Kyjev vyhlíží dlouho očekávané F-16

17 minut
Horizont ČT24: Dodávky F-16 na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Rusko, které má v oblacích nad Ukrajinou dlouhodobou převahu, míří své útoky na celou řadu cílů, od energetické infrastruktury až po civilní objekty. V pondělí okupační armáda zaútočila i na dětskou nemocnici v Kyjevě. Ruský teror ze vzduchu by však nyní měly pomoci překonat dodávky amerických stíhacích letounů F-16. Podle dostupných informací by mohlo prvních čtyřiadvacet strojů dorazit na Ukrajinu z Nizozemska v nejbližší době. Zhruba padesátkou dalších by měly postupně přispět i jiní spojenci, například Dánsko a USA. Moskva se ale na tuto změnu intenzivně připravuje. Problematice se věnoval Horizont ČT24.

Vedoucí Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci Serhij Kuzan upozorňuje, že Rusko útočí každý den na letiště, která by se mohla stát potenciálními základnami pro F-16. „Tyto nepřetržité údery se nezastavily nejméně poslední dva měsíce,“ postěžoval si Kuzan s tím, že útoky zahrnují pokusy poškodit přistávací dráhy i infrastrukturu.

S prvním ostrým nasazením F-16 v ukrajinských barvách nelze očekávat okamžitý obrat poměru sil. Experti naopak mluví o tom, že se situace může pro napadenou zemi ještě dočasně zhoršit. „Musíme přijmout skutečnost, že letiště budou dobře chráněna, zatímco civilní objekty budou čelit útokům,“ varoval Kuzan, podle kterého se takového stavu pokusí Rusko cynicky zneužít.

Takový záměr se odráží i v aktuálních brutálních útocích na ukrajinská města. Putin a jeho režim se tak snaží, jako už mnohokrát předtím, demoralizovat civilisty i obranu země. Kuzan odhaduje, že tato taktika potrvá ještě několik měsíců, a to do doby, než Ukrajina rozvine potřebné letové schopnosti.

„Jakmile je vybudujeme, zatlačíme (ruské) letouny zpět a teror ustane,“ věří expert a dodává, že následujících pár měsíců bude „opravdu těžkých“.

11 minut
Vojenský historik Tomáš Řepa o nadcházejícím summitu NATO a podpoře Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Stoltenberga čeká poslední summit

Washington v úterý hostí výroční summit NATO a pokračování letecké a další podpory Ukrajiny bude jedno z jeho hlavních témat. „Řekl bych, že klíčovou otázkou (summitu) je, co Aliance dělá nebo nedělá pro podporu Ukrajiny, aby jí pomohla a umožnila jí rozhodně a rychle porazit ruskou invazi,“ myslí si bývalý náměstek ministra obrany USA pro Evropu a politiku NATO Ian Brzezinski.

Úterní summit bude poslední vrcholnou schůzkou pro končícího generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga. Ten dlouhodobě ujišťuje, že NATO bude Ukrajině pomáhat tak dlouho, jak bude třeba.

„Od zahájení ruské invaze poskytli spojenci (Ukrajině) každý rok vojenskou pomoc ve výši přibližně čtyřiceti miliard eur. A spojenci souhlasí s tím, že se jedná o minimální základní podporu. Očekávám, že se na summitu rozhodnou udržet takovou úroveň i během příštího roku,“ uvedl dosluhující generální tajemník a bývalý norský premiér.

Vojenský historik Tomáš Řepa v této souvislosti zmínil, že právě všeobecná shoda na zásadních otázkách a rozšíření NATO o Finsko a Švédsko jsou hlavní body, které se Stoltenbergovi povedly.

Dosavadní jednotu v pomoci Ukrajině ale nelze garantovat beze zbytku. Podle profesora politologie z Georgetownské univerzity ve Washingtonu Charlese Kupchana v zákulisí summitu panuje velká obava z výsledku amerických voleb, nicméně podobná politická nejistota panuje i v mnoha zemích v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 35 mminutami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 58 mminutami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 1 hhodinou

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali.
před 3 hhodinami

Mezi mladými voliči v Německu vedly AfD a Levice

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.
před 3 hhodinami

Návrat je riskantní, setrvání čím dál složitější. Nejistota ukrajinských uprchlíků roste

Tři roky po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu žijí miliony ukrajinských uprchlíků v Evropě v nejistotě. Mezinárodní podpora slábne a životní náklady rostou. Mnozí z nich se potýkají s rostoucími problémy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od byrokratických překážek po snižující se sociální dávky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a někteří z nich jsou nuceni učinit téměř nemožnou volbu: zůstat a potýkat se s životem v cizí zemi, nebo se vrátit do vlasti částečně okupované Ruskem.
před 4 hhodinami

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...