Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy do něj vstoupí, prohlásil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Potvrdil také závazek členských států poskytnout Ukrajině „v příštím roce“ vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun).
NATO si přeje, aby se Ukrajina stala členem Aliance
3 minuty
Studio 6: Výsledky středečního summitu NATO
Cestu Ukrajiny do Aliance označil Stoltenberg za „nezvratnou“. Ačkoliv shoda na bilionové podpoře Ukrajiny pro příští rok padla, ani Stoltenberg, ani takzvaná Washingtonská deklarace – výsledek středečního zasedání – nezmiňuje víceletý finanční závazek pro pomoc Kyjevu, o který generální tajemník usiloval.
Česko na summitu ve Washingtonu zastupuje prezident Petr Pavel. Ten v se v průběhu středečního jednání setkal s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Debatovalo se o naplňování mírového plánu, situaci na bojišti či české muniční iniciativě. Tématem bylo také zahájení přístupových jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie (EU).
Jednání delegací se zúčastnili i šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti), ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
„Na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pan prezident diskutoval o naplňování mírového plánu prezidenta Zelenského v návaznosti na jednání na summitu ve Švýcarsku, aktuální situaci na bojišti, české muniční iniciativě, ale i zahájení přístupových jednání o vstupu do EU,“ sdělila prezidentská kancelář.
Ukrajinský prezident na síti X uvedl, že státníci mimo jiné koordinovali své pozice před jednáním Rady NATO–Ukrajina. Také on mezi tématy schůzky zmínil muniční iniciativu a ukrajinskou cestu do EU a NATO. „Děkuji za pomoc při snaze o přiblížení Ukrajiny k NATO a o obnovení spravedlivého míru,“ uvedl Zelenskyj.
Poměrně vágní slovník, upozorňuje Šír
Závěrečné prohlášení, respektive deklarace obsahuje slovník, který je poměrně vágní, upozornil Jan Šír z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. „Vágní slovník odráží tu skutečnost, že se jedná o kontroverzní otázku, na které dosud nepanuje zcela shoda, pokud jde o další přijetí Ukrajiny do NATO,“ pokračoval.
Není to tolik ani tak dáno tím, že by měl někdo nějaké výhrady vůči Ukrajině. „Je to dáno tím, že se Ukrajina momentálně nachází ve stavu válečného konfliktu s Ruskou federací, což je mimo jiné aktér vyzbrojený jadernými zbraněmi. To je skutečnost, se kterou je ve veřejném prostoru západních zemí operováno ve smyslu, že to představuje dodatečná eskalační rizika, kterým se chce každý vyhnout, a obava je částečně i pochopitelná,“ vysvětlil.
Je podle něj potřeba pracovat na tom, aby Ukrajina dokázala odrazit ruskou agresi – aby ruská hrozba byla eliminována tak, aby budoucí členství Ukrajiny v Alianci „nebylo nijak kontroverzní“.
9 minut
Analytik Šír o situaci na Ukrajině a summitu NATO (11. 7. 2024)
Alianční kritika Číny
Účastníci summitu rokovali také o Číně, a to nejen v souvislosti s vývojem v jihovýchodním Pacifiku, ale také právě v souvislosti s Ukrajinou. Peking podle Stoltenberga umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo; děje se tak prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky používané v moderních zbraňových systémech.
„NATO není organizací, která uvaluje ekonomické sankce. Zastupujeme ale polovinu světové ekonomiky, a pokud bude Čína (v podpoře Ruska) pokračovat, zasáhne to její zájmy,“ konstatoval Stoltenberg s tím, že je na Evropské unii a dalších institucích, aby na Čínu uvalovaly ekonomické sankce.
Čínské zastoupení při Evropské unii v reakci na deklaraci z Washingtonu uvedlo, že prohlášení NATO „je plné útočné rétoriky“ a vychází z „mentality studené války“.
„Všem je dobře známo, že Čína není původcem ukrajinské krize. (...) Paragrafy o Číně jsou provokativní očividné lži a očerňování,“ stojí v prohlášení. To také zdůraznilo čínský postoj, podle něhož Peking přísně kontroluje vývoz technologií dvojího použití.
Otázky kolem americké podpory
Summitu se účastní i americký prezident Joe Biden, který zopakoval své minulé prohlášení, že USA jsou odhodlané „bránit každý kousek území NATO“.
V souvislosti s pokračující prezidentskou kampaní ve Spojených státech odpovídal Stoltenberg na novinářský dotaz, zda podle něj USA zůstanou spojencem NATO i v případě, že v Bílém domě usedne republikán Donald Trump. Jeho jedenaosmdesátiletý protikandidát Biden čelí narůstajícímu počtu výzev, aby z kampaně před listopadovými volbami odstoupil kvůli svému vysokému věku.
Členství v NATO je podle Stoltenberga v bezpečnostním zájmu USA. „Spojené státy jsou samozřejmě velké, čtvrtina světové ekonomiky. Ale s NATO mají polovinu. USA má více než třicet přátel a spojenců. To Rusko ani Čína nemají,“ uvedl generální tajemník. Podle něj má NATO v USA širokou podporu napříč oběma hlavními stranami.
„Hlavní kritika ze strany Trumpa i dalších nebyla proti NATO, ale proti členům Aliance, kteří do něj dost neinvestují. To se změnilo. (...) 23 spojenců (v rámci Aliance) nyní dává alespoň dvě procenta HDP na obranu, (...) to je úplně jiný svět,“ dodal končící generální tajemník.
Navýšení obranných výdajů umožnilo podle Stoltenberga Alianci posílit společnou protivzdušnou obranu a „adaptovat“ strukturu vojenského velení, které zahrnuje i nejnovější členy Finsko a Švédsko. NATO ve středu podle agentury Reuters oznámilo dokončení systému protiraketové obrany Aegis Ashore, který zahrnuje především základny pro odhalování a zadržování balistických raket umístěné v severním Polsku a Rumunsku, radarový systém v Turecku a americké torpédoborce ve Španělsku.
Členské státy se ve středu rovněž shodly, že NATO jako celek od Spojených států převezme koordinaci pomoci Ukrajině, na které se bude podílet kolem sedmi set lidí z NATO v čele s vysoce postaveným generálem, jehož jméno Stoltenberg prozatím odmítl upřesnit, a velitelstvím na americké vojenské základně ve Wiesbadenu.
