Ukrajina by měla letos vyvézt kolem 57 milionů tun obilí a oleje. Její přístavy v Černém moři jsou ovšem kvůli pokračující ruské agresi a vypovězení obilné dohody ze strany Moskvy prakticky odříznuté od mezinárodního obchodu. Ukrajina tak využívá alespoň přístavy na Dunaji a pozemní dopravu, kapacita ale nestačí. Dovozu ukrajinského obilí se nadále brání pětice států EU včetně Polska, které se obává, že jeho zemědělci budou muset kvůli tlaku ukrajinských plodin prodávat svou úrodu pod cenou. Americkému prezidentovi Joeu Bidenovi proto Varšava připomíná jeho slib postavit podél ukrajinské hranice obilná sila.
Ukrajina hledá pro své obilí cestu do světa. Vyvolalo to polské výzvy do USA
Jadwiga Emilewiczová, polská státní tajemnice pro rozvojovou spolupráci s Ukrajinou, minulý měsíc od představitelů USA zjišťovala, jak pokračuje naplnění závazku, který Biden učinil v červnu loňského roku. „Biden tento slib řekl veřejně… ale když jsme se na něj začali ptát, nikdo z (americké) administrativy nebyl připraven odpovědět,“ uvedla pro server Financial Times (FT).
Mluvčí Bílého domu na žádost o komentář v době vydání článku na Financial Times nereagovala. Emilewiczová tvrdí, že Polsko je stejně jako v minulých měsících „připraveno a otevřeno další přepravě“ ukrajinského obilí přes své území za předpokladu, že se bude jednat pouze a jen o tranzit na mezinárodní trhy.
„Po velmi plodném období sklizně kapacita polských sil a skladovacího systému rozhodně nestačí na to, aby absorbovala i ukrajinské obilí, slunečnici a další zboží,“ uvedla.
Další sila postavená podél hranice by polským zemědělcům umožnila skladovat přebytečné obilí, místo aby je byli nuceni prodávat pod cenou, jak se stalo na začátku letošního roku. Podle Emilewiczové musí Varšava nejdříve zajistit ochranu vlastních zemědělců, než pomůže těm ukrajinským, stejně jako bezpečnostní postupy v letadle nařizují, že „nejdříve si musí nasadit kyslíkovou masku matka a teprve potom dítě“.
Dotace na tranzit ukrajinského obilí
„Pokud skutečně uvažujeme o tom, že Ukrajina bude členským státem (EU), rozhodně musíme přehodnotit naši vnitřní zemědělskou politiku,“ řekla Emilewiczová. Unie by podle ní měla obilnou krizi považovat za důkaz toho, že je třeba přepracovat systém zemědělských dotací dříve, než do ní vstoupí zemědělská velmoc, jakou je Ukrajina.
Ta je jedním z největších producentů obilí v Evropě – a Rusko se od své loňské invaze v plném rozsahu snaží připravit Kyjev o příjmy ze zemědělství. EU v loňském roce zrušila veškerá cla na ukrajinské obilí jako formu pomoci, což však vedlo k přebytku na místních trzích, včetně Polska, které brzy změnilo kurz a zakázalo dovoz z této válkou zmítané země.
Polsko také chce, aby EU odsouhlasila nové dotace v hodnotě přibližně 30 eur na tunu ukrajinského obilí, které na své cestě do Afriky a dalších destinací mimo EU putuje přes Polsko, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko, vyjmenovala Emilewiczová. Vzhledem k vyšším nákladům na přepravu obilí po železnici nebo silnici než po moři jsou „nějaké peníze navíc nezbytné“, dodala.
Skrytá kritika na adresu Washingtonu ukazuje, do jaké míry dominuje obilná problematika na polské politické scéně, kde se vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) připravuje na obhajobu postů v říjnových volbách.
Zákaz dovozu obilí do konce roku
Polsko sice nadále podporuje vyzbrojování a výcvik ukrajinských sil v boji proti ruské agresi, kvůli odporu venkovských voličů PiS, kteří protestovali proti vpuštění ukrajinského obilí do země, chce ale Varšava spolu se Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem prodloužit omezení dovozu z Ukrajiny nejméně do konce roku.
