Ruský útok u hranic NATO. Přístav Izmajil, odkud mělo proudit ukrajinské obilí do světa, je vážně poškozen

Ukrajinský přístav Izmajil ležící na Dunaji u hranic s Rumunskem podle agentury Reuters přerušil provoz. Stalo se tak po nočním ruském útoku íránskými drony, který poničil výtah na obilí a administrativní budovu. U přístavu čekají desítky lodí. Po útoku nakrátko stouply ceny pšenice na světových trzích. Ukrajina chce přístav Izmajil využívat pro vývoz obilí poté, co Moskva v půlce července odstoupila od obilné dohody a blokuje ukrajinské černomořské přístavy. Analytici uvedli, že vývoz obilí z Ukrajiny se za měsíc snížil o 40 procent.

Ruské drony ve středu brzy ráno opět napadly a poškodily přístav a sklady obilí v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, informovaly tiskové agentury s odvoláním na ukrajinské představitele. Dosud nebyly hlášeny žádné oběti, uvedl na Telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper, podle kterého v důsledku náletu vypukly požáry v přístavních zařízeních.

Vážné škody drony podle zdroje agentury Reuters napáchaly i v ukrajinském přístavu Izmajil na Dunaji u hranic s Rumunskem, které je součástí NATO. Drony poškodily silo, sklady, nákladní terminál i administrativní budovy, sdělila podle stanice BBC ukrajinská generální prokuratura.

U přístavu v ústí Dunaje čekají desítky zahraničních komerčních lodí. Mnohé z nich se zaregistrovaly na vplutí do Izmajilu z Černého moře, kde se podle Reuters chystají naložit obilí.

Ohrožení potravinové bezpečnosti

Ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov podle agentury AFP upozornil, že ke škodám se přičítá také téměř 40 tisíc tun pšenice, která měla být vyvezena do afrických zemí, Číny a Izraele. „Ruští teroristé znovu zaútočili na přístavy, obilí a globální potravinovou bezpečnost,“ reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Svět musí reagovat“ na ničení přístavů, apeloval.

Ukrajinské letectvo tvrdí, že během noci protivzdušná obrana sestřelila 23 ruských dronů íránské výroby Šáhed, většinu u Kyjeva a Oděsy.

Rusko vystupňovalo útoky na ukrajinskou zemědělskou a přístavní infrastrukturu poté, co Moskva v polovině července odmítla souhlasit s dalším prodloužením dohody umožňující vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů, kterou se před rokem podařilo vyjednat za zprostředkování Turecka a OSN. Dohoda umožnila zmírnit globální potravinovou krizi.

Rusko odstoupení od obilné dohody vysvětluje tím, že nebyly splněny jeho požadavky ohledně zmírnění sankcí na vývoz ruského obilí a hnojiv. Moskva varovala, že lodě plující do ukrajinských přístavů se mohou stát vojenskými cíli.

Kvůli zhroucení obilné dohody ukrajinský vývoz obilí v červenci poklesl o 40 procent oproti červnu, upozornila agentura Reuters s odvoláním na analytiky. „(Moskva) nedělá nic jiného, než že zvyšuje ceny potravin a na úkor těch nejzranitelnějších skupin lidí ve světě se snaží bránit svému hlavnímu konkurentovi, Ukrajině, ve vývozu jeho produkce,“ reagovalo francouzské ministerstvo.

Ruský vládce Vladimir Putin v telefonátu řekl svému tureckému protějšku Recepovi Tayyipu Erdoganovi, že Moskva je připravená o návratu k dohodám jednat, jakmile západní země začnou naplňovat závazky ohledně usnadnění vývozu ruských zemědělských komodit a hnojiv.

Turecko hrálo společně s OSN klíčovou roli ve zprostředkování jednání a podpisu černomořských dohod. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová v úterý uvedla, že „vidí náznaky“, že by se ruská diplomacie mohla k jednáním o prodloužení vrátit. „Budeme muset vidět, zda se to opravdu stane,“ uvedla diplomatka podle agentury Reuters.

Moskva viní Kyjev z útoku na ruskou válečnou loď

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ukrajinský námořní dron se ve středu ráno pokusil zaútočit na ruskou válečnou loď v Černém moři, která doprovázela civilní plavidlo. Ruská loď útočící člun zneškodnila, dodalo ministerstvo. Žádný jiný zdroj však informaci Moskvy nepotvrdil, upozornila ruskojazyčná verze BBC.

Dvě jiné lodě ruského námořnictva v Černém moři už předchozí noci podle Moskvy odrazily útok tří ukrajinských hladinových plavidel bez posádky. Mluvčí ruského ministerstva obrany pak v úterý uvedl, že ukrajinské drony se pokusily zasáhnout také ruská civilní plavidla, ale i tyto stroje zničil vojenský doprovod konvoje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 6 hhodinami

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
před 8 hhodinami

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2,3 tisíce zraněných. Vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain už v pátek připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat. Agentura AP v sobotu napsala, že hlavní opoziční hnutí v zemi vyhlásilo částečné příměří s vojenskou juntou, aby tak usnadnilo přístup k humanitární pomoci.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V římské bazilice svatého Petra se konala mše v češtině

V nejslavnějším katolickém chrámu na světě, bazilice svatého Petra, se uskutečnila mše v češtině. Šlo o vrchol Národní pouti v Římě. Zúčastnilo se jí více než dva tisíce lidí. A dočkali se i náhrady za neuskutečněnou audienci u papeže Františka. Pontifik, který se zotavuje po pobytu v nemocnici, jim adresoval osobní poselství. „Ze srdce žehnám vám i vašemu národu a prosím, modlete se za mě,“ napsal v něm.
před 8 hhodinami

Z jejich domovů jsou sutiny. ČT natáčela v palestinském uprchlickém táboře

Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
před 8 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 15 hhodinami
Načítání...