Stoltenberg: Výsledek ruské války na Ukrajině ovlivní globální bezpečnost na desetiletí

30 minut
Projevy Jense Stoltenberga a Joea Bidena na úvod summitu NATO
Zdroj: ČT24

Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při úterním slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu to prohlásil její generální tajemník Jens Stoltenberg. Americký prezident Joe Biden poté uvedl, že USA a spojenci poskytnou Ukrajině dalších pět systémů protivzdušné obrany. Rusko podle něho nesmí zvítězit. Stoltenbergovi udělil Prezidentskou medaili svobody.

Ukrajina podle Stoltenberga prokázala odvahu a spojenci ji bezprecedentně podpořili. Vyzval ale k další pomoci napadené zemi a k udržení alianční jednoty. Výsledek války ovlivní podle šéfa Aliance globální bezpečnost na desetiletí. Vítězství Ruska by podle něj nepovzbudilo pouze šéfa Kremlu Vladimira Putina, ale i další autoritářské lídry.

Aliance je nejsilnějším vojenským seskupením, řekl Stoltenberg. Připomněl, že ani vstup zemí bývalé Varšavské smlouvy Alianci nerozředil a neoslabil. Podle něho je právě nyní čas postavit se na obranu svobody a demokracie.

Alianční podpora Ukrajině má podle Stoltenberga své náklady a svá rizika. „Skutečností je, že s agresivním Ruskem jako sousedem nejsou žádné možnosti bez nákladů. A nejsou žádné možnosti bez válečného rizika,“ řekl šéf NATO.

Stoltenberg se v projevu věnoval i minulosti Aliance a označil ji za nejúspěšnější takové seskupení v historii. Když hovořil o rozšíření NATO o postkomunistické státy střední a východní Evropy v roce 1999 a pak v dalších letech, připomněl i někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla a také vůdce polské Solidarity Lecha Walesu. Tehdejší rozšíření NATO nebylo jednoduchým rozhodnutím, ale bylo rozhodnutím, které sjednotilo Evropu způsobem dříve nepředstavitelným, prohlásil generální tajemník.

Americký prezident Joe Biden
Zdroj: Reuters/Leah Millis

Podle Bidena se NATO dokázalo přizpůsobit všem výzvám, kterým v průběhu let čelilo. Řekl, že když vstupoval do úřadu, jen devět států vydávalo na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu, zatímco dnes je to již 23 států. Ocenil, že byla zdvojnásobena přítomnost na východním křídle NATO.

Řekl také, že Rusko chce Ukrajinu vymazat z mapy. Právě Ukrajina však podle něj může Putina zastavit v jeho tažení. NATO ji bude nadále pomáhat ekonomicky, humanitárně i vojensky. Podle něj USA dodají Kyjevu další systémy protivzdušné obrany spolu s Německem, Itálií, Nizozemskem a Rumunskem. V úmyslu prý mají spojenci v následujících měsících dodat desítky těchto systémů.

Na závěr pak Biden ocenil působení generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga v čele Aliance a udělil mu Prezidentskou medaili svobody, která je ve Spojených státech nejvyšším civilním vyznamenáním.

Summit potrvá do čtvrtka

Setkání lídrů členských států, které potrvá do čtvrtka, bude provázet jak téma dlouhodobé podpory Ukrajiny napadené Ruskem, tak také například spolupráce se státy Indo-Pacifiku. Česko reprezentuje prezident Petr Pavel. Na okraj summitu zatím Stoltenberg oznámil, že Severoatlantická aliance v úterý pro několik členských států podepsala smlouvu na nákup protiletadlových střel Stinger za 700 milionů dolarů.

Prezidenti a šéfové vlád 32 zemí NATO mají na programu tři pracovní jednání. Jedno se týká Ukrajiny a zúčastní se ho stejně jako loni ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Další ze zasedání navštíví zástupci několika zemí z regionu Indo-Pacifik, například Austrálie, Nového Zélandu nebo Jižní Koreje. Na summitu by se mělo mluvit o spolupráci s těmito státy.

