Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na středeční jednání summitu. Prezident Pavel před začátkem summitu uvedl, že na zásadních otázkách panuje mezi členskými státy shoda. Vstup Ukrajiny do Aliance označil za nezvratný.
Válka na Ukrajině je pro NATO velká zkouška, řekl Stoltenberg
Události: Summit NATO ve Washingtonu (zdroj: ČT24)
NATO by podle něj mělo dohlížet na výcvik ukrajinských ozbrojených sil, zároveň by se Aliance měla shodnout na dlouhodobém závazku pomoci. Dalším závazkem by podle šéfa NATO mělo být posílení vzájemné součinnosti mezi ukrajinskými a aliančními silami. Zmínil také nové výcvikové centrum, které má vzniknout v Polsku.
Šéf NATO také očekává, že nezávisle na výsledku listopadových prezidentských voleb v USA zůstanou Spojené státy silnými spojenci v NATO.
Generální tajemník Stoltenberg na summitu NATO ve Washingtonu (zdroj: ČT24)
Summit bude provázet veřejné diskuzní fórum, na kterém také vystoupí česká hlava státu. První zhruba tříhodinové summitové zasedání zhodnotí na tiskové konferenci generální tajemník Jens Stoltenberg, po půlnoci SELČ pak americký prezident Joe Biden pro zahraniční lídry uspořádá večeři v Bílém domě.
Pavel v úterý řekl, že od aliančního summitu čeká debatu o posílení obranyschopnosti, především východního křídla NATO, a o modernizaci armád, dále také o dlouhodobém rámci podpory Ukrajiny. Dalším výstupem bude podle českého prezidenta formulace úkolů pro analýzu vztahů s Ruskem a diskuse o tom, na jakých principech by měl být budován přístup Aliance k Rusku.
Ve čtvrtek státníky čeká jednání ve formátu NATO–Ukrajina a se zástupci Indo-Pacifiku z Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Koreje a Japonska. V dějišti summitu je také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který hodlá usilovat o prosazení silných rozhodnutí ohledně posílení ukrajinské vzdušné obrany a dodávek dalších stíhacích letounů F-16 Ukrajině, která nadále čelí ruské agresi.
Norsko daruje Ukrajině šest letounů F-16
Šest letounů F-16 daruje Ukrajině Norsko, jak ve středu uvedl List Verdens Gang s odvoláním na norského premiéra Jonase Gahra Störeho, který se nyní účastní summitu. „Schopnost Ukrajiny bránit se útokům ze vzduchu je pro její obranu proti Rusku klíčová,“ citoval list Störeho, který také uvedl, že s darováním letounů chtějí začít v roce 2024.
Rozhovor s generálním tajemníkem NATO Stoltenbergem před začátkem summitu (zdroj: ČT24)
Norsko patří k velkým podporovatelům Ukrajiny. Letos tato skandinávská země oznámila, že Kyjevu v příštích pěti letech daruje 75 miliard norských korun (162 miliard korun). Půlka částky půjde na vojenskou podporu a ta druhá na humanitární pomoc.
Pavel podporuje vstup Ukrajiny do NATO
Český prezident Petr Pavel označil za zásadní dodávku systémů protivzdušné obrany Ukrajině. Posílení takové obrany je podle něj v budoucnu nutné i na východním křídle Severoatlantické aliance. Pavel to řekl novinářům při příchodu na středeční jednání summitu NATO ve Washingtonu. Do závěrů vrcholné schůzky by se podle něj mělo dostat i to, že proces vstupu Ukrajiny do Aliance je nezvratný.
Pavel se nejdříve vrátil k úterním projevům generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga a amerického prezidenta Joea Bidena na slavnostním ceremoniálu v auditoriu Andrewa Mellona. Stoltenberg poznamenal, že NATO je nejúspěšnější aliancí na světě. U Bidena ocenil oznámení, že Spojené státy a další spojenci poskytnou Ukrajině další systémy protivzdušné obrany a mají v úmyslu jich v následujících měsících dodat desítky.
Prezident Petr Pavel na summitu NATO ve Washingtonu (zdroj: ČT24)
Do závěrů summitu by se podle Pavla mělo dostat, že Rusko je nejnaléhavější bezpečnostní výzvou a že Ukrajinu je potřeba podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. Zároveň by do komuniké mělo být zahrnuto, že proces vstupu Ukrajiny do NATO je nezvratný.
To je důležité proto, že pro ukrajinské občany, pro ukrajinské ozbrojené síly je mimořádně důležité udržovat vysokou morálku, poznamenal prezident. „K tomu potřebují perspektivu. Perspektiva je právě daná tím, že proces (přijetí do Aliance) bude označen za nezvratný,“ podotkl.
Ukrajina zpočátku nedostávala veškeré prostředky potřebné pro úspěšnou obranu před Ruskem. Zpoždění ji stála mnoho životů i část území, nechal se slyšet v debatě na diskusním fóru český prezident. Diskuze s ním se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová, předsedkyně estonské vlády Kaja Kallasová a americký senátor James E. Risch.
