PŘEHLEDNĚ: Vztahy Slovenska a Ukrajiny provázejí v posledních měsících ostré výroky

Od podzimních parlamentních voleb na Slovensku, které do křesla předsedy vlády vynesly předsedu Smeru–SD Roberta Fica, se v médiích objevila řada kontroverzních výroků slovenských představitelů na stranu Ukrajiny. Sousední zemi napadenou Ruskem Bratislava odmítá vojensky podporovat, někteří vládní politici také zpochybňují, že je Moskva v konfliktu agresorem. Podporu Kyjevu naopak vyjadřuje dosluhující prezidentka Zuzana Čaputová, kterou v prezidentském paláci vystřídá kritičtější Peter Pellegrini.

První spory mezi Slovenskem a Ukrajinou začaly v dubnu minulého roku za vlády premiéra Eduarda Hegera. Týkaly se zákazu dovozu ukrajinského obilí ve snaze ochránit slovenské zemědělce před dovozem levného konkurenčního zboží. Embargo následně prodloužil jeho nástupce, úřednický premiér Ľudovít Ódor.

Musíme totiž zůstat féroví i vůči svým farmářům. Zároveň je to reakce na podobný krok ze strany Polska a Maďarska.
Ľudovít Ódor
tehdejší slovenský premiér
15. září 2023

Kyjev následně kvůli embargu na dovoz ukrajinského obilí podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku.

Je důležité ukázat, že toto jednání (Polska, Slovenska a Maďarska) je z právního hlediska nesprávné. A proto začneme s právními kroky.
Taras Kačka
náměstek ukrajinského ministra pro ekonomiku a obchod
17. září 2023

Se zvolením Fica se Slovensko odchýlilo od vojenské pomoci Kyjevu

Po podzimních parlamentních volbách se do čela nové vlády dostal již počtvrté šéf Smeru–SD Robert Fico. Jeho strana se během předvolební kampaně vymezovala proti vojenské podpoře Ukrajiny. Té se Fico věnoval i na první tiskové konferenci po sečtení hlasů.

Neměníme nic na tom, že jsme připraveni Ukrajině pomáhat humanitárně, při obnově samotného státu, ale náš názor na vyzbrojování Ukrajiny znáte.
Robert Fico
předseda vítězného Smeru–SD
1. října 2023

V říjnu pak Fico už jako premiér v Evropském parlamentu během projednávání pomoci Ruskem napadené zemi podmínil finanční podporu Kyjeva zárukami, že peníze nebudou zpronevěřeny.

Ukrajina patří mezi nejzkorumpovanější země světa a její brutální finanční podporu podmiňujeme zárukami, že evropské peníze (včetně slovenských) nebudou zpronevěřeny a že část z těchto zdrojů bude použita na obnovu slovenské infrastruktury v příhraničních oblastech a na podporu slovenských firem při obnově Ukrajiny.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska
27. října 2023

Při jednání s velvyslanci Spojených států a Ruska v listopadu Fico řekl, že se Bratislava musí připravovat na standardizaci slovensko-ruských vztahů po skončení války. Uvedl také, že v případě zavádění dalších sankcí vůči Rusku chce analýzy toho, zda opatření nepoškodí Slovensko.

Prioritou zahraniční politiky, kterou míním realizovat, je ochrana a prosazování slovenských národně-státních zájmů, mezi které patří podpora mírových iniciativ, a nikoliv války na Ukrajině. Slovensko má povinnost připravovat se na období po skončení války na Ukrajině a na standardizaci slovensko-ruských vztahů.
Robert Fico v prohlášení úřadu vlády
předseda vlády Slovenska
30. listopadu 2023

Lednové schůzce Fica se Šmyhalem předcházely ostré výroky z obou stran

Ministerský předseda Slovenska před lednovým setkáním se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem řekl v rozhlasovém vysílání, že je proti členství Kyjeva v NATO.

Pokud jde o vstup do EU, my je respektujeme, ale musí splnit podmínky, a ne že politicky vstoupí do Unie země, která absolutně neplní žádné požadavky. Řeknu mu, že jsem proti členství Ukrajiny v NATO, že ho budu vetovat a blokovat, protože to je základ pro třetí světovou válku.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska
20. ledna 2024

V reakci na Ficovy výroky naznačil šéf zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko, že by měla Ukrajina setkání mezi Ficem a Šmyhalem zrušit.

