Řada států EU včetně Česka odmítá prodloužit zákaz dovozu ukrajinského obilí do pětice zemí

Řada zemí Evropské unie včetně Česka, Německa či Francie kritizuje možné prodloužení zákazu dovozu ukrajinských obilovin do Polska a čtyř dalších zemí sousedících s Ukrajinou. Po jednání ministrů zemědělství zemí EU o tom v Bruselu mluvili zástupci některých unijních vlád. Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského zvažuje Evropská komise možnosti, jak financovat přepravu ukrajinské zemědělské produkce přes EU do zemí severní Afriky či Blízkého východu.

Evropská komise v květnu povolila Polsku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku zakázat na svém trhu prodej ukrajinské pšenice, kukuřice, řepkového semene a slunečnicových semen. Toto opatření, které neomezuje exportní tranzit do dalších zemí, platí do poloviny září. Ministři zemědělství těchto zemí však hájí myšlenku prodloužit zákaz alespoň do konce roku v zájmu ochrany vlastních trhů. 

Restrikce pětice zemí v pondělí kritizoval jako nepřijatelné ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podobně se nyní vyjádřili ministři zemědělství největších unijních ekonomik Německa a Francie. Komise by podle nich neměla povolit státům sousedícím s Ukrajinou omezení dále prodlužovat.

Moskva vypověděla obilnou dohodu

Komisař Wojciechowski se na jednání s ministry ke sporu jednoznačně nevyjádřil. Naproti tomu prohlásil, že má Komise v plánu zvážit možnosti, jak financovat přepravu ukrajinského zemědělského exportu přes EU. Debata získala na aktuálnosti poté, co Moskva vypověděla dohodu umožňující transport přes Černé moře. Podle úterního vyjádření ruského ministerstva zahraničí zatím žádné rozhovory o možném návratu k dohodě neprobíhají.

„Pokud by Evropská komise byla schopna přispět finančně na přepravu, bylo by to výrazně jednodušší,“ prohlásil český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Unie by podle něho měla posílit především přepravní koridor po řece Dunaj, aby po něm bylo možno vozit až čtyři miliony tun obilovin měsíčně.

Výborný dále řekl, že Česko je plně solidární s Ukrajinou a postup má být jednotný. „Není správné, aby se tady vytvářely dvě kategorie zemí.“ Zvolené květnové opatření, které platí do 15. září, nemá být podle něho trvalé. „Naším společným úkolem je udělat všechno pro to, aby se dostalo obilí z Ukrajiny do zemí třetího světa.“ Podobně je tomu i u dalších zemědělských komodit z Ukrajiny.

Ministr zdůraznil, že chce hájit i zájmy českých zemědělců a spotřebitelů. Dodal, že je nutné zajistit, aby byly funkční „koridory solidarity“ směrem k přístavům na Baltu, případně k Hamburku. Jsou tu podle něho možnosti i silniční a železniční dopravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 49 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...