„Ukrajina má právo na sebeobranu, a tedy i útočit na legitimní cíle na ruském území,“ zopakoval v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg a doplnil, že Česko hraje klíčovou roli v dodávkách munice. Ruský vůdce Vladimir Putin podle něj podcenil jak Ukrajinu, tak její spojence.
Na začátku tiskové konference (po jednání ministrů zahraničí NATO, pozn. red.) jste hovořil o tom, že by NATO mělo hrát větší roli v koordinaci dodávek zbraní a také ve výcviku. Jak přesně by to mělo vypadat?
Detaily se teprve budou řešit, ale na dnešním (pátečním) jednání jsem zaznamenal velkou podporu myšlence, že by NATO mělo zajistit větší předvídatelnost a lepší koordinaci podpory. Tak, abychom předešli těm zdržením a výpadkům, které jsme viděli. Je to sdílené úsilí všech spojenců a Česko hraje klíčovou roli v dodávkách munice, což je nesmírně důležité. Bude to trvat i nadále, ale NATO chce zajistit větší koordinaci.
A co fond ve výši 40 miliard euro ročně? Vidíte v něm dostatečný závazek ze strany spojenců?
Ano. Během dnešního jednání jsem zaznamenal velkou podporu. Finální rozhodnutí padne v červenci, ať už se jedná o tu silnější roli NATO, o koordinaci výcviku a dodání zbraní a také o národním závazku, protože musíme Moskvě ukázat, že se chystáme na dlouhý běh. Čím dříve to Putin pochopí, tím rychleji to celé skončí. Nejlepší způsob je přesvědčit Putina, že Ukrajinu budeme podporovat dál.
Za poslední dva roky jsme viděli celou řadu vojenských investic. Vnímáte jejich oslabení?
Dělá se daleko více, než se očekávalo. Prezident Putin jednoznačně podcenil jak Ukrajinu, tak spojence NATO v jejich podpoře, ale samozřejmě došlo k prodlevám a výpadkům, čemuž musíme předejít. Právě proto chci ten víceletý mezinárodní závazek a lepší koordinaci.
Podporujete myšlenku, aby Ukrajina používala zbraně dodané Západem proti Rusku. Má to nějaké limity?
Jedná se o vnitrostátní rozhodnutí. Všichni spojenci samozřejmě předpokládají, že se bude dodržovat mezinárodní právo, ale podle mezinárodního práva je právo bránit se legitimní možností, a proto má Ukrajina právo se bránit. Sebeobrana zahrnuje také údery na legitimní vojenské cíle na území agresora. Rusko aktuálně útočí na Ukrajinu dělostřeleckými střelami a Ukrajina má právo se bránit a reagovat.
Je to jediná podmínka?
Podmínka tkví v mezinárodním právu a samozřejmě je pravdou, že různí spojenci poskytli různé typy podpory. Někteří stanovili konkrétní omezení, jiní nikoli. Momentálně je celá řada spojenců znepokojena situací v oblasti Charkova, kdy Rusko útočí ze severu z ruského území, protože frontová linie a hranice jsou v podstatě totožné. Ukrajina má proto právo se bránit a útočit na legitimní vojenské síle na ruském území, protože je to součást její obrany.
Někteří členové NATO vyjádřili určité limity, ale například Německo a USA je uvolnily. Je to příliš brzy, nebo pozdě?
Nechtěl bych komentovat tato rozhodnutí, ale mohu říci, že Ukrajina má právo na legitimní sebeobranu, což také řekli spojenci. A já to vítám.
Existuje nějaká červená linie, kdy si myslíte, že už bude potřeba, aby členové NATO vstoupili na území Ukrajiny a bojovali s Rusy?
NATO má v této válce dva úkoly. Zaprvé podporovat Ukrajinu v obraně a zároveň zabránit eskalaci konfliktu, aby se nestal rozsáhlým konfliktem mezi Ruskem a Aliancí. Činíme tak tím, že se nezapojujeme přímo. Podporujeme Ukrajinu, ale nejsme stranou konfliktu.
Zároveň posilujeme naši přítomnost na hranicích, abychom dali Rusku jasně najevo, že NATO je připraveno bránit všechny své spojence a zároveň bránit eskalaci konfliktu.