Je naprosto nepřijatelné předstírat, že se nic neděje, když vůdce jiného státu činí prohlášení, která zpochybňují suverenitu státu. Jedná se o „červenou linii“, která vyžaduje důraznou a jednoznačnou reakci. (...) Obvykle se v takových případech návštěva ruší a ministerstvo zahraničních věcí vydává prohlášení, jehož cílem je chránit suverenitu a čest svého státu.
Oleksandr Merežko
předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu
22. ledna 2024

Jen o den později přitom slovenský premiér během výjezdního zasedání vlády v Kamenici nad Cirochou zpochybnil, že by se v ukrajinské metropoli odehrávala válka. V reakci na to občanští aktivisté ze slovenské iniciativy Mír Ukrajině o několik dní později odevzdali na úřadu vlády v Bratislavě úlomky ruských raket a další předměty z Kyjeva.

A to si fakt myslíte, že v Kyjevě je válka? To jako nemyslíte vážně, doufám. (...) Je tam absolutně normální život.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska
23. ledna 2024

Po samotném jednání premiérů obou zemí v Užhorodě napsal ukrajinský předseda vlády na síť Telegram, že se na začátku schůzky zaměřil na neustálé ruské útoky na Ukrajinu a ocenil energetickou a humanitární pomoc poskytovanou Slovenskem.

Jsem vděčný premiérovi Robertu Ficovi a slovenské vládě za uspořádání těchto konzultací a za podporu v mnoha oblastech. Těšíme se na další rozvoj naší pragmatické spolupráce.
Denys Šmyhal
předseda vlády Ukrajiny
24. ledna 2024

Při příležitosti dvou let od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu Fico zveřejnil projev, ve kterém zpochybnil, že má konflikt vojenské řešení. Řekl také, že válka představuje porušení mezinárodního práva, avšak podle něj konflikt začal již v roce 2014 „řáděním ukrajinských neonacistů“.

V záplavě vyjádření podporujících zabíjení Ukrajinců a Rusů a naivního přesvědčení, že konflikt na Ukrajině má jen vojenské řešení, se mi zdá vhodné říci při příležitosti druhého výročí války na Ukrajině i něco jiného.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska
24. února 2024

Na začátku března ve vysílání RTVS řekl zase místopředseda parlamentu a šéf vládní SNS Andrej Danko, že Rusko není v konfliktu na Ukrajině agresorem a Moskva v něm hájí své zájmy.

Život není bílý a černý. Každý v tom prsty má, i Ukrajinci, kteří nezvládli přístup k ruské národnostní menšině. Rusové přišli na území s pocitem pomoci svému národu (...) Postavit se na stranu Ukrajiny není řešením problému, protože je to jen eskalováním napětí. Pro mě je řešením demilitarizovaná zóna mezi Ruskem a Ukrajinou, jako na Kypru.
Andrej Danko
předseda SNS
8. března 2024

Prezidentské volby

Pomoc napadené zemi však naopak vyjádřila končící slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Oběti je třeba poskytnout pomoc a vůči agresorovi je třeba se chovat tak, aby nemohl pokračovat, uvedla.

Všichni chceme mír, ale jen voláním se ho dosáhnout nepodaří. Pokud se má Ukrajina posadit za jednací stůl, musí tam usednout silná. (...) Toto je souboj o univerzální hodnoty, které se týkají i Slovenska.
Zuzana Čaputová
prezidentka Slovenska
19. března 2024

Během kampaně před volbami nástupce Čaputové v prezidentském paláci byla podpora Ukrajiny jedním z hlavních témat. Slováci na počátku dubna do čela státu zvolili šéfa vládního Hlasu–SD a předsedu parlamentu Petera Pellegriniho, který jen den po volbách volal po „zastavení zabíjení“.

Zároveň však nezpochybnil, že agresorem v konfliktu je Moskva a deklaroval, že Bratislava nebude uznávat nezákonnou anexi Krymu a násilné odtržení území.

Věřím, že je třeba okamžitě zastavit zabíjení a poté začít jednat. Podporovat jen vojenský konflikt, který dva roky nepřinesl žádný výsledek a máme za sebou desítky tisíc mrtvých lidí, je absolutně tragédií.
Peter Pellegrini
vítěz slovenských prezidentských voleb
7. dubna 2024

Po prezidentských volbách se opět sešli Fico se Šmyhalem, schůzky se účastnili i další členové vlád obou zemí. Slovenský ministerský předseda tentokrát nekritizoval východního souseda ani západní spojence. Řekl, že je jeho vláda připravena podpořit komerční kontrakty v oblasti dodávek zbraní na Ukrajinu.

Slovensko chce být dobrým, přátelským a solidárním sousedem Ukrajiny. Chceme vám projevit solidaritu v neštěstí, kterému čelíte.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska
11. dubna 2024

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 1 hhodinou

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
18:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
16:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
03:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...