PŘEHLEDNĚ: Vztahy Slovenska a Ukrajiny provázejí v posledních měsících ostré výroky

Od podzimních parlamentních voleb na Slovensku, které do křesla předsedy vlády vynesly předsedu Smeru–SD Roberta Fica, se v médiích objevila řada kontroverzních výroků slovenských představitelů na stranu Ukrajiny. Sousední zemi napadenou Ruskem Bratislava odmítá vojensky podporovat, někteří vládní politici také zpochybňují, že je Moskva v konfliktu agresorem. Podporu Kyjevu naopak vyjadřuje dosluhující prezidentka Zuzana Čaputová, kterou v prezidentském paláci vystřídá kritičtější Peter Pellegrini.

První spory mezi Slovenskem a Ukrajinou začaly v dubnu minulého roku za vlády premiéra Eduarda Hegera. Týkaly se zákazu dovozu ukrajinského obilí ve snaze ochránit slovenské zemědělce před dovozem levného konkurenčního zboží. Embargo následně prodloužil jeho nástupce, úřednický premiér Ľudovít Ódor.

Musíme totiž zůstat féroví i vůči svým farmářům. Zároveň je to reakce na podobný krok ze strany Polska a Maďarska.
Ľudovít Ódor
tehdejší slovenský premiér
15. září 2023

Kyjev následně kvůli embargu na dovoz ukrajinského obilí podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku.

Je důležité ukázat, že toto jednání (Polska, Slovenska a Maďarska) je z právního hlediska nesprávné. A proto začneme s právními kroky.
Taras Kačka
náměstek ukrajinského ministra pro ekonomiku a obchod
17. září 2023

Se zvolením Fica se Slovensko odchýlilo od vojenské pomoci Kyjevu

Po podzimních parlamentních volbách se do čela nové vlády dostal již počtvrté šéf Smeru–SD Robert Fico. Jeho strana se během předvolební kampaně vymezovala proti vojenské podpoře Ukrajiny. Té se Fico věnoval i na první tiskové konferenci po sečtení hlasů.

Neměníme nic na tom, že jsme připraveni Ukrajině pomáhat humanitárně, při obnově samotného státu, ale náš názor na vyzbrojování Ukrajiny znáte.
Robert Fico
předseda vítězného Smeru–SD
1. října 2023

V říjnu pak Fico už jako premiér v Evropském parlamentu během projednávání pomoci Ruskem napadené zemi podmínil finanční podporu Kyjeva zárukami, že peníze nebudou zpronevěřeny.

Ukrajina patří mezi nejzkorumpovanější země světa a její brutální finanční podporu podmiňujeme zárukami, že evropské peníze (včetně slovenských) nebudou zpronevěřeny a že část z těchto zdrojů bude použita na obnovu slovenské infrastruktury v příhraničních oblastech a na podporu slovenských firem při obnově Ukrajiny.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska
27. října 2023

Při jednání s velvyslanci Spojených států a Ruska v listopadu Fico řekl, že se Bratislava musí připravovat na standardizaci slovensko-ruských vztahů po skončení války. Uvedl také, že v případě zavádění dalších sankcí vůči Rusku chce analýzy toho, zda opatření nepoškodí Slovensko.

Prioritou zahraniční politiky, kterou míním realizovat, je ochrana a prosazování slovenských národně-státních zájmů, mezi které patří podpora mírových iniciativ, a nikoliv války na Ukrajině. Slovensko má povinnost připravovat se na období po skončení války na Ukrajině a na standardizaci slovensko-ruských vztahů.
Robert Fico v prohlášení úřadu vlády
předseda vlády Slovenska
30. listopadu 2023

Lednové schůzce Fica se Šmyhalem předcházely ostré výroky z obou stran

Ministerský předseda Slovenska před lednovým setkáním se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem řekl v rozhlasovém vysílání, že je proti členství Kyjeva v NATO.

Pokud jde o vstup do EU, my je respektujeme, ale musí splnit podmínky, a ne že politicky vstoupí do Unie země, která absolutně neplní žádné požadavky. Řeknu mu, že jsem proti členství Ukrajiny v NATO, že ho budu vetovat a blokovat, protože to je základ pro třetí světovou válku.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska
20. ledna 2024

V reakci na Ficovy výroky naznačil šéf zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko, že by měla Ukrajina setkání mezi Ficem a Šmyhalem zrušit.

