Bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn se chce coby nový vládní koordinátor strategické komunikace zaměřit na to, aby jednotlivé státní složky navenek vystupovaly jednotně a důvěryhodně. Zároveň ale musí být slova podepřená skutečným jednáním. Za velkou hrozbu pro Českou republiku považuje dezinformační snahy Ruska. Funkce vládního koordinátora by se Foltýn měl ujmout od začátku června.
„Příští válka může proběhnout jen v našich hlavách,“ varuje Foltýn
„Mým hlavním úkolem není potlačování dezinformací, ale natolik efektivní komunikace státu, že ty dezinformace nedostanou prostor, nebo aspoň ne tolik,“ vysvětlil Foltýn. Jako příklad takových dezinformací zmínil ty, které šíří ruské orgány a jiné subjekty v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Foltýn má za to, že stát v současnosti strategickou komunikaci nezvládá dostatečně. „Pakliže by to dělal dostatečně, nepotřeboval by mě,“ podotkl. Vláda i prezident Petr Pavel se nechali již dříve slyšet, že se v oblasti strategické komunikace musí dělat více.
Ruské dezinformační snahy ohrožují bezpečnost v Česku, řekl dále. „Aktuálně nejsme stranou žádného válečného konfliktu, ale příští válka může proběhnout jen v našich hlavách. A pak by bylo dobré, abychom zároveň v těch hlavách měli uložené základní hodnoty, na kterých stojí náš stát,“ prohlásil.
Ruské snahy obsazovat ukrajinské území Foltýn přirovnal k nacistickým územním uzurpacím Československa v roce 1938. Z pozice koordinátora strategické komunikace chce podobné skutečnosti připomínat. „Je dobré si připomenout, že nám samotným se něco takového stalo. A když my sami trváme na tom, že jsme suverénní, svobodný a územně integrální stát, tak je v našem výsostném zájmu, aby tyto principy platily i pro všechny ostatní, včetně Ukrajiny. Toto je český zájem,“ řekl.
Komunikační kanály
Komunikaci chce Foltýn provozovat hlavně přes velká média, chce využívat i moderní komunikační nástroje, jako jsou sociální sítě a jiné kanály. „Ta strategická komunikace je strategická proto, že slaďuje činy a komunikaci samotné vlády, to znamená rozhodující je, aby ta slova byla podepřená skutečným jednáním,“ dodal. Zmínil, že může také například docházet na jednání vlády, ale upozornil, že strategická komunikace je nadstranická a měla by bránit hodnoty státu jako celku, nejen vládnoucího uskupení.
Práce v oblasti strategické komunikace bude nadlouho, myslí si Foltýn. Na nastavení alespoň základních parametrů bude prý potřebovat nejméně šest měsíců. Dodal také, že funkce vládního koordinátora strategické komunikace je neplacená a formálně tedy zůstává na své původní pozici ve vojenské kanceláři Pražského hradu.
Výhrady opozice
Vůči nominaci Foltýna má výhrady opozice. Nelíbí se jí třeba to, že by měl strategickou komunikaci vlády řídit voják. „Já bych neřekl, že to je nějaký výrazný manažer. Vojáci všeobecně se nemají politicky angažovat a u pana Foltýna už je to dlouhodobá věc, což dělal i minulé volební období,“ prohlásil místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO).
„Klademe si otázku, na co nás chce vláda připravit, když voják má být tím, kdo určuje strategickou komunikaci vlády,“ nechal se slyšet zase Radovan Vích z SPD.
Předseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) uvedl v Událostech, komentářích, že musí jít o nadresortní funkci, kdy bude třeba přitáhnout i opozici. Byla by tak podle něj fatální politická chyba, kdyby tuto agendu zajišťoval ministr nebo ministryně. Foltýn podle něj bude koordinovat aktivity resortů, které jednotlivá ministerstva nyní dělají samostatně.
Ve stejném pořadu s ním nesouhlasil předseda výboru pro mediální záležitosti Aleš Juchelka (ANO), podle nějž je úlohou politiků, aby přesvědčovali občany o důvěře v hodnoty a instituce demokracie. Podle něj nepotřebujeme vládního zmocněnce, který to bude dávat dohromady. Každé z ministerstev má podle něj své oddělení pro boj s dezinformacemi.