Od podzimních parlamentních voleb na Slovensku, které do křesla předsedy vlády vynesly předsedu Smeru–SD Roberta Fica, se v médiích objevila řada kontroverzních výroků slovenských představitelů na stranu Ukrajiny. Sousední zemi napadenou Ruskem Bratislava odmítá vojensky podporovat, někteří vládní politici také zpochybňují, že je Moskva v konfliktu agresorem. Podporu Kyjevu naopak vyjadřuje dosluhující prezidentka Zuzana Čaputová, kterou v prezidentském paláci vystřídá kritičtější Peter Pellegrini.
PŘEHLEDNĚ: Vztahy Slovenska a Ukrajiny provázejí v posledních měsících ostré výroky
První spory mezi Slovenskem a Ukrajinou začaly v dubnu minulého roku za vlády premiéra Eduarda Hegera. Týkaly se zákazu dovozu ukrajinského obilí ve snaze ochránit slovenské zemědělce před dovozem levného konkurenčního zboží. Embargo následně prodloužil jeho nástupce, úřednický premiér Ľudovít Ódor.
Musíme totiž zůstat féroví i vůči svým farmářům. Zároveň je to reakce na podobný krok ze strany Polska a Maďarska.
Kyjev následně kvůli embargu na dovoz ukrajinského obilí podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku.
Je důležité ukázat, že toto jednání (Polska, Slovenska a Maďarska) je z právního hlediska nesprávné. A proto začneme s právními kroky.
Se zvolením Fica se Slovensko odchýlilo od vojenské pomoci Kyjevu
Po podzimních parlamentních volbách se do čela nové vlády dostal již počtvrté šéf Smeru–SD Robert Fico. Jeho strana se během předvolební kampaně vymezovala proti vojenské podpoře Ukrajiny. Té se Fico věnoval i na první tiskové konferenci po sečtení hlasů.
Neměníme nic na tom, že jsme připraveni Ukrajině pomáhat humanitárně, při obnově samotného státu, ale náš názor na vyzbrojování Ukrajiny znáte.
V říjnu pak Fico už jako premiér v Evropském parlamentu během projednávání pomoci Ruskem napadené zemi podmínil finanční podporu Kyjeva zárukami, že peníze nebudou zpronevěřeny.
Ukrajina patří mezi nejzkorumpovanější země světa a její brutální finanční podporu podmiňujeme zárukami, že evropské peníze (včetně slovenských) nebudou zpronevěřeny a že část z těchto zdrojů bude použita na obnovu slovenské infrastruktury v příhraničních oblastech a na podporu slovenských firem při obnově Ukrajiny.
Při jednání s velvyslanci Spojených států a Ruska v listopadu Fico řekl, že se Bratislava musí připravovat na standardizaci slovensko-ruských vztahů po skončení války. Uvedl také, že v případě zavádění dalších sankcí vůči Rusku chce analýzy toho, zda opatření nepoškodí Slovensko.
Prioritou zahraniční politiky, kterou míním realizovat, je ochrana a prosazování slovenských národně-státních zájmů, mezi které patří podpora mírových iniciativ, a nikoliv války na Ukrajině. Slovensko má povinnost připravovat se na období po skončení války na Ukrajině a na standardizaci slovensko-ruských vztahů.
Lednové schůzce Fica se Šmyhalem předcházely ostré výroky z obou stran
Ministerský předseda Slovenska před lednovým setkáním se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem řekl v rozhlasovém vysílání, že je proti členství Kyjeva v NATO.
Pokud jde o vstup do EU, my je respektujeme, ale musí splnit podmínky, a ne že politicky vstoupí do Unie země, která absolutně neplní žádné požadavky. Řeknu mu, že jsem proti členství Ukrajiny v NATO, že ho budu vetovat a blokovat, protože to je základ pro třetí světovou válku.
V reakci na Ficovy výroky naznačil šéf zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko, že by měla Ukrajina setkání mezi Ficem a Šmyhalem zrušit.
