Kyjev podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. S odvoláním na pondělní prohlášení ukrajinského ministerstva pro ekonomiku a obchod o tom informovala agentura Reuters. Embargo trojici středoevropských zemí, ale i Rumunsku a Bulharsku povolila zavést letos v květnu Evropská komise, zákaz ale skončil v pátek. Jednostranná embarga na schůzi v Bruselu kritizovala i většina unijních ministrů zemědělství. Český ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že se přístup trojice zemí může změnit, pokud dostanou od Kyjeva jasné záruky.
Bratislava, Budapešť a Varšava se rozhodly v embargu pokračovat i přesto, že Evropská komise, která původně s časově omezeným zákazem dovozu ukrajinských plodin do některých členských zemí EU souhlasila, v pátek rozhodla o ukončení embarga. „Zákaz importu ukrajinského obilí prodloužíme. (…) Uděláme to, protože je to v zájmu polských farmářů,“ řekl polský premiér Mateusz Morawiecki.
Země zavedly zákaz dovozu obilí ve snaze ochránit své vlastní zemědělce, kteří by podle nich jinak museli konkurovat levným zemědělským plodinám dováženým z Ukrajiny.
„Je důležité ukázat, že toto jednání (Polska, Slovenska a Maďarska, pozn. red.) je z právního hlediska nesprávné. A proto zítra začneme s právními kroky,“ řekl v neděli deníku Politico náměstek ukrajinského ministra pro ekonomiku a obchod Taras Kačka. Dodal, že Kyjev se také chystá zavést odvetná opatření ohledně dovozu ovoce a zeleniny z Polska.
Maďarská vláda nově do embarga zahrnula pětadvacet ukrajinských produktů včetně masných výrobků. Na polském seznamu se zase objevil zákaz importu ukrajinské mouky a krmiva, což se podle Ukrajinců může podepsat na exportu.
Už dříve označil Kyjev rozhodnutí pokračovat v embargu za protiprávní. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko minulý týden ve čtvrtek uvedl, že embargo porušuje podmínky asociační dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Navíc podle něj popírá princip jednotného trhu EU.
Nikolenko kromě toho prohlásil, že ukrajinský dovoz středoevropské zemědělce ve skutečnosti neohrožuje a že embargo nahrává Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajinu a je taktéž významným vývozcem obilí.
Zavedení embarga je populistický krok, tvrdí Kyjev
Kyjev kromě toho obvinil polskou vládu v souvislosti s jejím rozhodnutím pokračovat v embargu z populismu. „Polský zákaz farmářům nepomůže, neovlivní ceny, protože ceny jsou určovány globálně. To, co dělají, dělají kvůli veřejnému mínění,“ uvedl Kačka.
Polsko se nachází uprostřed kampaně před parlamentními volbami, které se budou konat 15. října. Zemědělci patří mezi časté voliče vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) preméra Morawieckého. Varšava svůj záměr pokračovat v zákazu ukrajinského obilí oznámila minulý týden jako první.
Ukončení unijního zákazu ale rozhořčilo nejen polské farmáře. Demonstrace uspořádali zemědělci třeba v Bulharsku, kde vláda embargo neprodloužila.
„Polsko, Slovensko a Maďarsko argumentují především ochranou domácích zemědělců. Říkají, že musejí omezit import ukrajinských zemědělských plodin a dalších produktů, protože pokud by to neudělali, tak dojde k zahlcení jejich trhů levnou ukrajinskou produkcí, což stlačí v těchto státech ceny dolů,“ popsal bruselský zpravodaj ČT Petr Obrovský.
Rumunsko, které embargo zatím neprodloužilo, očekává licenční nabídku Ukrajinců, kterou by export do těchto zemí sami kontrolovali. V jiném případě bude vláda připravena prodloužit omezení na prodej zakázaného ukrajinského obilí na dobu třiceti dní. „Do Rumunska nebude dovezen ani jeden gram zakázaného druhu obilí. Kdyby se tak stalo, máme připravené nařízení. Nemůžu teď ale zanevřít na normální diskusi,“ řekl rumunský ministr Marcel Ciolacu.
Už na minulých jednáních Rady ministrů zemědělství kritizovaly ostatní státy výhrůžky ze strany Varšavy nebo Budapešti, že dojde k zavedení jednostranných opatření, pokračoval Obrovský. „Je to v rozporu se společnou obchodní politikou v EU,“ uvedl. Všech 27 unijních zemí totiž podle legislativy funguje jako jeden vnitřní trh a musí rovněž jako jeden celek vystupovat – i vůči zemím třetího světa.
Výborný: Slovensko, Maďarsko a Polsko potřebují záruky
Když Slovensko, Polsko a Maďarsko získají jasné záruky od Ukrajiny, jejich přístup ohledně zákazu dovozu ukrajinského obilí se může změnit, řekl Marek Výborný na úvod jednání ministrů zemědělství v Bruselu. EK vyzval, aby do současných jednání aktivně vstoupila, například i přímo v Kyjevě.
„Nemůžeme si jen říkat stanoviska, je potřeba se bavit o tom, co s tím udělat. A součástí musí být i garance ze strany prezidenta Volodymyra Zelenského, že budou dodržována pravidla, která přislíbili,“ řekl Výborný.
Ministr se domnívá, že přístup Bratislavy, Varšavy a Budapeště „může být do jisté míry upraven na základě skutečně jasné deklarace z ukrajinské strany, že bude fungovat monitoring a kontrola a že budou fungovat licenční smlouvy, které budou kontrolované nejen na ukrajinském území, ale i na území těchto tří zemí.“ Doufá proto ve změnu slovenského, polského a maďarského postoje.
„Nakonec zcela upřímně, on (tento postoj, pozn. red.) je možná dán rovněž i některými vnitropolitickými souvislostmi, což já vidím a respektuji,“ doplnil k nadcházejícím volbám Výborný.
Podle něj by měl být v pondělí zveřejněn ukrajinský akční plán. Z něj by měly vyplynout jasné záruky, že ukrajinské obilí „nepůjde úplně na volno a nebude zůstávat všude možně po Evropě“. „Musíme mít garanci, že se dostane do přístavů a do zemí třetího světa,“ uzavřel Výborný s tím, že o tématu bude se svými kolegy hovořit i příští týden ve Znojmě, kde se uskuteční summit ministrů zemědělství zemí V4.
