Podpora Ukrajiny

Ruská armáda podle serveru Meduza po dobytí města Selydove postupuje na západ s cílem obklíčit důležité ukrajinské logistické centrum v Kurachove. Ukrajinské síly se naopak pokoušejí o postup v ruské Kurské oblasti. Šéf americké diplomacie Antony Blinken očekává, že v postupu jim v následujících dnech budou bránit i severokorejští vojáci. Ruský vůdce Vladimir Putin mezitím znovu avizoval odhodlání dosáhnout všech válečných cílů.

Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při úterním slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu to prohlásil její generální tajemník Jens Stoltenberg. Americký prezident Joe Biden poté uvedl, že USA a spojenci poskytnou Ukrajině dalších pět systémů protivzdušné obrany. Rusko podle něho nesmí zvítězit. Stoltenbergovi udělil Prezidentskou medaili svobody.

Rusko, které má v oblacích nad Ukrajinou dlouhodobou převahu, míří své útoky na celou řadu cílů, od energetické infrastruktury až po civilní objekty. V pondělí okupační armáda zaútočila i na dětskou nemocnici v Kyjevě. Ruský teror ze vzduchu by však nyní měly pomoci překonat dodávky amerických stíhacích letounů F-16. Podle dostupných informací by mohlo prvních čtyřiadvacet strojů dorazit na Ukrajinu z Nizozemska v nejbližší době. Zhruba padesátkou dalších by měly postupně přispět i jiní spojenci, například Dánsko a USA. Moskva se ale na tuto změnu intenzivně připravuje. Problematice se věnoval Horizont ČT24.

Některé české instituce byly od loňského roku cílem kyberútoků zneužívajících do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Způsob a jejich zaměření odpovídaly profilu aktivit skupiny APT28, která je spojována s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. V prohlášení na svém webu to v pátek uvedlo ministerstvo zahraničí na základě informací zpravodajských služeb. Česko s mezinárodními partnery zásadně odsoudilo aktivity skupiny APT28, jež podle úřadu dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích. Podle informací ČTK se útoky dotkly státních úřadů a energetiky. Kroky podniká i Německo, podle tamní vlády útoky ohrožují demokracii i svobodnou společnost.

Zástupci slovenské a ukrajinské vlády se na čtvrtečním společném jednání na Slovensku dohodli na posílení energetických propojení obou zemí, novém železničním spojení i modernizaci společného hraničního přechodu, oznámil slovenský premiér Robert Fico, jehož nynější vláda po nástupu do úřadu loni na podzim zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob. Fico rovněž podpořil ambice Kyjeva na vstup do Evropské unie. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal po jednání s kolegy na Slovensku ocenil pomoc a podporu Bratislavy. Rozdílné názory ohledně řešení války to nesmazalo.

Členské státy Evropské unie se v uplynulém týdnu shodly na nezbytnosti urychlení a zesílení vojenské podpory Ukrajině. Země, která již přes dva roky čelí ruské válečné agresi, by mohla získat výzbroj nakoupenou za ruské peníze – totiž aktiva, která EU agresorovi zmrazí. Miliarda eur by takto mohla být k dispozici již počátkem července.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila prodloužení rozpočtového provizoria o týden, informovala agentura AP. Podle stanice CNN bylo pro návrh 113 republikánů a proti němu 97 společně se dvěma demokraty. Opatření pro odvrácení kolapsu státních financí ještě musí schválit Senát USA. Vůdce senátní demokratické většiny Chuck Schumer uvedl, že doufá v hlasování ještě ve čtvrtek večer. Avšak neexistuje žádný bezprostřední plán na schválení balíku pomoci ve výši 95 miliard dolarů (asi 2,217 bilionu korun) pro Ukrajinu, Izrael a další spojence.

Česko podporuje a bude podporovat Ukrajinu výcvikem vojáků i dodávkami zbytného vojenského materiálu, nikoli však finančně. V Interview ČT24 to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podílet se nebude ani na nákupu munice, jejíž sehnání slíbil na mnichovské bezpečnostní konferenci prezident Petr Pavel. Podle Černochové je v tomto případě role Prahy čistě organizační. Ujistila však, že dodávky starších kusů výzbroje, pro kterou má česká armáda náhradu, stále pokračuje. Naposledy minulý pátek dorazily na Ukrajinu dva bitevní vrtulníky dodané z Česka.

Čeští ministři dorazili v pondělí do Kyjeva na jednání s ukrajinskou vládou. Česko patří od začátku ruské invaze mezi největší a nejvýraznější podporovatele Ukrajiny. Už v prvních týdnech po napadení věnovala česká vláda i veřejnost na vojenskou pomoc dohromady přes čtyři miliardy korun a dosud poskytla Česká republika zbraně a vojenský materiál za více než sto miliard korun. Mezi lety 2023 a 2025 chce přitom vláda na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc dát Ukrajině každý rok půl miliardy korun.