Česká republika dělá všechno pro to, aby letos splnila cíl NATO a vydala na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), prohlásila v Bruselu česká ministryně obrany Jana Černochová, která se v sídle NATO zúčastnila zasedání aliančních ministrů obrany. Šéf NATO Jens Stoltenberg podle ní apeloval na všechny členské státy, aby ještě do červencového summitu ve Washingtonu případně přehodnotily své rozpočty a tento závazek splnily. Černochová také uvedla, že Česko má vojenské kapacity a nyní hledá spojence, kteří by se zapojili do vyslání polní nemocnice pro obyvatele Pásma Gazy.
Česko dle Černochové dělá vše pro to, aby letos vydalo na obranu dvě procenta HDP. Stoltenberg zmínil pomoc Ukrajině s výcvikem vojáků
Události: Jednání ministrů obrany NATO (zdroj: ČT24)
„Jsem velmi ráda, že jsem mohla říct, že Česká republika v letošním roce poprvé ve své historii bude postupovat podle zákona, kde jsou ta dvě procenta daná, takže my náš závazek plnit chceme,“ uvedla Černochová. Dodala, že vývoj HDP nicméně nejde odhadnout, takže je možné, že nakonec půjde o 1,99 či 1,98 procenta. „Děláme ale všechno pro to, abychom ta dvě procenta plnili,“ řekla. Ocenila také, že se nově ke splnění dvouprocentního závazku v letošním roce přihlásila i Francie.
Místo amerického ministra obrany Lloyda Austina, který se potýká se zdravotními problémy, se jednání účastnila americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová. I ta podle české ministryně zdůraznila, že nejde o to, aby „třetina zemí něco plnila a zbytek se vezl jako černí pasažéři“. „Pokud to s naší obranou myslíme vážně a bezpečnostní prostředí nám říká, že to musíme myslet vážně, tak není jiné cesty než plnit minimálně právě dvě procenta HDP,“ dodala Černochová.
Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent HDP v jednotlivých zemích. Poslanecká sněmovna loni v dubnu schválila zákon, podle kterého bude Česko vynakládat každoročně nejméně dvě procenta HDP na obranu. Podobný zákon mají třeba v Polsku, Rumunsku, Litvě nebo Lotyšsku.
Stoltenberg čeká navýšení výdajů
Podle oficiálních odhadů NATO Česko loni vynaložilo na obranu 1,50 procenta HDP, méně dalo na obranu jen osm zemí NATO. Dvě a více procent HDP vydalo na obranu v loňském roce podle oficiálních odhadů NATO jedenáct členských zemí z 31. Před pěti lety to bylo pět zemí. Nejvíce vydaly na obranu Polsko (3,90 procenta HDP), USA (3,49 procenta) a Řecko (3,01 procenta). Nejméně vydávají na obranu Španělsko (1,26 procenta), Belgie (1,13 procenta) a Lucembursko (0,72 procenta).
Generální tajemník NATO Stoltenberg ve středu uvedl, že očekává, že dohodnutá dvě procenta HDP letos vydá na obranu osmnáct členských států NATO. Totéž zopakoval i ve čtvrtek.
Podpora Ukrajiny ze strany NATO je podle Jense Stoltenberga vidět na bojišti každý den. Konkrétně zmínil středeční potopení ruské výsadkové lodi Cezar Kunikov, což podle něj ukazuje rovněž schopnosti ukrajinské armády. „Podpora Ukrajiny není charita, je to investice do naší vlastní bezpečnosti,“ dodal.
Jens Stoltenberg rovněž ocenil výsledek nedávného summitu EU, kde šéfové států a vlád schválili balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši padesáti miliard eur (1,2 bilionu korun). „Očekávám, že i americký Kongres schválí balíček pomoci Ukrajině,“ dodal. Na tiskové konferenci upřesnil, že podle něj většina kongresmanů Ukrajinu podporuje, proto je o schválení balíčku i přes odpor předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona přesvědčen.
Také prohlásil, že se státy NATO shodly na vytvoření výcvikového centra, kde budou moci trénovat ukrajinští vojáci po boku spojenců z NATO. Středisko se bude nacházet ve městě Bydgoszcz na severu Polska. „Ukrajina bude moci sdílet své zkušenosti z ruské války. A ukrajinské síly budou moci absolvovat výcvik po boku svých spojeneckých protějšků,“ řekl Stoltenberg. „Budeme při Ukrajině i nadále stát, kvůli její bezpečnosti, i kvůli té naší,“ dodal.
Generální tajemník NATO Stoltenberg o obranných plánech (zdroj: ČT24)
V současnosti probíhá největší vojenské cvičení NATO od konce studené války. Účastní se ho devadesát tisíc vojáků. Začalo v lednu a má trvat do května, a to na souši, na moři i ve vzduchu. Cvičení vychází z nových obranných plánů, které počítají především s odražením možného ruského útoku.
Podpora Ukrajiny musí zůstat silná, zní z Finska
Podle nizozemské ministryně obrany Kajsy Ollongrenové toho Západ pro Ukrajinu dělá hodně, nicméně stejně tak navyšuje své aktivity i Rusko. „Přeměnilo svou ekonomiku na válečnou, i my musíme navýšit produkci munice,“ zdůraznila.
Podpora Ukrajiny musí zůstat silná, zopakoval rovněž finský ministr obrany Antti Häkkänen. Finsko podle něj loni rozhodlo o zdvojnásobení produkce munice. Severská země společně se sousedním Švédskem o vstup do NATO požádala v květnu 2022 právě kvůli ruské agresi vůči Ukrajině. Členem Aliance se Finsko stalo loni v dubnu.
