Evropská komise odmítla prodloužit embargo na dovoz ukrajinského obilí do pěti zemí

Evropská komise neprodlouží zákaz dovozu ukrajinského obilí do unijních zemí sousedících s Ukrajinou. Komise uvedla, že díky práci příslušné koordinační platformy a dočasným opatřením zavedeným v květnu zmizela narušení trhu v pěti členských státech EU, které zákaz uplatňují. Embargo vyprší o půlnoci, ale Maďarsko, Polsko a Slovensko již daly najevo odhodlání jednostranně v omezení dovozu pokračovat.

Zákaz dovozu ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů pod záštitou Evropské komise na jaře zavedly Slovensko, Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Polsko. Sofie ve čtvrtek uvedla, že zákaz zruší a Rumunsko se chce řídit rozhodnutím unijní exekutivy. Naopak Varšava, Budapešť i Bratislava předem naznačily, že embargo prodlouží bez ohledu na rozhodnutí Evropské komise.

„Konstruktivní přístup všech účastníků platformy pomohl vyřešit konkrétní problémy a zajistil, že exporty do třetích zemí mimo EU proudí a dokonce se zvyšují,“ uvedla Komise v oznámení o ukončení opatření.

„Dnes (v pátek) vyprší platnost stávajících opatření,“ oznámila Komise. Ukrajina podle ní souhlasila, že do 30 dní podnikne zákonné kroky, aby zabránila zahlcení trhu obilím.

Postoje zemí V4

Slovensko do konce roku jednostranně prodloužilo zákaz dovozu obilí a dalších tří zemědělských komodit z Ukrajiny, oznámil v pátek premiér Ľudovít Ódor. Učinil tak poté, co Evropská komise uvedla, že neprodlouží embargo na dovoz čtyř druhů zemědělského zboží do unijních zemí sousedících s Ukrajinou. Unijní zákaz dovozu skončí v pátek o půlnoci. Podle Ódora v této záležitosti Slovensko postupuje stejně jako Polsko a Maďarsko.

Pokračování v zákazu dovozu ukrajinského obilí do Maďarska už před oznámením Evropské komise potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán. Podle agentury Reuters maďarská vláda v pátek zveřejnila nařízení, platné od soboty, zakazující dovoz 24 zemědělských produktů z Ukrajiny, včetně obilí, zeleniny, některých masných výrobků a medu.

Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že také Polsko zákaz dovozu ukrajinského obilí prodlouží. Varšava tak učiní v zájmu polských zemědělců, zdůraznil. 

Český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvítal, že Evropská komise se přiklonila k jednotnému postupu, který navrhovala i Česká republika. „Naším společným cílem totiž musí být efektivní fungování koridorů solidarity. Jedině tak pomůžeme dostat obilí do třetích zemí v Africe či Asii,“ napsal Výborný.

Ukrajina chce jednat civilizovaně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek ujistil, že Ukrajina bude reagovat „civilizovaně“, pokud členové EU poruší unijní pravidla o dovozu obilí.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal polské rozhodnutí pokračovat v embargu opět označil za předvolební populismus. Polsko čekají za zhruba měsíc parlamentní volby. „Ukrajina teď rozhodně není ve stavu, kdy by si mohla dovolit umožňovat někomu populistický růst založený na její bídě,“ citovala Šmyhala ukrajinská agentura Unian.

Alternativní cesta pro export

Když se téměř uzavřela nejvýhodnější mořská cesta, začala Ukrajina hledat jiné možnosti, jak pšenici a další plodiny dostat k zákazníkům, především k těm v Africe a Asii. Nejschůdnější, byť oproti lodím podstatně dražší cesta, vede po železnici do přístavů v Pobaltí, Polsku a Chorvatsku.

„Objem zboží převezeného přes pozemní hraniční přechody s Rumunskem, Polskem a Slovenskem se navýšil třicetkrát,“ uvedl ředitel logistiky ukrajinských železnic Tymofij Murachovskyj.

Jenže ani to nestačí. Podle ředitele Murachovského je potřeba převážený objem ještě mnohonásobně navýšit. Naráží ale na mnohé překážky – včetně technických. Vývoz ukrajinské úrody po železnici je extrémně náročným logistickým úkolem i kvůli dědictví někdejšího ruského impéria. Ukrajinské kolejnice mají přibližně o deset centimetrů širší rozchod než kolejnice na západě. A proto je nutné všechny vagony se zrním na hranicích přeložit.

Zahraniční státníci Kyjevu slibují, že se pokusí s Kremlem vyjednat novou dohodu o vývozu zemědělských produktů po moři. Na pozitivní výsledek jednání s Vladimirem Putinem ale Kyjev nespoléhá. Ukrajinské železnice se proto pustily do rozsáhlé rekonstrukce kolejnic vedoucích do zemí Evropské unie, se kterými mají společnou hranici. Předpokládají, že právě tudy budou jejich zemědělci v nejbližších letech vyvážet největší část úrody.

3 minuty
Události: Evropská unie neprodlouží zákaz dovozu ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů
Zdroj: ČT

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 27 mminutami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině, píše AFP

Spojené státy v pondělí před Radou bezpečnosti OSN odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině jako nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci konfliktu. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja veškerou kritiku odmítl, uvedla AFP.
před 2 hhodinami

Teherán svolal prorežimní manifestace, internet blokuje už přes tři dny

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump se ve čtvrtek sejde s lídryní venezuelské opozice Machadovou, píše Reuters

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.
před 11 hhodinami

Frankfurtské letiště kvůli sněhu a mrazu zrušilo stovku letů. I spojení s Prahou

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem zrušilo v pondělí kvůli sněžení a mrazu stovku letů. Dotklo se to i spojení s Prahou. Také na německé železnici je podle společnosti Deutsche Bahn (DB) třeba počítat kvůli zimnímu počasí s omezeními. Školy v některých spolkových zemích zrušily prezenční výuku. Velmi nízké teploty hlásí také Finsko.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Loni bylo na Ukrajině zabito nejméně 2514 civilistů, tvrdí OSN

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.
před 13 hhodinami
Načítání...