Evropská komise odmítla prodloužit embargo na dovoz ukrajinského obilí do pěti zemí

Evropská komise neprodlouží zákaz dovozu ukrajinského obilí do unijních zemí sousedících s Ukrajinou. Komise uvedla, že díky práci příslušné koordinační platformy a dočasným opatřením zavedeným v květnu zmizela narušení trhu v pěti členských státech EU, které zákaz uplatňují. Embargo vyprší o půlnoci, ale Maďarsko, Polsko a Slovensko již daly najevo odhodlání jednostranně v omezení dovozu pokračovat.

Zákaz dovozu ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů pod záštitou Evropské komise na jaře zavedly Slovensko, Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Polsko. Sofie ve čtvrtek uvedla, že zákaz zruší a Rumunsko se chce řídit rozhodnutím unijní exekutivy. Naopak Varšava, Budapešť i Bratislava předem naznačily, že embargo prodlouží bez ohledu na rozhodnutí Evropské komise.

„Konstruktivní přístup všech účastníků platformy pomohl vyřešit konkrétní problémy a zajistil, že exporty do třetích zemí mimo EU proudí a dokonce se zvyšují,“ uvedla Komise v oznámení o ukončení opatření.

„Dnes (v pátek) vyprší platnost stávajících opatření,“ oznámila Komise. Ukrajina podle ní souhlasila, že do 30 dní podnikne zákonné kroky, aby zabránila zahlcení trhu obilím.

Postoje zemí V4

Slovensko do konce roku jednostranně prodloužilo zákaz dovozu obilí a dalších tří zemědělských komodit z Ukrajiny, oznámil v pátek premiér Ľudovít Ódor. Učinil tak poté, co Evropská komise uvedla, že neprodlouží embargo na dovoz čtyř druhů zemědělského zboží do unijních zemí sousedících s Ukrajinou. Unijní zákaz dovozu skončí v pátek o půlnoci. Podle Ódora v této záležitosti Slovensko postupuje stejně jako Polsko a Maďarsko.

Pokračování v zákazu dovozu ukrajinského obilí do Maďarska už před oznámením Evropské komise potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán. Podle agentury Reuters maďarská vláda v pátek zveřejnila nařízení, platné od soboty, zakazující dovoz 24 zemědělských produktů z Ukrajiny, včetně obilí, zeleniny, některých masných výrobků a medu.

Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že také Polsko zákaz dovozu ukrajinského obilí prodlouží. Varšava tak učiní v zájmu polských zemědělců, zdůraznil. 

Český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvítal, že Evropská komise se přiklonila k jednotnému postupu, který navrhovala i Česká republika. „Naším společným cílem totiž musí být efektivní fungování koridorů solidarity. Jedině tak pomůžeme dostat obilí do třetích zemí v Africe či Asii,“ napsal Výborný.

Ukrajina chce jednat civilizovaně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek ujistil, že Ukrajina bude reagovat „civilizovaně“, pokud členové EU poruší unijní pravidla o dovozu obilí.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal polské rozhodnutí pokračovat v embargu opět označil za předvolební populismus. Polsko čekají za zhruba měsíc parlamentní volby. „Ukrajina teď rozhodně není ve stavu, kdy by si mohla dovolit umožňovat někomu populistický růst založený na její bídě,“ citovala Šmyhala ukrajinská agentura Unian.

Alternativní cesta pro export

Když se téměř uzavřela nejvýhodnější mořská cesta, začala Ukrajina hledat jiné možnosti, jak pšenici a další plodiny dostat k zákazníkům, především k těm v Africe a Asii. Nejschůdnější, byť oproti lodím podstatně dražší cesta, vede po železnici do přístavů v Pobaltí, Polsku a Chorvatsku.

„Objem zboží převezeného přes pozemní hraniční přechody s Rumunskem, Polskem a Slovenskem se navýšil třicetkrát,“ uvedl ředitel logistiky ukrajinských železnic Tymofij Murachovskyj.

Jenže ani to nestačí. Podle ředitele Murachovského je potřeba převážený objem ještě mnohonásobně navýšit. Naráží ale na mnohé překážky – včetně technických. Vývoz ukrajinské úrody po železnici je extrémně náročným logistickým úkolem i kvůli dědictví někdejšího ruského impéria. Ukrajinské kolejnice mají přibližně o deset centimetrů širší rozchod než kolejnice na západě. A proto je nutné všechny vagony se zrním na hranicích přeložit.

