„Putin také čeká na listopad,“ žádal Zelenskyj NATO o rychlou pomoc

3 minuty
Zelenskyj na summitu NATO žádal urychlené dodávky pomoci
Zdroj: ČT24

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu NATO ve Washingtonu vyzval americké politiky i další spojence, aby s pokračováním podpory Kyjevu nečekali na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA. Šéf Bílého domu Joe Biden předtím oznámil, že spojenci plánují dodat Ukrajině v příštích měsících desítky systémů protivzdušné obrany.

Jen den před začátkem summitu se odehrál jeden z nejrozsáhlejších ruských útoků na ukrajinská města od začátku války, při němž zemřely desítky lidí včetně dětí. Zelenskyj chce proto ve Washingtonu osobně dosáhnout posílení protivzdušné obrany včetně dodávek slíbených stíhaček F-16.

„Když je potřeba zachránit životy, co uděláte? Zachráníte ty životy. Když je potřeba porazit nepřátele, porazíte nepřátele. Jednáte – takhle se vyhrává válka. A takoví jsou Ukrajinci. Jak dlouho může Putin vydržet? Odpověď je tady ve Washingtonu,“ prohlásil ukrajinský prezident.

Zelenskyj v projevu na půdě Institutu Ronalda Reagana apeloval na spojence, aby se nebáli „silných rozhodnutí“ bez ohledu na to, jak bude po listopadových volbách vypadat americká politika. „Všichni čekají na listopad. Američané čekají na listopad, v Evropě, na Blízkém východě, v Pacifiku, celý svět vyhlíží listopad. A popravdě řečeno, (ruský vůdce Vladimir) Putin také čeká na listopad,“ řekl Zelenskyj.

Narážel na fakt, že v amerických prezidentských volbách má proti současnému prezidentovi Joeu Bidenovi šanci uspět bývalý šéf Bílého domu Donald Trump, který slibuje omezit americkou pomoc Ukrajině. Zelenskyj ale sám neví, jak se po případném zvolení Trump směrem ke Kyjevu skutečně zachová.

Spojené státy by měly dovolit ukrajinským silám používat americké zbraně k provádění úderů proti vojenským cílům v Rusku a na okupovaném Krymu, vyzval dále Zelenskyj. „Představte si, kolik toho můžeme dosáhnout, když budou všechna omezení zrušena,“ poznamenal prezident.

Washington v současnosti brání Kyjevu využít ATACMS a další zbraně dlouhého doletu z USA k úderům na cíle hluboko na ruském území.

Letouny i obranné systémy

Biden na summitu přislíbil napadené zemi dodávku další obranné techniky. „Ukrajina v příštím roce obdrží stovky dalších letounů, aby mohla ochránit svá města před ruskými střelami. Ukrajinské jednotky čelí vzdušným útokům na přední linii,“ podotkl šéf Bílého domu.

Spojené státy podle něj dodají Kyjevu další systémy protivzdušné obrany spolu s Německem, Itálií, Nizozemskem a Rumunskem.

Výsledek války na Ukrajině ovlivní podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga globální bezpečnost na desetiletí. „Největší cenou a největším rizikem by bylo, pokud by Rusko na Ukrajině zvítězilo,“ podotkl Stoltenberg.

To by podle něj nepovzbudilo pouze Putina, ale i další autoritářské lídry v Íránu, Severní Koreji a Číně. Ti všichni podporují ruskou válku a chtějí, aby NATO neuspělo, upozornil Stoltenberg.

První pracovní zasedání

Summit Aliance bude po úterním slavnostním úvodním ceremoniálu v auditoriu Andrewa Mellona pokračovat prvním několikahodinovým pracovním zasedáním, které poté zhodnotí na tiskové konferenci Stoltenberg. Po půlnoci SELČ pak Biden pro zahraniční lídry uspořádá večeři v Bílém domě.

Česko na vrcholné schůzce reprezentuje prezident Petr Pavel, který v úterý řekl, že od aliančního summitu čeká debatu o posílení obranyschopnosti, především východního křídla NATO, a o modernizaci armád, dále také o dlouhodobém rámci podpory Ukrajiny.

Dalším výstupem bude podle českého prezidenta formulace úkolů pro analýzu vztahů s Ruskem a diskuse o tom, na jakých principech by měl být budován přístup Aliance k Rusku.

Ve čtvrtek státníky čeká jednání ve formátu NATO-Ukrajina a se zástupci Indo-Pacifiku z Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Koreje a Japonska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil tisíc

Počet obětí ničivého pátečního zemětřesení o síle 7,7 stupně v Myanmaru překročil tisíc s tím, jak jsou ze sutin zřícených budov ve druhém největším městě v zemi vyprošťována další těla, informují světové agentury s odkazem na státní média. Páteční bilance uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain připustil, že se počet obětí ještě zvýší.
06:53Aktualizovánopřed 2 mminutami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 24 mminutami

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 53 mminutami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 2 hhodinami

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 4 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 5 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 6 hhodinami

Čína v obavě z Trumpa láká zahraniční investice

Čína se snaží přilákat zahraniční investice. Prezident Si Ťin-pching pozval do Pekingu představitele nejvýznamnějších světových firem včetně těch amerických. Atraktivitu druhé největší ekonomiky světa snižuje zpomalující hospodářství a geopolitické napětí.
před 7 hhodinami
Načítání...