Je naprosto nepřijatelné předstírat, že se nic neděje, když vůdce jiného státu činí prohlášení, která zpochybňují suverenitu státu. Jedná se o „červenou linii“, která vyžaduje důraznou a jednoznačnou reakci. (...) Obvykle se v takových případech návštěva ruší a ministerstvo zahraničních věcí vydává prohlášení, jehož cílem je chránit suverenitu a čest svého státu.
Jen o den později přitom slovenský premiér během výjezdního zasedání vlády v Kamenici nad Cirochou zpochybnil, že by se v ukrajinské metropoli odehrávala válka. V reakci na to občanští aktivisté ze slovenské iniciativy Mír Ukrajině o několik dní později odevzdali na úřadu vlády v Bratislavě úlomky ruských raket a další předměty z Kyjeva.
A to si fakt myslíte, že v Kyjevě je válka? To jako nemyslíte vážně, doufám. (...) Je tam absolutně normální život.
Po samotném jednání premiérů obou zemí v Užhorodě napsal ukrajinský předseda vlády na síť Telegram, že se na začátku schůzky zaměřil na neustálé ruské útoky na Ukrajinu a ocenil energetickou a humanitární pomoc poskytovanou Slovenskem.
Jsem vděčný premiérovi Robertu Ficovi a slovenské vládě za uspořádání těchto konzultací a za podporu v mnoha oblastech. Těšíme se na další rozvoj naší pragmatické spolupráce.
Při příležitosti dvou let od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu Fico zveřejnil projev, ve kterém zpochybnil, že má konflikt vojenské řešení. Řekl také, že válka představuje porušení mezinárodního práva, avšak podle něj konflikt začal již v roce 2014 „řáděním ukrajinských neonacistů“.
V záplavě vyjádření podporujících zabíjení Ukrajinců a Rusů a naivního přesvědčení, že konflikt na Ukrajině má jen vojenské řešení, se mi zdá vhodné říci při příležitosti druhého výročí války na Ukrajině i něco jiného.
Na začátku března ve vysílání RTVS řekl zase místopředseda parlamentu a šéf vládní SNS Andrej Danko, že Rusko není v konfliktu na Ukrajině agresorem a Moskva v něm hájí své zájmy.
Život není bílý a černý. Každý v tom prsty má, i Ukrajinci, kteří nezvládli přístup k ruské národnostní menšině. Rusové přišli na území s pocitem pomoci svému národu (...) Postavit se na stranu Ukrajiny není řešením problému, protože je to jen eskalováním napětí. Pro mě je řešením demilitarizovaná zóna mezi Ruskem a Ukrajinou, jako na Kypru.
Prezidentské volby
Pomoc napadené zemi však naopak vyjádřila končící slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Oběti je třeba poskytnout pomoc a vůči agresorovi je třeba se chovat tak, aby nemohl pokračovat, uvedla.
Všichni chceme mír, ale jen voláním se ho dosáhnout nepodaří. Pokud se má Ukrajina posadit za jednací stůl, musí tam usednout silná. (...) Toto je souboj o univerzální hodnoty, které se týkají i Slovenska.
Během kampaně před volbami nástupce Čaputové v prezidentském paláci byla podpora Ukrajiny jedním z hlavních témat. Slováci na počátku dubna do čela státu zvolili šéfa vládního Hlasu–SD a předsedu parlamentu Petera Pellegriniho, který jen den po volbách volal po „zastavení zabíjení“.
Zároveň však nezpochybnil, že agresorem v konfliktu je Moskva a deklaroval, že Bratislava nebude uznávat nezákonnou anexi Krymu a násilné odtržení území.
Věřím, že je třeba okamžitě zastavit zabíjení a poté začít jednat. Podporovat jen vojenský konflikt, který dva roky nepřinesl žádný výsledek a máme za sebou desítky tisíc mrtvých lidí, je absolutně tragédií.
Po prezidentských volbách se opět sešli Fico se Šmyhalem, schůzky se účastnili i další členové vlád obou zemí. Slovenský ministerský předseda tentokrát nekritizoval východního souseda ani západní spojence. Řekl, že je jeho vláda připravena podpořit komerční kontrakty v oblasti dodávek zbraní na Ukrajinu.
Slovensko chce být dobrým, přátelským a solidárním sousedem Ukrajiny. Chceme vám projevit solidaritu v neštěstí, kterému čelíte.
