Válka na Ukrajině je pro NATO velká zkouška, řekl Stoltenberg

5 minut
Události: Summit NATO ve Washingtonu
Zdroj: ČT24

Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na středeční jednání summitu. Prezident Pavel před začátkem summitu uvedl, že na zásadních otázkách panuje mezi členskými státy shoda. Vstup Ukrajiny do Aliance označil za nezvratný.

NATO by podle něj mělo dohlížet na výcvik ukrajinských ozbrojených sil, zároveň by se Aliance měla shodnout na dlouhodobém závazku pomoci. Dalším závazkem by podle šéfa NATO mělo být posílení vzájemné součinnosti mezi ukrajinskými a aliančními silami. Zmínil také nové výcvikové centrum, které má vzniknout v Polsku.

Šéf NATO také očekává, že nezávisle na výsledku listopadových prezidentských voleb v USA zůstanou Spojené státy silnými spojenci v NATO.

6 minut
Generální tajemník Stoltenberg na summitu NATO ve Washingtonu
Zdroj: ČT24

Summit bude provázet veřejné diskuzní fórum, na kterém také vystoupí česká hlava státu. První zhruba tříhodinové summitové zasedání zhodnotí na tiskové konferenci generální tajemník Jens Stoltenberg, po půlnoci SELČ pak americký prezident Joe Biden pro zahraniční lídry uspořádá večeři v Bílém domě.

Pavel v úterý řekl, že od aliančního summitu čeká debatu o posílení obranyschopnosti, především východního křídla NATO, a o modernizaci armád, dále také o dlouhodobém rámci podpory Ukrajiny. Dalším výstupem bude podle českého prezidenta formulace úkolů pro analýzu vztahů s Ruskem a diskuse o tom, na jakých principech by měl být budován přístup Aliance k Rusku.

Ve čtvrtek státníky čeká jednání ve formátu NATO–Ukrajina a se zástupci Indo-Pacifiku z Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Koreje a Japonska. V dějišti summitu je také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který hodlá usilovat o prosazení silných rozhodnutí ohledně posílení ukrajinské vzdušné obrany a dodávek dalších stíhacích letounů F-16 Ukrajině, která nadále čelí ruské agresi.

Norsko daruje Ukrajině šest letounů F-16

Šest letounů F-16 daruje Ukrajině Norsko, jak ve středu uvedl List Verdens Gang s odvoláním na norského premiéra Jonase Gahra Störeho, který se nyní účastní summitu. „Schopnost Ukrajiny bránit se útokům ze vzduchu je pro její obranu proti Rusku klíčová,“ citoval list Störeho, který také uvedl, že s darováním letounů chtějí začít v roce 2024.

12 minut
Rozhovor s generálním tajemníkem NATO Stoltenbergem před začátkem summitu
Zdroj: ČT24

Norsko patří k velkým podporovatelům Ukrajiny. Letos tato skandinávská země oznámila, že Kyjevu v příštích pěti letech daruje 75 miliard norských korun (162 miliard korun). Půlka částky půjde na vojenskou podporu a ta druhá na humanitární pomoc.

Pavel podporuje vstup Ukrajiny do NATO

Český prezident Petr Pavel označil za zásadní dodávku systémů protivzdušné obrany Ukrajině. Posílení takové obrany je podle něj v budoucnu nutné i na východním křídle Severoatlantické aliance. Pavel to řekl novinářům při příchodu na středeční jednání summitu NATO ve Washingtonu. Do závěrů vrcholné schůzky by se podle něj mělo dostat i to, že proces vstupu Ukrajiny do Aliance je nezvratný.

Pavel se nejdříve vrátil k úterním projevům generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga a amerického prezidenta Joea Bidena na slavnostním ceremoniálu v auditoriu Andrewa Mellona. Stoltenberg poznamenal, že NATO je nejúspěšnější aliancí na světě. U Bidena ocenil oznámení, že Spojené státy a další spojenci poskytnou Ukrajině další systémy protivzdušné obrany a mají v úmyslu jich v následujících měsících dodat desítky.

5 minut
Prezident Petr Pavel na summitu NATO ve Washingtonu
Zdroj: ČT24

Do závěrů summitu by se podle Pavla mělo dostat, že Rusko je nejnaléhavější bezpečnostní výzvou a že Ukrajinu je potřeba podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. Zároveň by do komuniké mělo být zahrnuto, že proces vstupu Ukrajiny do NATO je nezvratný.

