Kyjev musí udělat vše pro to, aby válka s Ruskem skončila příští rok diplomatickou cestou, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru s ukrajinským veřejnoprávním rádiem mimo jiné vyjádřil názor, že po nástupu nové americké administrativy skončí válka rychleji.
„Z naší strany musíme udělat vše pro to, aby tato válka příští rok skončila, aby skončila diplomatickou cestou,“ prohlásil Zelenskyj v rozhovoru pro veřejnoprávní stanici Ukrajinské rádio.
Připustil také, že frontová situace na východní Ukrajině je obtížná a že Moskva postupuje. Jednání s Ruskou federací jsou ale podle něj možná pouze pod podmínkou, že Ukrajina bude silná.
„Pokud budeme jednat s (ruským vládcem Vladimirem) Putinem a budeme v podmínkách, v jakých jsme nyní, neposíleni – je to pro Ukrajinu prohra,“ citovala z rozhovoru agentura Unian. „Ve slabé situaci v těchto jednáních nic nezmůžeme,“ dodal prezident Ukrajiny.
„Nikdo si nepřeje mír tak jako my. Změna politiky USA naznačuje, že podle mého názoru válka skončí. Nevím jak. Naším úkolem je uhájit silnou pozici,“ uvedl v rozhovoru prezident. „Přesné datum neexistuje, ale s politikou týmu, který nyní povede Bílý dům, válka skončí rychleji. To je jejich přístup, jejich slib společnosti,“ dodal.
Zářijové setkání se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem označil jako velmi dobré. „Neslyšel jsem (od něj) nic, co by bylo proti naší pozici,“ řekl Zelenskyj. Později s Trumpem hovořil ještě telefonicky, když mu gratuloval k volebnímu vítězství. „Řekl, že chce ukončit válku, ale (také) chce pomoci,“ uvedl ukrajinský prezident a dodal, že se uvidí, co bude dál.
Vyjádřil také vděčnost za americkou pomoc, Ukrajina ale podle něj zatím ještě polovinu přislíbených zbraní nedostala. „To je důležitý prvek, když mluvíme o tom, jak a kdo nám pomáhá. Chci říci, že Evropa nám nepomohla o nic méně,“ doplnil prezident.
Zelenskyj dále uvedl, že mu americká legislativa brání v setkání s nově zvoleným prezidentem Trumpem před jeho inaugurací v lednu příštího roku. Chce rovněž hovořit pouze se samotným Trumpem, nikoliv s jeho vyslanci či poradci.
„Já jako prezident Ukrajiny budu brát vážně pouze rozhovor s prezidentem Spojených států amerických, při vší úctě k jakémukoliv doprovodu,“ řekl Zelenskyj s odkazem na dřívější vyjádření některých lidí z Trumpova okolí o nutnosti „zmrazení“ války Ruska proti Ukrajině.
Další ruské údery v několika regionech
Ukrajina mezitím stále čelí ruskému ostřelování. Za poslední den si údery invazních jednotek vyžádaly životy čtyř civilistů.
Tři lidé v pátek zahynuli a další byl zraněn po ruských útocích v Časiv Jaru, Slovjansku a Kurachovu v Doněcké oblasti, uvedl šéf regionu Vadym Filaškin. Podle šéfa správy v jihoukrajinské Chersonské oblasti Oleksandra Prokudina ruské ostřelování zabilo jednoho člověka a dalších deset zranilo, poškozeno bylo také třináct domů a plynovod.
Rusko-ukrajinská válka
- 11:02
Cizí dron, který se v pondělí zřítil na území Litvy, byl ukrajinský, uvedla premiérka pobaltské země Inga Ruginienéová. Dron, jenž byl součástí operace proti Rusku, podle ní zabloudil. Informace armády původně naznačovaly, že do litevského vzdušného prostoru přiletěl z Běloruska, spojence Moskvy.
- 10:02
Ruské útoky na Ukrajinu přerušily klíčové elektrické vedení mezi Moldavskem a Evropou, uvedla dnes moldavská prezidentka Maia Sanduová. Premiér Alexandru Munteanu vyzval občany k šetření s elektřinou. Moldavsko je závislé na dodávkách z Rumunska.
- 09:04
Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině 34 raket a střel s plochou dráhou letu a 392 dronů, z nichž se podařilo zneškodnit 25 střel a raket a 365 dronů, tvrdí ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásahy šesti raket a 27 dronů na 22 místech. Ruské ministerstvo obrany informovalo o zničení 55 ukrajinských dronů během uplynulé noci. O celkovém počtu útočících dronů, ani o případných škodách se nezmínilo.
Šéf záporožské oblastní vojenské správy Ivan Fedorov informoval, že útok ruských dronů poškodil objekt kritické infrastruktury u Záporoží. Tlaková vlna poškodila také přilehlé komerční prostory, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské letectvo oznámilo, že protivzdušná obrana v noci na sobotu v řadě oblastí sestřelila 53 z 83 útočících ruských dronů. Dalších třicet strojů zmizelo z radarů. Uvedlo také, že Rusko zasáhlo střelou S-300 cíl v Charkovské oblasti.
Moskva popírá, že by ve své vojenské agresi úmyslně útočila na ukrajinské civilisty, a tvrdí, že její údery míří výhradně na vojenskou či energetickou infrastrukturu. Ukrajinské úřady však pravidelně informují o zásazích civilních míst a o zabitých civilistech. OSN mezitím potvrdila tisíce zabitých ukrajinských civilistů.
Ministerstvo obrany v Moskvě v sobotu ve svém pravidelném hlášení uvedlo, že ruské síly dobyly dvě vesnice v Doněcké oblasti. První má být Makarivka. Druhou je podle agentury Reuters Hyrhorivka, známá také pod ruským označením Leninskoje. Tato obec se nachází poblíž města Selydove, které Rusové obsadili minulý měsíc. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně v podmínkách války nezávisle ověřit.
Podpora G7
Země skupiny G7 prohlásily, že Rusko zůstává jedinou překážkou spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině. Slíbily pomoc Kyjevu, dokud jí bude třeba, píše agentura Reuters.
„Skupina G7 potvrzuje svůj závazek způsobovat Rusku vysoké náklady prostřednictvím sankcí, kontrol vývozu a dalších účinných opatření. Stojíme jednotně na straně Ukrajiny,“ konstatuje text uskupení rozvinutých zemí, kterému nyní předsedá Itálie.
Skupina, jejímiž členy jsou také USA, Kanada, Británie, Francie, Německo a Japonsko, jasně podporuje Kyjev od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022.
