Spojenci by měli společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži, řekl po pátečním neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí NATO generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Podpora by měla být pevnější a dlouhodobější, dodal. Myslí si také, že NATO by mělo hrát větší roli v koordinaci dodávek bezpečnostních systémů a výcviku na Ukrajině. Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) záměr jasného finančního rámce pro Ukrajinu podporuje.
Naše podpora Kyjeva by měla být pevnější a dlouhodobější, řekl šéf NATO
Brífink šéfa NATO Jense Stoltenberga po jednání ministrů zahraničí v Praze (zdroj: ČT24)
Fond pomoci by podle Stoltenberga měl řešit současné potřeby Ukrajiny i potřeby země do budoucnosti tak, „aby se mohla bránit dnes a odradila agresory i v budoucnu“. Řekl, že například darované zbraně se stanou součástí budoucí ukrajinské armády. Zatím spojenci o rámci a pravidlech společného závazku jednají, metod je víc, uvedl. Připomněl dosavadní model podílu zemí na výdajích na obranu podle jejich hrubého domácího produktu.
Aliance podle Stoltenberga bude pracovat na dalším vytyčení cesty Ukrajiny do NATO, protože členství bude její největší bezpečnostní zárukou. Na tiskové konferenci zopakoval, že sebeobrana Ukrajiny neznamená eskalaci konfliktu, ale je základním právem. Uvítal, že země uvolňují omezení využívání zbraní darovaných Ukrajině. Využití zbraní i na ruském území považuje za jedinou možnou reakci. „Sebeobrana není eskalace,“ prohlásil.
Ruský vůdce Vladimir Putin podle Stoltenberga vyhrožuje od počátku konfliktu Západu. „Kdybychom výhrůžkám na začátku ustoupili, nemohli bychom Ukrajinu podporovat vůbec. Putin se samozřejmě snaží nám bránit v tom, abychom Ukrajině poskytovali výzbroj, pokročilé systémy protivzdušné obrany, bojové letouny, ale my podporu zvyšujeme,“ řekl.
Události: Schůzka NATO v Praze (zdroj: ČT24)
Právo použít západní zbraně proti cílům v Rusku je o to naléhavější s otevřením nové fronty, kdy Rusko útočí ze severu na Charkovskou oblast a frontová linie se prakticky shoduje s hranicí mezi zeměmi. „Útočí na Ukrajinu střelami a dělostřeleckou palbou zevnitř Ruska a Ukrajina musí být schopna reagovat a bránit se, to je část práva na sebeobranu,“ prohlásil šéf NATO.
Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek podle informací agentury AP a webu Politico částečně zrušil zákaz využití amerických zbraní na ruském území, aby Ukrajina mohla hájit Charkov. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek řekl, že Česko obecně nemá problém s tím, aby se Ukrajina bránila proti agresorovi i útoky na ruské teritorium v případě, že je to nutné.
„Několik spojenců už nemá žádná omezení z hlediska zbraní, které jsou dodávány na Ukrajinu. Jedná se o otázku mezinárodního práva,“ poznamenal Stoltenberg. Všichni podle něj předpokládají, že tak Ukrajina bude činit zodpovědně.
Mluvčí šéfa Kremlu Dmitrij Peskov v souvislosti s tím, že některé západní země umožňují Ukrajině použít dodané zbraně proti cílům uvnitř Ruska, obvinil tyto země ze zvyšování napětí.
Stoltenberg očekává, že na červencovém summitu NATO ve Washingtonu Aliance přijme nová rozhodnutí týkající se pomoci Ukrajině. „Myslím, že půjde o větší roli NATO z hlediska koordinace poskytování munice, zbraní a výcviku,“ uvedl.
V rozhovoru s agenturou ČTK Stoltenberg zmínil, že pro něj bylo velkou ctí, že ve čtvrtek obdržel vyznamenání z rukou prezidenta Petra Pavla. „Znamená to pro mě hodně,“ řekl. Pavel mu udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie. Ocenil jej za podíl na upevňování demokracie v České republice a uznal přínos, kterým šéf NATO přispěl k evropské bezpečnosti i transatlantickým vztahům.
Je třeba společný přístup, míní Lipavský
Lipavský prohlásil, že na probrání návrhu o finanční pomoci Ukrajině mají spojenecké země měsíc. „Doufáme, že budeme mít transparentnost a spravedlivý přístup k tomu, jak přistupovat k podpoře Ukrajiny,“ konstatoval s tím, že diskuse o penězích jsou vždy ty nejbolestnější. Je podle něj třeba najít mezi 32 spojenci pozici, aby s ní každý souhlasil.
