Sky News: Zelenskyj naznačil ochotu ukončit válku výměnou za členství v NATO

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v rozhovoru pro televizi Sky News naznačil, že je ochotný ukončit válku na Ukrajině výměnou za členství své země v NATO, i kdyby Rusko ihned nevrátilo okupovaná území. Zelenskyj uvedl, že v zájmu ukončení „horké fáze války“ by bylo nutné nabídnout členství v NATO neokupovaným částem země, pokud by samotná pozvánka do Aliance zmiňovala mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny.

V rozhovoru s hlavním zpravodajem Sky News Stuartem Ramsayem Zelenskyj reagoval na zprávy médií, podle nichž by jedním z plánů zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války mohlo být to, že Kyjev postoupí Moskvě území, které zabrala, výměnou za vstup do Severoatlantické aliance.

Zdá se, že Zelenskyj souhlasí s tím, že okupované východní části země budou prozatím z takové dohody vyňaty, napsaly Sky News. „Pokud chceme zastavit ,horkou fázi války’, musíme vzít pod deštník NATO území Ukrajiny, které máme pod kontrolou,“ řekl Zelenskyj. „Musíme to udělat rychle. A okupovaná území může země získat zpět diplomatickou cestou,“ dodal.

Ukrajinský prezident podotkl, že je příměří nutné, aby „zaručilo, že se (ruský vládce Vladimir) Putin nevrátí“ a nezabere další části území napadeného státu. NATO by podle něho mělo ,okamžitě’ pokrýt tu část Ukrajiny, která zůstává pod kontrolou Kyjeva.

V prvním rozhovoru, který poskytl britským médiím od volebního vítězství Donalda Trumpa, mluvil Zelenskyj také o spolupráci s novým šéfem Bílého domu. „Musíme s novým prezidentem spolupracovat, abychom měli největšího zastánce. Chci kooperovat přímo s ním, protože od lidí kolem něj se ozývají různé hlasy. A proto je třeba, abychom (nedovolili) nikomu z (Trumpova) okolí, aby naši komunikaci zničil,“ dodal .

Zelenskyj dosud postoupení jakéhokoliv území odmítal

Jde o první interview, ve kterém Zelenskyj naznačil možnost dohody o příměří, která by zahrnovala ruskou kontrolu nad kteroukoli částí ukrajinského území. Během celého konfliktu dosud ukrajinský prezident nikdy nepřipustil, že by Rusku postoupil jakékoli okupované území – včetně Krymu, který Moskva obsadila v únoru 2014 a následující měsíc v rozporu s mezinárodním právem Rusko anektovalo.

Zelenskyj dříve řekl, že takový krok ukrajinská ústava neumožňuje a že jediný způsob, jak by to bylo možné, je souhlas obyvatel těchto oblastí s odtržením.

Zatím nejdále zašel při rozhovoru pro Le Monde letos v červenci, kdy navrhl, že by se okupovaná území mohla připojit k Rusku, pokud by si to odhlasovala ve svobodném a spravedlivém referendu. Doplnil však, že Kyjev by musel mít tato území nejprve zpět pod svou kontrolou, aby mohl takové hlasování uspořádat.

Pod ruskou kontrolou nyní zůstává přibližně pětina ukrajinského území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 35 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...