Je naprosto nepřijatelné předstírat, že se nic neděje, když vůdce jiného státu činí prohlášení, která zpochybňují suverenitu státu. Jedná se o „červenou linii“, která vyžaduje důraznou a jednoznačnou reakci. (...) Obvykle se v takových případech návštěva ruší a ministerstvo zahraničních věcí vydává prohlášení, jehož cílem je chránit suverenitu a čest svého státu.
Oleksandr Merežko
předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu
22. ledna 2024

Jen o den později přitom slovenský premiér během výjezdního zasedání vlády v Kamenici nad Cirochou zpochybnil, že by se v ukrajinské metropoli odehrávala válka. V reakci na to občanští aktivisté ze slovenské iniciativy Mír Ukrajině o několik dní později odevzdali na úřadu vlády v Bratislavě úlomky ruských raket a další předměty z Kyjeva.

A to si fakt myslíte, že v Kyjevě je válka? To jako nemyslíte vážně, doufám. (...) Je tam absolutně normální život.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska
23. ledna 2024

Po samotném jednání premiérů obou zemí v Užhorodě napsal ukrajinský předseda vlády na síť Telegram, že se na začátku schůzky zaměřil na neustálé ruské útoky na Ukrajinu a ocenil energetickou a humanitární pomoc poskytovanou Slovenskem.

Jsem vděčný premiérovi Robertu Ficovi a slovenské vládě za uspořádání těchto konzultací a za podporu v mnoha oblastech. Těšíme se na další rozvoj naší pragmatické spolupráce.
Denys Šmyhal
předseda vlády Ukrajiny
24. ledna 2024

Při příležitosti dvou let od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu Fico zveřejnil projev, ve kterém zpochybnil, že má konflikt vojenské řešení. Řekl také, že válka představuje porušení mezinárodního práva, avšak podle něj konflikt začal již v roce 2014 „řáděním ukrajinských neonacistů“.

V záplavě vyjádření podporujících zabíjení Ukrajinců a Rusů a naivního přesvědčení, že konflikt na Ukrajině má jen vojenské řešení, se mi zdá vhodné říci při příležitosti druhého výročí války na Ukrajině i něco jiného.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska
24. února 2024

Na začátku března ve vysílání RTVS řekl zase místopředseda parlamentu a šéf vládní SNS Andrej Danko, že Rusko není v konfliktu na Ukrajině agresorem a Moskva v něm hájí své zájmy.

Život není bílý a černý. Každý v tom prsty má, i Ukrajinci, kteří nezvládli přístup k ruské národnostní menšině. Rusové přišli na území s pocitem pomoci svému národu (...) Postavit se na stranu Ukrajiny není řešením problému, protože je to jen eskalováním napětí. Pro mě je řešením demilitarizovaná zóna mezi Ruskem a Ukrajinou, jako na Kypru.
Andrej Danko
předseda SNS
8. března 2024

Prezidentské volby

Pomoc napadené zemi však naopak vyjádřila končící slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Oběti je třeba poskytnout pomoc a vůči agresorovi je třeba se chovat tak, aby nemohl pokračovat, uvedla.

Všichni chceme mír, ale jen voláním se ho dosáhnout nepodaří. Pokud se má Ukrajina posadit za jednací stůl, musí tam usednout silná. (...) Toto je souboj o univerzální hodnoty, které se týkají i Slovenska.
Zuzana Čaputová
prezidentka Slovenska
19. března 2024

Během kampaně před volbami nástupce Čaputové v prezidentském paláci byla podpora Ukrajiny jedním z hlavních témat. Slováci na počátku dubna do čela státu zvolili šéfa vládního Hlasu–SD a předsedu parlamentu Petera Pellegriniho, který jen den po volbách volal po „zastavení zabíjení“.

Zároveň však nezpochybnil, že agresorem v konfliktu je Moskva a deklaroval, že Bratislava nebude uznávat nezákonnou anexi Krymu a násilné odtržení území.

Věřím, že je třeba okamžitě zastavit zabíjení a poté začít jednat. Podporovat jen vojenský konflikt, který dva roky nepřinesl žádný výsledek a máme za sebou desítky tisíc mrtvých lidí, je absolutně tragédií.
Peter Pellegrini
vítěz slovenských prezidentských voleb
7. dubna 2024

Po prezidentských volbách se opět sešli Fico se Šmyhalem, schůzky se účastnili i další členové vlád obou zemí. Slovenský ministerský předseda tentokrát nekritizoval východního souseda ani západní spojence. Řekl, že je jeho vláda připravena podpořit komerční kontrakty v oblasti dodávek zbraní na Ukrajinu.

Slovensko chce být dobrým, přátelským a solidárním sousedem Ukrajiny. Chceme vám projevit solidaritu v neštěstí, kterému čelíte.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska
11. dubna 2024

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 16 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 43 mminutami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...