„Podporujeme zákaz dovozu do našich zemí do konce roku,“ řekl v pátek polský ministr zemědělství Robert Telus. „Chci říci, že i když se to nepodaří, některé země zavedou svá vlastní omezení. Naše prohlášení je jasné,“ řekl.
Evropská unie v květnu povolila pěti sousedním zemím Ukrajiny zakázat domácí prodej ukrajinské pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen a zároveň povolila tranzit těchto produktů na další trhy. Tento zákaz nyní platí do 15. září.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v pondělí prohlásil, že Kyjev důrazně odmítá, aby sousední země omezovaly dovoz obilí z Ukrajiny. „Tento krok bude v rozporu s pravidly společného trhu,“ řekl během návštěvy Prahy. „Bude v rozporu s asociační dohodou mezi Ukrajinou a EU… bude v rozporu s principem solidarity,“ dodal.
Ukrajina je podle něj připravena hledat řešení, ale obilí by nemělo být rukojmím vnitropolitických procesů v dotčených zemích.
10 minut
Rozhovor ČT s ukrajinským ministrem zahraničí Kulebou
Vývoz obilí z Ukrajiny
Od minulého měsíce, kdy Rusko odstoupilo od takzvané obilné dohody, která zaručovala bezpečí lodím převážejícím obilí z vybraných ukrajinských přístavů v Černém moři, se plavidla vyhýbají přístavům v Oděse a tisíce tun obilí zůstávají v tamních skladech.
Turečtí představitelé a představitelé OSN naléhají na Rusko, aby začalo dohodu znovu plnit, zatímco EU a USA pracují na alternativních exportních trasách, píše server The Wall Street Journal (WSJ).
Srpen je pro ukrajinský vývoz obilí obvykle klidným obdobím. Skutečná zkouška pro napjaté ukrajinské hranice přijde v září a říjnu, kdy se v zemi sklidí obrovská úroda kukuřice a dalších plodin.
Podle Ukrajinské obilnářské asociace (UOA) by měla Ukrajina v letošní sezóně vyvézt přibližně 57 milionů tun obilí a varného oleje. Pozemní hranice Ukrajiny s EU mají kapacitu pouze pro vývoz 15 až 16 milionů tun ročně, což znamená, že bez navýšení kapacity na pozemních hranicích budou muset zbytek odbavit dunajské přístavy, uvedla UOA.
Přibližně polovina ukrajinského vývozu obilí, tedy asi 29 milionů tun, šla podle sdružení v poslední sklizňové sezoně 2022 až 2023 přes černomořský koridor.
Cesta po Dunaji
Před válkou se z ukrajinských dunajských přístavů Reni a Izmajil téměř žádné obilí nevozilo, ale dnes jsou lodě zahlceny a čekají na zakotvení. Z přístavů nadále vyplouvají do rumunského města Constanta, kde se plodina nakládá na větší lodě.
Podle údajů o sledování lodí ze serveru Spire Global se v poslední době na černomořském konci Dunaje nacházelo více než 250 nákladních lodí, které jako cíl své plavby uváděly Reni, Izmail nebo Constantu.
Pokud Černé moře zůstane uzavřené, tak „Ukrajinci budou čelit obrovským problémům“, obává se Serhij Kravčuk, generální ředitel společnosti Gals Agro, diverzifikované zemědělské skupiny se sídlem severně od Kyjeva.
Ukrajinci zaseli víc slunečnice
První údaje z nedávného vládního průzkumu mezi zemědělci naznačují, že ukrajinské zemědělství jako celek snižuje zásoby ozimé pšenice přibližně o 30 procent.
Někteří zemědělci vysadili více slunečnice, jejíž semena lze použít k výrobě kuchyňského oleje. Slunečnice v současné době zaručuje vyšší marži než kukuřice, takže jí zemědělci nemusí vyvážet tolik, aby vydělali stejné peníze.
Podle zemědělců ovšem slunečnice vyčerpává půdu a zbavuje ji živin. „Není to dobré, škodí to půdě, ale musíte přežít,“ řekl WSJ Valerij Kološa, který zdvojnásobil množství půdy osázené slunečnicí oproti sezoně před začátkem války.
