Rusko hlásí útoky dronů. Na pobřeží Finského zálivu hoří plynový terminál, v Tule nálet poškodil zbrojovku

Úřady v několika ruských oblastech tvrdí, že sestřelily ukrajinské útočné drony. V plynovém terminálu Usť-Luga na pobřeží Finského zálivu v Leningradské oblasti hoří plynový terminál. V Tule jižně od Moskvy zasáhl dron zbrojovku. Podle webu Ukrajinska pravda stojí za útoky zpravodajské služby SBU a HUR.

Výbuch v terminálu Usť-Luga, který leží nedaleko hranic s Estonskem, zasáhl zařízení plynárenské společnosti Novatek. Na záběrech z místa je vidět plameny šlehající do výšky. Agentura Reuters či web Novoje vremja s odvoláním na ruské zdroje napsaly, že místní krátce předtím slyšeli drony. Podle petrohradského serveru Fontanka bylo na obloze před vypuknutím požáru vidět nejméně dva drony. Podle webu nejprve mířily na Petrohrad, ale pak změnily kurz.

Úřady Leningradské oblasti uvedly, že se incident obešel bez mrtvých či zraněných, což později sdělil i Novatek. Společnost uvedla, že explozi způsobil „vnější faktor“. Další podrobnosti o příčině výbuchu nezveřejnila. Požár se už podařilo lokalizovat, napsala agentura AFP s odkazem na prohlášení Novateku. Plynový terminál pozastavil provoz a vyhodnocuje škody.

Ruské úřady ani Novatek zodpovědnost za výbuch ukrajinským silám oficiálně nepřisoudily. Kyjev se však tento týden přihlásil ke dvěma útokům na ropné terminály na ruském území a web Ukrajinska pravda s odkazem na zdroj z bezpečnostních složek napsal, že útok v Usť-Luze spáchala tajná služba SBU.

O tom, že útok na terminál podnikly drony SBU, psal také server RBK-Ukrajina, rovněž s odvoláním na anonymní zdroje. Oficiálně Ukrajina tyto informace nepotvrdila, podotkla ruská redakce BBC.

Leningradská oblast se poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu stala terčem dronového útoku tento týden ve čtvrtek, kdy podle médií zaútočil bezpilotní prostředek na tamní ropný terminál. Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že útok byl odražen. Ruský portál Fontanka napsal, že trosky dronu dopadly do areálu ropného terminálu.

Ukrajinský ministr pro strategický průmysl Oleksandr Kamyšin poté oznámil, že dron byl ukrajinské výroby a že uletěl 1250 kilometrů. Do té doby přitom přicházely z Ruska zprávy o útocích nejdále asi sedm set kilometrů od ukrajinských hranic. Dosud nejseverněji položenou a od Ukrajiny nejvzdálenější zasaženou oblastí byla Pskovská oblast, která sousedí s pobaltskými zeměmi, podotkla BBC.

V Tule dron zasáhl zbrojovku vyrábějící protiletadlové systémy

Zatímco v případě požáru Usť-Lugy ruské úřady nemluví o ukrajinském útoku, ruské ministerstvo obrany na platformě Telegram napsalo, že ukrajinské drony zaútočily v noci na neděli na Smolenskou, Tulskou a Orelskou oblast. Nad Smolenskou oblastí podle něj protivzdušná obrana zničila čtyři drony. Web Ukrajinska pravda s odkazem na zdroje ve zpravodajských službách napsal, že za útoky v těchto oblastech stojí vojenská rozvědka HUR.

Ve městě Tula jižně od Moskvy dron zasáhl a poškodil podnik Ščeglovskij val, který vyrábí systémy protivzdušné obrany Pancir-S. Píší o tom ukrajinská média s odvoláním na ruské telegramové kanály a zdroje v ukrajinských zpravodajských službách.

