Slovensko chce být solidárním sousedem Ukrajiny, řekl Fico po jednání s představiteli Kyjeva

3 minuty
Události: Jednání členů slovenské a ukrajinské vlády
Zdroj: ČT24

Zástupci slovenské a ukrajinské vlády se na čtvrtečním společném jednání na Slovensku dohodli na posílení energetických propojení obou zemí, novém železničním spojení i modernizaci společného hraničního přechodu, oznámil slovenský premiér Robert Fico, jehož nynější vláda po nástupu do úřadu loni na podzim zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob. Fico rovněž podpořil ambice Kyjeva na vstup do Evropské unie. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal po jednání s kolegy na Slovensku ocenil pomoc a podporu Bratislavy. Rozdílné názory ohledně řešení války to nesmazalo.

Slovenský ministerský předseda na rozdíl od minulosti tentokráte nekritizoval východního souseda Slovenska a ani spojence své země v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, byť zopakoval volání po mírovém řešení konfliktu.

„Slovensko chce být dobrým, přátelským a solidárním sousedem Ukrajiny. Chceme vám projevit solidaritu v neštěstí, kterému čelíte,“ řekl Fico. Podle něj použití ruské vojenské síly na Ukrajině bylo hrubým porušením mezinárodního práva. Vyslovil se pro územní celistvost Ukrajiny.

„Pane premiére, vy dobře víte, že každá válka jednou skončí. Věříme, že to bude velmi rychle a že Slovensko a Ukrajina budou ještě více spolupracovat,“ uvedl Fico.

Bratislava nabídla stroje na odminování

Slovenský premiér uvedl, že Bratislava je připravena poskytovat zdravotní péči Ukrajincům, které postihla válka. Slovensko rovněž nabídlo Ukrajině pomoc v oblasti odminování. Na Slovensku se vyrábí odminovací systémy a například loni v prosinci šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár schválil finanční příspěvek 750 tisíc eur (19 milionů korun) na nákup dvou těchto systémů pro Ukrajinu.

Ukrajinské území o 180 tisících kilometrech čtverečních, velké zhruba jako území Kambodže nebo poloviny Německa, je poseté minami. Odstranit nástrahy války potrvá desítky let.

Zástupci vlády jednali také o investických do energetické struktury. „Uvědomujeme si, jak důležité je energetické propojení. Energetická infrastruktura je častým terčem útoků během tohoto konfliktu,“ řekl Fico, když ohlásil záměr posílit energetická propojení obou zemí. Šmyhal připomněl, že Rusko v noci na čtvrtek raketami a drony opět útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Fico po schůzce v Michalovcích na východním Slovensku potvrdil, že jeho vláda je nadále připravena podpořit komerční kontrakty v oblasti dodávek zbraní na Ukrajinu. Slovenský kabinet ale znovu odmítl posílat státní zbraně i munici.

Šmyhal spolupráci v této oblasti podpořil. Bratislava už za své předchozí vlády dohodla s Kyjevem prodej svých samohybných houfnic, výrobu dalších slovenských houfnic pro Ukrajinu zase platí Dánsko, Norsko a Německo.

Na čtvrtečním jednání se obě strany dohodly na vytvoření vlakového propojení Kyjeva a východního Slovenska. Už v březnu slovenská vláda schválila projekt nové vlakové linky po stávající širokorozchodné trati, která spojuje obě země a která končí nedaleko Košic. Na košické letiště nebo vlakové nádraží by pak cestující pokračovali autobusy.

Zákaz dovozu ukrajinského obilí Bratislava rušit nechce

Fico řekl, že podporuje tranzit ukrajinských zemědělských produktů přes Slovensko na jiné trhy. Jednostranný slovenský zákaz dovozu vybraného agrárního zboží či potravin včetně obilí bude podle něj pokračovat, dokud se nepodaří najít nový mechanismus.

Slovenské ministerstvo vnitra ČTK informovalo, že během společného jednání vlád podepsalo s ukrajinskou stranou dohodu o spolupráci v oblasti předcházení a boje proti nelegálnímu pohybu zbraní hromadného ničení a zajišťování nebezpečných materiálů na ukrajinsko-slovenské hranici.

Na nebi během jednání hlídkovaly drony i vrtulníky, na zemi stovky policistů, odstřelovači i protiteroristické jednotky. Fico před novináři hovořil zejména o společných projektech či zintenzivnění spolupráce mezi Slovenskem a Ukrajinou. V minulosti opakovaně označil Ukrajinu za jednu z nejvíce zkorumpovaných zemí a odmítl její ambice na vstup do NATO. V minulosti také tvrdil, že rusko-ukrajinský konflikt nemá vojenské řešení a že strategie západních zemí ohledně Ukrajiny selhala. Letos v lednu zase Fico zpochybnil, že by v Kyjevě byla válka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 13 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 15 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...