Řada států EU včetně Česka odmítá prodloužit zákaz dovozu ukrajinského obilí do pětice zemí

Řada zemí Evropské unie včetně Česka, Německa či Francie kritizuje možné prodloužení zákazu dovozu ukrajinských obilovin do Polska a čtyř dalších zemí sousedících s Ukrajinou. Po jednání ministrů zemědělství zemí EU o tom v Bruselu mluvili zástupci některých unijních vlád. Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského zvažuje Evropská komise možnosti, jak financovat přepravu ukrajinské zemědělské produkce přes EU do zemí severní Afriky či Blízkého východu.

Evropská komise v květnu povolila Polsku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku zakázat na svém trhu prodej ukrajinské pšenice, kukuřice, řepkového semene a slunečnicových semen. Toto opatření, které neomezuje exportní tranzit do dalších zemí, platí do poloviny září. Ministři zemědělství těchto zemí však hájí myšlenku prodloužit zákaz alespoň do konce roku v zájmu ochrany vlastních trhů. 

Restrikce pětice zemí v pondělí kritizoval jako nepřijatelné ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podobně se nyní vyjádřili ministři zemědělství největších unijních ekonomik Německa a Francie. Komise by podle nich neměla povolit státům sousedícím s Ukrajinou omezení dále prodlužovat.

Moskva vypověděla obilnou dohodu

Komisař Wojciechowski se na jednání s ministry ke sporu jednoznačně nevyjádřil. Naproti tomu prohlásil, že má Komise v plánu zvážit možnosti, jak financovat přepravu ukrajinského zemědělského exportu přes EU. Debata získala na aktuálnosti poté, co Moskva vypověděla dohodu umožňující transport přes Černé moře. Podle úterního vyjádření ruského ministerstva zahraničí zatím žádné rozhovory o možném návratu k dohodě neprobíhají.

„Pokud by Evropská komise byla schopna přispět finančně na přepravu, bylo by to výrazně jednodušší,“ prohlásil český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Unie by podle něho měla posílit především přepravní koridor po řece Dunaj, aby po něm bylo možno vozit až čtyři miliony tun obilovin měsíčně.

Výborný dále řekl, že Česko je plně solidární s Ukrajinou a postup má být jednotný. „Není správné, aby se tady vytvářely dvě kategorie zemí.“ Zvolené květnové opatření, které platí do 15. září, nemá být podle něho trvalé. „Naším společným úkolem je udělat všechno pro to, aby se dostalo obilí z Ukrajiny do zemí třetího světa.“ Podobně je tomu i u dalších zemědělských komodit z Ukrajiny.

Ministr zdůraznil, že chce hájit i zájmy českých zemědělců a spotřebitelů. Dodal, že je nutné zajistit, aby byly funkční „koridory solidarity“ směrem k přístavům na Baltu, případně k Hamburku. Jsou tu podle něho možnosti i silniční a železniční dopravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 2 hhodinami

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se v úterý ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní. Poslanci by se nyní měli opět dostat ke schvalování předlohy o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Očekává se, že jednací den potrvá dlouho do noci.
09:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 22 hhodinami

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Evropský pohled