Evropská komise odmítla prodloužit embargo na dovoz ukrajinského obilí do pěti zemí

Zákaz dovozu ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů pod záštitou Evropské komise na jaře zavedly Slovensko, Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Polsko. Sofie ve čtvrtek uvedla, že zákaz zruší a Rumunsko se chce řídit rozhodnutím unijní exekutivy. Naopak Varšava, Budapešť i Bratislava předem naznačily, že embargo prodlouží bez ohledu na rozhodnutí Evropské komise.

„Konstruktivní přístup všech účastníků platformy pomohl vyřešit konkrétní problémy a zajistil, že exporty do třetích zemí mimo EU proudí a dokonce se zvyšují,“ uvedla Komise v oznámení o ukončení opatření.

„Dnes (v pátek) vyprší platnost stávajících opatření,“ oznámila Komise. Ukrajina podle ní souhlasila, že do 30 dní podnikne zákonné kroky, aby zabránila zahlcení trhu obilím.

Postoje zemí V4

Slovensko do konce roku jednostranně prodloužilo zákaz dovozu obilí a dalších tří zemědělských komodit z Ukrajiny, oznámil v pátek premiér Ľudovít Ódor. Učinil tak poté, co Evropská komise uvedla, že neprodlouží embargo na dovoz čtyř druhů zemědělského zboží do unijních zemí sousedících s Ukrajinou. Unijní zákaz dovozu skončí v pátek o půlnoci. Podle Ódora v této záležitosti Slovensko postupuje stejně jako Polsko a Maďarsko.

Pokračování v zákazu dovozu ukrajinského obilí do Maďarska už před oznámením Evropské komise potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán. Podle agentury Reuters maďarská vláda v pátek zveřejnila nařízení, platné od soboty, zakazující dovoz 24 zemědělských produktů z Ukrajiny, včetně obilí, zeleniny, některých masných výrobků a medu.

Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že také Polsko zákaz dovozu ukrajinského obilí prodlouží. Varšava tak učiní v zájmu polských zemědělců, zdůraznil. 

Český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvítal, že Evropská komise se přiklonila k jednotnému postupu, který navrhovala i Česká republika. „Naším společným cílem totiž musí být efektivní fungování koridorů solidarity. Jedině tak pomůžeme dostat obilí do třetích zemí v Africe či Asii,“ napsal Výborný.

Ukrajina chce jednat civilizovaně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek ujistil, že Ukrajina bude reagovat „civilizovaně“, pokud členové EU poruší unijní pravidla o dovozu obilí.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal polské rozhodnutí pokračovat v embargu opět označil za předvolební populismus. Polsko čekají za zhruba měsíc parlamentní volby. „Ukrajina teď rozhodně není ve stavu, kdy by si mohla dovolit umožňovat někomu populistický růst založený na její bídě,“ citovala Šmyhala ukrajinská agentura Unian.

Alternativní cesta pro export

Když se téměř uzavřela nejvýhodnější mořská cesta, začala Ukrajina hledat jiné možnosti, jak pšenici a další plodiny dostat k zákazníkům, především k těm v Africe a Asii. Nejschůdnější, byť oproti lodím podstatně dražší cesta, vede po železnici do přístavů v Pobaltí, Polsku a Chorvatsku.

„Objem zboží převezeného přes pozemní hraniční přechody s Rumunskem, Polskem a Slovenskem se navýšil třicetkrát,“ uvedl ředitel logistiky ukrajinských železnic Tymofij Murachovskyj.

Jenže ani to nestačí. Podle ředitele Murachovského je potřeba převážený objem ještě mnohonásobně navýšit. Naráží ale na mnohé překážky – včetně technických. Vývoz ukrajinské úrody po železnici je extrémně náročným logistickým úkolem i kvůli dědictví někdejšího ruského impéria. Ukrajinské kolejnice mají přibližně o deset centimetrů širší rozchod než kolejnice na západě. A proto je nutné všechny vagony se zrním na hranicích přeložit.

Zahraniční státníci Kyjevu slibují, že se pokusí s Kremlem vyjednat novou dohodu o vývozu zemědělských produktů po moři. Na pozitivní výsledek jednání s Vladimirem Putinem ale Kyjev nespoléhá. Ukrajinské železnice se proto pustily do rozsáhlé rekonstrukce kolejnic vedoucích do zemí Evropské unie, se kterými mají společnou hranici. Předpokládají, že právě tudy budou jejich zemědělci v nejbližších letech vyvážet největší část úrody.