Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při úterním slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu to prohlásil její generální tajemník Jens Stoltenberg. Americký prezident Joe Biden poté uvedl, že USA a spojenci poskytnou Ukrajině dalších pět systémů protivzdušné obrany. Rusko podle něho nesmí zvítězit. Stoltenbergovi udělil Prezidentskou medaili svobody.
Ukrajina podle Stoltenberga prokázala odvahu a spojenci ji bezprecedentně podpořili. Vyzval ale k další pomoci napadené zemi a k udržení alianční jednoty. Výsledek války ovlivní podle šéfa Aliance globální bezpečnost na desetiletí. Vítězství Ruska by podle něj nepovzbudilo pouze šéfa Kremlu Vladimira Putina, ale i další autoritářské lídry.
Aliance je nejsilnějším vojenským seskupením, řekl Stoltenberg. Připomněl, že ani vstup zemí bývalé Varšavské smlouvy Alianci nerozředil a neoslabil. Podle něho je právě nyní čas postavit se na obranu svobody a demokracie.
Alianční podpora Ukrajině má podle Stoltenberga své náklady a svá rizika. „Skutečností je, že s agresivním Ruskem jako sousedem nejsou žádné možnosti bez nákladů. A nejsou žádné možnosti bez válečného rizika,“ řekl šéf NATO.
Stoltenberg se v projevu věnoval i minulosti Aliance a označil ji za nejúspěšnější takové seskupení v historii. Když hovořil o rozšíření NATO o postkomunistické státy střední a východní Evropy v roce 1999 a pak v dalších letech, připomněl i někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla a také vůdce polské Solidarity Lecha Walesu. Tehdejší rozšíření NATO nebylo jednoduchým rozhodnutím, ale bylo rozhodnutím, které sjednotilo Evropu způsobem dříve nepředstavitelným, prohlásil generální tajemník.
Podle Bidena se NATO dokázalo přizpůsobit všem výzvám, kterým v průběhu let čelilo. Řekl, že když vstupoval do úřadu, jen devět států vydávalo na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu, zatímco dnes je to již 23 států. Ocenil, že byla zdvojnásobena přítomnost na východním křídle NATO.
Řekl také, že Rusko chce Ukrajinu vymazat z mapy. Právě Ukrajina však podle něj může Putina zastavit v jeho tažení. NATO ji bude nadále pomáhat ekonomicky, humanitárně i vojensky. Podle něj USA dodají Kyjevu další systémy protivzdušné obrany spolu s Německem, Itálií, Nizozemskem a Rumunskem. V úmyslu prý mají spojenci v následujících měsících dodat desítky těchto systémů.
Na závěr pak Biden ocenil působení generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga v čele Aliance a udělil mu Prezidentskou medaili svobody, která je ve Spojených státech nejvyšším civilním vyznamenáním.
Summit potrvá do čtvrtka
Setkání lídrů členských států, které potrvá do čtvrtka, bude provázet jak téma dlouhodobé podpory Ukrajiny napadené Ruskem, tak také například spolupráce se státy Indo-Pacifiku. Česko reprezentuje prezident Petr Pavel. Na okraj summitu zatím Stoltenberg oznámil, že Severoatlantická aliance v úterý pro několik členských států podepsala smlouvu na nákup protiletadlových střel Stinger za 700 milionů dolarů.
Prezidenti a šéfové vlád 32 zemí NATO mají na programu tři pracovní jednání. Jedno se týká Ukrajiny a zúčastní se ho stejně jako loni ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Další ze zasedání navštíví zástupci několika zemí z regionu Indo-Pacifik, například Austrálie, Nového Zélandu nebo Jižní Koreje. Na summitu by se mělo mluvit o spolupráci s těmito státy.
Summit NATO povede Stoltenberg naposledy. S koncem září odchází z funkce po deseti letech v čele Aliance. Jako jeho nástupce spojenci vybrali bývalého dlouholetého premiéra Nizozemska Marka Rutteho.
Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan v úterý nastínil sérii opatření, jejichž cílem je posílit podporu Ukrajiny ze strany Spojených států a dalších členských zemí Severoatlantické aliance. NATO podle něj v nadcházejících dnech oznámí zřízení nového vojenského velení pro výcvik a vybavení ukrajinských jednotek v Německu a zároveň jmenuje vysokého představitele v Kyjevě, jehož úkolem bude prohloubit vztahy s Aliancí.
Prezident Pavel hovořil při setkání s novináři o hlavních bodech summitu. Těmi jsou další posílení obranyschopnosti Aliance, zejména na jejím východním křídle, podpora Ukrajiny a posílení role NATO při výcviku jejích vojáků. A také analýza vztahu NATO k Rusku, která rozhodne o dalším přístupu k Moskvě.
Cesty maďarského premiéra Viktora Orbána na Ukrajinu, do Ruska a Číny vnímá Pavel jako jeho osobní iniciativu, Evropská unie mu k tomu nedala žádný mandát. „(Orbán) nemůže mluvit za EU, ani za NATO,“ dodal. Orbán má podle něj zřejmě pocit, že může zprostředkovat větší ochotu Moskvy, případně Pekingu k jednání. „Pokud by se mu to povedlo, pak takové úsilí je třeba ocenit, ale obávám se, že Rusko i Čína očekávají spíše jasný hlas ze strany Spojených států, které jsou schopny dát potom garance, na kterých by se případné jednání dalo stavět. Takovou sílu Maďarsko nemá,“ dodal český prezident.
S kým prezident ve Washingtonu jednal
Český prezident měl program i před slavnostní akcí k zahájení summitu. „Prezident většinu úterního dne strávil v Kongresu, kde jednal s demokratickými a republikánskými zákonodárci. Vrcholem mělo být to, že ho přijal Mike Johnson, předseda sněmovny reprezentantů, který je blízký spojenec Donalda Trumpa,“ přiblížil zpravodaj ČT Bohumil Vostal.