To je důležité proto, že pro ukrajinské občany, pro ukrajinské ozbrojené síly je mimořádně důležité udržovat vysokou morálku, poznamenal prezident. „K tomu potřebují perspektivu. Perspektiva je právě daná tím, že proces (přijetí do Aliance) bude označen za nezvratný,“ podotkl.

Ukrajina zpočátku nedostávala veškeré prostředky potřebné pro úspěšnou obranu před Ruskem. Zpoždění ji stála mnoho životů i část území, nechal se slyšet v debatě na diskusním fóru český prezident. Diskuze s ním se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová, předsedkyně estonské vlády Kaja Kallasová a americký senátor James E. Risch.

Frederiksenová poznamenala, že ve spojeneckých zemích je dostatečné množství systémů protivzdušné obrany a že lepší využití najdou na Ukrajině než v západní části NATO. Aliance i EU je silnější než před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, nicméně je podle ní potřeba zrychlit podporu Ukrajiny.

Dánská premiérka nevidí žádné náznaky, že by Rusko zamýšlelo s válkou skončit. V Evropě podniká kybernetické a hybridní útoky, šíří dezinformace, nechvalně působí v Africe či na Blízkém východě, míní Frederiksenová. „Snaží se destabilizovat vše, v co věříme,“ konstatovala.

Blinken avizoval „neuvěřitelně silný balíček“ pro Ukrajinu

Stíhací letouny F-16 jsou nyní na cestě na Ukrajinu z Dánska a Nizozemska, sdělil podle agentury Reuters americký ministr zahraničí Antony Blinken. Letouny F-16 podle něj budou chránit ukrajinské nebe už od tohoto léta. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím prohlásil, že rozhodnutí o dalších dodávkách stíhaček by mohlo přijít již ve středu.

V nadcházejících dvou dnech bude podle Blinkena představen „neuvěřitelně silný balíček pro Ukrajinu“, který vytvoří jasnou a pevnou cestu k ukrajinskému členství v NATO, píše Reuters. Zelenskyj mezitím vyjádřil přesvědčení, že se rozhodne o dalších dodávkách stíhacích letounů F-16 Ukrajině. Zároveň poděkoval za nynější dodávky a přepravu stíhacích letounů.

6 minut
Americký ministr zahraničí Blinken na summitu NATO ve Washingtonu
Zdroj: ČT24

„Jsem vděčný Spojeným státům, Dánsku a Nizozemsku za to, že podnikly praktické kroky k dosažení cíle všech Ukrajinců: posílení ukrajinského letectva letouny F-16,“ napsal Zelenskyj na síti X. „Jsem vděčný Belgii a Norsku za jejich závazek poskytnout nám své stíhačky F-16. Je to jasný signál, že schopnost Ruska terorizovat ukrajinský lid, města a obce se bude nadále snižovat,“ dodal.

Nejmenovaný zdroj z Aliance informoval agenturu Reuters, že se členské státy shodly na summitové deklaraci, která bude obsahovat přislib pokračující podpory Ukrajiny na její „nezvratné cestě k plné euroatlantické integraci“. Připravená deklarace dále potvrzuje, že NATO „bude schopno pozvat Ukrajinu ke vstupu, jakmile se spojenci dohodnou a budou splněny podmínky“, vysvětlil zdroj.

Lídři NATO podle informací Reuters v prohlášení také označí Čínu za „rozhodujícího pomahače“ ruské války na Ukrajině s ohledem na „takzvané neomezené partnerství a rozsáhlou podporu ruské obranné průmyslové základny“.

Moskva mluví o „válečnickém gangu“

Německý kancléř Olaf Scholz zdůraznil význam alianční podpory pro Ukrajince a dodal, že každý členský stát bude muset udělat maximum. „Německo je největší evropskou zemí v rámci NATO. To nám dává velmi zvláštní odpovědnost a mohu zde jasně říci, že tuto odpovědnost budeme, já ji budu plnit,“ řekl Scholz na okraj summitu.

Moskva západní plány na dodání stíhaček F-16 odsoudila. „Svědčí o tom, že Washington vede válečnický gang,“ prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová, kterou citovala ruská státní tisková agentura TASS. Ta připomněla, že diktátor Vladimir Putin dříve prohlásil, že dodávky nových zbraní Ukrajině, včetně stíhaček F-16, budou jen protahovat nynější boje.

Analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček si myslí, že alianční lídři počítají se vstupem Ukrajiny do NATO až po ukončení současného konfliktu. To podle něj může být zklamáním pro prezidenta Volodymyra Zelenského a ukrajinský lid.