V neděli odpoledne se ozvaly výbuchy i v Sevastopolu na okupovaném Krymu. Ruští okupanti tvrdili, že „odrážejí útok“ ukrajinské armády a že nad Černým mořem sestřelili vzdušný cíl. Uvádějí to ukrajinská média s odkazem na místní média a okupační úřady. Ministerstvo obrany v Moskvě později tvrdilo, že protivzdušná obrana sestřelila nad Krymem dvě ukrajinské rakety. Další dvě ukrajinské rakety mířící na Krym sestřelili Rusové podle tvrzení okupační správy nad Chersonskou oblastí.

V pátek hořely ve městě Klincy v ruské Brjanské oblasti zásobníky pohonných hmot poté, co je zasáhl dron sestřelený protivzdušnou obranou, tvrdily tamní úřady. Ukrajinská média s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ukrajinských zpravodajských služeb napsala, že v místě došlo „k významnému poškození vojenského objektu“. Ukrajinci podle tohoto zdroje vyslali dron i na podnik na výrobu výbušnin v Kotovsku v Tambovské oblasti, podle místních médií se ale zřítil, aniž by zasáhl cíl.

Okupanti tvrdí, že Ukrajinci útočili v Doněcku

Moskvou dosazený šéf části okupované ukrajinské Doněcké oblasti Denis Pušilin mezitím na platformě Telegram tvrdí, že nejméně sedmadvacet lidí zahynulo a dalších pětadvacet bylo zraněno při ostřelování Doněcku.

Za úder, který podle okupační správy města mířil na tržnici na doněckém předměstí Tekstilšči, jsou podle Pušilina zodpovědné ukrajinské ozbrojené síly. Kyjev se k události nevyjádřil a tvrzení okupačních úřadů nelze bezprostředně ověřit.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo zásah tržiště za „barbarský teroristický čin proti civilnímu obyvatelstvu Ruska, který vyprovokovala snaha Západu uštědřit Rusku strategickou porážku rukama ukrajinských loutek“. Vyzvalo svět k odsouzení tohoto útoku a kritizovalo ukrajinský režim za „nedostatek ochoty k míru“.

Ostřelování Doněcka se má také dostat na pořad pondělního jednání Rady bezpečnosti OSN s účastí ministra Sergeje Lavrova, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí podle tiskových agentur.

Doněck, který leží asi dvacet kilometrů od frontové linie současné války ruských invazních armád proti Ukrajině, je pod kontrolou Ruskem koordinovaných sil či přímo ruské armády od roku 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 3 mminutami

Ve Francii opět demonstrují studenti, v Paříži by mohl být i neplánovaný protest

Francouzští středoškoláci a vysokoškoláci ráno obnovili blokády před dalším celostátním dnem demonstrací. Vláda, která nabídla některé ústupky, nicméně tvrdí, že zájem o protesty slábne, napsala agentura AFP. V sobotu se v zemi budou konat protesty proti zdražování, k nimž by se mohli připojit i studenti se svými požadavky. Studentské protesty kritizující podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy vypukly v polovině září.
před 4 mminutami

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
před 15 mminutami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 50 mminutami

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 54 mminutami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pomoc pro přeživší popravy Pikeovou se značně zpozdila, píše AP

Lékařská pomoc pro americkou vražedkyni Christu Pikeovou odsouzenou k smrti, která nedávno přežila popravu dvěma smrticími injekcemi, se kvůli zmatkům mezi představiteli věznice a záchranáři značně zpozdila, informovala v úterý agentura AP.
před 4 hhodinami

Vyšetřování či impeachment. Demokraté chtějí po volbách využít síly Kongresu

Kongres Spojených států může provádět vyšetřování, odvolat vysoké americké představitele a drží moc nad rozpočtem. Republikáni v Senátu i Sněmovně reprezentantů během posledních necelých dvou let nevyužívali plný potenciál těchto pravomocí. Demokraté slibují, že pokud v listopadových volbách vyhrají, tak to změní. Zaměřit by se mohli na již navržený impeachment ministra obrany Petea Hegsetha nebo vyšetřování kauz administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.