„Skandální“, píší ukrajinská média o Ficových výrocích. Řeší i rozhodnutí Šimkovičové

Ukrajinská média si všímají výroku slovenského premiéra Roberta Fica, který se v rozhovoru pro Slovenský rozhlas vyjádřil nejen proti dodávkám zbraní napadené zemi, ale také proti přijetí Ukrajiny do NATO, které hodlá vetovat. Ukrajinu označil za zkorumpovanou zemi, ve které se ztrácí západní pomoc. Ukrajinská média výroky komentovala jako „skandální“ a „nehorázné papouškování ruské propagandy.“ Předák slovenské opozice Michal Šimečka uvedl, že se za premiéra stydí, podle něj mu už nejde o Slovensko, ale o pomstu a vlastní politické přežití. Pozornost vzbudila rovněž slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová, která obnovila kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem.

Předseda opozičního hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka podle Denníku N označil Ficovy výroky o Ukrajině za bezcitné a vulgární. Ficovi podle opozičního předáka chybí základní lidská empatie a geopolitický kompas. „Stydím se za takového premiéra,“ prohlásil Šimečka.

„Lidé, přesně takoví jako my, hned za našimi hranicemi, už dva roky čelí neskutečnému utrpení. Vraždění, znásilňování, vypalování celých měst. Vše jen proto, že jako suverénní země zatoužili žít v Evropské unii. A jediné, na co se tváří v tvář takovému utrpení, které klidně mohlo postihnout Slovensko, kdyby dějiny kráčely jen trochu jinak, zmůže čtyřnásobný premiér Fico, jsou cynické řeči,“ uvedl Šimečka. Na Ukrajině se podle něj bojuje i za Slovensko, ale Fica už zájmy vlastní země „zjevně vůbec nezajímají, jde mu jen o politické přežití, beztrestnost a pomstu“.

Výroky prohlásil Fico v souvislosti s nadcházející schůzkou s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem, se kterým se má sejít ve středu. „Jdu (na jednání se Šmyhalem) s humanitární pomocí. Potvrdím, že žádné zbraně nedostane, pokud jde o slovenskou armádu a státní zásoby, a řeknu mu, že jsou věci, na které máme úplně, ale úplně jiný názor,“ prohlásil Fico.

„Pokud jde o vstup do EU, my je respektujeme, ale musí splnit podmínky, a ne že politicky vstoupí do Unie země, která absolutně neplní žádné požadavky. Řeknu mu, že jsem proti členství Ukrajiny v NATO, že ho budu vetovat a blokovat, protože to je základ pro třetí světovou válku a nic jiného," řekl slovenský premiér.

Uvedl rovněž, že řešení konfliktu s Ruskem nevidí. Napadení Ukrajiny označil za porušení mezinárodního práva, protože nelze jen tak použít vojenskou sílu bez mandátu Rady bezpečnosti OSN, a současně vybídl k hledání cesty, „jak válku ukončit, a ne jak ji dále prohlubovat“.

Fico je přesvědčen, že je nutné Ukrajině říci, že je jednou z nejzkorumpovanějších zemí na světě a nikdo neví, kolik z poskytované západní pomoci se ztratí někde v polovině cesty. A to je Ukrajina podle Ficova názoru od roku 2014 „pod totální kontrolou a vlivem Spojených států“.

Ukrajinská média: Nehorázné papouškování ruské propagandy

Válka podle slovenského premiéra musí skončit kompromisem, který bude „velmi bolestivý pro obě strany“. „Co (Ukrajinci) čekají? Že Rusové odejdou z Donbasu a Luhanska nebo že odejdou z Krymu? Vždyť je to nereálné,“ prohlásil. Vojensky podle něj konflikt nelze vyřešit a jeho prodlužováním bude sílit postavení Ruska.

Jeho výroků si všiml list Ukrajinska pravda, který je označil za „nehorázné“ a upozornil, že i dříve se slovenský premiér uchýlil k „papouškování“ ruské propagandy, že válka Ruska proti Ukrajině „nemá vojenské řešení“ a že Západ „zakázal“ Kyjevu uzavřít příměří s Ruskem po vpádu ruských vojsk, protože doufal, že mu Ukrajina – po poskytnutí západních miliard a zbraní – naservíruje zraněného ruského medvěda na talíři. Další ukrajinský web Censor.net výrok označil za skandální.

Web Suspilne podotkl, že Fico je znám svým proruským postojem a dlouhodobě se staví proti pomoci Ukrajině. „Postavil se i proti právům LGBTQ+. Svou rétorikou je blízký maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi,“ píše.

Šimkovičová obnovila kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem

Pozornost však nevzbudil pouze Fico, ale také ministryně kultury Šimkovičová. Podle slovenského listu Pravda vstoupilo 15. ledna v platnost její rozhodnutí, kterým povolila komunikaci a spolupráci Slovenska s Ruskem a Běloruskem. Tato spolupráce byla zakázána její předchůdkyní Natálií Milanovou v březnu 2022, týden po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Pravda uvádí, že má k dispozici rozhodnutí nové ministryně, které předchozí nařízení ruší, a od pondělí tak již žádný zákaz neplatí. „Ve světě jsou desítky vojenských konfliktů a podle našeho názoru by na ně neměli doplácet umělci a kultura,“ řekla Šimkovičová Pravdě přes svého mluvčího Pavla Čorbu.

Předseda výboru slovenského parlamentu pro kulturu a média Roman Michelko listu řekl, že Milanová při zákazu jednala ideologicky a že je proti jakékoliv cenzuře kultury. Umělci a tvůrci podle něj nemohou za to, jaký mají politický režim, a kulturní výměna by podle něj měla i nadále fungovat.

„Tvůrci ruské kultury by neměli být diskriminovaní či ostrakizovaní za to, jaký režim je u moci,“ prohlásil poslanec za vládní stranu. Dodal ale, že by rozuměl tomu, pokud by ministerstvo chtělo omezit spolupráci se zjevnými ideologickými propagátory. Bývalá ministryně Milanová v reakci na rozhodnutí Šimkovičové uvedla, že ministerstvo kultury pod jejím vedením nikdy nebránilo účinkování individuálních ruských umělců nebo nezávislých kulturních těles, kteří se jednoznačně vyjádřili proti válce na Ukrajině a odmítli ruskou agresi.

Ukrajinský web Hromadske.ua kromě informací o obnovení kulturní spolupráce připomíná, že než se Šimkovičová stala v říjnu roku 2023 ministryní, pracovala v televizi, ze které odešla poté, co na sociálních sítích sdílela protiuprchlické příspěvky. Poté se stala výraznou tváří slovenské dezinformační scény, šíří homofobní názory a proruskou propagandu.

Server cituje i slovenské médium Plus 7 dní, podle kterého udělala Šimkovičová v prohlášení o své kompetenci pro funkci ministryně kultury 28 pravopisných chyb na 36 řádcích. Politička prý dokonce špatně napsala název strany, ze které kandidovala do parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
před 1 hhodinou

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
11:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 2 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 3 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 7 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vandalové polili barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu

Neznámí vandalové ve čtvrtek polili červenou barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu, popsali ji urážlivými hesly a před vchodem rozházeli psí exkrementy, informoval v sobotu podle rozhlasové stanice RMF FM mluvčí polského ministerstva zahraničí Maciej Wewiór. Varšava věc nahlásila belgickým bezpečnostním složkám.
před 10 hhodinami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko v noci na sobotu odpálilo tři balistické rakety Iskander-M.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...