Zahraniční státníci Kyjevu slibují, že se pokusí s Kremlem vyjednat novou dohodu o vývozu zemědělských produktů po moři. Na pozitivní výsledek jednání s Vladimirem Putinem ale Kyjev nespoléhá. Ukrajinské železnice se proto pustily do rozsáhlé rekonstrukce kolejnic vedoucích do zemí Evropské unie, se kterými mají společnou hranici. Předpokládají, že právě tudy budou jejich zemědělci v nejbližších letech vyvážet největší část úrody.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěBrífink prezidenta Petra Pavla na summitu NATO

Prezident Petr Pavel se zúčastní úterní večeře lídrů na summitu NATO, řekl před odletem do Ankary. Vláda na ni delegovala premiéra Andreje Babiše (ANO), jehož doprovodí manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek dvě procenta HDP. Hlavními body jednání budou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajině či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. Na jednání se očekává účast prezidenta USA Donalda Trumpa.
03:23Aktualizovánopřed 17 mminutami

Le Penová je vinna, soud ale zkrátil zákaz vykonávat veřejnou funkci

Francouzský odvolací soud rozhodl, že vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Soud zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci, mohla by se tak teoreticky účastnit prezidentských voleb v roce 2027. Bude však v té době mít elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Politička už dříve uvedla, že v takovém případě pro ni kandidatura nepřipadá v úvahu.
14:01Aktualizovánopřed 23 mminutami

„Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil Rutte na okraj summitu NATO

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.
13:20Aktualizovánopřed 33 mminutami

U Kyjeva našli tělo podezřelé z bombového útoku v Monaku

Úřady v pondělí našly u Kyjeva tělo 39leté Ukrajinky Anastasije Berezovské, která byla podezřelá z podílu na bombovém útoku spáchaném 29. června v Monaku. S odvoláním na ukrajinské bezpečnostní složky to napsal web Ukrajinska pravda. Agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou generální prokuraturu dodala, že podezřelá byla zastřelena a že v této souvislosti byl zadržen zaměstnanec ukrajinské vojenské rozvědky HUR.
před 1 hhodinou

Europarlament schválil posílení práv cestujících v letecké dopravě

Evropský parlament (EP) v úterý přijal rozhodnutí, které rozšiřuje práva cestujících v letecké dopravě. Nová pravidla zajistí rychlejší a jednodušší proces při žádosti o náhradu škody za zpožděné lety. Dalším bodem je zajištění místa vedle dětí pro jejich doprovod bez příplatku. O podobě nových pravidel se zástupci EP a členských států Evropské unie předběžně dohodli už v červnu. Nová pravidla musí do začátku srpna přijmout i Rada EU.
před 1 hhodinou

Žena v USA přisuzovala smrt dětí očkování, nyní čelí obvinění z jejich vraždy

Ženu z amerického státu Idaho, která tvrdila, že její dvě malé děti zemřely v důsledku očkování, velká porota obvinila z jejich vraždy. Třiadvacetiletá Andrea Shawová měla svá 18měsíční dvojčata loni v květnu udusit. Jejich smrt nedlouho poté přisoudila vakcínám – v podcastu organizace brojící proti očkování, kterou do prosince 2024 vedl Robert F. Kennedy mladší, než se loni v lednu ujal funkce ministra zdravotnictví. Píše o tom agentura AP s odvoláním na úřady.
před 3 hhodinami

U hotelu v Damašku, kde nocoval Macron, vybuchly nálože

V blízkosti hotelu Four Seasons v centru Damašku, kde v noci na úterý nocoval francouzský prezident Emmanuel Macron, vybuchly dvě nálože. Podle syrského ministerstva vnitra exploze nastaly mimo bezpečnostní zónu vymezenou v okolí hotelu a nepředstavovaly pro budovu přímou hrozbu. Při útocích, ke kterým se nikdo nepřihlásil, bylo podle úřadů zraněno osmnáct lidí včetně čtyř policistů, píše agentura AFP.
10:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 3 hhodinami

Evropský pohled