31 minut
90': Analytik Petr Boháček a expert Vlastislav Bříza komentují summit NATO ve Washingtonu
Zdroj: ČT24

Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd UK si myslí, že válku rozhodnou dvě věci. Zaprvé dodávky zbraňových systémů ze Západu a zadruhé morálka ukrajinského obyvatelstva a tamní armády. Morálka ukrajinských vojáků na frontě je podle něj „zásadním stavebním kamenem“ pro úspěch při obraně před ruskými okupanty.

Právě z důvodu posílení bojové morálky musí podle Břízy Aliance poskytnout jasnou vizi, že „na konci tunelu“ je světlo v podobě členství v NATO. Takovou naději podle Břízy potřebují jak obyvatelé bombardovaných měst, tak i vojáci v zákopech. S tím souhlasí i Boháček, dodává však, že pokud sliby o členství nepůjdou ruku v ruce s navýšením dodávek zbraní, půjde jen o prázdná slova.

List Kommersant napsal, že Ukrajina má obdržet okolo šedesáti stíhaček F-16 z Belgie, Dánska, Nizozemska a Norska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok zranil v Charkovské oblasti osm lidí

Po ruském dronovém útoku v Charkovské oblasti v noci na středu utrpělo zranění osm lidí včetně čtyřletého dítěte, informoval na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Moskva tvrdí, že na ruské území v noci mířilo přes sto ukrajinských dronů, informace ale nelze nezávisle ověřit.
06:21Aktualizovánopřed 3 mminutami

V Řecku obvinili členy pobřežní stráže za ztroskotání lodě s běženci

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.
před 54 mminutami

Jedna z nejnebezpečnějších hranic světa je „načrtnutá krví“

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.
před 1 hhodinou

Když někdo podvádí s evropskými dotacemi, musí být potrestán, říká Zdechovský

Delegace vedená europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) na Slovensku posuzuje využívání evropských fondů včetně podezření na možné zneužívání dotací. Podle něj podklady ukazují na konkrétní organizovanou skupinu, která se snažila evropské dotace rozkrádat. Řekl to v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Delegace se podle něj snaží s tamními politiky vést otevřený dialog a zdůrazňuje nutnost přísnějších kontrol. Na kritiku ze strany slovenského ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas) reagoval Zdechovský slovy, že „někomu možná ujedou nervy“.
před 7 hhodinami

Polsko krátce před volbou prezidenta řeší údajné prohřešky obou kandidátů

Krátce před klíčovým druhým kolem prezidentských voleb v Polsku čelí kandidát konzervativní strany Právo a Spravedlnost Karol Nawrocki vážné kauze. Média přinesla výpovědi svědků, podle nichž měl v 90. letech jako člen ostrahy v luxusním Grand Hotelu v Sopotách zprostředkovávat kontakt hostů s prostitutkami. Nawrocki nařčení odmítl a avizoval, že podá žalobu. Problémy má i kampaň liberála Rafala Trzaskowského, jehož příznivci měli skrytě financovat internetové reklamy očerňující jeho konkurenty. Trzaskowski odmítá, že by o tom věděl. Voliči o nové hlavě státu rozhodnou v neděli, průzkumy předpovídají mimořádně těsný výsledek.
před 10 hhodinami

Svět od druhé světové války nikdy nebyl tak nebezpečný, prohlásil Karel III.

Svět nebyl od konce druhé světové války nikdy tak nebezpečný a nestabilní jako dnes, prohlásil v úterý britský král Karel III. v Ottawě, když jako první britský monarcha po téměř 70 letech zahajoval zasedání kanadského parlamentu. Slavnostní příležitost je podle agentury AP vnímána jako vyjádření podpory severoamerické zemi, která čelí tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 10 hhodinami

Téměř 180 tisíc Palestinců vysídlila izraelská ofenziva za deset dní

Obnovená izraelská ofenziva v Pásmu Gazy během deseti dní, od 15. do 25. května, nuceně vysídlila téměř 180 tisíc Palestinců, píše Reuters s odvoláním na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu v Pásmu, bylo nuceně vysídleno téměř 616 tisíc lidí ze zhruba dvou milionů obyvatel Gazy. Mnozí byli vysídleni několikrát, v některých případech až desetkrát, stojí v prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Řidič, který v Liverpoolu zranil 50 lidí, zůstává ve vazbě

Řidič, který v pondělí večer v Liverpoolu zranil 50 lidí, zůstává ve vazbě kvůli podezření z pokusu o vraždu a řízení pod vlivem drog. Informovala o tom v úterý odpoledne liverpoolská policie, podle níž je v péči lékařů nadále jedenáct lidí. Dle místních médií jsou všichni ve stabilizovaném stavu.
26. 5. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...