Rozhovor s ministrem zahraničí Janem Lipavským (zdroj: ČT24)
Podobně jako Stoltenberg míní, že k bezpečnosti Ukrajiny musí mít Severoatlantická aliance dlouhodobější přístup. Země musí být podle něj schopná bojovat proti ruské invazi, a to i na ruském území. Jedinou dlouhodobou zárukou proti ruským imperiálním ambicím je členství Ukrajiny v NATO, dodal.
Ministři diskutovali o aspektech pro budoucnost a bezpečnost NATO a o tom, jak může Aliance přispět k momentální obraně a bezpečnosti Ruskem napadené země do doby, než dostane důvěryhodné bezpečnostní záruky, řekl Lipavský.
Více než tříhodinová schůzka se podle něj po většinu doby věnovala otázkám Ukrajiny, tedy jak zastavit Rusko, ale také například jak řešit hybridní hrozby. Mluvilo se také o potřebě posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu či o české muniční iniciativě. Lipavský zopakoval, že vybrané peníze aktuálně stačí na půl milionu kusů munice do konce roku. První dodávky by měly dorazit během několika týdnů.
Členské země NATO musí podle Lipavského nejen splnit své závazky, ale také diskutovat, jak zvýšit vlastní produkci vojenského materiálu. „Musíme mít jasnou strategii, porozumění a společný přístup,“ řekl.
Blinken chce pracovat na Ukrajině v NATO
Dalším krokem cesty Ukrajiny do NATO bude podle ministra zahraničí Spojených států Antony Blinkena, který se summitu v Praze také účastnil, jakési přemostění, kdy spojenci nabídnou „robustní balíček podpory, který přispěje k integraci Ukrajiny do NATO“. Zároveň uvidíte dokončení bilaterálních dohod zemí s Ukrajinou, uvedl. Cesta Ukrajiny do Aliance je podle něj procesem, ke kterému Spojené státy přistupují metodicky tak, aby přinášel benefity včetně postupného vstupu země do NATO.
Brífink šéfa diplomacie USA Antonyho Blinkena (zdroj: ČT24)
Jednání v Česku označil za velmi produktivní a kvalitní přípravu před červencovým summitem ve Washingtonu. „Na summitu podnikneme konkrétní kroky, aby se Ukrajina přiblížila k NATO a aby existoval most vůči členství. NATO pomůže vybudovat budoucí síly Ukrajiny, které odstraší další agrese a zajistí její obranu,“ dodal Blinken.
Rusko podle Blinkena stupňuje kyberútoky a sabotáže na Západě. Při zasedání ministrů zaznamenali hybridní útoky téměř všichni spojenci, konstatoval. Práce spojenců v pomoci Ukrajině je nyní ještě důležitější než dříve, řekl také.
Před začátkem pátečního zasedání v Černínském paláci ocenil Blinken také Stoltenbergovu práci. Summit ve Washingtonu bude mít podle Blinkena robustní agendu, která se dolaďovala i v Praze. „Aliance je silnější, větší a lépe vybavená, což je důležité kvůli tomu, abychom byli schopní čelit hrozbám. Učiníme důležitá rozhodnutí na cestě k summitu, který by měl pomoci NATO připravit na dalších 75 let,“ poukázal na pětasedmdesáté výročí vzniku Aliance americký diplomat.
Strategická komunikace podle Foltýna
S narůstajícími hybridními útoky Ruska bude bojovat i nový vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. „Vůle pomoci je v hlavách evropských voličů. A Rusové velmi dobře vědí, že pakliže by uspěli s hybridní válkou v našich hlavách, tak skončí podpora Ukrajině a pak mají šanci (na bojišti). Jinak tu šanci nemají,“ prohlásil.
Otakar Foltýn k ruským dezinformacím (zdroj: ČT24)
Uvedl, že už musel čelit obvinění, že chce v Česku zavést cenzuru, taková prohlášení ale podle něj popírají sama sebe. „Těm, kdo to říkají, se nic nestalo, můžou to tvrdit dál,“ podotkl. Právě i narativ cenzury je podporovaný z ruských zdrojů, dodal Foltýn.
Stát podle něj musí občanům například vysvětlovat, jaké jsou jeho základní hodnoty. „Pak se na svět kolem sebe díváte optikou těch hodnot. Pokud je něco v rozporu se základními hodnotami státu, asi byste si to měli ověřit, protože jinak velmi pravděpodobně naskakujete na něco, co chce cizí vliv na našem území,“ vysvětlil. Nevidí v současnosti důvod například pro vypínání problematických nebo dezinformačních webů, k tomu by přistoupil jen za válečného stavu nebo třeba v krizové situaci, jakou byl začátek ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.