Se šéfem branného výboru Sněmovny reprezentantů USA Mikem Rogersem hovořil český prezident o válce na Ukrajině, výdajích na obranu či o summitu NATO. S Rogersem probrali mimo jiné to, jakým způsobem by bylo možné dostat Čínu a Rusko k jednacímu stolu ohledně války na Ukrajině. Kromě svých očekávání od summitu NATO, který potrvá do čtvrtka, probrali i další bezpečnostní témata.
Prezident se setkal také s představiteli Czech Caucus (Českého klubu). Jeho předsedou je Lloyd Doggett z Demokratické strany, který nedávno jako první vyzval amerického prezidenta Joea Bidena, aby se po neúspěšné červnové televizní debatě s protikandidátem Donaldem Trumpem vzdal snahy o obhajobu mandátu. Pavel nepředpokládá během samotného summitu jakékoli zásadní oznámení týkající se Bidenovy prezidentské kandidatury.
Pavel jednal rovněž s představiteli různých think tanků, například konzervativního Heritage Foundation.
Podpora Ukrajiny není dostatečná, míní čeští politici
Od jednání o pomoci Ukrajině si čeští politici slibují větší efektivitu, očekává se převzetí koordinace Aliancí. Dosud ji řídily Spojené státy. „Po tom jsme volali již delší dobu, domnívám se, že tento krok odstraní zpožďování pomoci a další komplikace,“ poznamenal předseda výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO).
Kromě hmotné pomoci a změny v plánování by se mělo jednat i o třetí rovině podpory. „V neposlední řadě – a to je pro Ukrajinu velmi důležité – by to měl být výcvik vojáků. My jsme v tom jako Česká republika velmi aktivní a myslím si, že to je momentálně klíčové,“ soudí místopředsedkyně sněmovního výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09).
Momentální podporu hodnotí negativně předseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS): „Všichni dobře víme, že podpora dostatečná není a že sjednocení euroatlantického společenství dlouho trvá. Demokratické země potřebují čas k diskuzi, který ovšem Ukrajina nemá. Máme obrovské zpoždění ohledně dodávání munice a dalších prostředků.“
Langšádlová je smířlivější, aktuální situaci vidí pozitivněji. „Samozřejmě reakce západních zemí na obsazení Krymu a válku na Donbase nebyla dostatečně rychlá a zásadní, takže jsme se ‚dočkali‘ přímého útoku na Ukrajinu. Ale v tuto chvíli děláme vše proto, abychom zvýšili svoje kapacity a dokázali uchránit jak území, tak obyvatele členských států Aliance,“ podotknula.
Česko by mělo splnit svůj závazek
Místopředseda poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) zdůraznil, že je potřeba posílit obranný průmysl v Evropské unii. „Jasně se ukazuje, že nemá dostatečné kapacity. My jsme do značné míry dodali to, co bylo na skladech. V současné době obranný průmysl vyrábí, ale úplně to nestačí jak na zásobení skladů, tak na podporu ukrajinské fronty.“
Jedním z okruhů pro diskuzi bude podle člena sněmovního výboru pro obranu Radovana Vícha (SPD) právě posílení obranyschopnosti zemí NATO a splnění jejich závazků – tedy vyhrazení dvou procent výdajů na obranu. „Dnes to plní asi osmnáct států z celkových dvaatřiceti, přičemž Česká republika závazek neplní,“ řekl Vích. Místopředsedkyně poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) oponovala, že letošní rok by závazek Česko mělo splnit. „V roce 2014 plnily kvótu dvou procent jen tři země NATO, dnes to je již okolo dvaceti, je tam vidět jasný posun.“
Jedná se o 40 miliardách pro Ukrajinu
V rámci debat o Ukrajině by mohlo být předmětem diskuze i její potenciální členství. „Není možné, aby se v současné době konfliktu stala členskou zemí. Ale myslím si, že nějaký příslib do budoucna by zaznít mohl,“ podotýká Vích.
S jednáním týkajícím se Ukrajiny podle některých politiků souvisí i pondělní ruský vzdušný úder na Kyjev, v hlavním městě útok zabil 32 lidí. „Podle mého názoru se tím snažili Putin a jeho generálové poslat zprávu. Je to určitá výzva pro NATO, vzhledem k tomu, jaká opatření a jaká slova podpory byla vyřčena,“ míní Žáček. Metnar by ruský útok na dětskou nemocnici se zasedáním nespojoval.
Senátor Miroslav Balatka (STAN) si netroufá spekulovat, jestli byla pondělní ofenziva míněna jako nějaké sdělení Západu. „Ten útok může spíše ujistit členské státy NATO, že vyjednávání s Putinovým Ruskem v tuto chvíli zjevně smyslu nemá.“
V reakci na úder spojenci chtějí přislíbit další pomoc, například americký prezident Joe Biden oznámil plán na posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Lídři zemí Severoatlantické aliance by ve Washingtonu měli formálně potvrdit vojenskou pomoc Ukrajině pro příští rok ve výši čtyřiceti miliard korun.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodlá při třídenním summitu bojovat za prosazení silných rozhodnutí ohledně posílení ukrajinské vzdušné obrany a dodávek dalších stíhacích letounů F-16 Ukrajině, která nadále čelí ruské agresi. Podle agentury Reuters to Zelenskyj prohlásil po úterním příletu do Washingtonu.
„Začíná summit NATO... Bojujeme za další bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a těmi jsou zbraně, finance a politická podpora,“ uvedl Zelenskyj ve videu na platformě Telegram.
