Rusko, které má v oblacích nad Ukrajinou dlouhodobou převahu, míří své útoky na celou řadu cílů, od energetické infrastruktury až po civilní objekty. V pondělí okupační armáda zaútočila i na dětskou nemocnici v Kyjevě. Ruský teror ze vzduchu by však nyní měly pomoci překonat dodávky amerických stíhacích letounů F-16. Podle dostupných informací by mohlo prvních čtyřiadvacet strojů dorazit na Ukrajinu z Nizozemska v nejbližší době. Zhruba padesátkou dalších by měly postupně přispět i jiní spojenci, například Dánsko a USA. Moskva se ale na tuto změnu intenzivně připravuje. Problematice se věnoval Horizont ČT24.
Kyjev vyhlíží dlouho očekávané F-16
17 minut
Horizont ČT24: Dodávky F-16 na Ukrajinu
Vedoucí Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci Serhij Kuzan upozorňuje, že Rusko útočí každý den na letiště, která by se mohla stát potenciálními základnami pro F-16. „Tyto nepřetržité údery se nezastavily nejméně poslední dva měsíce,“ postěžoval si Kuzan s tím, že útoky zahrnují pokusy poškodit přistávací dráhy i infrastrukturu.
S prvním ostrým nasazením F-16 v ukrajinských barvách nelze očekávat okamžitý obrat poměru sil. Experti naopak mluví o tom, že se situace může pro napadenou zemi ještě dočasně zhoršit. „Musíme přijmout skutečnost, že letiště budou dobře chráněna, zatímco civilní objekty budou čelit útokům,“ varoval Kuzan, podle kterého se takového stavu pokusí Rusko cynicky zneužít.
Takový záměr se odráží i v aktuálních brutálních útocích na ukrajinská města. Putin a jeho režim se tak snaží, jako už mnohokrát předtím, demoralizovat civilisty i obranu země. Kuzan odhaduje, že tato taktika potrvá ještě několik měsíců, a to do doby, než Ukrajina rozvine potřebné letové schopnosti.
„Jakmile je vybudujeme, zatlačíme (ruské) letouny zpět a teror ustane,“ věří expert a dodává, že následujících pár měsíců bude „opravdu těžkých“.
11 minut
Vojenský historik Tomáš Řepa o nadcházejícím summitu NATO a podpoře Ukrajiny
Stoltenberga čeká poslední summit
Washington v úterý hostí výroční summit NATO a pokračování letecké a další podpory Ukrajiny bude jedno z jeho hlavních témat. „Řekl bych, že klíčovou otázkou (summitu) je, co Aliance dělá nebo nedělá pro podporu Ukrajiny, aby jí pomohla a umožnila jí rozhodně a rychle porazit ruskou invazi,“ myslí si bývalý náměstek ministra obrany USA pro Evropu a politiku NATO Ian Brzezinski.
Úterní summit bude poslední vrcholnou schůzkou pro končícího generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga. Ten dlouhodobě ujišťuje, že NATO bude Ukrajině pomáhat tak dlouho, jak bude třeba.
„Od zahájení ruské invaze poskytli spojenci (Ukrajině) každý rok vojenskou pomoc ve výši přibližně čtyřiceti miliard eur. A spojenci souhlasí s tím, že se jedná o minimální základní podporu. Očekávám, že se na summitu rozhodnou udržet takovou úroveň i během příštího roku,“ uvedl dosluhující generální tajemník a bývalý norský premiér.
Vojenský historik Tomáš Řepa v této souvislosti zmínil, že právě všeobecná shoda na zásadních otázkách a rozšíření NATO o Finsko a Švédsko jsou hlavní body, které se Stoltenbergovi povedly.
Dosavadní jednotu v pomoci Ukrajině ale nelze garantovat beze zbytku. Podle profesora politologie z Georgetownské univerzity ve Washingtonu Charlese Kupchana v zákulisí summitu panuje velká obava z výsledku amerických voleb, nicméně podobná politická nejistota panuje i v mnoha zemích v Evropě.
