Evropská komise odmítla prodloužit embargo na dovoz ukrajinského obilí do pěti zemí

Evropská komise neprodlouží zákaz dovozu ukrajinského obilí do unijních zemí sousedících s Ukrajinou. Komise uvedla, že díky práci příslušné koordinační platformy a dočasným opatřením zavedeným v květnu zmizela narušení trhu v pěti členských státech EU, které zákaz uplatňují. Embargo vyprší o půlnoci, ale Maďarsko, Polsko a Slovensko již daly najevo odhodlání jednostranně v omezení dovozu pokračovat.

Zákaz dovozu ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů pod záštitou Evropské komise na jaře zavedly Slovensko, Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Polsko. Sofie ve čtvrtek uvedla, že zákaz zruší a Rumunsko se chce řídit rozhodnutím unijní exekutivy. Naopak Varšava, Budapešť i Bratislava předem naznačily, že embargo prodlouží bez ohledu na rozhodnutí Evropské komise.

„Konstruktivní přístup všech účastníků platformy pomohl vyřešit konkrétní problémy a zajistil, že exporty do třetích zemí mimo EU proudí a dokonce se zvyšují,“ uvedla Komise v oznámení o ukončení opatření.

„Dnes (v pátek) vyprší platnost stávajících opatření,“ oznámila Komise. Ukrajina podle ní souhlasila, že do 30 dní podnikne zákonné kroky, aby zabránila zahlcení trhu obilím.

Postoje zemí V4

Slovensko do konce roku jednostranně prodloužilo zákaz dovozu obilí a dalších tří zemědělských komodit z Ukrajiny, oznámil v pátek premiér Ľudovít Ódor. Učinil tak poté, co Evropská komise uvedla, že neprodlouží embargo na dovoz čtyř druhů zemědělského zboží do unijních zemí sousedících s Ukrajinou. Unijní zákaz dovozu skončí v pátek o půlnoci. Podle Ódora v této záležitosti Slovensko postupuje stejně jako Polsko a Maďarsko.

Pokračování v zákazu dovozu ukrajinského obilí do Maďarska už před oznámením Evropské komise potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán. Podle agentury Reuters maďarská vláda v pátek zveřejnila nařízení, platné od soboty, zakazující dovoz 24 zemědělských produktů z Ukrajiny, včetně obilí, zeleniny, některých masných výrobků a medu.

Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že také Polsko zákaz dovozu ukrajinského obilí prodlouží. Varšava tak učiní v zájmu polských zemědělců, zdůraznil. 

Český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvítal, že Evropská komise se přiklonila k jednotnému postupu, který navrhovala i Česká republika. „Naším společným cílem totiž musí být efektivní fungování koridorů solidarity. Jedině tak pomůžeme dostat obilí do třetích zemí v Africe či Asii,“ napsal Výborný.

Ukrajina chce jednat civilizovaně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek ujistil, že Ukrajina bude reagovat „civilizovaně“, pokud členové EU poruší unijní pravidla o dovozu obilí.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal polské rozhodnutí pokračovat v embargu opět označil za předvolební populismus. Polsko čekají za zhruba měsíc parlamentní volby. „Ukrajina teď rozhodně není ve stavu, kdy by si mohla dovolit umožňovat někomu populistický růst založený na její bídě,“ citovala Šmyhala ukrajinská agentura Unian.

Alternativní cesta pro export

Když se téměř uzavřela nejvýhodnější mořská cesta, začala Ukrajina hledat jiné možnosti, jak pšenici a další plodiny dostat k zákazníkům, především k těm v Africe a Asii. Nejschůdnější, byť oproti lodím podstatně dražší cesta, vede po železnici do přístavů v Pobaltí, Polsku a Chorvatsku.

„Objem zboží převezeného přes pozemní hraniční přechody s Rumunskem, Polskem a Slovenskem se navýšil třicetkrát,“ uvedl ředitel logistiky ukrajinských železnic Tymofij Murachovskyj.