Summit NATO povede Stoltenberg naposledy. S koncem září odchází z funkce po deseti letech v čele Aliance. Jako jeho nástupce spojenci vybrali bývalého dlouholetého premiéra Nizozemska Marka Rutteho.

Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan v úterý nastínil sérii opatření, jejichž cílem je posílit podporu Ukrajiny ze strany Spojených států a dalších členských zemí Severoatlantické aliance. NATO podle něj v nadcházejících dnech oznámí zřízení nového vojenského velení pro výcvik a vybavení ukrajinských jednotek v Německu a zároveň jmenuje vysokého představitele v Kyjevě, jehož úkolem bude prohloubit vztahy s Aliancí.

Prezident Pavel hovořil při setkání s novináři o hlavních bodech summitu. Těmi jsou další posílení obranyschopnosti Aliance, zejména na jejím východním křídle, podpora Ukrajiny a posílení role NATO při výcviku jejích vojáků. A také analýza vztahu NATO k Rusku, která rozhodne o dalším přístupu k Moskvě.

Cesty maďarského premiéra Viktora Orbána na Ukrajinu, do Ruska a Číny vnímá Pavel jako jeho osobní iniciativu, Evropská unie mu k tomu nedala žádný mandát. „(Orbán) nemůže mluvit za EU, ani za NATO,“ dodal. Orbán má podle něj zřejmě pocit, že může zprostředkovat větší ochotu Moskvy, případně Pekingu k jednání. „Pokud by se mu to povedlo, pak takové úsilí je třeba ocenit, ale obávám se, že Rusko i Čína očekávají spíše jasný hlas ze strany Spojených států, které jsou schopny dát potom garance, na kterých by se případné jednání dalo stavět. Takovou sílu Maďarsko nemá,“ dodal český prezident.

6 minut
Brífink prezidenta Petra Pavla před summitem NATO ve Washingtonu
Zdroj: ČT24

S kým prezident ve Washingtonu jednal

Český prezident měl program i před slavnostní akcí k zahájení summitu. „Prezident většinu úterního dne strávil v Kongresu, kde jednal s demokratickými a republikánskými zákonodárci. Vrcholem mělo být to, že ho přijal Mike Johnson, předseda sněmovny reprezentantů, který je blízký spojenec Donalda Trumpa,“ přiblížil zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Se šéfem branného výboru Sněmovny reprezentantů USA Mikem Rogersem hovořil český prezident o válce na Ukrajině, výdajích na obranu či o summitu NATO. S Rogersem probrali mimo jiné to, jakým způsobem by bylo možné dostat Čínu a Rusko k jednacímu stolu ohledně války na Ukrajině. Kromě svých očekávání od summitu NATO, který potrvá do čtvrtka, probrali i další bezpečnostní témata.

Prezident se setkal také s představiteli Czech Caucus (Českého klubu). Jeho předsedou je Lloyd Doggett z Demokratické strany, který nedávno jako první vyzval amerického prezidenta Joea Bidena, aby se po neúspěšné červnové televizní debatě s protikandidátem Donaldem Trumpem vzdal snahy o obhajobu mandátu. Pavel nepředpokládá během samotného summitu jakékoli zásadní oznámení týkající se Bidenovy prezidentské kandidatury.

Pavel jednal rovněž s představiteli různých think tanků, například konzervativního Heritage Foundation.

Podpora Ukrajiny není dostatečná, míní čeští politici

Od jednání o pomoci Ukrajině si čeští politici slibují větší efektivitu, očekává se převzetí koordinace Aliancí. Dosud ji řídily Spojené státy. „Po tom jsme volali již delší dobu, domnívám se, že tento krok odstraní zpožďování pomoci a další komplikace,“ poznamenal předseda výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO).

