcech, ale že jsou i hodnotové, o obsahu zahraniční politiky. Pokud dokážou vystupovat jednotně v otázkách mezinárodní politiky, je Česko mnohem účinnější, důvěryhodnější a mnohem více respektované u zahraničních partnerů, míní ministerský předseda.
Vztahy s USA jsou podle Fialy mimořádně důležité nejen pro řešení světových problémů a krizí, ale i prakticky. „Máme intenzivní ekonomické kontakty s USA a je v zájmu České republiky, aby obchodní, ekonomické vztahy s USA byly také na vysoké úrovni,“ uvedl Fiala. I v Evropské unii chce hájit co nejužší vazbu se Spojenými státy.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) po schůzce řekl, že se nejvyšší ústavní představitelé shodují v tom, že jsou Spojené státy zásadním a významným spojencem. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uvedla, že poté, co se sejde nový Kongres, by chtěla navázat na své cesty a setkat se s kongresmany v novém složení.
Dění v Sýrii
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), který se schůzky také účastnil, řekl, že čeští diplomatičtí pracovníci se do Sýrie vrátí hned, jak to situace dovolí. Ti byli z ambasády v Damašku staženi kvůli zhroucení režimu prezidenta Bašára Asada, momentálně jsou v Libanonu.
Podle Fialy je nyní předčasné říct, jakým způsobem se bude dál Sýrie vyvíjet, zda jde o příležitost, nebo hrozbu. „Z hlediska bezpečnosti Evropy je důležité, že v tuto chvíli nedochází k nějakému dalšímu odchodu Syřanů a migračnímu tlaku na Evropu,“ podotkl. Existují podle něj naopak signály, že řada Syřanů se chce po pádu Asadova režimu vrátit do země, na větší hodnocení je ale ještě brzy.
Velkou prioritou české diplomacie je podle Lipavského bezpečí českých občanů v zahraničí. „Dokud můžeme Čechům v zahraničí pomáhat, chceme mít diplomaty na místě, ale samozřejmě nemůžeme riskovat životy našich lidí,“ prohlásil.
Zároveň se podle něj zatím nic nemění na tom, že skupina HTS (Haját Tahrír aš-Šám), která Damašek ovládla, je označována za teroristickou organizaci. „Musíme být tedy velmi opatrní,“ podotkl. Je ale dobře, že po více než 50 letech útlaku skončil kriminální režim Bašára Asada, který byl neskutečně brutální, doplnil.
Výjimka na dovoz ruské ropy
Fiala se rovněž vyjádřil k prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, které přijala EU ve středu v rámci patnáctého balíčku sankcí proti Rusku. Podle premiéra o ni požádaly Slovensko a Polsko a Česko požadavku nebránilo.
Dodal, že prodloužení je na půl roku. Platnost výjimky skončila 5. prosince a české ministerstvo průmyslu na konci listopadu informovalo, že „Česká republika nevidí důvod, proč by se měla prodlužovat“.
Podle Fialy je důležité, že se díky vyjednávání a rozhodnutí o investici podařilo rozšířit Transalpinský ropovod (TAL). „Bude s plnou kapacitou fungovat od příštího roku a umožní nám se úplně zbavit závislosti na ruské ropě,“ poznamenal.
Obsah předchozího jednání
Ústavní činitelé se sešli naposledy 1. července, kdy se zejména koordinovali před summitem Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu. Debatovali také tehdy o válce na Ukrajině i bezpečnostní dohodě s Ruskem napadenou zemí, kterou státy podepsaly také v červenci.
Politici tehdy řešili také vztahy se Slovenskem, které narušily nesoulady v některých zahraničněpolitických otázkách. Dosud se neobnovily mezivládní konzultace, které český kabinet odložil z letošního března.