Frederiksenová poznamenala, že ve spojeneckých zemích je dostatečné množství systémů protivzdušné obrany a že lepší využití najdou na Ukrajině než v západní části NATO. Aliance i EU je silnější než před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, nicméně je podle ní potřeba zrychlit podporu Ukrajiny.
Dánská premiérka nevidí žádné náznaky, že by Rusko zamýšlelo s válkou skončit. V Evropě podniká kybernetické a hybridní útoky, šíří dezinformace, nechvalně působí v Africe či na Blízkém východě, míní Frederiksenová. „Snaží se destabilizovat vše, v co věříme,“ konstatovala.
Blinken avizoval „neuvěřitelně silný balíček“ pro Ukrajinu
Stíhací letouny F-16 jsou nyní na cestě na Ukrajinu z Dánska a Nizozemska, sdělil podle agentury Reuters americký ministr zahraničí Antony Blinken. Letouny F-16 podle něj budou chránit ukrajinské nebe už od tohoto léta. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím prohlásil, že rozhodnutí o dalších dodávkách stíhaček by mohlo přijít již ve středu.
V nadcházejících dvou dnech bude podle Blinkena představen „neuvěřitelně silný balíček pro Ukrajinu“, který vytvoří jasnou a pevnou cestu k ukrajinskému členství v NATO, píše Reuters. Zelenskyj mezitím vyjádřil přesvědčení, že se rozhodne o dalších dodávkách stíhacích letounů F-16 Ukrajině. Zároveň poděkoval za nynější dodávky a přepravu stíhacích letounů.
Americký ministr zahraničí Blinken na summitu NATO ve Washingtonu (zdroj: ČT24)
„Jsem vděčný Spojeným státům, Dánsku a Nizozemsku za to, že podnikly praktické kroky k dosažení cíle všech Ukrajinců: posílení ukrajinského letectva letouny F-16,“ napsal Zelenskyj na síti X. „Jsem vděčný Belgii a Norsku za jejich závazek poskytnout nám své stíhačky F-16. Je to jasný signál, že schopnost Ruska terorizovat ukrajinský lid, města a obce se bude nadále snižovat,“ dodal.
Nejmenovaný zdroj z Aliance informoval agenturu Reuters, že se členské státy shodly na summitové deklaraci, která bude obsahovat přislib pokračující podpory Ukrajiny na její „nezvratné cestě k plné euroatlantické integraci“. Připravená deklarace dále potvrzuje, že NATO „bude schopno pozvat Ukrajinu ke vstupu, jakmile se spojenci dohodnou a budou splněny podmínky“, vysvětlil zdroj.
Lídři NATO podle informací Reuters v prohlášení také označí Čínu za „rozhodujícího pomahače“ ruské války na Ukrajině s ohledem na „takzvané neomezené partnerství a rozsáhlou podporu ruské obranné průmyslové základny“.
Moskva mluví o „válečnickém gangu“
Německý kancléř Olaf Scholz zdůraznil význam alianční podpory pro Ukrajince a dodal, že každý členský stát bude muset udělat maximum. „Německo je největší evropskou zemí v rámci NATO. To nám dává velmi zvláštní odpovědnost a mohu zde jasně říci, že tuto odpovědnost budeme, já ji budu plnit,“ řekl Scholz na okraj summitu.
Moskva západní plány na dodání stíhaček F-16 odsoudila. „Svědčí o tom, že Washington vede válečnický gang,“ prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová, kterou citovala ruská státní tisková agentura TASS. Ta připomněla, že diktátor Vladimir Putin dříve prohlásil, že dodávky nových zbraní Ukrajině, včetně stíhaček F-16, budou jen protahovat nynější boje.
Analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček si myslí, že alianční lídři počítají se vstupem Ukrajiny do NATO až po ukončení současného konfliktu. To podle něj může být zklamáním pro prezidenta Volodymyra Zelenského a ukrajinský lid.
90': Analytik Petr Boháček a expert Vlastislav Bříza komentují summit NATO ve Washingtonu (zdroj: ČT24)
Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd UK si myslí, že válku rozhodnou dvě věci. Zaprvé dodávky zbraňových systémů ze Západu a zadruhé morálka ukrajinského obyvatelstva a tamní armády. Morálka ukrajinských vojáků na frontě je podle něj „zásadním stavebním kamenem“ pro úspěch při obraně před ruskými okupanty.
Právě z důvodu posílení bojové morálky musí podle Břízy Aliance poskytnout jasnou vizi, že „na konci tunelu“ je světlo v podobě členství v NATO. Takovou naději podle Břízy potřebují jak obyvatelé bombardovaných měst, tak i vojáci v zákopech. S tím souhlasí i Boháček, dodává však, že pokud sliby o členství nepůjdou ruku v ruce s navýšením dodávek zbraní, půjde jen o prázdná slova.
List Kommersant napsal, že Ukrajina má obdržet okolo šedesáti stíhaček F-16 z Belgie, Dánska, Nizozemska a Norska.
