Trump neskrývá odpor vůči podpoře Ukrajiny. A přirovnává se k Navalnému

Nahrávám video
Horizont ČT24: Donald Trump si připadá jako Alexej Navalnyj
Zdroj: ČT24

Uchazeč o republikánskou kandidaturu na amerického prezidenta Donald Trump nepolevuje ve své neochotě ke schválení další finanční pomoci pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Osud lídra ruské opozice Alexeje Navalného přirovnal k vlastním obtížím při soudních sporech. Trumpovy politické postoje i šance na znovuzvolení, které naznačují průzkumy i výsledky v primárkách, provokují úvahy o změnách v evropské bezpečnostní architektuře.

Trump oficiálně nezastává žádnou politickou funkci, přesto má klíčový vliv na strategická rozhodnutí, která mohou mít dopad na osudy celých národů za hranicemi Spojených států, včetně bojující Ukrajiny. Někdejší hlava státu a její prezidentské ambice mohou v Kongresu přitom blokovat důležitý balík pomoci pro Kyjev.

Podle prezidenta Joea Bidena, který je Trumpovým nejpravděpodobnějším konkurentem v souboji o křeslo šéfa Bílého Domu, je za exprezidentovou neochotou podpořit Ukrajinu zejména volební kalkul. „Není pro pomoc Ukrajině. Raději tuto otázku použije jako zbraň, než aby ji skutečně řešil,“ prohlásil Biden.

Tento postoj Trump potvrzuje například svým popisem současného vývoje konfliktu na Ukrajině. „Ruský prezident Vladimir Putin teď usiluje o celou Ukrajinu. Ne jen o malý kousek, jde po všem, a to za vlády Bidena,“ uvedl Trump.

Trump: Měníme se v komunistickou zemi

Exprezident krom toho sám na sebe a své aktuální potíže s americkou justicí neváhá vztáhnout osud lídra ruské opozice Navalného. „Je to hrozná věc, ale děje se to i u nás. V mnoha ohledech se měníme v komunistickou zemi. Když se na to podíváte, jsem vedoucím kandidátem. Mám osm nebo devět soudů. Všechny kvůli tomu, že jsem v politice,“ prohlásil Trump.

Vypjatá rétorika exprezidenta, který se v minulosti nezdráhal označit ruského vládce Putina za důvtipného a génia, vyvolává řadu otázek. Trump nedávno zaskočil evropské partnery Spojených států tvrzením, že by povzbudil vedení Moskvy k obsazení spojenců, kteří podle něj nedávají dost peněz na vlastní obranu.

Jedná se o jeden z řady důvodů, proč Evropská unie značně pokročila v úvahách o zřízení nového exekutivního postu eurokomisaře pro obranu. „Měli bychom přestat naříkat, kňučet a nadávat na Trumpa. Musíme utrácet více za obranu nebo zvýšit výrobu munice, protože Trump se může vrátit,“ podotkl nizozemský premiér Mark Rutte.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 34 mminutami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 5 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 8 hhodinami

Slovenská policie zastavila stíhání některých kroků státu za covidu-19

Slovenská policie zastavila stíhání v případu některých kroků státu za pandemie nemoci covid-19. S odvoláním na vyjádření prokuratury to napsal portál Aktuality.sk, rozhodnutí zatím není pravomocné. Šlo o vyšetřování nadúmrtí v době koronavirové nákazy, jakož i podezření z trestných činů obecného ohrožení a maření úlohy veřejným činitelem.
před 10 hhodinami

V Británii začal platit nejpřísnější zákon proti deepfake pornu

Ve Velké Británii začal platit nejpřísnější zákon proti vytváření falešných sexuálních fotografií skutečných lidí za pomoci umělé inteligence (AI). Pachatelům za to hrozí dva roky, respektive devět let, pokud je obětí dítě. Internetové platformy pak mohou čelit pokutám do výše deseti procent globálních příjmů. Londýnská vláda zároveň vytváří nástroj, který takový obsah snadno odhalí. Problémová je především AI jménem Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi. „Jednání Groku a X je nechutné a ostudné a upřímně řečeno, rozhodnutí proměnit toto v prémiovou službu je otřesné,“ nešetřil kritikou britský premiér Keir Starmer.
před 10 hhodinami

Dobrý začátek, řekl k jednáním Írán. USA vzápětí oznámily nové sankce

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...