Jenže ani to nestačí. Podle ředitele Murachovského je potřeba převážený objem ještě mnohonásobně navýšit. Naráží ale na mnohé překážky – včetně technických. Vývoz ukrajinské úrody po železnici je extrémně náročným logistickým úkolem i kvůli dědictví někdejšího ruského impéria. Ukrajinské kolejnice mají přibližně o deset centimetrů širší rozchod než kolejnice na západě. A proto je nutné všechny vagony se zrním na hranicích přeložit.

Zahraniční státníci Kyjevu slibují, že se pokusí s Kremlem vyjednat novou dohodu o vývozu zemědělských produktů po moři. Na pozitivní výsledek jednání s Vladimirem Putinem ale Kyjev nespoléhá. Ukrajinské železnice se proto pustily do rozsáhlé rekonstrukce kolejnic vedoucích do zemí Evropské unie, se kterými mají společnou hranici. Předpokládají, že právě tudy budou jejich zemědělci v nejbližších letech vyvážet největší část úrody.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok na Kaliningradskou oblast monitoroval letoun NATO, píše ukrajinský web

Ruská Kaliningradská oblast v sobotu večer čelila podle serveru Ukrajinska pravda možným dronovým náletům. Poplašné sirény se v regionu rozezněly poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tamní úřady uvedly, že systém reagoval na podezřelý objekt přilétající od Litvy, po prověření ale oznámily, že nebezpečí pominulo. Monitorovací kanály mezitím informovaly o explozích a činnosti protivzdušné obrany v přístavním městě Baltijsk, kde se nachází základna ruské Baltské flotily. Litva odpovědnost za možný útok popírá. V noci pokračovaly také vzájemné údery v jiných regionech Ruska a Ukrajiny, jež si vyžádaly mrtvé a zraněné.
09:05Aktualizovánopřed 3 mminutami

V Libyi po dronovém útoku explodovala ruská válečná loď

Na ruské lodi kotvící na námoří základně v libyjském Benghází nastala exploze, uvedla vláda působící ve východní části země. Šlo zřejmě o dronový útok. Ruské úřady se k incidentu nevyjádřily a k odpovědnosti za něj se zatím nikdo nepřihlásil. Podle nezávislého mediálního projektu WarTranslated by poškozenou lodí mohla být ruská korveta Merkurij, která údajně doprovázela nákladní lodě a na palubě měla munici, jež při zásahu vybuchla. Na sociálních sítích kolují nepotvrzené spekulace ohledně možného zapojení ukrajinských tajných služeb.
před 1 hhodinou

Jednání na nejdelší klimatické konferenci OSN v historii zkolabovala

Jednání na klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi v neděli podle agentury Reuters zkolabovala, jelikož se zúčastněné země neshodly na společné deklaraci. Oproti plánovanému konci se konference protáhla o 44 hodin a překonala tak dosavadní rekord v délce trvání klimatických summitů OSN, napsala agentura AFP. Irské předsednictví Evropské unie uvedlo, že Unie a její členské státy nepodpoří přijetí konečného návrhu dohody, který nezmiňuje fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování.
před 4 hhodinami

Sýrie zničila stamiliony tablet captagonu, z byznysu těžil Asad

Syrské úřady oznámily likvidaci velkého množství drog, včetně 400 milionů tablet syntetického stimulantu captagonu, které bezpečnostní složky zajistily při různých operacích. Informovala o tom státní agentura SANA s odvoláním na oddělení pro boj proti drogám. Příjmy z nekalého byznysu pomáhaly bývalému Asadovu režimu během občanské války přežít dobu tvrdých západních sankcí.
před 4 hhodinami

Eisenkot označil novou vlnu osadnického násilí za „židovský teror“

Radikální izraelští osadníci v noci vtrhli do několika palestinských obcí na okupovaném Západním břehu, kde zapálili tucet vozidel a několik domů. Šéf opoziční strany Jašar Gadi Eisenkot, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, to označil za „židovský terorismus“, píše server The Times of Israel (ToI). Vláda Benjamina Netanjahua podle něj přivedla Západní břeh na „pokraj nekontrolované anarchie“.
před 6 hhodinami

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
04:54Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.