Vstup Švédska dosud blokuje Maďarsko. Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse musí ke vstupu Švédska do Severoatlantické aliance dojít co nejdříve, nejlépe ihned. Jakékoli další zpoždění není možné, prohlásil.
Stoltenberg zmínil navýšení pomoci Ukrajině ze strany řady zemí, třeba Kanady nebo Norska. Ukrajincům posílají náhradní díly pro stíhačky F-16 či protivzdušnou obranu. „Skupina spojenců se spojila s cílem dodat na Ukrajinu milion dronů a 20 spojenců z NATO se rovněž dohodlo na vytvoření odminovací koalice. To vše přispěje k záchraně ukrajinských životů,“ vyjmenoval Stoltenberg.
Černochová chce jednat se zbrojovkami
Černochová zmínila, že Rusko se vzhledem ke svému přepnutí na válečnou ekonomiku dostává ve vyzbrojování velmi dopředu. Členské státy NATO, včetně České republiky, mají podle ní na svém území zbrojovky s výrobními kapacitami, nicméně tyto společnosti často narážejí na nejrůznější problémy, které brání výrobě. „Některé firmy nám říkají, že narážejí například na neochotu peněžních ústavů poskytovat jim finanční prostředky,“ uvedla ministryně. Se zástupci zbrojního průmyslu má v úmyslu jednat příští týden a zjistit od nich konkrétního informace o jejich potížích.
Bývalý americký prezident Donald Trump, který se opět uchází o prezidentskou kandidaturu, vyvolal o víkendu vlnu pobouření právě svými komentáři na adresu NATO. Na víkendovém předvolebním shromáždění totiž řekl, že kdysi jistému lídrovi spojenecké země pohrozil, že jí USA v případě ruského útoku nepřijdou na pomoc, když nebude dávat dost peněz na obranu. Evropské země začaly v reakci mnohem více hovořit o určitém osamostatnění Evropy, pokud jde o její obranu, aby nebyla závislá na případných rozmarech budoucího amerického prezidenta.
Podle české ministryně by měla být evropská obrana určitě posílena. „Můj názor ale je, že by to nemělo být na úrovni nějaké evropské armády, kterou bychom měli nově vytvářet. To by bylo tříštění sil, energie a prostředků,“ řekla s tím, že posílená role Evropy by měla souviset právě s větší výrobní kapacitou evropských zbrojovek.
Ministryně Černochová ve čtvrtek v Bruselu se svým kanadským protějškem Billem Blairem podepsala Memorandum o porozumění mezi českým a kanadským ministerstvem obrany. Poznamenala, že právě Kanada byla dlouho zemí, kde vztahy mezi ministerstvy nefungovaly. Dokument specifikuje oblasti, ve kterých mohou obě země spolupracovat, jako je například výcvik, výzkum, vzdělávání či logistika. Umožní i posílit spolupráci obou zemí při podpoře Ukrajiny.
Polní nemocnice pro Gazu
Česko v současnosti hledá další země, které uvažují o vyslání polní nemocnice pro obyvatele Pásma Gazy, řekla dále také Černochová. Předpokládá se, že by nemocnice fungovala na lodi. V Bruselu Češi diskutovali se zástupci italské delegace právě o jejich zkušenostech z předchozího italského působení v Rudém moři. „Dozvěděli jsme se, že něco takového zvažují i v budoucnu, ale zvažují i variantu, že by ta polní nemocnice nebyla na moři, ale přímo na území Egypta, a tady musí mít samozřejmě hlavní slovo v rozhodování Egypt,“ uvedla ministryně.
Černochová má v úmyslu se na začátku příštího týdne setkat s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou a probrat s ním veškeré nové informace. „Máme za to, že tato forma pomoci je žádoucí, protože humanitární krize v Pásmu Gazy je veliká,“ řekla. „Lidé, kteří tam žijí, nemohou za to, že jsou rukojmí Hamásu,“ dodala. Česká republika má podle jejích slov velmi schopné zdravotníky a má možnost „tyto kapacity poskytnout“. Veškerá jednání jsou ale teprve v začátcích.
O podporu Česko požádal izraelský ministr obrany Joav Galant, když Černochová minulý týden navštívila Izrael. Pokud by nakonec Praha spojence našla a do operace se zapojila, vše by pak musela projednat česká vláda a schválit parlament.
Na pozadí Aliance také řeší, kdo nahradí generálního tajemníka Stoltenberga. Ten by měl letos po deseti letech ve funkci a opakovaném prodloužení mandátu odejít. Favoritem je končící nizozemský premiér Mark Rutte.
Je potřeba rozjet evropský obranný průmysl, soudí Landovský
Velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský zmínil v pořadu Události, komentáře, že došlo k navýšení podpory od evropských spojenců Ukrajině, a to v době, kdy se „zasekla“ pomoc od USA. Dodal, že evropští spojenci v celkovém součtu vojenské i nevojenské pomoci přispívají už více než Američané.
Evropané tak posílají další drony, pomáhají s odminováním či připravují výcvikové centrum. Dodají také stíhačky F-16. Landovský však rovněž upozornil, že Evropa se ještě pořádně neprobudila, zatímco Rusko už plně najelo na válečnou výrobu. Je tedy potřeba podle něj angažovat evropský obranný průmysl, který je v soukromých rukách, či odstraňovat bariéry. Například takové, kdy některé banky zakazovaly investice do zbrojní výroby. „Obrana přitom funguje pro všechny,“ dodal Landovský.
Velvyslanec ČR při NATO Landovský o podpoře Ukrajiny (zdroj: ČT24)