Kromě hmotné pomoci a změny v plánování by se mělo jednat i o třetí rovině podpory. „V neposlední řadě – a to je pro Ukrajinu velmi důležité – by to měl být výcvik vojáků. My jsme v tom jako Česká republika velmi aktivní a myslím si, že to je momentálně klíčové,“ soudí místopředsedkyně sněmovního výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09).

Momentální podporu hodnotí negativně předseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS): „Všichni dobře víme, že podpora dostatečná není a že sjednocení euroatlantického společenství dlouho trvá. Demokratické země potřebují čas k diskuzi, který ovšem Ukrajina nemá. Máme obrovské zpoždění ohledně dodávání munice a dalších prostředků.“

Langšádlová je smířlivější, aktuální situaci vidí pozitivněji. „Samozřejmě reakce západních zemí na obsazení Krymu a válku na Donbase nebyla dostatečně rychlá a zásadní, takže jsme se ‚dočkali‘ přímého útoku na Ukrajinu. Ale v tuto chvíli děláme vše proto, abychom zvýšili svoje kapacity a dokázali uchránit jak území, tak obyvatele členských států Aliance,“ podotknula.

Česko by mělo splnit svůj závazek

Místopředseda poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) zdůraznil, že je potřeba posílit obranný průmysl v Evropské unii. „Jasně se ukazuje, že nemá dostatečné kapacity. My jsme do značné míry dodali to, co bylo na skladech. V současné době obranný průmysl vyrábí, ale úplně to nestačí jak na zásobení skladů, tak na podporu ukrajinské fronty.“

Jedním z okruhů pro diskuzi bude podle člena sněmovního výboru pro obranu Radovana Vícha (SPD) právě posílení obranyschopnosti zemí NATO a splnění jejich závazků – tedy vyhrazení dvou procent výdajů na obranu. „Dnes to plní asi osmnáct států z celkových dvaatřiceti, přičemž Česká republika závazek neplní,“ řekl Vích. Místopředsedkyně poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) oponovala, že letošní rok by závazek Česko mělo splnit. „V roce 2014 plnily kvótu dvou procent jen tři země NATO, dnes to je již okolo dvaceti, je tam vidět jasný posun.“

Jedná se o 40 miliardách pro Ukrajinu

V rámci debat o Ukrajině by mohlo být předmětem diskuze i její potenciální členství. „Není možné, aby se v současné době konfliktu stala členskou zemí. Ale myslím si, že nějaký příslib do budoucna by zaznít mohl,“ podotýká Vích.

S jednáním týkajícím se Ukrajiny podle některých politiků souvisí i pondělní ruský vzdušný úder na Kyjev, v hlavním městě útok zabil 32 lidí. „Podle mého názoru se tím snažili Putin a jeho generálové poslat zprávu. Je to určitá výzva pro NATO, vzhledem k tomu, jaká opatření a jaká slova podpory byla vyřčena,“ míní Žáček. Metnar by ruský útok na dětskou nemocnici se zasedáním nespojoval.

Senátor Miroslav Balatka (STAN) si netroufá spekulovat, jestli byla pondělní ofenziva míněna jako nějaké sdělení Západu. „Ten útok může spíše ujistit členské státy NATO, že vyjednávání s Putinovým Ruskem v tuto chvíli zjevně smyslu nemá.“

V reakci na úder spojenci chtějí přislíbit další pomoc, například americký prezident Joe Biden oznámil plán na posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Lídři zemí Severoatlantické aliance by ve Washingtonu měli formálně potvrdit vojenskou pomoc Ukrajině pro příští rok ve výši čtyřiceti miliard korun.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodlá při třídenním summitu bojovat za prosazení silných rozhodnutí ohledně posílení ukrajinské vzdušné obrany a dodávek dalších stíhacích letounů F-16 Ukrajině, která nadále čelí ruské agresi. Podle agentury Reuters to Zelenskyj prohlásil po úterním příletu do Washingtonu.

