Americká Sněmovna reprezentantů schválila prodloužení rozpočtového provizoria o týden, informovala agentura AP. Podle stanice CNN bylo pro návrh 113 republikánů a proti němu 97 společně se dvěma demokraty. Opatření pro odvrácení kolapsu státních financí ještě musí schválit Senát USA. Vůdce senátní demokratické většiny Chuck Schumer uvedl, že doufá v hlasování ještě ve čtvrtek večer. Avšak neexistuje žádný bezprostřední plán na schválení balíku pomoci ve výši 95 miliard dolarů (asi 2,217 bilionu korun) pro Ukrajinu, Izrael a další spojence.
Američtí zákonodárci schválili prodloužení rozpočtového provizoria. Dohoda na pomoci pro Ukrajinu chybí
Podle nového plánu by Kongres dočasně financoval jednu řadu federálních agentur do 8. března a další do 22. března. Záměr počítá s tím, že mezitím by zákonodárci schválili balíčky zákonů zajišťující financování vlády po zbytek rozpočtového roku, uvedla AP. Nouzové financování Ukrajiny, Izraele a dalších amerických spojenců přitom zůstává tvrdošíjně zastaveno, dodala AP.
Americký prezident Joe Biden v pondělí apeloval na kongresové lídry, aby dokončili schválení nové krizové podpory pro Ukrajinu či Izrael a aby odvrátili kolaps vládních financí, který hrozí zkraje příštího měsíce. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson po setkání vyjádřil přesvědčení, že financování vlády se podaří dohodnout včas, o pomoci pro Ukrajinu se ovšem podle agentury AP nezmínil.
Finanční podpora Ukrajiny
Návrh balíku s dodatečnou podporou pro Ukrajinu schválený Senátem leží ve Sněmovně reprezentantů už dva týdny. Podle Schumera se Johnson v Bílém domě ocitl pod tlakem ostatních účastníků schůzky, aby o věci nechal kongresmany hlasovat.
Johnsonovo stanovisko k podpoře Ukrajiny je nejasné. V krátkém vystoupení po setkání s Bidenem řekl, že „první prioritou země“ je ochrana americko-mexické hranice. Johnson přitom na začátku měsíce společně s dalšími stranickými kolegy potopil návrh protiimigračních opatření, která vyjednavači obou stran v Senátu na žádost republikánů připojili k balíku zahraniční pomoci.
Biden na úvod čtvrtečního setkání hovořil o „naléhavé potřebě“ uvolnit další finance na podporu Ukrajiny, která se třetím rokem brání ruské agresi. „Následky nečinnosti jsou každý den strašné,“ uvedl prezident.
Americká vojenská i ekonomická pomoc je od konce loňského roku ochromená, neboť Kongres na tento účel nevyčlenil nové prostředky. Bidenova vláda na podzim požádala o dalších zhruba 60 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), přičemž tento bod zahrnula do balíku s dalšími položkami včetně více než deseti miliard na vojenskou podporu Izraele, který vede válku v Pásmu Gazy. Návrh v objemu 95 miliard dolarů Senát schválil 70 hlasy ku 29, Johnson jej ale odmítá předložit na hlasování ve sněmovně.
Šéf komory v poslední době na dotazy na toto téma uváděl, že se soustředí na jednání o financování vlády. To stále pokračuje na půdorysu rozpočtu pro fiskální rok 2023, který byl za posledních pět měsíců již třikrát prodloužen kvůli neschopnosti Kongresu dojednat nový rozpočet.