Polní nemocnice

Rumunsko a Polsko jsou co do počtu obětí nejpostiženějšími zeměmi současných záplav. Polský premiér Donald Tusk mluví o dramatické situaci. V Dolních Rakousích úřady evakuovaly sedm vesnic a obcí, v Sasku pomalu stoupá hladina Labe, v bavorském Pasově platí na Dunaji druhý nejvyšší povodňový stupeň. V Bratislavě Dunaj kulminoval, povodňovou vlnu čeká Budapešť.

Polní ošetřovny v těsné blízkosti rusko-ukrajinské fronty zachraňují ukrajinské vojáky zraněné v boji. Na tom, jak daleko leží, přímo závisí jejich životy. V jedné z nich natáčel i štáb České televize.

Česká republika dělá všechno pro to, aby letos splnila cíl NATO a vydala na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), prohlásila v Bruselu česká ministryně obrany Jana Černochová, která se v sídle NATO zúčastnila zasedání aliančních ministrů obrany. Šéf NATO Jens Stoltenberg podle ní apeloval na všechny členské státy, aby ještě do červencového summitu ve Washingtonu případně přehodnotily své rozpočty a tento závazek splnily. Černochová také uvedla, že Česko má vojenské kapacity a nyní hledá spojence, kteří by se zapojili do vyslání polní nemocnice pro obyvatele Pásma Gazy.

Česká republika by se mohla zapojit do podpůrné operace pro obyvatele Pásma Gazy v polní nemocnici. Po jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Pokud se najde dohoda, musí ji schválit parlament. Černochová doufá v to, že by se tak případně stalo v řádu týdnů.

Tři české organizace se rozhodly napodobit loňskou úspěšnou sbírku pro Ukrajinu, a to v době, kdy si Česko připomíná 55 let od vpádu sovětských vojsk do Československa. Organizátoři sbírky plánují za vybrané peníze pořídit zbraně i lékařský materiál pro zemi bránící se ruské agresi. Akci propaguje spot, který využívá analogii s událostmi starými 55 let – fiktivně se v něm ale Československo okupaci brání.

Dramatické chvíle prožívají v polní ošetřovně na frontové linii v blízkosti města Vuhledar. Štáb České televize na místě natáčel ve chvíli, kdy došlo k rannímu přepadení ukrajinských pozic.

Policie odložila případ záložní nemocnice vybudované kvůli zesilování epidemie koronaviru předloni na podzim na výstavišti v pražských Letňanech. Vyšetřovatel prověřoval podezření, zda se tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO), v jehož éře byla nemocnice zřízena, nedopustil trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku. Napsal to server Seznam Zprávy.

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhne svému kabinetu dva dny placeného volna pro očkované státní zaměstnance. Ministerstvo zaplatilo Bulovce za polní nemocnici v Letňanech. Epidemie koronaviru v Česku dál zpomaluje, v úterý laboratoře odhalily 252 nakažených, což je o 49 méně než před týdnem. Denní počty pozitivních testů klesají v mezitýdenním srovnání deset dní v řadě.

Na výstavišti v Brně končí záložní nemocnice, která s více než třemi sty lůžky vznikla loni v listopadu kvůli šíření pandemie koronaviru. Lůžka ale nakonec pro pacienty s koronavirem využita nebyla, zřizovatelé dají postele odvézt. V místě zůstane očkovací centrum, které tam funguje od začátku roku, řekli primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) a ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba.

Moravskoslezský kraj má vytipované místo pro případnou polní nemocnici, stát by mohla na ostravském výstavišti. Problém je ale nedostatek personálu. Fakultní nemocnice Brno chce pro polní nemocnici, která vzniká pro pacienty s covidem-19 na brněnském výstavišti, získat speciální zdravotnické týmy od členských států Evropské unie.

Do polní nemocnice v pražských Letňanech pro lidi s covidem-19 už dorazila většina z pěti stovek lůžek. Zbylá se přivezou v pátek. Dokončena a plně funkční bude nemocnice v neděli. Přepraveni do ní budou pacienti, kteří už podstoupili léčbu v běžné nemocnici a jejich stav nebude vážný, ale budou stále pozitivní na koronavirus a vyžadovat lékařskou péči. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) by se tak mohlo stát kolem 10. listopadu.

V sobotu přibylo v České republice 8713 potvrzených případů koronaviru. Jde o nejvyšší nárůst o víkendovém dni a celkově čtvrtý nejvyšší počet za jediný den od začátku epidemie. Pozitivní test na koronavirus měl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Česko požádalo EU o humanitární materiální pomoc. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) by země nečelila problémům, kdyby se 1. září neotevřely školy a zavedl se lockdown. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) vláda v příštím týdnu nehodlá o lockdownu rozhodovat.

V Česku dál přibývají počty lidí nakažených koronavirem. V sobotu hygienici evidují zatím 4308 potvrzených případů, za celý pátek denní přírůstek poprvé překonal hranici deseti tisíc. Dál stoupá také počet hospitalizovaných a zemřelých s prokázaným onemocněním covid-19. Vojáci pak začali s přípravou polní nemocnice v pražských Letňanech.

České zdravotnictví se připravuje na nápor pacientů s koronavirem. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) je teď prioritou zastavit nárůst nově nakažených a vybudovat dostatečné nemocniční kapacity. Nemocnice proto omezují plánovanou péči a přesouvají zdravotníky z jiných oddělení. Do práce se postupně zapojují také dobrovolníci, mimo jiné z řad studentů zdravotnických škol a roste i počet povolaných mediků.

Na jaře 1989 seděl Václav Havel ve vězení a československá armáda plně podřízená sovětské generalitě se pod transparenty „Se Sovětským svazem na věčné časy“ připravovala na možný střet s imperialisty ze Západu. Uběhlo pouhých deset let – a Havel v roli prezidenta suverénní a demokratické republiky stvrzuje ve Spojených státech vstup své země do Severoatlantické aliance. „Dává nám to naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována,“ řekl tehdy s odkazem na mnichovský diktát a sovětskou okupaci. Česko spolu s Polskem a Maďarskem se staly členy NATO přesně před dvaceti lety, 12. března 1999.

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.