„Začíná summit NATO... Bojujeme za další bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a těmi jsou zbraně, finance a politická podpora,“ uvedl Zelenskyj ve videu na platformě Telegram.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok zranil v Charkovské oblasti osm lidí

Po ruském dronovém útoku v Charkovské oblasti v noci na středu utrpělo zranění osm lidí včetně čtyřletého dítěte, informoval na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Moskva tvrdí, že na ruské území v noci mířilo přes sto ukrajinských dronů, informace ale nelze nezávisle ověřit.
06:21Aktualizovánopřed 3 mminutami

V Řecku obvinili členy pobřežní stráže za ztroskotání lodě s běženci

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.
před 54 mminutami

Jedna z nejnebezpečnějších hranic světa je „načrtnutá krví“

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.
před 1 hhodinou

Když někdo podvádí s evropskými dotacemi, musí být potrestán, říká Zdechovský

Delegace vedená europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) na Slovensku posuzuje využívání evropských fondů včetně podezření na možné zneužívání dotací. Podle něj podklady ukazují na konkrétní organizovanou skupinu, která se snažila evropské dotace rozkrádat. Řekl to v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Delegace se podle něj snaží s tamními politiky vést otevřený dialog a zdůrazňuje nutnost přísnějších kontrol. Na kritiku ze strany slovenského ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas) reagoval Zdechovský slovy, že „někomu možná ujedou nervy“.
před 7 hhodinami

Polsko krátce před volbou prezidenta řeší údajné prohřešky obou kandidátů

Krátce před klíčovým druhým kolem prezidentských voleb v Polsku čelí kandidát konzervativní strany Právo a Spravedlnost Karol Nawrocki vážné kauze. Média přinesla výpovědi svědků, podle nichž měl v 90. letech jako člen ostrahy v luxusním Grand Hotelu v Sopotách zprostředkovávat kontakt hostů s prostitutkami. Nawrocki nařčení odmítl a avizoval, že podá žalobu. Problémy má i kampaň liberála Rafala Trzaskowského, jehož příznivci měli skrytě financovat internetové reklamy očerňující jeho konkurenty. Trzaskowski odmítá, že by o tom věděl. Voliči o nové hlavě státu rozhodnou v neděli, průzkumy předpovídají mimořádně těsný výsledek.
před 10 hhodinami

Svět od druhé světové války nikdy nebyl tak nebezpečný, prohlásil Karel III.

Svět nebyl od konce druhé světové války nikdy tak nebezpečný a nestabilní jako dnes, prohlásil v úterý britský král Karel III. v Ottawě, když jako první britský monarcha po téměř 70 letech zahajoval zasedání kanadského parlamentu. Slavnostní příležitost je podle agentury AP vnímána jako vyjádření podpory severoamerické zemi, která čelí tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 10 hhodinami

Téměř 180 tisíc Palestinců vysídlila izraelská ofenziva za deset dní

Obnovená izraelská ofenziva v Pásmu Gazy během deseti dní, od 15. do 25. května, nuceně vysídlila téměř 180 tisíc Palestinců, píše Reuters s odvoláním na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu v Pásmu, bylo nuceně vysídleno téměř 616 tisíc lidí ze zhruba dvou milionů obyvatel Gazy. Mnozí byli vysídleni několikrát, v některých případech až desetkrát, stojí v prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Řidič, který v Liverpoolu zranil 50 lidí, zůstává ve vazbě

Řidič, který v pondělí večer v Liverpoolu zranil 50 lidí, zůstává ve vazbě kvůli podezření z pokusu o vraždu a řízení pod vlivem drog. Informovala o tom v úterý odpoledne liverpoolská policie, podle níž je v péči lékařů nadále jedenáct lidí. Dle místních médií jsou všichni ve stabilizovaném stavu.
26. 5. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...